15. říjen 2025
Německo čelí záplavě bateriových projektů, jejich výkon násobně přesahuje potřeby sítě

Po letech rozvoje obnovitelných zdrojů se začíná větší pozornosti dostávat i krátkodobé akumulaci, především v podobě bateriových úložišť. V sousedním Německu tamní provozovatelé distribučních soustav čelí náporu nových projektů bateriových úložišť. Podle dat publikovaných německým síťovým regulátorem jejich celkový výkon několikanásobně převyšuje maximální zatížení soustavy. Řada projektů je tak zřejmě spekulativní, a není vůbec jisté, kolik z nich bude nakonec realizováno.
S nárůstem instalovaného výkonu v intermitentních obnovitelných zdrojích, tedy především solárních a větrných elektrárnách, a postupným úbytkem konvenčních zdrojů roste i potřeba akumulačních prvků v síti. Kromě akumulace výroby obnovitelných zdrojů během vhodných podmínek a jejího následného využití později mohou bateriová úložiště pomáhat stabilizovat síť skrze poskytování podpůrných služeb. Podobně mohou mimo jiné vyrovnávat cenové rozdíly v průběhu dne.
Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nedávno zveřejnil data o celkovém objemu projektů se žádostí o připojení. Podle regulátora němečtí provozovatelé distribučních soustav v loňském roce evidovali přes 10 tisíc žádostí o připojení bateriových úložišť na hladině vysokého napětí. Tyto projekty přitom nezahrnují akumulační systémy na hladině nízkého napětí, tedy především u domácností.
Objem projektů je enormní, nejistota ohledně dokončení také
Celkový instalovaný výkon evidovaných projektů na hladině vysokého napětí dosahoval zhruba 400 GW, kapacita poté okolo 661 GWh. Pro srovnání, špičkové zatížení německé soustavy dosahovalo v posledních letech okolo 60 GW během letního období a 70 až 75 GW během zimy. Objem projektů tak několikanásobně překračuje současné potřeby a řada z projektů tak zřejmě vůbec realizována nebude.
Distribuční společnosti podle regulátora přitom v loňském roce zpracovaly přibližně 3800 žádostí, jak z roku 2024, tak z předchozích let. Tyto akumulační systémy představují asi 25 GW instalovaného výkonu a 46 GWh akumulační kapacity. Podle regulátora jsou vydaná povolení nicméně závazná pouze pro provozovatele soustav, a všechny tyto projekty tedy nemusí být dokončeny.
Mohlo by vás zajímat
12. prosinec 2025
15. leden 2026
17. leden 2026
18. leden 2026
19. leden 2026
21. leden 2026
Konec uhlí v západním Německu v roce 2030 v ohrožení, zpoždění plynových elektráren komplikuje plány
22. leden 2026
Komentáře (35)
Vývoj jasně naznačuje, že bateriovou akumulací se získá dostatek času pro přípravu najetí záložních plynovek o potřebné kapacitě. Pro umělou inteligence s ohledem na stále přesnější předpověď počasí by to měla být hračka. Jádro by jim bylo úplně v té mamutí podobě jenom na obtíž. Tomu samému budeme muset čelit i mi, rozvoj OZ už jen tak nikdo nepotlačí, cenově je to jinde než před 15 lety, stím je třeba kalkulovat, aby nám ty jaderný mamuty nezlehčovaly dlouhodobě státní kasu.
Vývoj jasně naznačuje, že akumulátorová úložiště už tak drahou elektřinu z OZE dále prodraží a plynovky jsou zase jen další drahá sranda.
Jádro je základ, řiditelné zdroje nadstavba a OZE je tu na hraní.
Jaderné zdroje nejsou nezbytným prvkem v drtivé většině energetických sítí světa. JE sou to spíše jen doplněk, bonus, který vytváří nízkoemisní baseload. Klíčovou roli už dávno převzaly OZE a to nejen v EU. Koukněte na Čínu nebo Indii, jak rychle se budují OZE. Je tam obrovská akcelerace, zatímco JE se staví dlouho a pomalu.
Baseload = základní zatížení, tj. žádný doplněk ale naopak základ. Máte to přímo v názvu toho termínu. Čína i Indie mají pořád ten základ neboli baseload postavený hlavně na uhlí. Pomocí OZE baseload nenahrazují, Budování OZE tam slouží hlavně k tomu aby šetřilo palivo těch uhelných elektráren, ale žádný baseload to není.
Připočtěte si k tomu stejný jev, který nastal v roce 2008 až 201 u FVE, kdy ceny skokově klesly na polovinu. Podobný scénář je patrný i u BESS. Letos taky skokově klesly ceny za instalovanou MWh. Místo 17 miliónů kč/MWh ještě předloni (Solar Global), se letos cena dostala někam na 4 až 5 milionů/MWh.
