Větrné elektrárny jsou jedním z hlavních nástrojů, na které vsází řada zemí pro dekarbonizaci svých energetických systémů. V případě offshore větrných turbín se v posledních letech výrobci stále více zaměřují na jejich zvětšování, aby snížili náklady dodávanou elektřinu. Konsorcium společností aktivních v odvětví větrné energetiky nyní staví největší testovací zařízení na světě, které má vývoj stále větších turbín usnadnit.
S prudkým růstem instalovaného výkonu větrných turbín na souši, především v Evropě, se stále více pozornosti věnuje instalacím na moři, kde turbíny nenaráží na odpor obyvatel či přísné regulace pro jejich výstavbu. Výstavba a provoz elektráren je na moři nicméně náročnější, a tak se výrobci turbín snaží zvětšovat jejich velikost, aby snížili jednotkové náklady na jejich výstavbu a údržbu.
Není tomu tak dávno, co společnost GE Renewable Energy představila a <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">zprovoznila první prototyp své 12MW větrné turbíny Haliade-X</a>. Pozadu však nezůstává ani konkurence, evropský výrobce turbín Siemens Gamesa letos představil <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">návrh ještě větší turbíny, která má dosahovat výkonu až 15 MW</a>.
Konstrukce takto velkých turbín s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">lopatkami delšími než 100 metrů</a> klade vysoké nároky na použité materiály a technologie, které je nutné důsledně otestovat. Konsorcium společností GE Renewable Energy, LM Wind Power a TNO se tak rozhodlo pro <a href="https://www.tno.nl/en/about-tno/news/2020/8/tno-supports-construction-largest-wind-turbine-rotor-test-rig/" target="_blank" rel="noopener">výstavbu největšího testovacího zařízení pro rotory větrných turbín na světě</a>. Výstavba zařízení, které roste v Nizozemsku a je spolufinancováno tamní vládou, by měla být dokončena letos na podzim.
<blockquote>„Větší turbíny jsou nezbytné pro formování tak nezbytné transformace energetiky. Bez inovací by byly větší turbíny příliš těžké a také nákladné, aby byly komerčně životaschopné. Svižná inovace v návrhu lopatek a rotorů větrných turbín, materiálů, výstavby a výroby umožnily zvětšování offshore větrných turbín a zvýšily jejich atraktivitu na celém světě,“ uvedl Peter Eecen, manažer u TNO Wind Energy pro výzkum a vývoj.</blockquote>
Testovací zařízení umožní prověřit odolnost a dynamické chování rotorů větrných turbín pod enormním zatížením způsobeným obřími lopatkami. Tyto znalosti následně společnostem umožní vylepšit návrhy jejich turbín.
<blockquote>„S tímto inovativním zařízením budeme schopni sami ověřit ložiska a systémy, které upevňují lopatky větrných turbín k rotoru a umožňují natáčení lopatek pro maximalizaci zachycené energie a zároveň snižují zatížení turbíny,“ řekl Hanif Mashal, viceprezident LM Wind Power Engineering.</blockquote>
Úvodní fotografie: Ilustrace zařízení pro testování rotorů větrných turbín. Autor: IDOM

Větrné elektrárny

V Nizozemsku roste největší zařízení na testovaní rotorů větrných turbín na světě

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

Čína povede světový trend nárůstu offshore větrných elektráren. Uvádí to nová studie, která zároveň predikuje, že již v tomto desetiletí bude sektor offshore větrné energetiky schopný vyprodukovat celosvětově na 900 tisíc nových pracovních míst.
Podle Globální komise pro větrnou energetiku (Global Wind Energy Council – GWEC) může instalovaný výkon větrných elektráren umístěných na moři do konce tohoto desetiletí vzrůst až osminásobně, a to především díky nárůstu množství výroben v mořských teritoriích patřících Číně.
<a href="https://gwec.net/gwec-offshore-wind-will-surge-to-over-234-gw-by-2030-led-by-asia-pacific/" target="_blank" rel="noopener">Zpráva GWEC</a> uvádí, že výkon offshore energetiky by do roku 2030 mohl stoupnout až o 234 GW. Tahounem pak bude především asijsko-pacifická oblast. Celosvětový přírůstek na konci minulého roku byl přitom dle zprávy přes 29 GW, což představuje prozatím nejvyšší zaznamenaný roční přírůstek. GWEC i proto své predikce ve své nejnovější zprávě upravila.
Jak upozorňuje Ben Backwell, větrná energetika se opravdu stává globální trendem, a to i díky tomu, že státy „chápou roli, kterou mohou technologie OZE hrát při nastartování post-covidového ekonomického oživení“. Offshore energetika může do konce desetiletí vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a možná i více, a sice pokud státy využijí ekonomický stimul k podpoře obnovitelné energetiky, jak poznamenal Backwell.
<h3>Největší nárůst v Asii</h3>
Od roku 2013 roste energetika na moři každoročně v průměru téměř o čtvrtinu, což je zapříčiněno především řadou nových projektů v evropských vodách. V Evropě se v současnosti nachází 75 % všech světových větrných elektráren umístěných na moři. Jak predikuje GWEC, Evropu ale brzy předežene Asie. Rozvíjet se bude trh s větrnou energií nejen v Číně, ale i v Japonsku, Jižní Koreji nebo Vietnamu.
<h3>Predikce věří i Severní Americe</h3>
V loňském roce bylo v čínských vodách instalováno rekordních 2,4 GW větrných elektráren. V žebříčku poté následuje Spojené království, které instalovalo 1,8 GW a Německo, které je zodpovědné za dalších 1,1 GW.
Na konci desetiletí však GWEC predikuje, že více než pětina světových větrných elektráren na moři bude čínských (to odpovídá cca 52 GW), následovat bude Spojené království s 40,3 GW.
Třetím největším trhem pro větrný offshore pak bude Severní Amerika. Na konci roku 2019 zde bylo sice instalováno pouhých 30 MW, dle zprávy lze ale očekávat, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 23 GW.

