Domů
Elektrárny v ČR
První vinice a malinovníky doplňují solární panely. Agrovoltaika přichází do Česka
Foto: Czapp Arpad, Pexels
Zdroj: Czapp Arpad, Pexels

První vinice a malinovníky doplňují solární panely. Agrovoltaika přichází do Česka

Nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady se nově budou moct objevit solární panely. Agrovoltaika by mohla pomoci se snížením nákladů nebo u některých plodin jako ochrana před přímým sluncem.

Senátoři na konci května schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která umožní sloučení výroby elektrické energie a pěstování plodin, označované jako agrovoltaika. Rozjet by se tak mohla už od července, pokud ministerstva připraví příslušné vyhlášky. Podobně už elektřinu vyrábí například v USA, Číně a v dalších zemích Evropské unie.

Díky novele odpadne většina papírování, které bylo dosud nutné pro panely na zemědělské půdě. Sad nebo chmelnici nebude nově nutné vyjmout ze zemědělského půdního fondu, zájemce tak nebude muset platit odvody. Potřebný ale bude souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Povolení podle velikosti pozemku bude muset vydat obec s rozšířenou působností. Pozitivní zprávou pro zemědělce nebo jiného investora také je, že nebude nutné měnit územní plán nebo prokazovat soulad s charakterem území.

„Za měsíc bychom měli mít v České republice jednu z nejkvalitnějších legislativ pro agrovoltaiku v EU. Pokud chceme zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického, ale i průmyslového sektoru, je třeba počítat a využít i tohoto nástroje, popsal na nedávno konané konferenci Solární energie a akumulace v ČR novelu Jiří Bím, vedoucí sekce a garant agrovoltaiky v Solární asociaci.

V tuzemsku se nová kombinace například testuje v Praze Suchdol. Na České zemědělské univerzitě zde pěstují maliny a současně vyrábí elektřinu. V obci Zavidov poblíž středočeského Rakovníka zase doplňují biopásy vertikální agrovoltaiky, které mají podpořit místní biodiverzitu.

Dalším projektem je vinice ve Starém Poddvorově na jižní Moravě. Odrůdy Ryzlink rýnský a Donaurriesling zde pěstují vinaři na areálu energetické firmy MND. Ta musela vysázet vinice na brownfieldu přesně z toho důvodu, že by jinak musela vinici vyjmout ze zemědělského půdního fondu.

Sadů ubývá

Agrovoltaika by mohla přinést českému sadařství nový impuls. Za poslední dva roky totiž ubyly v tuzemsku zhruba dva a půl tisíce hektarů sadů, uvedl na zmíněné konferenci Vlastimil Zedek z Ministerstva zemědělství. „Možnost využití agrovoltaiky bude znamenat určitý stimul pro ovocnáře nebo investory, kteří se chtějí zabývat pěstováním ovoce, aby se tyto kultury zase rozšiřovaly na vyšší čísla,“ dodal. Dvojí příjem z plodin a současně z vyrobené energie by pro zemědělce mohl znamenat zvýšení stability.

Jeho slova potvrdil také předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. „Česká republika je závislá na dovozu ovoce, plocha sadů se v posledních deseti letech výrazně a dramaticky snižuje. Je to zejména z důvodu špatné rentability pěstování ovoce, velké konkurence ze sousedního Polska, z oligopolního chování řetězců a nedostatku pracovních sil, ale také i z důvodu klimatické změny,“ vysvětlil.

V současné době je v tuzemsku podle čísel Ovocnářské unie ČR přibližně 11 tisíc hektarů ovocných sadů. Jedná se o 600 až 800 farem. „Mnoho ovocnářů uteklo k polní výrobě, která je pro Českou republiku daleko charakterističtější, tedy k pěstování k obilovin a olejnin,“ doplnil Ludvík.

Ovocnářství je celkově velmi energeticky náročné. Energie tvoří podstatnou část nákladů. Ovoce si sadaři musí většinou sami zpracovat, mají na starosti třídění, balení i následnou výrobu moštů, sušeného ovoce nebo pyré.

Mnoho energie se spotřebuje také při samotném skladování, aby si lidé mohli například jablka koupit celý rok. „Sklízíte ovoce v době, kdy má teplotu 20 až 25 stupňů, a vy ho musíte rychle zchladit. V případě jablek například až na jeden stupeň. Ve skladech následně produkci v klimatizovaných podmínkách držíte šest až devět měsíců v daném roce,“ přibližuje předseda Ovocnářské unie ČR.

