Německá vláda chce vyšší kontrolu nad zahraničními akvizicemi kritické infrastruktury. Důvodem je opět Čína

DomůNěmeckoNěmecká vláda chce vyšší kontrolu nad zahraničními akvizicemi kritické infrastruktury. Důvodem je opět Čína

Skrytá čínská akvizice síťového provozovatele v západním Německu přiměla německou vládu k úvahám o snížení prahu pro velikosti akvizice, při níž vláda může vetovat zahraniční převzetí citlivých německých firem.

Německá vláda se opět pokouší zavést způsoby, jak omezit čínské investice do firem provozující kritická aktiva. Iniciativa následuje po té, co se ukázalo, že Čína  získala významný podíl v německém provozovateli distribuční soustavy plynu a elektřiny v západním Německu.

Státní společnost China Southern Power Grid nedávno získala podíl přesahující 25 % v lucemburské holdingové společnosti Encevo od investiční skupiny Ardian. S tím získala i Creos Deutschland provozující 1 650 kilometrů vysokotlaké plynové sítě v západním Německu a 420 km vedení elektrické distribuční soustavy.

Akvizice přichází jen pár dní poté, co německá vláda zabránila čínské akvizici v provozovateli přenosové soustavy 50Hertz, a podnítila vládu k tomu, aby zvážila opatření, jako je snížení prahové hodnoty pro přezkoumání a potenciální veto zahraničních akvizic z důvodů národní bezpečnosti.

Zákon o zahraničních akvizicích byl kvůli obavám Německa revidován již vloni

Přitom již během uplynulého roku prošel německý zákon o zahraničních akvizicích revizí. Federální vláda nyní může používat zákon o zahraničním obchodu k blokování obchodů, které ovlivňují klíčovou infrastrukturu, včetně telekomunikačních a energetických sítí. Zákon se však vztahuje pouze na podíly přesahující 25 %. Tato hranice, by mohla být snížena na 15 %, uvedly vládní zdroje deníku Handelsblatt.

Revidované německé zákony by rovněž umožnily vládě přezkoumat, zda počáteční investice pod hranicí 15 % nebyla následována další akvizicí a převzetím celkového podílu přesahujícího 15 %. Pravomoci přezkumu by však byly striktně omezeny na firmy spojené s národní bezpečností a v případě nedosažení hranice 15 % by vláda zůstala bezmocná.

Navržená změna ponechává otevřenou otázku, co se stane, když se mimoevropská společnost pokusí o akvizici prostřednictvím evropské dceřiné společnosti. Michael Theurer, vůdce opozice Svobodných demokratů v parlamentu, proto vyzval k objasnění kritérií pro bezpečnostní přezkum.

S vědomím možných odvetných opatření ze strany Číny vyzval německý průmysl vládu k opatrnosti v omezování investic. Průmyslová lobbistická skupina BDI vyzvala vládu, aby si zachovala správnou „perspektivu“ při vytváření překážek pro zahraniční investory. Německá obchodní komora (DIHT) varovala před „bariérami v jiných zemích“, v případě, že by pravidla byla příliš přísná.

Obavy z agresivní čínské strategie “Made in China 2025”

Obavy v Německu vyvolává zejména agresivní expanzní strategie Číny, která má zemi zajistit splnění plánu stát se do roku 2025 světovou průmyslovou velmocí. Plán nesoucí název „Made in China 2025“ se vyznačuje snahou získat zahraniční technologie a know-how, což v posledních dvou letech vedlo k řadě kontroverzních pokusů čínských společností o převzetí mimo jiné německých technologických firem.

Úspěšná nabídka čínské firmy Midea z roku 2016 k nákupu výrobce robotických technologií Kuka přesunula podobné pokusy na politickou úroveň. Následovaly čínské pokusy o převzetí výrobce polovodičů Aixtron nebo výrobce osvětlení Ledvance, který byl kdysi součástí skupiny Siemens. Nabídka společnosti Aixtron byla zablokována, když německá vláda odmítla schválit operaci z důvodu bezpečnosti.

Strategie se stala tak kontroverzní, že čínská vláda o ní domácím mediím zakázala informovat.