Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-onshore-vetrny-prumysl-se-hrouti-letos-bylo-postaveno-nejmene-elektraren-za-poslednich-20-let">v poslední době naráží při získávání povolení</a>. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.
Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčovým bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.
V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci" target="_blank" rel="noopener">jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu</a> pro dva větrné parky. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu" target="_blank" rel="noopener">Podobně tomu bylo i v druhém kole</a> v roce 2018, kdy se jednalo o další jeden větrný park bez provozní podpory.
Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tajemstvi-za-offshore-vetrnymi-projekty-bez-dotace-az-15mw-turbiny">dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti</a>, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa</a>.
Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.
<h2>Nově by developeři mohli za úspěch u aukci naopak platit</h2>
Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.
<a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/E/entwurf-eines-gesetzes-zur-aenderung-des-windenergie-auf-see-gesetzes-und-anderer-vorschriften.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8" target="_blank" rel="noopener">Současný návrh zákona</a> počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-german-offshore-wind-draft-law-sets-40-gw-target-by-2040" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Německo

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

V loňském roce bylo po celém světě instalováno 6,1 GW výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Ve srovnání s předchozím rokem to činí více než 35% nárůst. Největší podíl na nových instalací měla Evropa, žebříček jednotlivých zemí však vede Čína s 2,4 GW nového výkonu. Celkem je světově na moři instalováno 29 GW větrných elektráren.
Podle <a href="https://gwec.net/record-6-1-gw-of-new-offshore-wind-capacity-installed-globally-in-2019/">nejnovějších údajů Global Wind Energy Council</a> (GWEC) bylo v roce 2019 instalováno 6,1 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Pro průmysl to tak byl rekordní rok a nárůst o 35,5 % oproti roku předchozímu, během kterého bylo nainstalováno 4,5 GW.
Celkový světový instalovaný výkon offshore větrných elektráren je zhruba 29 GW, což činí přibližně 10 % z celkového instalovaného výkonu všech větrných elektráren.
Největším trhem pro offshore <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/evrope-se-za-lonsky-rok-nainstalovalo-rekordnich-36-gw-offshore-vetrneho-vykonu">větrnou energetiku zůstává Evropa</a>, která v roce 2019 zaznamenala 59% podíl na nových zařízeních. Zbytek instalací, představujících zbývajících 41 %, se uskutečnil v Číně, na Tchaj-wanu a v Japonsku.
<blockquote>„Většina nových zařízení je z vyspělých evropských trhů. Asijsko-pacifický region však stále více přispívá k růstu, přičemž vedoucí postavení zaujímá Čína, která patří k celosvětové špičce v oblasti nových instalací offshore větrných elektráren,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Z jednotlivých států instalovala nejvíce větrných elektráren na moři Čína s více než 2,3 GW. Následovali ji Spojené království s Německem s novými instalacemi ve výši 1,8 GW a 1,1 GW. Řádově stovky MW nových elektráren zprovoznili Dánsko (374 MW), Belgie (370 MW) a na Tchaj-wan (120 MW).
<h2>Potenciál plovoucích elektráren?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw">V Portugalsku</a> a Japonsku byly uvedeny do provozu elektrárny s výkonem menším než 10 MW, ovšem všechny byly z kategorie plovoucích větrných elektráren.
<blockquote>„Je také vzrušující sledovat instalaci plovoucích větrných elektráren. Jakmile tato technologie dosáhne průmyslového měřítka, otevře se celý nový trh a příležitosti pro větrnou energii,“ dodal Backwell.</blockquote>
Předpovědi GWEC ukazují, že do roku 2024 by mohlo být na celém světě instalováno až 50 GW offshore větrných elektráren. Celkově by se tak instalovaný výkon dostal na téměř 90 GW.