Samozřejmě, BESS se staví rychle, dají se postavit skoro všude, návratnost investic je během také rychlá. Článek nedává do souvislosti všechny potřeby SVR, tedy nejen fyzikální ale i ekonomické flexibility. Německo se neobejde bez značného převýšení minimálního výkonu. Myslím, že 1 TWh instalovaného výkonu pro Německo není vůbec přehnaná. Baterie, vzhledem k ceně, začínají mt smysl nejen pro krátkodobou akumulaci (několika hodin), ale i pro střednědobou (několik dní až týdnů). Při výrobě něco kolem 550TWh ročně není taková kapacita zdaleka přehnaná.
O návratnosti investic se dá polemizovat. Je rozdíl plánovat něco takového při ceně za špičku 300+ EUR/MWh a v momentě realizace, kdy bude díky většímu a většímu počtu realizací cena poloviční.... To stejné platí i u poskytování služby výkonové rovnováhy.
Po mě jako spotřebitele je to dobře, ale pro investory se obávám, že ti, kteří už nemají postaveno nebo jsou před dokončením, tak si na sebe jen stěží vydělají .....
O návratnosti investic je shodou okolností zrovna na tomto webu článek:
A kdo jiný by to měl vědět lépe, než bankéř, co se financováním akumulace zabývá: "Očekáváme, že cenová hladina těchto služeb půjde časem dolů, proto počítáme s delší návratností investice. Splatnost se dnes pohybuje kolem deseti let."
Desetiletá návratnost tedy moc rychlá není.
Některé potíže jádra baterie potlačí, třeba problémy s tím, že může kdykoliv kleknout bez varování a ze sítě zmiznou gigawatty výkonu. Nebo problémy s tím, že si JE vyrábí, kdy ona chce, ne kdy je spotřeba.
Na druhou stranu JE přijdou o skvělý kšeft se síťovou regulací a CENA VÝROBY bude mít ještě větší váhu. Takže baterie jsou asi dobré zpráva pro existující JE, ale budoucí JE budou muset krutě zapracovat na ceně a rychlosti výstavby a dodržování obojího, jinak moc zákazníků mít nebudou.
1) "Kdykoliv kleknout bez varování" může jakýkoliv zdroj, u JE je to omezené na jeden výrobní blok, který není gigawatty ale obvykle gigawatt právě jeden. Zrovna tak může "kleknout bez varování" gigawatt třeba u větrné farmy nebo fotovoltaického parku, nebo čehokoliv jiného.
2) "Problém s tím, že si JE vyrábí, kdy ona chce, ne kdy je spotřeba" je ve skutečnosti jen ve vaší hlavě, reálně se nic takového neděje a dít nemůže, jaderná elektrárna aby mohla vyrábět, musí mít svou elektřinu prodanou a pokud vyrábí, vždy ji prodanou má, tj. existuje zákazník který za ni zaplatil a tu elektřinu odebírá.
Emile, snad u nás nemůže najednou kleknout 1 GW zdroj ve fotovoltaice. Nemůže, protože na rozdíl od jádra NEEXISTUJE.
A nové JE už budou vyrábět "baseload" za ceny, které budou nerealizovatelné, nikdo nebude tak drahou elektřinu chtít (z těch nových JE). A kdo bude (pro export do Německa) u nás doplácet, tu drahou výrobu? No přece naši daňoví poplatníci, 35 nebo 40 let v rámci CfD na nové JE.
já už tady nebudu ale moje děti a vnoučata to odnesou.
Což se takhle nechat inspirovat v USA - viz National security strategy.
1) Představte si že může, protože EXISTUJE, stačí k tomu nějaký koordinovaný hackerský útok na převážně čínské střídače.
2) Vaše scestné dojmy o tom, kdo jakou a jak drahou elektřinu bude nebo nebude chtít, ani nestojí za komentář.
3) Žádná elektřina pro export do Německa se tu po konci uhlí vyrábět nebude, budeme mít problém vůbec pokrýt vlastní spotřebu, natož aby zbývalo něco pro export do Německa.
