Poté, co Spojené státy americké zavedly v lednu 2018 cla na dovoz solárních článků a panelů, se poptávka po zahraničních panelech v zemi snížila. Cla však tamní výrobce panelů před levnějším dovozem nicméně dlouho neochránila, když globální ceny panelů po několika měsících výrazně poklesly.
Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) dovoz solárních panelů do USA skokově rostl především v průběhu roku 2017. Po zavedení cel nicméně import poklesl na méně něž 300 MWp měsíčně, tedy téměř čtvrtinu objemu z podzimu roku 2017.
Před možnými negativními dopady cel varovala například analytická a konzultační firma GTM Research, podle které se mohlo jednat o jedno z největších rizik pro budoucnost amerického solárního průmyslu a <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/zavedeni-vysokych-cel-by-mohlo-usa-srazit-poptavku-solarnich-panelech-az-tretinu/">vést až ke dvoutřetinovému propadu v poptávce po panelech</a>.
<figure id="attachment_74995" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-74995" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Dovoz-solarnich-panelu-do-USA-2017-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Dovoz-solarnich-panelu-do-USA-2017-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Dovoz-solarnich-panelu-do-USA-2017-2019-512x201.png 512w" alt="Měsíční dovozy solárních panelů do USA. Zdroj: EIA" width="725" height="285" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční dovozy solárních panelů do USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Prudký pokles cen solárních modulů na světových trzích, který přišel po oznámení Číny o omezení podpory pro výstavbu nových solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americka-solarni-cla-se-miji-ucinkem-prebytek-nabidky-globalnim-trhu-tlaci-ceny-dolu/" target="_blank" rel="noopener">nicméně účinek přijatých cel po několika měsících znegoval</a>.
V průběhu prvních čtyř letošních měsíců se tak měsíční dovoz panelů do USA pohyboval již na úrovni přesahující 640 MW, což je o přibližně 16 % více než ve stejném období roku 2017.
<h2>Ceny křemíkových panelů od loňského léta stagnují</h2>
Vyššímu dovozu panelů do USA pomohl propad cen v první polovině loňského roku, kdy průměrné globální spotové ceny fotovoltaických panelů poklesly více než o čtvrtinu. Od loňského léta se ceny solárních panelů podle dat společnosti Bloomberg New Energy Finance stabilizovaly.
<figure id="attachment_74996" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-74996" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Prumerne-ceny-solarnich-panelu-na-svetovem-trhu-2017-2019.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Prumerne-ceny-solarnich-panelu-na-svetovem-trhu-2017-2019.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Prumerne-ceny-solarnich-panelu-na-svetovem-trhu-2017-2019-512x201.png 512w" alt="Průměrné měsíční spotové ceny solárních panelů na světovém trhu. Zdroj: EIA" width="725" height="285" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné měsíční spotové ceny solárních panelů na světovém trhu. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

