Polsko po volbách: Posun k zelené energii

Polsko po říjnových volbách mění spolu s vládou i svoji energetickou politiku. Zatímco je téměř jasné, že dosluhující premiér Mateusz Morawiecki nezíská většinu, nastupující koalice již připravuje návrh na změny v energetickém sektoru. Hlavním navrhovaným bodem je pokračující zmrazení cen elektřiny a plynu na první polovinu příštího roku. Dále je návrh doplněn ambicióznější úpravou v rámci OZE, což je jeden z mnoha rozdílů oproti starému vedení. Jedná se především o úpravu podmínek pro výstavbu větrných elektráren, které byly v minulosti značně ztíženy.

"Hlavním cílem změn navržených v návrhu novely je zajistit Polákům levnou a čistou elektřinu a obnovit energetickou suverenitu naší země." Takto záměr komentovala Paulina Hennig-Kloska, poslankyně za Polsko 2050 a pravděpodobně budoucí ministryně pro klima a životní prostředí v nové vládě Donalda Tuska. Staronový premiér očekává, že bude jmenován 13. prosince.

Polsko se s novou vládou podstatně změní, což bude zajímavé sledovat právě v energetice. Již první kroky v podobě návrhu energetického zákona signalizují prudký posun k zelené energii. Za doby vlády PiS se počítalo s uhlím jako s polským životně důležitým zájmem, který bude zachován do roku 2049. V souvislosti s tím zněla z vládnoucí PiS častá kritika směrem k Evropské unii a její klimatické politice. Donald Tusk, nepochybně proevropsky orientovaný politik, tak svým způsobem boří zajetý diskurz, když tvrdí, že odklon od fosilních paliv (a ochrana životního prostředí) neznamená obětování vlastních zájmů.

Polsko je nejvíce závislé na uhlí z celé EU, kdy přibližně 70 % vyrobené elektřiny pochází z fosilních paliv. Nejsilnější strana nastupující vládní koalice, Občanská platforma, plánuje masivní zapojení OZE do roku 2030. Dle jejich představy se bude jednat o 68 % energie vyrobené z OZE.

Další signifikantní změnou bude postoj k energetickým koncernům, které lze označit za „státní podniky PiS“. Očekává se dlouhý seznam vrchních představitelů dosazených za minulé vlády, které ta nová nahradí. Dle médií to může být například generální ředitel koncernu Orlen, Daniel Obajtek. Ten se nedávno vymezil vůči připravovanému zákonu dopisem polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi.

Návrh na přijetí zákona původně obsahoval pouze zmíněné zmrazení cen elektřiny a plynu. K němu poté polští politici připojili i liberalizaci pravidel ohledně stavby větrných elektráren. Dle kritiků tím však obcházejí legislativu, přičemž tuto strategii v předvolební kampani koalice tak kritizovala.

Dle návrhu je zmrazení cen energií prodlouženo do června roku 2024. Většinu nákladů by měla financovat skupina Orlen na základě uvalení zvláštního odvodu. Částka dotovaná skupinou Orlen by měla dosahovat 14,5 miliardy zlotých (tedy asi 3,5 miliardy euro), což představuje asi 93 % celkových nákladů. Pro Orlen se jedná o důsledek dodržování nařízení Evropské komise o dani z nadměrného zisku.

Cílem je zachování stávajících limitů spotřeby energie a podpora nejchudších jednotlivců při odstraňování energetické chudoby.

Co se větrných elektráren týče, tak zde zákon výrazně upravuje pravidla, podle kterých smí být instalovány. Například ze současné desetinásobné vzdálenosti ku výšce turbíny od nejbližšího přírodního parku by se vzdálenost zkrátila na 300 metrů. Podobně by byla zkrácena vzdálenost i od obytných domů v závislosti na množství hluku.

V návaznosti s tímto úmyslem se ze strany PiS ozvala kritika, ba dokonce kontroverze o záměrném vyvlastňování pozemků. Legislativa téměř určitě dozná některých změn, nicméně již teď je patrné, že Polsko mění svůj energetický kurz.