4) Že se budete chtít inspirovat v USA, které rozjíždějí jaderné projekty v hodnotě stovek miliard dolarů, to bych u vás opravdu nečekal. :-D
ad 1) Neexistuje, ve střídačích má EU a USA svoji silnou výrobu, na rozdíl od panelů...
ad 2) tak se zdržte svých (bezcenných) komentářů
ad 3) Vy nebudete určovat, od koho si to Němci koupí na Lipské burze, rozhodují peníze, a těch mají Němci mnohem více. Nové, dotované JE elektrárny musí prodávat na burze (viz podmínky notifikace)
ad 4) a vidíte, dočkal jste se. Já fandím soutěži a vítězství těch technicky nejlepších a nejlevnějších=fandím FVE a bateriím a elektromobilitě. Ale ne tomu, aby se ostatní zakazovalo. Když jsou někteří podnikatelé tak bohatí, že si mohou dovolit postavit novou JE, ať si ji (ale jen dostatečně bezpečnou) postaví.
Já fandím technickému pokroku (to je například Elonu Muskovi s jeho elektromobily, bateriemi a fotovoltaikou) a otevřené soutěži všech. To je rozdíl mezi současnými USA a současnou EU. A mezi mnou a Vámi.
Ad 1) Ale existuje, čínských střídačů je tu na takový útok víc než dost.
Ad 2) Bezcenných komentářů se zdržte sám.
Ad 3) To vy taky ne. České jaderné elektrárny prodávají elektřinu na pražské burze, ne na lipské. Tím spíš když tu bude nedostatek elektřiny, těžko se cokoliv bude prodávat někam do německa.
Ad 4) Tady nejde o žádné zakazování, ale o to že se americká vláda přímo angažuje ve výstavbě nových jaderných elektráren.
"Mezi mnou a Vámi" není rozdíl v tom že vy fandíte technickému pokroku, tak mi nepodsouvejte svoje výmysly.
Odpověď čeká na schválení.
Představa, že někdo bude koordinovaně útočit na desítky/stovky tisíc různých modelů střídačů různých výrobců schovaných v různě zabezpečených sítích je úsměvná, pobavil jste. Díky svému širokému rozprostření bude mít případný hypotetický útok jen marginální účinek.
to nemusi byt nekdo, moze to byt neco, napr. nejaka AI
Problém je v tom, že útočit vůbec nemusí.
Stačí střídače překonfigurovat z čínského cloudu, na který jsou většinou připojeny a ze kterého je možné je plnohodnotně ovládat.
Až se dosmějete, tak si o tom zkuste zjistit aspoň základní fakta, třeba zde: youtu.be/kPNsEAd8umY?si=K9ehW8v2TkgdqAaI
Vanečku:
Ony ty FVE "kleknou" všechny každý den a těch už máme i u nás daleko více, než je výkon jednoho reaktoru 1 GW (ke konci 2023 jsme měli 3,3 GW).
Taky ve Španělsku začala "haprovat" jedna nejmenovaná FVE a způsobila rychlé odpojení všech dalších velkých solárních parků připojených na stejnou rozvodnu VVN. A tam už jsme někde na úrovni nenadálého "kleknutí" výkonu odpovídajícímu JR (minimálně těch 0,5 GW v Dukovanech).
Ale nenadále také může "kleknout" také celý větrný park. Třeba Baltica 2, co staví Polsko s Dánskem o výkonu 1,5 GW.
Co se týká ceny elektřiny, nový JR v Dukovanech má vyrábět za 90 €/MWh indexováno o inflaci.
Napište, za kolik dodává u nás nová FVE v tuto hodinu (9.12. 1:30), případně VtE (také indexováno o inflaci)?
Prodanou má v současnosti, kde máte tu jistotu, že to bude za 10 a mnohem více let, na kterou jsou plánované ty nové jaderné mamuty. A to nám ťukají již nové nejaderné technologie na dveře. Jak bude dostatek nejaderné energie, které podle Vás nelze dosáhnout, o kterou bude asi se vší pravděpodobností větší zájem.
Tu jistotu mám v nízkých marginálních nákladech jaderných elektráren, které umožňují nabízet elektřinu ze všech zdrojů základního zatížení na trhu nejlevněji. Žádné ťukající "nové nejaderné technologie" na tom vůbec nic nemění.
řeč je o nových zdrojích, o nově budovaných elektrárnách, ne o starých, již odepsaných zdrojích.
A to pro JE je OBROVSKÝ rozdíl.
Řeč je o obojím a nové zdroje mají prakticky stejné marginální náklady jako ty staré.
Vaše "prakticky stejné" marginální náklady znamenají minimálně dvojnásobné v dnešním světě, když bude větší zájem o jádro i vícenásobně větší) a hodně závislé na ruském obohaceném uranu
Melete úplné nesmysly, ČEZ žádný obohacený uran z RF neodebírá a žádné "minimálně dvojnásobné" marginální náklady taky nemá a není důvod aby měl.