Dovoz solárních panelů do USA se po poklesu se zavedením cel již zotavil

Americký prezident Donald Trump <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/071319-trump-rejects-uranium-import-limits-but-begins-nuclear-fuel-review" target="_blank" rel="noopener">na konci minulého týdne zamítl požadavek tamních těžařů uranu</a>, kteří žádali, aby si jaderné elektrárny v USA musely povinně zajišťovat část jaderného paliva z domácí produkce. Nařídil však přezkoumání vlivu řetězce zásobování jaderným palivem na národní bezpečnost.
Administrativa Donalda Trumpa nevyslyšela prosby amerických těžařů uranu, podle kterých dovoz ze zahraničí poškozuje jejich a národní zájmy. Prezident se tak přiklonil na stranu provozovatelů jaderných elektráren v USA, kteří se nyní potýkají s levnou konkurencí v podobě plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
Provozovatelé amerických jaderných zdrojů varovali, že obchodní restrikce by mohly vést k ukončení provozu jaderných bloků, které se potýkají se špatnou ekonomickou situací.
Ministerstvo obchodu USA podle Trumpa nicméně dospělo k závěru, že dovoz uranu ohrožuje národní bezpečnost, nařídil proto vypracování analýzy.
<blockquote>„Nyní je nezbytné provést plnou analýzu národní bezpečnosti s ohledem na celý řetězec zásobování jaderným palivem,“ uvedl prezident Trump.</blockquote>
Podle Trumpa bude ustavena pracovní skupina z Bílého domu, která bude reportovat o všech aspektech řetězce zásobování jaderným palivem a učiní doporučení pro budoucí zásobování domácí výroby paliva, pokud bude nutná.
<h2>Kvóty by měly zdrcující dopad na jaderné elektrárny, varují asociace</h2>
Skupina Ad Hoc Utility Utilities Group, která zastupuje většinu z provozovatelů jaderných bloků v USA, vítá rozhodnutí Trumpa. Podobně se vyjádřil Nuclear Energy Institute, který sdružuje širokou řadu společností z jaderné energetiky.
<blockquote>„Kvóty na dovoz uranu by měly zdrcující dopad na ekonomiku provozu americké jaderné flotily,“ uvedl Nuclear Energy Institute.</blockquote>
O nařízení odběru domácího uranu požádaly společnosti Energy Fuels a Ur-Energy v rámci článku 232 zákona o rozvoji obchodu. Američtí producenti uranu žádali o stanovení minimálního podílu uranu z domácí produkce ve výši 25 % s ohledem na národní bezpečnost. Společnosti rovněž požadovaly, aby americká vláda rovněž odebírala uran vytěžený v USA.
Tato žádost rozpoutala debatu o nutnosti chránit americké těžaře uranu, kdy se energetické společnosti bránily, že jakákoliv cla či kvóty by zvýšily jejich náklady ve stejné době, kdy současné ceny elektřiny přivedly některé jaderné elektrárny na hranici ekonomického provozu. Růst nákladů na jaderné palivy by podle nich znamenalo konec pro některé jaderné elektrárny.
<h2>Těžaři: Dovoz ohrožuje národní bezpečnost</h2>
Žádost uváděla, že dovoz uranu energetickými společnostmi ohrožuje národní bezpečnost, jelikož téměř 40 % potřeb pokrývají státem vlastněné či podporované společnosti v Kazachstánu, Rusku a Uzbekistánu, zatímco domácí produkce pokrývá necelých 5 % potřeb americké jaderné energetiky.
Ministerstvo zaslalo svá doporučení prezidentovi již 14. dubna, který měl na své rozhodnutí následně 90 dní. Doporučení ministerstva sice ještě nebyla zveřejněna, nicméně zdroje z jaderného průmyslu uvedly, že jedním z doporučení bylo zavedení počáteční 5% kvóty, která by následně postupně vzrostla na 25 %.

Energetika v zahraničí

Trump odmítl požadavek těžařů nařídit elektrárnám v USA povinný nákup uranu z domácí produkce

Importy surové ropy do USA z členských zemí OPEC v březnu 2019 dosáhly rekordně nejnižší hodnoty od března 1986. Importováno bylo průměrně 1,5 milionu barelů ropy denně. Importy z OPEC do USA v poslední dekádě postupně klesaly s rostoucí těžbou USA. Informovala o tom americká vládní agentura U. S. Energy Information Agency (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=39852">EIA</a>). 
Importy surové <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-dal-zdrazuje-opec-bude-asi-dal-omezovat-tezbu/">ropy</a> do USA z členských zemí OPEC v březnu 2019 dosáhly rekordně nejnižší hodnoty 1,5 milionu barelů ropy denně od března 1986. Od počátku 80. let 20. století do druhé poloviny první dekády 21. st. členské státy <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-opec-je-kvuli-sankcim-usa-vuci-iranu-nejnizsi-od-roku-2015/">OPEC</a> do USA dodávaly téměř polovinu veškerých amerických importů surové ropy. V uplynulé dekádě ovšem importy postupně klesaly, jak rostla <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iea-vypadek-dodavek-ropy-z-iranu-a-venezuely-nahradi-rust-tezby-v-usa/">domácí těžba</a>  a importy od zemí, jež členy OPEC nejsou. Kupříkladu Kanada v posledních čtyřech letech dodala více surové ropy do USA než všichni členové OPEC dohromady.
<figure id="attachment_72697" class="wp-caption aligncenter" style="width: 636px;"><img class="size-full wp-image-72697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC.png" sizes="(max-width: 636px) 100vw, 636px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC.png 636w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC-512x246.png 512w" alt="" width="636" height="306" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční importy surové ropy do USA z členských zemí OPEC od ledna 1973 do března 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Importy ropy ze zemí OPEC také klesly po rozhodnutí z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ceny-ropy-klesaji-poprve-od-dohody-kartelu-opec-z-konce-listopadu/">listopadu 2016 snížit těžbu</a> členů OPEC a některých producentů mimo OPEC. V důsledku tohoto rozhodnutí se někteří z exportérů zaměřili na rostoucí trhy v Asii na úkor exportu do USA.
<h2>Nízké importy z Venezuely nejsou pouze důsledkem sankcí</h2>
Během prvních tří měsíců v roce 2019 nejvíce klesly importy z Venezuely a Iráku. V roce 2018 Venezuela dodala do USA v průměru 505 000 barelů ropy denně a tvořila 20 % všech importů ze zemí OPEC. V březnu 2019 USA importovaly z Venezuely v průměru pouze 47 000 barelů ropy denně. Podle předběžných dat EIA během několika týdnů v březnu a květnu nebyla z Venezuely importována ropa žádná. Spojené státy na venezuelskou ropnou společnost PDVSA v lednu 2019 uvalily <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-uvalily-sankce-venezuelskou-statni-ropnou-spolecnost/">sankce</a>, nicméně exporty do USA klesaly již dříve v důsledku dlouhodobého nesprávného řízení, včetně podfinancování, venezuelského ropného sektoru.