Světové instalace offshore větrných elektráren loni zaznamenaly 35% nárůst

Na rozdíl od pevninské části probíhá rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře nad očekávání. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-increases-offshore-wind-energy-connection-capacity-to-7132-megawatts/?fbclid=IwAR0xWIjo1swSDBmzrnJrccxvhFE3DIOLnb98pbsgqG0S26DcYu9-E-B3taw">Společnost TenneT v pondělí oznámila</a>, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. To je více než samotný cíl instalovaného výkonu offshore větrných elektráren pro rok 2020.
TenneT, jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), který je odpovědný za rozvoj propojení offshore větrných elektráren v oblasti Severního moře s pevninskou přenosovou soustavou ve spolkových zemích Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko oznámil, že jeho dvanáct systémů v této oblasti disponuje přenosovou kapacitou 7,1 GW. Překonává tak instalovaný výkon větrných parků v této oblasti, když v očekávání nových instalací tato přenosová kapacita v posledním roce vzrostla o 900 MW, tedy o zhruba 14 %.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že jsme dosáhli cíle stanoveného federální vládou v předstihu a se třemi dalšími připojeními, která jsou v současné době budována, zajistíme do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Stejně tak důsledně prosazujeme rozšiřování sítě na pevnině, protože tento holistický přístup je klíčem k úspěšné transformaci energetiky,“ uvedl generální ředitel TenneT Tim Meyerjürgens.</blockquote>
Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. <a href="https://energy-charts.de/power_inst_de.htm">Dle informací Fraunhoferova institutu</a> byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT.
Německé offshore elektrárny v roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh.
{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2019 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-12-31″,“lang“:“CZ“}
<h2>Rozvoj pevninské části přenosové soustavy</h2>
Zatímco rozvoj přenosové soustavy v Severním moři probíhá nad očekávání, s pevninskou částí je to přesně naopak. Z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě nových vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> probíhá výstavba vedení velmi pomalu.
To potvrzují i rok od roku rostoucí náklady Německa na tzv. redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Předloni za ně Německo vyplatilo společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo: Rozvoj přenosové soustavy v oblasti Severního moře probíhá nad očekávání dobře

Španělské Kanárské ostrovy by se měly stát místem pro testování nejnovějších technologií v oblasti plovoucích větrných elektráren. Ostrovy v současné době spoléhají na drahý dovoz fosilních paliv, jelikož nemají dostatek prostoru na pevnině pro obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k rychle rostoucí mořské hloubce nejsou ani klasické offshore větrné elektrárny řešením. Norský Equinor plánuje v oblasti postavit až 200MW park s plovoucími větrnými elektrárnami.
V blízkosti Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů, by měla vyrůst testovací plovoucí 5MW větrná elektrárna. V rámci projektu společnosti Enzen a místní samosprávy by měla elektrárna do roku 2023 pomoci napájet jedno z <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/odsolovani-morske-vody-pomoci-jadernych-elektraren">energeticky náročných zařízení na odsolování mořské vody</a>. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by se tento model aplikovat na ostatní odsolovací zařízení, kterých je na ostrovech kolem tří stovek.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se na ostrovech pohybuje okolo 10 %. Pro srovnání v pevninském Španělsku tento podíl činí okolo 40 %. Důvodem je nedostatek vhodných míst pro jejich výstavbu.
<blockquote>„Místo na pevnině není k dispozici a to, které by bylo k dispozici, je chráněno. Obnovitelné zdroje na moři jsou jediným způsobem, jak mohou Kanárské ostrovy dosáhnout cílů pro obnovitelné zdroje energie,“ řekla Alexandra de Marichalarová, vedoucí energetického poradenství a inovací ze společnosti Enzen.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw/">Rozvoj plovoucích větrných elektráren</a> by se ostrovům, vzhledem k rychle narůstající mořské hloubce u pobřeží a tudíž nemožnosti využít klasické offshore větrné elektrárny, velice hodil. V současné době jsou Kanárské ostrovy totiž závislé na dovozu fosilních paliv. <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-12/floating-wind-power-gets-a-foothold-in-spain-s-canary-islands?fbclid=IwAR29BzutrY8avvE8EN6hNrlXWRcnqMynwhlOuqZ4ZCTNlfuqsAGXlDLwJlM">Podle agentury Bloomberg</a> ceny dovezené energie dosahují i 200 EUR/MWh, což je třikrát více než ve Španělsku. Španělská vláda proto energetiku na Kanárských ostrovech dotuje, aby se ceny pro konečné zákazníky přiblížily těm pevninským.
<h2>Equinor chce vystavit 200MW park</h2>
O výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">plovoucího větrného parku</a> u Kanárských ostrovů letos projevil zájem norský Equinor. Projekt s instalovaným výkonem 200 MW za 86O milionů EUR získal od vlády Kanárských ostrovů zelenou v červnu. Equinor si musí ovšem zajistit další administrativní povolení. Podobný projekt pak <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/equinor-planuje-nejvetsi-plovouci-vetrnou-elektrarnu-svete-u-pobrezi-jizni-koreji/">Equinor plánuje</a> i u břehů Jižní Koreje.
<blockquote>„Lidé se diví, proč tady stále spalujeme fosilní paliva, když máme tento výjimečný potenciál pro obnovitelnou energii. To, co prodáváme světu, je vize, že Kanárské ostrovy jsou laboratoří pro testování energetických technologií,“ uvedl Gonzalo Piernavieja Izquierdo, technický koordinátor Technologického institutu Kanárských ostrovů.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Obnovitelné zdroje

Zbaví plovoucí větrné elektrárny Kanárské ostrovy závislosti na dovozu fosilních paliv?