Vy melete nesmysly, ČEZ odebírá palivové tyče pro jejichž výrobu je ve světovém obchodu pro USA i EU důležitý podíl ruského obohaceného uranu. Vygůglujte si to a uvidíte, to je významnější než Váš píár či Vaše dojmy.
Vaše oblíbené FVE nutně potřebují na zimu (ale i večer a brzo ráno po celý rok) nahradit svou výrobu plynovými zdroji (dost akumulace alespoň i na 1 slunečný letní den nemáme a ještě dlouho mít nebudeme). A tedy i celoročně je pak pro FV energetiku mix cca 30% z plynu + 70% FVE s akumulací.
Přičemž variabilní náklady na elektřinu jsou u JE cca 10 €/MWh a u plynu nyní cca 88 €/MWh.
Vážený průměr pro FV energetiku (za předpokladu 0 u FVE s akumulátory) pak cca 60 €/MWh.
Teprve, kdyby stačilo 8,8% z plynu a 91,2% z FVE, vyrovnaly by se variabilní náklady FV energetiky JE.
Ovšem k tomu nedojde ani za desítky let:
1) Bude stále stoupat cena elektřiny ze ZP kvůli povolenkám
2) Brzo bude nutno u plynových elektráren přejít na zelený vodík a tam se budeme bavit o násobných cenách elektřiny, než je dnešních cca 90 €/MWh.
Zdroj: ekonomickydenik.cz/plyn-jako-palivo-vychazi-lepe-nez-uhli
Bateriové systémy se úžasně ve světě rozvíjí nejen po obchodní stránce, ale i po stránce vědecké a inženýrské. Elon Musk oznámil na rok 2026 výrobu baterií na bázi hliníku (místo lithia) s velkou řadou výhod. Je o tom hodně zpráv na Youtube.
Trochu více detailních technických výhod Al-ion baterií je popsáno třeba zde
ess-news.com/2025/12/05/worlds-first-high-power-aluminum-ion-battery-system-for-energy-storage/
Když to Musk začne vyrábět ve svých Gigafactories, tak to bude další průlom především v bezpečnosti, rychlosti nabíjení i kapacitě/kg.
Pane Vaněček, kde se to dá koupit a kolik to stojí ?
O takových zázračných baterií jsem už toho přečetl hodně, jen ty baterie jsem na trhu za rozumnou cenu nikdy neviděl.
Tady máte cenový vývoj
pv-magazine.com/2025/12/09/global-lithium-ion-battery-pack-prices-fall-to-108-kwh-says-bnef
vidíte, že už je průměrná cena za bateriový systém pod 100 EUR/kWh a že stále klesá podle learning curve, podobně jako klesá cena za fotovoltaické panely
Opět to prodlužování křivek do budoucna...
Ještě tak 7 let a akumulátory budou zcela zadarmo a potom už půjde cena do záporu (ironie).
Takže pro energetiku nic moc nového, jestliže už jen z plíživě klesající learning curve vychází pro EV cena baterek na cca 2,38 mil Kč /MWh. To zřejmě nebude znatelně měnit dosavadní ceny úložišť okolo 6 mil Kč / MWh, jelikož měniče pro energetiku mohou být stejně drahé jako ty baterky. Drahota úložišť tedy trvá a s ohledem na tu křivku žádné desetinásobné zlevnění úložišť bohužel „nehrozí“.
Proto ti investoři stále drží dobu zálohy okolo 2h. V poledne levně nabít a pak uloženou energii zpeněžit při večerní špice. Žádné ukládání na delší „potom“. Na delší potom to stále spěje k náhradě uhlí plynem. Žádné charity a řešení potřeb energetiky se od investorů do BESS zjevně nedočkáme.
Optimistické scénáře rychlého budování BESS by totiž ještě navíc předpokládaly mít v EU také odpovídající výrobní základnu, aby byla schopna ty stovky GWh stabilně ročně vyrábět. Tedy celé nové průmyslové odvětví pro výrobu a obnovu baterek (ale i měničů).
Ty akumulace se teď rezervují , staví se malé baterie a velké střídače , protože to umožňuje systém jde o to zabrat kapacitu sítě pro sebe a baterie rozšířit později dle výhodnosti. Nic jiného v tom nehledejte. Akumulace patrně zcela nahradí fosilní zdroje používané pro výrobu el. energie v létě v Německu patrně už za 3 roky.
Oni se tady všichni bavíte o energii jako o elektrické energii, ale to je jen asi 1/4 celkové spotřeby. Co ten zbytek??? Již pan Vaněček mě předevčírem usvědčil z omylu (400GW) a on spočítal asi 60 GW. Tedy kde vzít těch 40-80GW celoročně? To je ten největší průser.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.