Ropa

USA importovaly rekordně málo ropy ze zemí OPEC

Finsko plánuje do 10 let skončit se spalováním uhlí pro výrobu energie, a tamní energetické společnosti tak budou muset hledat náhradu. Z ekonomického hlediska se v současné době jeví jako nejlepší varianta biomasa, přičemž na první pohled se zdá, že díky obrovským plochám lesů by jí země měla mít dost. Vzhledem k prudkému růstu poptávky ji však Finsko bude pravděpodobně rovněž dovážet ze zahraničí.
Finsko <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsko-konci-uhlim-od-roku-2029-zakaze-vyuziti-vyrobu-energie/" target="_blank" rel="noopener">na konci letošního února schválilo zákon</a>, podle kterého <a href="https://oenergetice.cz/uhli/finsky-zakon-zakazu-vyroby-energie-uhli-vstupuje-platnost" target="_blank" rel="noopener">bude výroba elektrické energie a tepla z uhlí od května roku 2029 zakázána</a>. Uhlí je však pro Finsko v současnosti důležitým energetickým zdrojem, který pokrývá přibližně 20 % potřeb při vytápění tamních domácností.
Jelikož Finsko neplánuje začít intenzivně využívat zemní plyn, nedisponuje dostatečným potenciálem pro geotermální zdroje a vzhledem ke své poloze na severu nemá nedostatek slunečního svitu v období zimy pro solární zdroje, uhlí pravděpodobně vystřídá biomasa. Ta může být v podobě dřeva, odpadu z lesní těžby, štěpky z dřevozpracujícího průmyslu, černého louhu či jiných odpadů rostlinného původu.
<h2>Do 10 let má poptávka vzrůst o 70 %</h2>
Podle odhadů konzultační společnosti Poyry, <a href="https://www.reuters.com/article/us-finland-coal-biomass/after-coal-forest-rich-finland-will-need-to-import-biomass-to-keep-warm-idUSKCN1SY184" target="_blank" rel="noopener">které měla k nahlédnutí agentura Reuters</a>, by poptávka po energii z biomasy měla ve Finsku do roku 2030 vzrůst ze současných 38 TWh na 64 TWh, tedy o bezmála 70 %.
Ačkoliv je Finsko zemí lesů, které pokrývají přibližně tři čtvrtiny rozlohy celé země, podle společnosti Poyry, která je jedním z poradců finské vlády v oblasti energetiky, průmyslu a infrastruktury, vzroste domácí těžba pouze o 8 TWh, což nebude stačit pro pokrytí výrazného růstu poptávky.
Finsko se tak bude zřejmě po další biomase poohlížet i za svými hranicemi. Kromě dovozu by se podle Poyry měla země zaměřit i na zvýšení efektivity lesního hospodářství a vyššího využívání zbytků po těžbě dřeva.
<blockquote>„Je poněkud trapné, že by Finsko mělo nastolit energetickou politiku, která z nás udělá čistého dovozce biomasy. Jsme zemí lesů,“ uvedl podle agentury Reuters Jukka Leskela, ředitel finské společnosti Energia.</blockquote>
Podle Leskely by část dovozu mohla pocházet z oblastí v Pobaltí, včetně Ruska, odkud Finsko již část biomasy dováží. Dovoz biomasy z Ruska by však byl v rozporu s tlakem některých členských zemí EU omezit energetickou závislost na této zemi.
<h2>Dovoz ze zahraničí je levnější</h2>
Podle Riku Huttunena z energetického oddělení finského ministerstva hospodářství a zaměstnanosti limitují možné vyšší využívání domácí biomasy i omezené možnosti přepravy biomasy ze severu země. Dovoz biomasy z okolních zemí by rovněž byl pro energetické společnosti levnější.
<blockquote>„Je zde tlak omezit využívání domácí dřeva … Běžně je využíváno v regionech, kde je hodně dřeva a méně lidí ale nyní se bavíme o městech s málo lesy a mnoho lidmi. Je evidentní, že potřebujeme dovoz,“ říká Riku Huttunen.</blockquote>
Podle odhadů společnosti Energia bude biomasa do roku 2030 tvořit 60 % palivového mixu ve finských teplárnách. V současné době přitom její podíl nedosahuje ani 30 %. Kromě biomasy bude země podle zástupců tamního průmyslu více nasazovat i tepelná čerpadla, využívat odpadní teplo z datacenter a rozvíjet technologie akumulace tepelné energie.