V Portugalsku se staví <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worlds-second-floating-wind-farm-sets-sail-for-portugal/">druhá plovoucí větrná elektrárna</a> v Evropě. Bude sestávat ze tří plovoucích jednotek a celkový instalovaný výkon dosáhne 25 MW.  Očekává se, že instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě do roku 2030 dosáhne 4-5 GW. Technický potenciál je dle CEO WindEurope až 4 000 GW. 
<h2>Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě</h2>
Do Portugalska dorazila první ze tří turbín pro budovanou plovoucí větrnou elektrárnu, využívající WindFloat technologii. Do konce roku by měly být spuštěny i zbývající dvě turbíny, které navýší výkon elektrárny na celkových 25 MW.
Projekt je veden mezinárodním konsorciem Windplus, které se skládá z portugalské EDP Renewables (54,4 %), francouzské ENGIE (25 %), španělské firmy Repsol (19,4 %) a americké Principle Power Inc. (1,2 %). Finančně pak přispěly portugalská vláda, Evropská komise a Evropská investiční banka.
<blockquote>„Jedná se o první plovoucí větrnou farmu, která je financována bankou. To skutečně dokazuje schopnost financovat technologii plovoucích větrných elektráren, čemuž tak doteď nebylo.“ 
João Metelo, CEO Principle Power</blockquote>
<h2>Plovoucí větrné elektrárny mají velký potenciál</h2>
Podle Metela je projekt Windplus prvním svého druhy, který je realizován jako komerční projekt. Očekává se, že větrné elektrárny na moři budou hrát velkou roli v dosažení klimaticko-energetických cílů EU.
Podle některých představitelů z odvětví větrné energetiky plovoucí větrné elektrárny povedou k pravé globalizaci větrné energetiky na moři. Výhodou je, že tyto platformy mohou být instalovány daleko na otevřeném moři, v místech, která byla dříve nepřístupná. Běžná větrná elektrárna na moři bývá obvykle instalovaná do maximální hloubky 50-55 metrů. Plovoucí větrné elektrárny tato omezení nemají.
Očekává se, že s postupným rozvojem této technologie budou klesat náklady. Dnes jsou náklady v případě plovoucích elektráren zhruba 180-200 eur na vyrobenou MWh elektrické energie. Pokud ovšem dojde k rozsáhlé komercializaci, tak by podle Gilese Dicksona, CEO asociace WindEurope, náklady mohly klesnout až na 40-60 euro/MWh.
<h2>V Evropě jsou naplánované další dva projekty</h2>
Prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">Hywind</a>, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
V Evropě se na základě technologie WindFloat plánují další dva projekty. Prvním je 50MW plovoucí větrná elektrárna ve Skotsku, která má být zprovozněna do roku 2020 a druhým elektrárna u jihu Francie plánovaná na rok 2021.
Zdroj úvodní foto: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Floatgen.jpg">commons.wikimedia.org</a>

Elektrárny v Evropě

V Evropě bude vybudována druhá plovoucí větrná elektrárna. Celkový potenciál kontinentu se odhaduje na tisíce GW