Ochrana před mrazem

Odradit od pořízení by zemědělce mohla podle Vlastimila Zedka z Ministerstva zemědělství komplikovaná údržba agrovoltaiky nebo vysoké pořizovací náklady, které se podle něj pohybují v řádu desítek milionů korun. Nevýhodou může být také potenciální negativní dopad na růst pěstovaných plodin. „Některé plodiny nemusí prosperovat ve stínu solárních panelů, je to o výběru,“ upřesňuje Zedek

Předseda Ovocnářské unie ČR Ludvík zmínil například zmenšení velikosti plodů či jejich horší zabarvení. „Dnes, když potřebujete produkovat nejlepší kvalitu, sebemenší poškození plody degraduje do produkce určené na zpracování,“ popsal nevýhody. Vhodně vybraným plodinám by ale agrovoltaika naopak mohla v růstu pomoct. Chránit je může před přímým sluncem, krupobitím i mrazíky. Právě nečekaně nízké jarní teploty letos ovocnářům značně úrodu poničily.

Podle Ludvíka zůstávají u agrovoltaiky pro ovocnáře otázky, jak bude spojení v praxi fungovat. Důležité například je, jak si povedou panely s různými přípravky na ošetření rostlin a hnojivy. Problém by také mohly být četné přejezdy techniky nebo teplota vzduchu v okolí panelů. Důležité také je, zda k rostlinám budou mít dostatečný přístup opylovači, ale i jiné užitečné organismy a škůdci.

Vinice, sady i školky

Přínosy agrovoltaiky ocenil také ministr zemědělství Marek Výborný. „Těší mě, když vidím, že se zemědělcům daří sladit inovativní a tradiční obory hospodaření, aby společně přinášely užitek jak zemědělcům, tak národnímu hospodářství i našemu životnímu prostředí,“ řekl poslední květnový den na události v Litomyšli s názvem Pro moderní Česko: nová energie pro české farmy začne. 

Novelu zákona ještě doplní potřebná vyhláška, na které pracuje Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí. Ta přesně určí zemědělské kultury vhodné pro takovýto druh pěstování. Mimo to definuje potřebné technické zařízení a další parametry agrovoltaiky. Vyhláška také bude upravovat pravidla pro horizontálně i vertikálně postavené panely.

Podobu chystané vyhlášky přiblížil na Solární konferenci ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Vlastimil Zedek. Agrovoltaika bude moct prozatím vzniknout nad vinicí, chmelnicí, ovocným sadem, školkou nebo plochou s kontejnery, tedy pod skleníky či jiným krytem, pod kterým se pěstují plodiny. Jako její doplnění navíc vyhláška bude navrhovat také akumulaci elektřiny.

Trvalé kultury, jako jsou vinice, chmelnice, sady nebo třeba školky tvoří podle dat Solární asociace méně než tři procenta zemědělského půdního fondu, zbytek tvoří trvalé travní porosty a ornice. Agrovoltaika tak bude moct pro zatím vzniknout pouze na malé části zemědělské půdy.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Zbyněk Poisl
18. červen 2024, 19:28

Úžasný způsob, jak zničit zemědělskou půdu erozí, a rozšířit oblasti postižené dlouhodobou inverzí. To klimatu určitě prospěje. Bude více extrémních meteorologických epizod, a navíc se zase ještě trošku oteplí. Bezvadný nápad. Tleskám.

Milan Vaněček
18. červen 2024, 20:34

To se asi ozval člověk, který nemá velkou zahradu či sad. Neví, jak je úroda variabilní každý rok, fotovoltaika (nebo třeba větrné elektrárny na vinicích) dodá ekonomickou stabilitu hospodaření sadařů, vinařů, i jiných pěstitelů.

jiri sekerac
18. červen 2024, 20:44

kolik elektricke energie pane Vanecku potrebuje sadar, ci zelinar?

Jan Veselý
18. červen 2024, 22:05

A není to jedno? Každý sadař a zelinář jistě ocení, když bude mít se svého pozemku druhý příjem navíc a/nebo snížené náklady.

jiri sekerac
18. červen 2024, 22:52

hlavne aby to meli komu prodat. Vykupni ceny klesaji, zdroje se vypinaji. Nakladovost z nasich dotaci na porizeni bude dvojnasobna, s podstatne vetsim rizikem podvodu nez u domacich instalaci. Nemluve o potrebe extrapripojek. Misto aby se ministerstvo zemedelstvi staralo o efektivitu dotovane potravinove produkce, ma hlavne starosti s nemovitostmi movitych. Kousek od nas udelal tento resort sadarum fungl novou silnici nejen k sadum /stacilo by 700 metru/, ale az do lesa pro nejake alternativce, celkem cca 3km. Domorodci maji prakticky soubeznou sotolinu z dob Zapoteckeho jako v Armenii, takhle se tady hospodari

Petr Zelený
19. červen 2024, 07:34

Dalším příjem se rozumíte samozřejmě další dotaci kterou zaplatí někdo jiný. Mnohem levněji pro veřejné finance vyjde drobné navýšení současných dotací pro zemědělce než financovat zbytečné čínské mamutí obludy kde zemědělci z těch veřejných peněz skončí jen malé procento. Hlavně když se za evropské peníze točí čínské továrny, jedou čínské doly a emise z toho se nazapočítají do statistik Eurostatu jako evropské. Co mi je.po čínské přírodě, já jsem evropský ekolog.