Uhlí má ve Finsku nahradit biomasa, navzdory obřím domácím lesům ji země chce dovážet

Podle Wood Mackenzie bude globální trh s uhlím i v průběhu roku 2019 nadále volatilní. Důvodem má být především nejistota způsobená omezením čínských importů, dlouhodobou poptávkou po uhlí a environmentálními politikami. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/012219-volatility-the-only-constant-in-the-global-thermal-coal-market-2019-woodmac">Platts</a>. 
Výzkumná a konzultantská společnost Wood Mackenzie se nechala slyšet, že globální trh s energetickým uhlím (thermal coal) bude v průběhu tohoto roku nestabilní. Většina této nestability pak pramení z omezení importů do Číny. Analytici Wood Mackenzie odhadují, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/bbc-cina-podporuje-projekty-uhelnych-elektraren-i-za-svymi-hranicemi/">Čína</a> umožní dovoz na podobné úrovni jako v roce 2018, konkrétně by měl dosáhnout 186 milionů tun (o 6 milionů tun méně než v roce 2018).
Těžba <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/loni-se-v-cesku-vytezilo-mene-uhli-vyroba-koksu-naopak-vzrostla/">uhlí</a> v Číně v roce 2018 vzrostla v důsledku zavedení kontrol těžby a cen. Během uplynulých dvou let bylo několik těžebních lokalit, kde se uhlí těžilo ilegálně, nebo v malém rozsahu, nahrazeno novými a efektivnějšími těžebními kapacitami. Těžební kapacita Číny tak vzrostla na konci roku 2018 na 3,88 miliardy tun. Podle Wood Mackenzie je toto znamením, že čínská vláda chce udržet tempo reforem na straně dodávek.
<h2>Čína stále ovlivňuje globální trh s uhlím</h2>
Očekává se, že jihovýchodní Asie a Indie budou letos zvyšovat globální poptávku po uhlí. Nicméně podle Wood Mackenzie je možné, že ji nebudou hnát vzhůru natolik, aby vyvážily pokles v <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/cina-schvalila-prvni-velkokapacitni-bateriove-uloziste-obri-kapacitou/">Číně</a> a v Evropě a stagnaci poptávky v Japonsku, Koreji a Tchaj-wanu.
Za této situace se těžaři nízkokalorického uhlí v Indonésii mohou obávat, že budou vytlačeni z trhu, jelikož při současných cenách uhlí je pro ně těžba ztrátová. Podle Wood Mackenzie by ovšem měl pokles cen uhlí polevit. Nízká těžba v Číně nebo v Indii by indonéské exporty podpořila.
Nicméně indonéští těžaři se potřebují zaměřit i na jiné trhy v jihovýchodní Asii a v Indii, aby vyrovnali potenciální volatilitu poptávky po dovozu do Číny. Importy nízkovýhřevného uhlí do Číny klesly v roce 2018 kvůli importním omezením o 47 %.

