24. březen 2016
Německo se po dvou letech vrací do role čistého vývozce elektřiny

Německo je poprvé od konce roku 2023 čistým vývozcem elektrické energie. Roste především produkce větrné energie, důležité ale zůstává také uhlí. Dovoz elektřiny v prvním čtvrtletí klesl o 15,5 procenta, zatímco vývoz do zahraničí se o více než 20 procent zvýšil. Výsledkem pak byl přebytek 3,1 miliardy kilowatthodin (kWh), informoval dnes německý statistický úřad.
V prvním čtvrtletí bylo v Německu vyrobeno a do sítě dodáno celkem 126,6 miliardy kWh elektřiny. Více než polovina, konkrétně 53,3 procenta, pocházela z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce. Zatímco výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vzrostla téměř o 14 procent na 67,5 miliardy kilowatthodin, konvenční výroba elektřiny se meziročně téměř o dvě procenta snížila a dosáhla 59,1 miliardy kilowatthodin.
Na růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se podílela především větrná energie. Její produkce se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšila téměř o 29 procent na 42,8 miliardy kilowatthodin. Její podíl na celkové domácí výrobě a dodávkách elektřiny vzrostl na jednu třetinu. Naproti tomu výroba elektřiny z fotovoltaiky se meziročně snížila o 7,4 procenta na 10,3 miliardy kWh.
Výroba elektřiny z uhlí se v prvním čtvrtletí snížila o více než pět procent na 30,5 miliardy kilowatthodin. To znamená, že uhelné elektrárny zůstaly druhým nejdůležitějším zdrojem energie a představovaly téměř čtvrtinu (24,1 procenta) výroby elektřiny v Německu. Výroba elektřiny ze zemního plynu vzrostla o 3,2 procenta.

Největším dovozcem elektřiny z Německa bylo podle dřívějších údajů Federálního úřadu pro elektrické sítě Rakousko. Největší nárůst zaznamenal vývoz do Dánska a Norska. Výrazně méně pak německé elektřiny putovalo do Francie, uvedla agentura DPA.
Rozšíření obnovitelných zdrojů energie obecně snižuje náklady na výrobu a velkoobchodní ceny elektřiny. Podle Federálního úřadu pro elektrické sítě činila průměrná velkoobchodní cena v prvním čtvrtletí 102,17 eura (2470 Kč) za megawatthodinu, což je o 8,7 procenta méně než ve stejném čtvrtletí loňského roku. Pokles byl výraznější než ve většině sousedních zemí.
Čistým vývozcem elektřiny je dlouhodobě Česká republika. Tuzemské domácnosti přesto patří k těm, které platí za elektřinu jedny z nejvyšších cen v Evropě.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
6. leden 2020
30. duben 2021
5. červen 2024
17. červenec 2025
8. květen 2026
1. červen 2026
2. červen 2026
Komentáře (5)
A protože ve druhém čtvrtletí je naopak deficitní, vrací se po třech měsících zase pomalu do role čistého dovozce...
Otázkou zůstává jaká bude situace koncem 30 let. To nemusí potřebovat ani přebytky energii z našeho jádra. Naopak může dojít k tomu, že bude pro nás výhodnější odebírat od nich než dotovat výrobu z našeho nového velkého jádra. To už nebude našim jaderným lobistům ale vadit, tak jak nevadí podobným činovnikům fotovoltaika před 15 lety.
Brzo v Německu ubude těch zhruba 24% elektřiny z uhlí a tempem, jakým de (ne)staví náhradní plynové elektrárny zase brzo budou v deficitu jak celkovém, tak hlavně, když nebude svítit a foukat.
To jste nějak popletl, z našeho jádra žádné přebytky nejsou, elektřina se bez problémů prodá dlouho dopředu, na rozdíl od občasných zdrojů, kde jsou přebytky čím dál větší problém.
Tato statistika není žádným překvapením. Německo rychle staví nové zdroje FVE + VTE, za rok 2025 přidalo nové zdroje, které letos vyrobí cca 27 TWh. Letos od ledna do května pak Německo přidalo další FVE+VTE, které ročně vyrobí dalších 13 TWh. To tempo je obrovské, na stejné množství energie by bylo potřeba v Německu postavit během 17 měsíců 5 nových jaderných bloků.