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do konce desetiletí vzrůst až 8krát, zejména díky Číně

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-onshore-vetrny-prumysl-se-hrouti-letos-bylo-postaveno-nejmene-elektraren-za-poslednich-20-let">v poslední době naráží při získávání povolení</a>. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.
Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčové bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.
V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/dong-energy-uspel-nemecke-aukci-offshore-elektrarny-pozadavkem-nulovou-dotaci" target="_blank" rel="noopener">jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu</a> pro dva větrné parky. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/druha-nemecka-aukce-offshore-elektrarny-prinesla-vyrazne-vyssi-prumernou-cenu" target="_blank" rel="noopener">Podobně tomu bylo i v druhém kole</a> v roce 2018, kdy se jednalo o další větrný park bez provozní podpory.
Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tajemstvi-za-offshore-vetrnymi-projekty-bez-dotace-az-15mw-turbiny">dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti</a>, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa</a>.
Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.
<h2>Nově by developeři mohli za úspěch v aukci naopak platit</h2>
Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.
<a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/E/entwurf-eines-gesetzes-zur-aenderung-des-windenergie-auf-see-gesetzes-und-anderer-vorschriften.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=8" target="_blank" rel="noopener">Současný návrh zákona</a> počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky, a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052920-german-offshore-wind-draft-law-sets-40-gw-target-by-2040" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Německo

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

V loňském roce bylo po celém světě instalováno 6,1 GW výkonu ve větrných elektrárnách na moři. Ve srovnání s předchozím rokem to činí více než 35% nárůst. Největší podíl na nových instalací měla Evropa, žebříček jednotlivých zemí však vede Čína s 2,4 GW nového výkonu. Celkem je světově na moři instalováno 29 GW větrných elektráren.
Podle <a href="https://gwec.net/record-6-1-gw-of-new-offshore-wind-capacity-installed-globally-in-2019/">nejnovějších údajů Global Wind Energy Council</a> (GWEC) bylo v roce 2019 instalováno 6,1 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Pro průmysl to tak byl rekordní rok a nárůst o 35,5 % oproti roku předchozímu, během kterého bylo nainstalováno 4,5 GW.
Celkový světový instalovaný výkon offshore větrných elektráren je zhruba 29 GW, což činí přibližně 10 % z celkového instalovaného výkonu všech větrných elektráren.
Největším trhem pro offshore <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/evrope-se-za-lonsky-rok-nainstalovalo-rekordnich-36-gw-offshore-vetrneho-vykonu">větrnou energetiku zůstává Evropa</a>, která v roce 2019 zaznamenala 59% podíl na nových zařízeních. Zbytek instalací, představujících zbývajících 41 %, se uskutečnil v Číně, na Tchaj-wanu a v Japonsku.
<blockquote>„Většina nových zařízení je z vyspělých evropských trhů. Asijsko-pacifický region však stále více přispívá k růstu, přičemž vedoucí postavení zaujímá Čína, která patří k celosvětové špičce v oblasti nových instalací offshore větrných elektráren,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Z jednotlivých států instalovala nejvíce větrných elektráren na moři Čína s více než 2,3 GW. Následovali ji Spojené království s Německem s novými instalacemi ve výši 1,8 GW a 1,1 GW. Řádově stovky MW nových elektráren zprovoznili Dánsko (374 MW), Belgie (370 MW) a na Tchaj-wan (120 MW).
<h2>Potenciál plovoucích elektráren?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw">V Portugalsku</a> a Japonsku byly uvedeny do provozu elektrárny s výkonem menším než 10 MW, ovšem všechny byly z kategorie plovoucích větrných elektráren.
<blockquote>„Je také vzrušující sledovat instalaci plovoucích větrných elektráren. Jakmile tato technologie dosáhne průmyslového měřítka, otevře se celý nový trh a příležitosti pro větrnou energii,“ dodal Backwell.</blockquote>
Předpovědi GWEC ukazují, že do roku 2024 by mohlo být na celém světě instalováno až 50 GW offshore větrných elektráren. Celkově by se tak instalovaný výkon dostal na téměř 90 GW.