Projekt větrné elektrárny Dogger Bank, který v nadcházejících letech vyroste u pobřeží Velké Británie, <a href="https://www.genewsroom.com/press-releases/ge-renewable-energy-haliade-x-turbines-be-used-dogger-bank-wind-farms" target="_blank" rel="noopener">bude s největší pravděpodobností využívat větrné turbíny Haliade-X</a>, které se mají stát největšími a nejvýkonnějšími sériově vyráběnými větrnými turbínami na světě. Po svém dokončení má soustava větrných parků disponovat celkovým instalovaným výkonem 3,6 GW.
Společnosti Equinor and SSE Renewables, které stojí za projektem větrné elektrárny Dogger Bank, oznámily, že jako preferovaného dodavatele technologie zvolily GE Renewable Energy s jejími obřími turbínami Haliade-X. Přestože má být přesný počet turbín pro celý projekt teprve určen, při instalovaném výkonu 3,6 GW a výkonu každé turbíny 12 MW by se mělo jednat okolo 300 turbín.
<blockquote>„Dogger Bank se stane domovem největším offshore větrným turbínám na světě a této průkopnické nízkouhlíkové technologii, která bude hrát klíčovou roli pro dosažení uhlíkové neutrality Spojeného království do roku 2050,“ uvedl Paul Cooley, ředitel kapitálových projektů u SSE Renewables.</blockquote>
Podle Bjørna Ivara Bergema, projektového ředitele Dogger Bank Wind Farms, stojí za úspěchem projektu v <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/spojene-kralovstvi-3-kolo-aukci-podporu-offshore-vetru-prineslo-rekordne-nizke-ceny/" target="_blank" rel="noopener">aukci na provozní podporu</a> z velké části dodavatelský řetězec, včetně spolupráce s GE Renewable Energy.
Celý projekt by si měl mezi lety 2020 a 2026 vyžádat investice okolo 9 miliard liber. Do konce příštího roku by mělo padnout případné konečné investiční rozhodnutí, se kterým bude rovněž potvrzen dodavatel turbín.
První část projektu o výkonu 1,2 GW by měla zahájit provoz v roce 2023, po úplném dokončení by se soustava větrných farem měla podílet na výrobě elektrické energie ve Spojeném království přibližně 5 %.
<h2>Obří větrné turbíny vyrobí o 45 % více elektřiny než současné modely</h2>
Obří větrné turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru/" target="_blank" rel="noopener">jejichž lopatky budou měřit 107 metrů</a>, budou dosahovat do výšky 260 metrů. S výkonem 12 MW by jedna turbína měla v běžných oblastech Severního moře ročně vyrobit zhruba 67 GWh elektrické energie. Oproti v současné době dostupným modelům <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nove-obri-vetrne-turbiny-vyrobi-45-vice-elektriny-nez-soucasne-modely-dosahnou-vysky-260-m/" target="_blank" rel="noopener">by tak nové turbíny měly vyrábět o 45 % více energie.</a>
První prototyp této turbíny určené pro výstavbu na moři <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/stozar-nejvetsi-vetrne-turbiny-sveta-ceste-nizozemska-prototyp-ma-vyrust-konce-leta/" target="_blank" rel="noopener">roste v Nizozemsku u Rotterdamu</a>.

Největší offshore větrný park má využívat nejvýkonnější větrné turbíny na světě

Provozovatel nizozemské přenosové soustavy, společnost TenneT, přinesl <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/borssele-alpha-offshore-grid-connection-ready-for-north-sea-wind-power/">zprávu,</a> že dokončil práce na přípojce pro offshore větrné parky budované v Severním moři. Větrné parky Borssele 1 a 2, které buduje u nizozemského pobřeží dánská energetická společnost Orsted, by měla být připojeny v příštím roce.
Celkově má mít offshore park <a href="https://orsted.nl/Onze-windparken/Borssele-1-and-2-EN">Borssele</a> čtyři části, a nyní je tak téměř dokončena první polovina. Turbíny od firmy Siemens-Gamesa mají každá výkon 8 MW, hloubka moře je 14-36 metrů. Každá čtvrtina parku pak má <a href="https://english.rvo.nl/sites/default/files/2017/09/Borssele%20Project%20and%20Site%20Description.pdf">instalovaný výkon</a> 350 MW.
I vzhledem ke vzdálenosti parku 23 km od pobřeží nizozemského Westkapelle, vybudovala přenosová společnost Tennet jednu transformační stanici přímo u parku a dále na pevninu bude výkon 700 MW již přiveden jedním kabelovým vedením na hladině napětí 220 kV. Na pevnině byla zbudována nová rozvodná stanice, ve které bude ještě jednou zvýšena napěťová hladina na 380 kV a zde také bude offshore park napojený na přenosovou soustavu.
<blockquote>“Je to fantastický úspěch, že toto první velké připojení offshore parku v Severním moři bylo provedeno včas a vešlo se do plánovaného rozpočtu. Postup, který byl aplikován v Nizozemsku a který byl vyvinut ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, nyní přináší své výsledky. Standardy nyní zavedené jsou vhodné nejen pro připojení projektů v offshore programu do konce roku 2023, ale i pro pozdější projekty s připojením do roku 2030.”
Marco Kuijpers, manažer TenneT zodpovědný za projekt</blockquote>
Podle dohod má TenneT do konce roku 2023 připojit další offshore parky, a bude tak mít připojeno do své přenosové sítě 3500 MW výkonu. Dalším velkým připojením bude druhá polovina Borssele, opět o výkonu 700 MW, který bude připojen příští rok. Celkově tedy TenneT připojí 5 parků o výkonu 700MW, a bude moct použít stejný koncept jako nyní, což společnosti ušetří nemalé prostředky díky standardizaci a opakování postupu.
Nizozemsko plánuje mezi lety 2024 až 2030 postavit dalších 6100 MW větrných elektráren. Offhsore projekt Borssele využívá i toho, že u městečka Borssele je nyní <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_energy_in_the_Netherlands">poslední nizozemský jaderný blok</a> v provozu o výkonu 515 MW. Tedy lokální přenosová síť je patřičně nadimenzována a součástí podpory OZE je i plánovaná fotovoltaická elektrárna o výkonu 21 MW, která má v přístím roce vyrůst v blízkosti současné jaderné elektrárny.