Uhlí

WoodMac: Trh s uhlím bude letos i kvůli omezenému čínskému importu volatilní

Export elektřiny z Německa do sousedních zemí vloni poprvé od roku 2011 poklesl. Snížený vývoz do Rakouska a Švýcarska převážil nad nárůstem vývozu do Nizozemska.
Německo zaznamenalo v loňském roce nejnižší čistý vývoz (záporné saldo) elektřiny od roku 2014. Zatímco od roku 2011 čistý vývoz Německa nepřetržitě rostl, vloni oproti roku 2017 poklesl o 13%, když dosáhl 45,6 TWh.
<figure id="attachment_58554" style="width: 705px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Saldo-graf2.png"><img class="size-full wp-image-58554" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Saldo-graf2.png" alt="Saldo (import - export) Německa. Zdroj dat: Fraunhofer ISE" width="705" height="347" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Saldo (import &#8211; export) Německa. Zdroj dat: Fraunhofer ISE</figcaption></figure>
<a href="https://www.energy-charts.de/exchange.htm?source=de_pf&amp;year=2018">Významně se snížil vývoz do Švýcarska a Rakouska</a>, který do obou zemí poklesl shodně o zhruba pětinu. Obě země těžily ze zvýšené výroby vodních elektráren. V případě Rakouska navíc svým vlivem přispělo <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/spolecna-nemecko-rakouska-obchodni-zona-minulosti-spread-ve-stredu-presahl-40-eurmwh/">rozdělení jednotné obchodní zóny s Německem</a>, které je v působnosti od října 2018. Původně neomezené toky mezi oběma zeměmi nyní podléhají omezením přeshraničních přenosových kapacit.
Naopak velmi významně, o 37 %, se zvýšil vývoz do Nizozemska, které se vloni s 19,4 TWh stalo největším dovozcem elektřiny z Německa. Průměrný tok mezi oběma zeměmi dosahoval 2,2 GW. K nárůstu dovozu přispěly zejména neplánované odstávky belgických jaderných elektráren a dále <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nove-380-kv-hvdc-vedeni-s-kapacitou-1-500-mwe-propoji-nizozemsko-a-nemecko/">zprovoznění nového 1,5GW HVDC propojení</a> Nizozemska a Německa.
<h2>Přeshraniční toky jako politické téma</h2>
Přeshraniční toky se v souladu s vizí EU ve vytvoření jednotného trhu s elektřinou na kontinentu a významnými změnami v energetických systémech jednotlivých zemí stávají stále více politickým tématem. Evropská komise vyšetřovala například případ německého provozovatele přenosové soustavy TenneT s podezřením na porušení antimonopolních pravidel tím, že soustavně omezuje přenosovou kapacitu mezi západním Dánskem a Německem.
Komise měla podezření, že jsou takto diskriminováni mimo-němečtí výrobci elektřiny a omezován import, převážně obnovitelné elektřiny, ze severských zemí. Způsobená nižší konkurence na velkoobchodním trhu v Německu tak ve výsledku měla vést k vyšší ceně silové elektřiny. Sám TenneT nakonec <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem/">přišel s návrhem na zvýšení přeshraničních toků mezi oběma zeměmi</a>.

Německo

Německý export elektřiny v roce 2018 poprvé po sedmi letech poklesl

Poslední listopadový týden byly USA podle americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=37772&amp;fbclid=IwAR1xZdu1vICT5hLFJtuEXg8oMSmHEOFOPYxjpLmlJXGUM7xoRJ55QxhK5c4">U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) poprvé od roku 1991 čistým exportérem surové ropy a ropných produktů. Importy surové ropy do země v posledních letech klesly. Naopak americké rafinérie zpracovávají více ropy a USA tak získaly prostor pro větší export. 
V týdnu od 24. listopadu do 30. Listopadu USA exportovaly přibližně 3,2 milionů barelů surové <a href="http://oenergetice.cz/ropa/ropu-tahnou-dolu-akciove-trhy-v-usa-a-slabsi-kondice-ciny/">ropy</a> denně a zároveň zhruba 5,8 milionů barelů ropných produktů denně. Tento fenomén je součástí <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=35832">dlouhodobějšího trendu</a> klesajících importů surové ropy a rostoucích exportů ropných produktů a v poslední době čím dál tím častěji právě i surové ropy. Předkládaná čísla jsou ovšem do určité míry odhady, přestože EIA data získává od agentury U.S. Customs and Border Protection, která je zodpovědná za sběr dat o exportu USA. Přesnější informace jsou poskytovány po <a href="https://www.eia.gov/petroleum/supply/monthly/">měsících</a>.
<h2>Importy ropy do USA klesají, ale importérem zůstávají i nadále</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/eia-zasoby-ropy-plynu-usa-roce-2017-dosahly-rekordni-hodnoty/">Těžba</a> surové ropy se v USA v poslední době zvýšila, v září dosáhla úrovně 11,5 milionů barelů ropy denně. Naopak importy surové ropy klesají. V roce 2005 dosáhly vrcholu 10,1 milionů barelů ropy denně. V roce 2014 klesly průměrné importy ropy na 7,3 milionů barelů denně a v loňském roce se mírně zvýšily na 8,0 milionů barelů denně.
Rafinérie v USA vyrábějí čím dál tím více ropných produktů. Nárůst v produkci dokonce předčil růst poptávky po ropných produktech v USA, což vedlo k nárůstu exportu ropných produktů z USA.
Spojené státy ale i nadále zůstávají importérem surové ropy. V září 2018 země importovala 7,6 milionů barelů ropy denně a exportovala 2,1 milionů barelů denně. Ke zlomu pomalu dochází v oblasti ropných produktů. V roce 2017 byly USA čistým exportérem například motorového benzinu a leteckého benzinu.
<figure id="attachment_58060" style="width: 626px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58060" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/importy-a-exporty-ropy-z-US.png" alt="" width="626" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">Importy a exporty ropy a ropných produktů z/do USA v období od ledna 2015 do listopadu 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Export ropy do Číny byl pozastaven</h2>
Nárůst exportu surové ropy proběhl i přes dočasné ukončení exportu do Číny. <a href="http://oenergetice.cz/ropa/americko-cinske-primeri-povzbudilo-cenu-ropy/">Čína</a> dočasně uvalila na surovou ropu z USA importní cla, aby vyrovnala rozdíl v ceně mezi cenou surové ropy ve světě a v USA. V roce 2017 přitom byla Čína druhým největším importérem surové ropy z USA s importy 221 tisíc barelů ropy denně. To odpovídalo 19 % všech importů surové ropy z USA v 2017.
<figure id="attachment_58059" style="width: 594px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58059" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/exporty-ropy-z-USA.png" alt="" width="594" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Exporty surové ropy z USA do různých oblastí v období od ledna 2015 do září 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

