Německý export elektřiny v roce 2018 poprvé po sedmi letech poklesl

Export elektřiny z Německa do sousedních zemí vloni poprvé od roku 2011 poklesl. Snížený vývoz do Rakouska a Švýcarska převážil nad nárůstem vývozu do Nizozemska.

Německo zaznamenalo v loňském roce nejnižší čistý vývoz (záporné saldo) elektřiny od roku 2014. Zatímco od roku 2011 čistý vývoz Německa nepřetržitě rostl, vloni oproti roku 2017 poklesl o 13%, když dosáhl 45,6 TWh.

Významně se snížil vývoz do Švýcarska a Rakouska, který do obou zemí poklesl shodně o zhruba pětinu. Obě země těžily ze zvýšené výroby vodních elektráren. V případě Rakouska navíc svým vlivem přispělo rozdělení jednotné obchodní zóny s Německem, které je v působnosti od října 2018. Původně neomezené toky mezi oběma zeměmi nyní podléhají omezením přeshraničních přenosových kapacit.

Naopak velmi významně, o 37 %, se zvýšil vývoz do Nizozemska, které se vloni s 19,4 TWh stalo největším dovozcem elektřiny z Německa. Průměrný tok mezi oběma zeměmi dosahoval 2,2 GW. K nárůstu dovozu přispěly zejména neplánované odstávky belgických jaderných elektráren a dále zprovoznění nového 1,5GW HVDC propojení Nizozemska a Německa.

Přeshraniční toky jako politické téma

Přeshraniční toky se v souladu s vizí EU ve vytvoření jednotného trhu s elektřinou na kontinentu a významnými změnami v energetických systémech jednotlivých zemí stávají stále více politickým tématem. Evropská komise vyšetřovala například případ německého provozovatele přenosové soustavy TenneT s podezřením na porušení antimonopolních pravidel tím, že soustavně omezuje přenosovou kapacitu mezi západním Dánskem a Německem.

Komise měla podezření, že jsou takto diskriminováni mimo-němečtí výrobci elektřiny a omezován import, převážně obnovitelné elektřiny, ze severských zemí. Způsobená nižší konkurence na velkoobchodním trhu v Německu tak ve výsledku měla vést k vyšší ceně silové elektřiny. Sám TenneT nakonec přišel s návrhem na zvýšení přeshraničních toků mezi oběma zeměmi.