MZe bude mít studii možného využití bioplynových stanic k produkci biometanu
Ministerstvo zemědělství si nechá zpracovat studii zaměřenou na možné využití bioplynových stanic v ČR k produkci biometanu, který může v budoucnu v Česku nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu v Haňovicích na Olomoucku.
„Chci znát jasná data, kolik bioplynových stanic reálně je možné transformovat nebo respektive přidat k nim synergicky novou stanici (na produkci biometanu),“ uvedl.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle Výborného před několika týdny dokončilo u Evropské komise důležitou notifikaci podpory výroby biometanu, který vzniká po vyčištění bioplynu. „A to je výborná zpráva i pro provozovatele bioplynových stanic. Má to samozřejmě ještě nějaké věci, které musíme dořešit, ale reálně lze na bioplynovou stanici technologicky velmi jednoduše připojit biometanovou jednotku a pokud máte k dispozici připojení na síť zemního plynu, tak lze velmi šikovně využít to, co dnes z bioplynových stanic pouštíme pánubohu do oken,“ uvedl Výborný.
Biometan z bioplynových stanic by podle něj mohl pomoci diverzifikovat zdroje zemního plynu pro tuzemskou spotřebu. „Víme, že kdybychom se dostali do ideálního stavu, tak budeme schopni až 20 procent spotřeby zemního plynu v ČR pokrýt tímto zdrojem z biometanových stanic,“ podotkl Výborný. Ministerstvo zemědělství jedná s MPO o tom, kdo bude platit náklady na připojení biometanové stanice k plynovodu. „Samozřejmě biometanovou stanici samotnou si bude muset pořídit její provozovatel. Nicméně je otázka, jak nastavit strategii napojení na plynovou soustavu,“ dodal Výborný.
Podle loňských dat Svazu moderní energetiky se v Česku vyrobí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně. Podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Dosažení takových cílů podle svazu vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic.
Podle svazu je v ČR nyní zhruba 570 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělství. Dále je v ČR přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Bioplyn se primárně používá na výrobu elektřiny, v některých případech také na výrobu tepla. Stanic, ve kterých se bioplyn čistí na biometan s možností zapojení do plynárenské sítě je zatím jen několik. Pilotní projekt byla stanice v EFG Rapotín BPS na Šumpersku, která začala do sítě dodávat v roce 2019. Plyn vyrábí z vytříděného gastroodpadu, produkuje i teplo a materiál využitelný jako bio hnojivo.
Mohlo by vás zajímat:
MŽP by mělo spíše začít program na snížení spotřeby plynu o polovinu například tím , že konečně zakáže prodej a instalace nových plynových kotlů a provoz všech plynových kotlů starších 20 ti let. Samozřejmě je také třeba zlikvidovat teplárny spalující zemní plyn. Problém je v tom že k tomu je třeba politické odvahy a hlavně zajištění elektřiny z uhelných el. vláda je přitom chce zlikvidovat a dovážet plyn.
bioplynové stanice mají smysl jen tam kde se likviduje odpad , který nejde použít přímo jako hnojivo , bohužel takových je v ČR minimum většina z nich likviduje potraviny nebo hnojivo jejich skutečným energetickým vstupem je ropa , protože využívají energii umělých hnojiv a zemědělských strojů , energie slunce nepokryje ani ztráty.
Otázkou je, zda nejste úplný magor.
A ti co likvidují vlastní energetiku státu a podporují dovoz LNG vám připadají rozumní ? Proč protože osobně topíte
plynem ? Základem bohatství je efektivita v získávání zdrojů , protože ty jsou omezené nelze zvyšovat životní úroveň tím , že zvedáte lineárně tlak na prostředí. Rozvody tepla z JE , tepelná čerpadla , stavby nových JE s využitím odpadního tepla , změny územních plánů měst , podpora vyšších staveb a FVE na střechy , nástup elekromobility jak bude eknomicky únosná , to je budoucnost k prosperitě. Bioplyn z kukuřice , LNG , Biozemědělství a likvidace uhelné energetiky bez adekvátní náhrady je cesta do zelené chudoby. Přesně po té teď jdeme. A vy si stejně ve volbách zvolíte ty stejné strany co to prosazují místo Fialy přijde Babiš, jenže to je prakticky to samé akorát s jinou rétorikou.
Odporucam vyhladat odbornika, nie na energetiku ale na hlavu ;)
vyhledejte.
kdybyste místo urážek raději napsal v čem nemá pravdu. (Tím neříkám, že se vším souhlasím, jen nemusíte hned na někoho útočit a urážet.)
Bohužel bez plynu (a nemusí to být je ZP) se ještě dlouho (a kdoví, jestli někdy) pro topení a ohřev TV neobejdeme.
Cestou rozhodně není zákaz moderních plynových kotlů, ani tepláren na plyn. Přirozeným vývojem se postupně bude přecházet na směsi ZP, bioplynu a vodíku s ubývání podílu ZP.
Uhlí nemá budoucnost. Bez ohledu na naši vládu pravděpodobně skončí během několika let s ohledem na stoupající emisní povolenky.
Nejméně v příštích 10-20 letech bude plyn i (a nejen u nás) i významným zdrojem pro výrobu elektřiny. Pokud nebude (hlavně v zimě) dost elektřiny z jádra, nebo akumulované z OZE, tak prakticky jiná možnost není.