Světové instalace offshore větrných elektráren loni zaznamenaly 35% nárůst

Na rozdíl od pevninské části probíhá rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře nad očekávání. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-increases-offshore-wind-energy-connection-capacity-to-7132-megawatts/?fbclid=IwAR0xWIjo1swSDBmzrnJrccxvhFE3DIOLnb98pbsgqG0S26DcYu9-E-B3taw">Společnost TenneT v pondělí oznámila</a>, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. To je více než samotný cíl instalovaného výkonu offshore větrných elektráren pro rok 2020.
TenneT, jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), který je odpovědný za rozvoj propojení offshore větrných elektráren v oblasti Severního moře s pevninskou přenosovou soustavou ve spolkových zemích Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko oznámil, že jeho dvanáct systémů v této oblasti disponuje přenosovou kapacitou 7,1 GW. Překonává tak instalovaný výkon větrných parků v této oblasti, když v očekávání nových instalací tato přenosová kapacita v posledním roce vzrostla o 900 MW, tedy o zhruba 14 %.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že jsme dosáhli cíle stanoveného federální vládou v předstihu a se třemi dalšími připojeními, která jsou v současné době budována, zajistíme do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Stejně tak důsledně prosazujeme rozšiřování sítě na pevnině, protože tento holistický přístup je klíčem k úspěšné transformaci energetiky,“ uvedl generální ředitel TenneT Tim Meyerjürgens.</blockquote>
Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. <a href="https://energy-charts.de/power_inst_de.htm">Dle informací Fraunhoferova institutu</a> byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT.
Německé offshore elektrárny v roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh.
{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2019 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-12-31″,“lang“:“CZ“}
<h2>Rozvoj pevninské části přenosové soustavy</h2>
Zatímco rozvoj přenosové soustavy v Severním moři probíhá nad očekávání, s pevninskou částí je to přesně naopak. Z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě nových vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> probíhá výstavba vedení velmi pomalu.
To potvrzují i rok od roku rostoucí náklady Německa na tzv. redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Předloni za ně Německo vyplatilo společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo: Rozvoj přenosové soustavy v oblasti Severního moře probíhá nad očekávání dobře

Španělské Kanárské ostrovy by se měly stát místem pro testování nejnovějších technologií v oblasti plovoucích větrných elektráren. Ostrovy v současné době spoléhají na drahý dovoz fosilních paliv, jelikož nemají dostatek prostoru na pevnině pro obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k rychle rostoucí mořské hloubce nejsou ani klasické offshore větrné elektrárny řešením. Norský Equinor plánuje v oblasti postavit až 200MW park s plovoucími větrnými elektrárnami.
V blízkosti Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů, by měla vyrůst testovací plovoucí 5MW větrná elektrárna. V rámci projektu společnosti Enzen a místní samosprávy by měla elektrárna do roku 2023 pomoci napájet jedno z <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/odsolovani-morske-vody-pomoci-jadernych-elektraren">energeticky náročných zařízení na odsolování mořské vody</a>. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by se tento model aplikovat na ostatní odsolovací zařízení, kterých je na ostrovech kolem tří stovek.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se na ostrovech pohybuje okolo 10 %. Pro srovnání v pevninském Španělsku tento podíl činí okolo 40 %. Důvodem je nedostatek vhodných míst pro jejich výstavbu.
<blockquote>„Místo na pevnině není k dispozici a to, které by bylo k dispozici, je chráněno. Obnovitelné zdroje na moři jsou jediným způsobem, jak mohou Kanárské ostrovy dosáhnout cílů pro obnovitelné zdroje energie,“ řekla Alexandra de Marichalarová, vedoucí energetického poradenství a inovací ze společnosti Enzen.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw/">Rozvoj plovoucích větrných elektráren</a> by se ostrovům, vzhledem k rychle narůstající mořské hloubce u pobřeží a tudíž nemožnosti využít klasické offshore větrné elektrárny, velice hodil. V současné době jsou Kanárské ostrovy totiž závislé na dovozu fosilních paliv. <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-12/floating-wind-power-gets-a-foothold-in-spain-s-canary-islands?fbclid=IwAR29BzutrY8avvE8EN6hNrlXWRcnqMynwhlOuqZ4ZCTNlfuqsAGXlDLwJlM">Podle agentury Bloomberg</a> ceny dovezené energie dosahují i 200 EUR/MWh, což je třikrát více než ve Španělsku. Španělská vláda proto energetiku na Kanárských ostrovech dotuje, aby se ceny pro konečné zákazníky přiblížily těm pevninským.
<h2>Equinor chce vystavit 200MW park</h2>
O výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">plovoucího větrného parku</a> u Kanárských ostrovů letos projevil zájem norský Equinor. Projekt s instalovaným výkonem 200 MW za 86O milionů EUR získal od vlády Kanárských ostrovů zelenou v červnu. Equinor si musí ovšem zajistit další administrativní povolení. Podobný projekt pak <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/equinor-planuje-nejvetsi-plovouci-vetrnou-elektrarnu-svete-u-pobrezi-jizni-koreji/">Equinor plánuje</a> i u břehů Jižní Koreje.
<blockquote>„Lidé se diví, proč tady stále spalujeme fosilní paliva, když máme tento výjimečný potenciál pro obnovitelnou energii. To, co prodáváme světu, je vize, že Kanárské ostrovy jsou laboratoří pro testování energetických technologií,“ uvedl Gonzalo Piernavieja Izquierdo, technický koordinátor Technologického institutu Kanárských ostrovů.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Obnovitelné zdroje

