Zprovoznění německého úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu se zpozdí

Německé úložiště nízko a středně radioaktivního odpadu Konrad nestihne své plánované spuštění v roce 2027. Příprava úložiště v místě bývalého dolu na železnou rudu má minimálně dvouleté zpoždění. V hloubce okolo 850 metrů pod zemí bude uloženo 303 tisíc metrů krychlových odpadu, který je v současné době v německých meziskladech.

Společnost BGE (Bundesgesellschaft für Endlagerung) oznámila, že její projekt úložiště radioaktivního odpadu Konrad nemůže dodržet původní termín spuštění. Plány z roku 2017 počítaly se zahájením provozu úložiště pro nízko a středně radioaktivní odpad v roce 2027.  Zpoždění způsobené několika faktory bude podle BGE minimálně 2 roky.

Příprava dvou šachet dolu Konrad zahrnuje zejména rekonstrukci stávající infrastruktury a výstavbu nových budov a překládací haly. Zatímco práce na Konrad 1 jdou podle plánu, stavba v Konrad 2 je problematická.

 „Při plnění konkrétních úkolů jsme několikrát zjistili, že jsme podcenili jejich složitost. To platí zejména pro Konrad 2. Jsme však přesvědčeni, že i tuto výzvu s podporou našich dodavatelů zvládneme,“ uvedl Dr. Thomas Lautsch, technický ředitel BGE.

BGE uvedla, že za zpožděním stojí tři hlavní důvody. První překážkou bylo zdlouhavé ujasňování a nastavení smluvních vztahů poté, co BGE projekt převzala. Druhým faktorem je podcenění zpracování nových bezpečnostních požadavků na budovy v souvislosti se zemětřesením po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Třetím důvodem zpoždění je pak zdlouhavý proces jaderného schvalování, kterým budoucí úložiště musí projít.

Lokalitu pro vybudování úložiště pro vysoce radioaktivní odpad Německo stále hledá. Rozhodnutí o umístění bylo plánováno na rok 2031, ovšem podle některých zdrojů se opozdí nejméně o 15 let.

Původní důl na železnou rudu

Důl Konrad na železnou rudu v Salzgitteru v Dolním Sasku byl z ekonomických důvodů uzavřen v roce 1976. V té době zároveň začaly práce na možnosti realizace hlubinného úložiště v lokalitě. Územní rozhodnutí však dolnosaské Ministerstvo životního prostředí vydalo až v roce 2002. Dalších 5 let soudních řízení trvalo, než souhlas s výstavbou v roce 2007 potvrdil Spolkový správní soud.

Úložiště pojme zhruba 303 tisíc metrů krychlových jaderného odpadu uloženého zhruba 850 metrů pod zemí. V současné době se odpad nachází v meziskladech ve zhruba 30 lokalitách po celé zemi.