V Nizozemsku je připraveno připojení offshore parků Borssele 1 a 2 o výkonu 700 MW

Pro polské politické představitele je nahrazení uhelných elektráren prioritou. Důvodem jsou environmentální i bezpečnostní důvody. Kromě elektráren využívající  obnovitelné zdroje energie ovšem Polsko plánuje i nové plynové a jaderné elektrárny. První plynové projekty jsou plánovány u Baltského moře. Rozvoj polské jaderné energetiky je prozatím naplánován velmi ambiciózně, ovšem konkrétní kroky ještě podniknuty nebyly.  Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/poland-firms-up-gas-nuclear-plans-to-fill-green-power-gap/">Euractiv</a>. 
Polsko v současnosti vyrábí naprostou většinu své elektřiny z uhlí. První <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-vyzaduje-kompenzace-za-souhlas-uhlikovou-neutralitou-uhli-se-totiz-jednoduse-nezbavi/">uhelné elektrárny</a> byly uvedeny do provozu v průběhu 60. a 70. let a musí tak být brzy nahrazeny. Podle výkonného ředitele PGE Henryka Baranowského lze říci, že jsou již zastaralé a je proto nutné je nahradit, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek.
Ze škatulky elektráren na obnovitelnou energii Polsko vsází nejvíce na offshore větrné elektrárny, které plánuje vybudovat v Baltském moři.
<blockquote>„Chceme kolem 3 GW offshore větrných elektráren do roku 2030,“ řekl Henryk Baranowski, CEO Polska Grupa Energetyczna (PGE).</blockquote>
<h2>Nejen obnovitelné zdroje, ale také plyn…</h2>
Celý proces energetického přechodu bude ovšem trvat několik dekád. Zároveň není možné předpokládat, že by veškerou elektřinu vyrábělo Polsko z obnovitelných zdrojů.
Na začátku roku PGE rozhodlo o vybudování dvou <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061419-polands-pge-launches-tender-to-build-countrys-biggest-gas-plant">plynových bloků</a> s výkonem přibližně 700 MW. Oba bloky budou v severním Polsku blízko Baltského moře a budou tak moci fungovat jako záloha pro plánované offshore větrné elektrárny. Zároveň by elektrárny byly blízko zdrojům plynu z plánovaného plynovodu Baltic Pipe a LNG terminálu ve Svinoústí.
<h2>…a jaderná energie</h2>
Polsko zároveň potvrzuje své plány na vybudování první <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ministr-polsko-bude-na-jaderny-zdroj-potrebovat-penize-z-ciziny/">jaderné elektrárny</a>. Dle zprávy zveřejněné polským ministerstvem energetiky v listopadu 2018 země očekává, že první jaderná elektrárna s výkonem přibližně 1–1,5 GW bude uvedena do provozu v roce 2033.
Celkově Polsko plánuje uvést do provozu jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 6–9 GW do roku 2043. Investiční náklady mají dosáhnout 4,7 milionů euro za MW (přibližně 119 milionů korun). Pokud by byl tento plán dodržen tak by každé dva roky byl uveden do provozu nový jaderný blok, čímž by se postupně nahrazovala flotila polských uhelných elektráren.
Podle Baranowského je nutné mít nějakou elektřinu pro základní zatížení a zároveň diverzifikované zdroje energie, pokud se mají splnit <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/polsko-podporou-ceska-zablokovalo-prijeti-cilu-klimatickou-neutralitu-roce-2050/">dekarbonizační cíle</a>.
Toto se shoduje i s kroky, které doposud podnikla polská vláda. V červnu 2019 polský ministr pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski a americký ministr energetiky Rick Perry podepsali memorandum o porozumění týkající se spolupráce v civilním využívání jaderné energie. Přestože žádná konkrétní řešení nejsou veřejně známá, tak se na základě tohoto kroku objevují názory, že by jaderné elektrárny mohly přijít právě z <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/zkusenosti-obnovitelnymi-zdroji-by-mohly-usa-usnadnit-nastup-malych-modularnich-reaktoru/">USA</a>.