Zbyněk Poisl
19. červen 2024, 09:09

Ozval se člověk, kterému jde o zachování života na této planetě mnohem víc než o pár drobných v kapse. Narozdíl od Vás pane Vaněčku. Nehledě na to, že ani ta ekonomická stránka věci není tak růžová, jak ji vydíte Vy! S přibývajícím instalovaným výkonem OZE prudce stoupá množství času, kdy jsou ceny silové elektřiny záporné, a distributoři blokují výkup. Prodávat kWh za 50hal. se rozhodně ekonomicky rozhodně nevyplatí. Že agrovoltaika poškodí zemědělskou produkci i lokální počasí, o tom není pochyb. Tedy, nepochybují o tom lidé, kteří o problematice něco vědí.

Milan Vaněček
19. červen 2024, 09:43

Vidím, že přátelé jaderných dinosaurů nemají rádi ovocnáře, vinaře a zemědělce vůbec. S tím nic nenaděláme. Tohle je lepší:

zpravy.aktualne.cz/domaci/odtajneno-ceskoslovensky-cernobyl

Zbyněk Poisl
19. červen 2024, 12:05

A co to má společného s agrovoltaikou, pane Vaněčku? To má být argument v její prospěch? A1 v Jaslovských Bohunicích byl energeticko-technický experiment československých jaderných inženýrů podporovaný Moskvou. Kvůli lidským chybám se stal hrobem. OZE jsou ovšem naprosto stejným sociálně-ekonomicko-energetickým experimentem, který ovšem zasahuje stovky milionů lidí na evropském kontinentu, a o kterém je možné na základě fyzikálních a vědeckých poznatků úspěšně tvrdit, že je to experiment zhoubný, na který obyvatelé Evropy tvrdě doplatí nejen svojí životní úrovní, ale mnozí i životy. A těch zmařených životů bude řádově mnohem víc než těch, které zabily všechny Černobyly dohromady! Vy jste totiž jeden z těch, co umí jen opisovat nesmysly, které napsal někdo jiný, případně na ně odkazovat. Vlastní názor na základě vlastních zkušeností a poznatků si ovšem vytvořit neumíte. A to je problém nejen Váš, ale drtivé většiny Vám podobných. Máte na to jistě právo. Tak si ho můžete klidně hájit. Nicméně byste si možná mohl uvědomit, že ti, kteří mají odlišný názor od toho Vašeho, by mohli mít třeba i pravdu. Zkuste se nad tím zamyslet. Pokud toho ovšem jste schopen.

Jirka Líska
19. červen 2024, 14:46

@Zbyněk Poisl 19. červen 2024, 12:05

Preferujete "Vlastní názor na základě vlastních zkušeností a poznatků"

Mohl bych se zeptat jaké osobní reálné zkušenosti a poznatky máte s agrovoltaikou?

---

A ještě by mě zajímalo, na základě jakých dat jsem přišel na zjištění:

"A těch zmařených životů bude řádově mnohem víc než těch, které zabily všechny Černobyly dohromady!"

Jirka Líska
19. červen 2024, 11:37

@Zbyněk Poisl 19. červen 2024, 09:09

Podle vašeho příspěvku to vypadá, že jsou zemědělci asi chudí duchem.

Prodávat za 0,50/kWh, poškodit zemědělskou produkci, zhoršit počasí, naštvou odpůrce OZE a ještě to musí zainvestovat.

Pro některé to výhodné bude, pro některé nikoliv, bude lepší to rozhodnutí nechat na nich:-)

Zbyněk Poisl
19. červen 2024, 11:53

Když to bude jejich počasí, jejich chleba a jejich peníze, pak to klidně nechám na nich. Jenže jde o dotace z mých daní, moje počasí a moje ceny potravin. Takže mám právo protestovat.

Petr
19. červen 2024, 22:11

Jak život na planetě ohrožuje fotovoltaický panel nad malinami?

Petr
19. červen 2024, 22:10

To jsou neuvěřitelně tmářské pindy.

Petr prochaska
19. červen 2024, 02:26

Před tím mrazem to těžko ochrání, před kroupami možná.

Miloslav Černý
19. červen 2024, 11:02

S postupný zacloněním spojené s nějakým zdrojem tepla a dalšími vyzkoučenými opatřeními jako vhodnost odrůd, závlahou bych si dovolil tvrdit, že by to mohlo být nápomocno ochranu proti mrazu vyřešit zcela..

minduton
20. červen 2024, 07:59

V současné době to je sci-fi. Básní o tom jen snílci a nebo ti, co doufají v budoucí zázraky (výrazný zlom cen opět nahoru). Za kolik jsou schopni udělat 1MWp na pozink konstrukcích s 3m podjezdem, sakumprdum se vším? Tipuji tak 25 mil. Kč/MWp minimálně - Nosná konstrukce s patkama tak 10 mil./MWp, panely tak 4 mil./MWp, rozvody, práce a ostatní počítám tak 11 mil./MWp. A reálná výkupní cena pro celý rok je v současnosti tak 30-35 Eur/MWh. Návratnost 30 let.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se