Plyn má totiž jednu základní výhodu oproti elektřině: lze ho poměrně snadno a levně ve velkém množství (zatím mimo čistého vodíku) dlouhodobě skladovat.
TČ sice pro topení a ohřev TV budou zvyšovat svůj podíl, ale pokud by se pro ně elektřina měla (a zase hlavně v zimě) vyrábět ze ZP, nemělo by to valný smysl. Plynový KK, účinnost ke spalnému teplu blížící se 100% (cca 95-98%). Plynové turbíny s rychlou reakcí mají účinnost 30-40%, paroplynový cyklus, který už má reakci pomalejší pak 50-60%. Při TF TČ 3 (za nízkých venkovních teplot je u TČ vzduch-voda i horší a při započtení ztrát v rozvodech EE to vyjde pro TČ jen o něco lépe. Ale s tím, že plynová elektrárna + nové rozvody+TČ je nejen mnohem dražší, ale také se to vše musí vyrobit= další materiál a energie=zatížení životního prostředí navíc oproti jednoduchým plynovým kotlům a existujícím rozvodům plynu.
Kromě toho např. ve většině větších kotelnách (centrálního zásobování teplem) na plyn se většina tepla vyrobí v kogeneraci. Ta mívá celkovou účinnost blízkou 90% a vyrobená elektřina se dodá do sítě a teplo se dodá odběratelům teplovodem. Velmi dobře se tak doplňují OZE, hlavně FVE.
s tou účinností se mýlíte, už jsem to tady psal přes moderní TČ se ušetří asi polovinu plynu pokud se vyrábí elektřina pro něj. Nejhorší je přímé spalování pro výrobu nízkopotencionálního tepla. Pokud vyrobíte z elektřiny vodík máte celkově nízkou účinnost z toho nejhorší jsou energetické náklady na zkapalnění vodík může být výhodný třeba pro nákladní dopravu kdy vyrobím vodík nemusím zkapalňovat a hled se spálí OK , ale sezónní skladování je prostě problém. Skutečnost je taková že energetika zcela bez fosilních paliv je pro stát jako ČR velmi drahá, ale lze poměrně levně zcela zásadně omezit jejich užívání dejme tomu na 1/5 dnešního stavu.
Polovina ZP se TČ ušetří tak v létě, v zimě s většinovými TČ vzduch-voda a pokud bude elektřina vyrobena z plynu rozhodně ne. Největší spotřeba na topení je při nízkých venkovních teplotách a v té době je také nejnižší TF TČ vzduch-voda.
V létě, ale částečně i na jaře a podzim je elektřinu možno bezemisně a poměrně levně vyrobit FVE. Potom je otázka, zda je lepší malá FVE a TČ, nebo větší FVE a běžné elektrické topné těleso.
Chladiva používaná v TČ jsou pro životní prostředí velký problém a nikdy se nedá zcela vyloučit jejich únik.
Slovo SCOP je průměrný topný faktor , je to vypočítané číslo pro běžnou instalaci , záleží , teplotní křivce , výkonu TČ proti ztrátám, budovy a klimatu. Když se podíváte třeba na NIBE , tak můžete do dokonce vypočítat pro jejich stroje a různé instalace. Vzduch / voda do radiátorů má SCOP 3,5 až 3,8 . Po podlahy více než 4,4. TČ jsou mnohem účinnější než plyn. Vytápění budov plynem ať už přímo nebo dálkově je energeticky neefektivní a samozřejmě také ekonomicky. Při dnešním stavu techniky má smysl kromě tepelného čerpadla jen centrální vytápění pokud zdrojem energie odpadní teplo typicky z jaderné elektrárny tam je potom výborná energetická účinnost 1:6 , 1:7 to tepelná čerpadla nedokáží. Jenže je tam vysoká investice do tepelné sítě , která má také ztráty a náklady. Většina teplárenských soustav v ČR nemá energetické opodstatnění měly by se buďto připojit k jaderným elektrárnám nebo jiným zdrojům odpadního tepla jako jsou spalovny a nebo by měly být přestavěny na záložní zdroje elektřiny bez sítě teplovodů.
Dodatek k bioplynovým stanicím:
Určitě k výrobě bioplynu nepoužívat plodiny na výrobu potravin hnojené umělými hnojivy. Ale je i dost bio odpadů. Od prasečí kejdy, přes trávu posečenou ve městech, až po odpady gastro provozů, apod. Ty by se všechny mohly zpracovat na bioplyn.
Také se dá zachytávat plyn z uzavřených uhelných dolů, skládek odpadů a ČOV.
Základní prvky hnojiv (organických i uměle vyrobených) jsou N, P, K.
Ty všechny při zpracování biomasy v bioplynce zůstanou ve zbytku, kterým se pak hnojí.
Digestát je nekvalitní minerální hnojivo, které vede ke zhoršení fyzikálních vlastností půdy. Zvýšuje se utuženost půdy a s tím související půdní struktura a vodostálost půdních agregátů zvláště u varianty s 2× aplikovaným digestátem.
Digestát je super hnojivo, jen je třeba při jeho využití použít mozek ;-) Dělám s ním na polích 10 let, ale dávky do 25 m3 na plodinu a pravidelně vápníme…..,
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se