Vodní elektrárny ČEZ zvýšily v pololetí výrobu o 68 procent na 684 GWh
Vodní elektrárny energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí zvýšily výrobu meziročně o 68 procent na 684 gigawatthodin (GWh). Růst táhly především velké elektrárny s výkonem nad 100 megawatt. Do údajů nejsou započítány přečerpávací elektrárny. V příštích letech chce firma postavit nové obnovitelné zdroje s celkovým výkonem šest gigawatt. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier.
„Díky produkci vodních zdrojů se nemuselo spálit 528.000 tun uhlí a vypustit tak do ovzduší 495.000 tun oxidu uhličitého. Právě takové dopady by si vyžádala výroba stejného množství energie v klasických elektrárnách. Objem energie z těchto zelených zdrojů pokryje pololetní spotřebu 390.000 českých domácností,“ uvedl člen představenstva ČEZ Jan Kalina.
Pořadí podle výroby v jednotlivých elektrárnách vévodil Orlík (170,1 GWh), následovaly Slapy (151 GWh), Lipno I (60,7 GWh) a Střekov (54,6 GWh).
Při výstavbě obnovitelných zdrojů v následujících letech budou podle Kaliny hrát prim solární parky v průmyslových areálech nebo na rekultivacích, které pomohou nahradit končící uhelné elektrárny. „Fotovoltaické panely jsou dnes více než o polovinu levnější a téměř dvojnásobně efektivnější než před deseti lety. Pokračujeme také ve zvyšování účinnosti a ekologizaci vodních elektráren,“ doplnil Kalina.
Výroba elektřiny v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu loni meziročně klesla o 6,4 procenta na 81,4 terawatthodiny (TWh). Na vodní elektrárny bez přečerpávacích připadalo 2,14 TWh, tedy 2,6 procenta.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy.
Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ v prvním pololetí:
| Elektrárna | Výroba (Gwh) |
| Orlík | 170,08 |
| Slapy | 150,95 |
| Lipno I | 60,73 |
| Střekov | 54,63 |
| Štěchovice I | 44,7 |
| Kamýk | 35,14 |
| Vrané nad Vltavou | 32,15 |
| Vydra | 17,27 |
| Hněvkovice | 11,78 |
| Práčov | 8,92 |
Zdroj: ČEZ
Mohlo by vás zajímat:
Víc napršelo, tak se víc vyrobilo. Titulek se tváří, že se tak stalo jakýmsi úsilím ČEZu.
Nemělo by toho oxidu uhličitého vzniknout více tun, než uhlí spáleného?
Popel, a kupodivu i dost vody.
Zde je alespoň vidět, co za špínu je hnědé elektrárenské uhlí, když spálením jedné tuny vznikne jen 0.93 tuny CO2, zatímco u kvalitních černých uhlí vznikne z 1 tuny skoro 2 tuny CO2.
A co takhle využít další ještě úplně nevyčerpané menší vodní zdroje, aby ty výsledky byly ještě pozitivnější. Kdo hledá najde, to charakterizuje dobrého hospodáře.
Na středních a menších řekách je někdy i polovina jezů energeticky nevyužita. Tudy vede mimo jiné taky cesta.
Větší kravinu jsem dloho neslyšel. „Fotovoltaické panely jsou dnes více než o polovinu levnější a téměř dvojnásobně efektivnější než před deseti lety. ....."
Za prvé panely jsou dnes někde mezi 1/5 a 1/10 ceny před deseti lety, a za druhé dvojnásobná efektivita je pouze zbožné přání. Pokud nepočítáme panely v laboratoři, které neuvidí obchodní světlo ještě roky.
Mluvka.
Ano, buď je to tisková chyba nebo citovaný člen představenstva ČEZ je zcela mimo...
Blízko 40% účinnosti FP se jeví hodně pravděpodobná před rokem 2040. Tandemové Si - Perovskitové panely v současnost jsou již na začátku hledání cesty ve výrobě. Jinak k těm vodním zdrojům, což se týká i menších toků a co spadá do nerostného bohatství státu. Nevyužití energetického možného potenciálu či bránění jiným subjektům v jeho smyslném využití spravujícími orgány, by mohlo být ošetřeno nějakými nově vzniklými finančními odvody pro větší stimulaci tvorby dalších možných vodních děl na již stávajících, ale energeticky nevyužívaných či nově vznikajících.
Jasne, protoze ceske toky jsou MVE zniceny malo. Chce to vic useku stojate vody stridanych suchym recistem.
Tabulka s výrobami obsahuje patrně odpovídající čísla a je dobře, že zde pro informaci uvedena, ale je vlastně samoúčelná až nesmyslná, protože neříká, jak vyráběly ostatní vodní elektrárny ČEZ a elektrárny v ČR, které do skupiny ČEZ nepatří.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se