Zbaví plovoucí větrné elektrárny Kanárské ostrovy závislosti na dovozu fosilních paliv?

V Portugalsku se staví <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/worlds-second-floating-wind-farm-sets-sail-for-portugal/">druhá plovoucí větrná elektrárna</a> v Evropě. Bude sestávat ze tří plovoucích jednotek a celkový instalovaný výkon dosáhne 25 MW.  Očekává se, že instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě do roku 2030 dosáhne 4-5 GW. Technický potenciál je dle CEO WindEurope až 4 000 GW. 
<h2>Druhá plovoucí větrná elektrárna v Evropě</h2>
Do Portugalska dorazila první ze tří turbín pro budovanou plovoucí větrnou elektrárnu, využívající WindFloat technologii. Do konce roku by měly být spuštěny i zbývající dvě turbíny, které navýší výkon elektrárny na celkových 25 MW.
Projekt je veden mezinárodním konsorciem Windplus, které se skládá z portugalské EDP Renewables (54,4 %), francouzské ENGIE (25 %), španělské firmy Repsol (19,4 %) a americké Principle Power Inc. (1,2 %). Finančně pak přispěly portugalská vláda, Evropská komise a Evropská investiční banka.
<blockquote>„Jedná se o první plovoucí větrnou farmu, která je financována bankou. To skutečně dokazuje schopnost financovat technologii plovoucích větrných elektráren, čemuž tak doteď nebylo.“ 
João Metelo, CEO Principle Power</blockquote>
<h2>Plovoucí větrné elektrárny mají velký potenciál</h2>
Podle Metela je projekt Windplus prvním svého druhy, který je realizován jako komerční projekt. Očekává se, že větrné elektrárny na moři budou hrát velkou roli v dosažení klimaticko-energetických cílů EU.
Podle některých představitelů z odvětví větrné energetiky plovoucí větrné elektrárny povedou k pravé globalizaci větrné energetiky na moři. Výhodou je, že tyto platformy mohou být instalovány daleko na otevřeném moři, v místech, která byla dříve nepřístupná. Běžná větrná elektrárna na moři bývá obvykle instalovaná do maximální hloubky 50-55 metrů. Plovoucí větrné elektrárny tato omezení nemají.
Očekává se, že s postupným rozvojem této technologie budou klesat náklady. Dnes jsou náklady v případě plovoucích elektráren zhruba 180-200 eur na vyrobenou MWh elektrické energie. Pokud ovšem dojde k rozsáhlé komercializaci, tak by podle Gilese Dicksona, CEO asociace WindEurope, náklady mohly klesnout až na 40-60 euro/MWh.
<h2>V Evropě jsou naplánované další dva projekty</h2>
Prvním projektem tohoto typu v Evropě je elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-plovouci-vetrna-elektrarna-zahajila-provoz-videopribeh/">Hywind</a>, která byla zprovozněna v říjnu 2017 u pobřeží Skotska. Celkový instalovaný výkon pěti turbín je 30 MW a provozovatelem elektrárny je společnost equinor.
V Evropě se na základě technologie WindFloat plánují další dva projekty. Prvním je 50MW plovoucí větrná elektrárna ve Skotsku, která má být zprovozněna do roku 2020 a druhým elektrárna u jihu Francie plánovaná na rok 2021.
Zdroj úvodní foto: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Floatgen.jpg">commons.wikimedia.org</a>