EIA: USA byly během posledního listopadového týdne čistým exportérem ropy a ropných produktů

Sdružení německých dovozců uhlí (<a title="Verein der Kohlenimporteure" href="http://english.kohlenimporteure.de/home.html">Verein der Kohlenimporteure</a> &#8211; VDKi) upozorňuje na prudký pokles importu černého uhlí do Německa v minulém roce. Tento trend bude pokračovat i letos. Pokles importu černého uhlí do Německa tak bude zaznamenán již třetím rokem v řadě. Jedním z hlavních důvodů poklesu německého importu je pokles výroby elektřiny z černého uhlí.
Letos má být dle VDKi do Německa dovezeno 45 milionů tun černého uhlí. Pokud se tato předpověď naplní, bude to znamenat více než 12% pokles ve srovnání s loňskou hodnotou 51,2 milionu tun.  Již v minulém roce byl zaznamenán meziroční pokles přes 10 %.
Zhruba 75 % černého uhlí importovaného do Německa je využíváno energetickými společnostmi, zbývající čtvrtina je využita v ocelářském průmyslu. O právě oceláři mohou zmírňovat propad importu černého uhlí.
<blockquote>
„Očekáváme další pozitivní růstoví trend v ocelářském průmysl. Hrozbou pro další růst v tomto sektoru se však může stát začínající obchodní válka s USA,“ upřesňuje výkonný ředitel VDKi Franz-Josef Wodopia.
</blockquote>
<h2>OZE rostou, hnědouhelné zdroje stagnují a černouhelné zaostávají</h2>
Největší vliv na pokles importu uhlí do Německa mají obnovitelné zdroje, jejichž výroba vytlačuje z trhu výrobu z černouhelných elektráren. Z níže uvedených grafů je patrné, jak ve výrobě elektřiny v Německu za první pololetí během posledních třech let klesá množství elektřiny vyrobené v černouhelných elektrárnách. Hnědouhelné zdroje vyrábí nejvíce německé elektřiny, když si drží konstantní výrobu okolo 65 TWh v prvním pololetí již třetím rokem v řadě, zatímco černouhelným zdrojům &#8222;dochází dech&#8220;.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-06-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2018&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-06-31&#8243;}
Ještě v 1. pololetí roku 2016 byly s více než 41 TWh černouhelné elektrárny na druhém místě v pořadí zdrojů dle vyrobeného množství elektřiny. O rok později vyrobily za první pololetí pouze 35 TWh a kromě hnědouhelných elektráren se před ně dostaly svou výrobou také pevninské větrné elektrárny. V letošním prvním pololetí dokonce černouhelné elektrárny s výrobou necelých 29 TWh vypadly z pomyslných stupňů vítězů, když vyrobily méně elektřiny i než jaderné zdroje.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-06-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2017&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-06-31&#8243;}
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;BAR&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-06-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu 1. pololetí 2016&#8243;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-06-31&#8243;}
<h2>Řada ve snižování emisí má být na průmyslu a dopravě</h2>
Na konci loňského roku byl výkon německých černouhelných elektráren 25 GW, téměř o 4 GW více než výkon hnědouhelných zdrojů. Během letošního roku by mělo být odstaveno 10 černouhelných bloků <a href="https://www.cleanenergywire.org/factsheets/coal-germany" target="_blank" rel="noopener noreferrer">o výkonu 3,4 GW</a>, což se také projeví na poklesu výroby z tohoto typu zdroje.
VDKi pak ve svém prohlášení v návaznosti na klesající výrobu a odstavování černouhelných elektráren upozorňuje, že tyto zdroje již svým dílem ke snižování emisí přispěly. Nyní by dle VDKi měla být zaměřena větší pozornost na emise produkované mimo systém EU ETS. VDKi upozorňuje, že mimo systém EU ETS, kam patří například průmysl a doprava, mají klesnout emise o 38 % ve srovnání s rokem 2005.

