Rumunská vláda chce víc elektřiny z větru
Rumunská vláda schválila návrh zákona, který má usnadnit využívání bohaté větrné energie v Černém moři. Rumunský tlak na navyšování využívání větrné energie je v souladu s vnitrostátními i širšími cíli EU, včetně cíle EU pro rok 2030, kterým je nejméně 60 GW větrných elektráren na moři, a ambiciózního dlouhodobého cíle 300 GW do roku 2050.
Rumunsko zažívá v rámci energetické transformace boom solární energie. Evropské finanční prostředky a reforma právního rámce podnítily investice od domácností a spotřebitelů až po zařízení pro veřejnou potřebu. Na druhé straně zaostává segment větrné energie, zejména na moři, neboť investoři čekají na přijetí zákona v parlamentu, aby mohli alespoň začít plánovat, píše server Balkan Green Energy News.
Příkladem komplikací, které nedostatečná legislativa způsobuje, je projekt společnosti Siemens, která se v roce 2010 pokusila zahájit projekt větrné elektrárny na pobřeží Černého moře. Ze záměru sešlo, protože rumunská vláda snížila pobídky pro obnovitelné zdroje energie. Společnost Blackstone zase chtěla postavit zařízení o výkonu 500 MW, než iniciativu zastavila.
Urychlení
Vláda schválením zákona usiluje o zlepšení právního rámce a jeho harmonizaci s legislativou Evropské unie. Aby se implementace návrhu urychlila, požádal nyní rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja o mimořádnou parlamentní proceduru - postup, jehož cílem je zajistit schválení parlamentem do 30 dnů od zahájení nového parlamentního zasedání 1. února.
Server Euractiv uvádí, že iniciativa ministra energetiky je v souladu se závazky Rumunska v rámci jeho Národního plánu obnovy a odolnosti, který má zásadní význam pro plánovanou dekarbonizaci energetického sektoru země.
Rumunský potenciál
Právě potenciál větrné energie, který zpráva Světové banky odhaduje na 76 GW, může být klíčový.
„Máme obrovský potenciál, jsou připraveny investice v řádu miliard eur, které čekají na tento nový legislativní rámec. Nyní můžeme tento potenciál využít k výrobě zelené a levné energie ve prospěch Rumunů," vysvětlil premiér Marcel Ciolacu.
Pro realizaci svého tlaku na větrnou energii na moři chce vláda do konce června 2025 určit a schválit konkrétní perimetry větrných elektráren v Černém moři, které budou způsobilé pro koncesi - rozhodnutí bude vycházet z environmentální studie iniciované ministerstvem energetiky.
Výroba energie z větrných elektráren v Černém moři by však měla začít až v roce 2032, dodal Burduja.
Mohlo by vás zajímat:
Technický potenciál ČR je minimálně 10GW VTE, výroba pak okolo 25 TWh ročně a to s vyloučením chráněných oblastí. Fakta jsou v rozporu s častým přesvědčením ,že u nás nefouká. Důvodem aktuálního stavu instalovaného výkonu VTE je jejich odmítání ze strany obyvatelstva. Což je pochopitelné , protože lidé nechtějí mít ve svém okolí zničenou krajinu proto , aby měl někdo jistý zisk se
státní garancí.
Myšlenka velmi dobrá, ale strašně se to vleče. U nás v ČR je to s větrnou energetikou přímo katastrofa. Instalovaný výkon v ČR je cca 350 MW a ve větrnostně srovnatelném Rakousku skoro 4000 MW. Ostuda.
A pořád ty Vaše lži o srovnatelném Rakousku...
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Máte pravdu, úplně srovnatelné to není. Rakousko má totiž díky horám, kde by větrné elektrárny opravdu stavět nešly menší území, kde může ty elektrárny stavět. Rozumíte?
A přitom má také mnohem víc míst, kde by stavět šly, respektive, kde by to mělo smysl. Postavit ji na Grossglockneru asi smysl nedává, ale postavit ji v Nymburce také ne, i když na tom Grossglockneru fouká mnohem více než v Nymburce. U nás jsou nejlepší oblastí Jeseníky, obecně z našeho pohledu hory. No a v Rakousku zase nižší oblasti Alp, které se mimochodem táhnou až k Vídni. Takže v Rakousku je dobrý celý pás od Salcburku až k Vídni nahoře a podobně dole. Říkat, že Rakousko je stejně větrné je stejný nesmysl, jako říkat, že je stejné na lyžování.
Na Grossglockneru, v Nymburku, ani v Jeseníkách se nic stavět nebude. Na hory nikdo větrné elektrárny nedostane. Staví se v normálních nadmořských výškách. Těch má ČR víc a jsou i dostatečně větrné.
Tak to opět pro Karáska zopakujeme...
Hodnocení Rakouska v rámci "Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020" zpracované AV ČR.
"Rakousko: rozlohou, počtem obyvatel i geograficky blízké České republice, nicméně značnou
část území pokrývají vysoké hory a podhorské oblasti, kde jsou možnosti pro výstavbu VtE velmi
omezené. Menší část území (na sever od Dunaje) je České republice charakterem krajiny i
větrnými podmínkami dosti podobná. Specifikem je území východně od Vídně, kde jsou podmínky
mimořádně příznivé, a to jak větrností, tak charakterem krajiny. Dosud se výstavba VtE
koncentrovala do nejvíce větrných lokalit, zatímco většina území včetně „středně“ větrných míst se
nevyužívá. V praxi je tedy nastavena hranice rentability výše než v České republice. Při shodném
nastavení podmínek by potenciál větrné energie byl nejspíše přibližně srovnatelný s ČR."
To nic nemění na Karáskově opakované lži.
A ještě dodejme, že v Rakousku ty větrné podmínky využívají patnáctkrát víc, než v ČR.
Za 9 let začne výroba z první vrtule....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se