Co stojí za prudkým poklesem importu černého uhlí do Německa?

Polské energetické společnosti se podle zdrojů <a href="https://www.platts.com/latest-news/coal/london/polish-utilities-look-to-raise-thermal-coal-imports-10299696" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oslovených agenturou Platts</a> chystají k navýšení dovozu uhlí ze zahraničí. K nákupu uhlí ze zahraničí společnosti nutí situace na domácím trhu, kdy polští těžaři nejsou schopni pokrýt veškerou poptávku.
Velký zájem podle obchodníků panuje zejména o americké černé uhlí s vyšším obsahem síry, které je poté v Polsku smícháváno s domácím uhlím a následně dodáváno domácím elektrárnám i zahraničním zákazníkům. Za potřebou navýšení importu stojí pokles domácí produkce černého uhlí, která loni meziročně klesla o 6,9 % na 65,5 milionů tun.
Již na podzim loňského roku polský exportér Weglokoks oznámil, že <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/polsky-exporter-weglokoks-musi-preprodavat-uhli-z-usa-domaci-spotreba-roste/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kvůli nedostatku uhlí z domácích zdrojů musí  tuto surovinu dovézt ze Spojených států</a>. Společnost dále uvedla, že americké uhlí je určeno pro klienty v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Německu a Rakousku. V budoucnu ho ale bude muset prodávat i na domácím trhu.
Polsko tak v loňském roce dovezlo o 61 % více uhlí než v roce 2016. Dovoz loni dosáhl 13,4 milionů tun, nejvyšší hodnoty od roku 2011. <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/polsko-vloni-dovezlo-petkrat-vice-uhli-z-usa-nez-v-roce-2016/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Pětinásobný nárůst zaznamenal dovoz ze Spojených států</a>, odkud do země putovalo 840 tisíc tun uhlí. Na celkovém loňském importu uhlí se nicméně dodávky z USA podílely pouze z 6,3 %. Většinu uhlí Polsko dovezlo z Ruska, podstatně ale zvýšilo nákup i v Kolumbii.
<h2>Dominovat bude i nadále uhlí z Ruska</h2>
Podle dalšího obchodníka osloveného agenturou Platts je pravděpodobné, že v současném cenovém prostředí v Polsku bude upřednostňováno uhlí z Ruska, jelikož tamní společnosti budou muset udržovat vysoký dovoz uhlí s ohledem na pokles těžby v loňském roce.
Podle prognózy tamního ministerstva energetiky bude Polsko závislé na uhlí ještě celá desetiletí, jeho podíl na výrobě elektřiny by se měl do roku 2030 snížit ze současných 80 % na 60 %.

Polské energetické společnosti navyšují dovoz uhlí, na vině je nízká domácí těžba

Vyslyšení žádosti amerických výrobců fotovoltaických článků o zavedení vysokých dovozních cel, která je mají ochránit před levnou zahraniční konkurencí, závisí čistě na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. K rozhodnutí mu nyní mohou pomoci doporučení americké komise pro mezinárodní obchod.
O zavedení cel požádaly letos na jaře v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">společnosti Suniva a SolarWorld Americas</a>, který je největším americkým výrobcem solárních článků na bázi krystalického křemíku. Žádost tak otevřela prezidentovi Trumpovi cestu k řešení nárůstu dovozu, který zdecimoval americký průmysl výroby solárních článků.
Ten nyní může využít i závěry americké komise pro mezinárodní obchod (ITC), která <a href="https://www.usitc.gov/press_room/documents/solar201_remedy_commissionerstatements.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">svá doporučení poskytla na začátku tohoto týdne</a>. Komise shledala, že levný dovoz poškozuje domácí výrobce, a navrhla tak přijetí opatření v různém rozsahu.
Předsedkyně ITC Rhonda Schmidtleinová doporučila okamžité zavedení 35% sazby na dovážené solární moduly po dobu čtyř let, kdy sazba má v každém dalším roce klesnout o jeden procentní bod. V případě importovaných solárních článků předsedkyně komise doporučila přijetí 10% sazby pro dovoz do 0,5 GW, při překročení této hranice by tarif vzrostl na 30 %. Podobně jako v případě modulů mají i tyto sazby během čtyřletého období klesat, 0,5GW hranice má naopak každoročně růst o 100 MW.
<figure id="attachment_14590" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-14590" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/3985029559_611e51031b_b-1024x627.jpg" alt="" width="1024" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Stefano Paltera/US Dept. of Energy Solar Decathlon</figcaption></figure>
Komisaři David Johanson a Irving Williamson prezidentovi doporučili, aby po dobu následujících 4 let na dovážené solární moduly uložil 30% sazbu, která bude každoročně snižována o 5 procentních bodů. V případě dovozu solárních článků komisaři navrhují zavedení kvóty o objemu 1 GW, kdy při jejím překročení má být na články z dovozu uvalen 30% tarif. Tato sazba má rovněž každoročně klesat, objem naopak růst o 200 MW.
Johanson a Williamson mimo jiné navrhli, aby se tyto tarify nevztahovaly na dovoz ze zemí, které mají se Spojenými státy uzavřeny dohodu o volném obchodu. Vysokým clům by se tak mohli vyhnout dovozci z Kanady, Austrálie, Singapuru a dalších zemí.
Nejmírnější opatření doporučila komisařka Meredith Broadbentová, podle které by měl být zaveden čtyřletý systém kvót, který by v prvním roce umožnil dovoz článků a modulů o celkovém výkonu 8,9 GW. Tato kvóta podle Broadbentové odpovídá podílu dovážených článků v roce 2016 a v každém následujícím roce by měla vzrůst o 1,4 GW.
Kromě toho komisařka navrhuje prodej dovozních licencí ve veřejné aukci s minimální cenou 1 cent za Watt, což by americké vládě v prvním roce přineslo při naplnění kvóty minimálně 89 milionů amerických dolarů. Tyto finanční prostředky by měly být využity k podpoře rozvoje domácí výroby křemíkových článků a modulů.
<h2>Katastrofický scénář se zřejmě nenaplní</h2>
Zavedení vysokých importních cel nicméně oponují zbylé společnosti z dodavatelského řetězce fotovoltaických elektráren, podle kterých by významně poškodila tamní průmysl. Navýšení dovozních cel by podle reportu GTM Research mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl, kdy by jejich nastavení podle požadavků amerických výrobců mohlo znamenat až <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zavedeni-vysokych-cel-by-mohlo-usa-srazit-poptavku-solarnich-panelech-az-tretinu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dvoutřetinový propad v poptávce po panelech</a>.
Některé z amerických společností dodávající malé fotovoltaické elektrárny pro tamní domácnosti se <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americti-dodavatele-fve-se-snazi-podporit-klesajici-prodeje-hrozbou-rustu-cen-kvuli-clum/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">hrozbu zdražení panelů snaží využít ke krátkodobému navýšení svých klesajících prodejů</a>.
<a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-trade-solar/u-s-trade-panel-recommends-varying-solar-panel-import-restrictions-idUSKBN1D027L" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle Camrona Baratiho</a>, analytika u IHS Markit Technology, by nicméně přijetí i nejtvrdšího z navrhovaných opatření v podobě 35% sazby mělo pouze malý dopad. V případě velkých, tzv. utility-scale instalací by zavedení této sazby vedlo k navýšení celkových nákladů na projekty o 10 %. Domácí FV systémy by tato sazba zasáhla pouze nepatrně, jelikož panely tvoří pouze malou část z celkových nákladů.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa lze očekávat po 13. listopadu, kdy mu komise předloží svou zprávu, která bude mimo jiné obsahovat doporučení k nápravě a některá dodatečná zjištění.