Náklady na offshore větrné farmy klesly jen za poslední rok o více než pětinu

Která jaderná elektrárna se umí na noc vypnout? Myslím, že dispečeři by to velmi ocenili.

Díky za reakci. Bylo to myšleno ve spojitosti s uhelnými elektrárnami, v článku bylo přeformulováno.

Každá JE se umí kdykoli vypnout , zapnout , umí poskytnout primární regulaci sítě , umí pracovat v ostrovním režimu a třeba Dukovany umí i nastartovat ze tmy. Váš příspěvek jen dokazuje ,že nemáte žádné hlubší odborné znalosti v oblasti energetiky a Vaše názory vyplívají v podstatě z ideologického poblouznění.

Zkušenosti ze 40 let provozu JE nám říkají, že je rozdíl mezi umět a dělat. Vy říkáte umí, já říkám že to nedělají (proč asi, selský rozum říká že to zhoršuje řadu věcí, např. ekonomiku provozu, životnost, ....). Stačí se podívat na reálná data z provozu JE v ČR, Francii, Německu, jsou na webu, není třeba ideologicky blouznit.

Dělají, kdykoliv to soustava potřebuje.... Ano zhoršuje to ekonomiku, ale OZE má přednostní výkup.

Díky za objektivní článek, konečně nás tu snad někteří přestanou vytrubovat těch 50 Euro jako standard, když zelený Bloomberg říká, že je to 126 Euro. Ještě zajímavější je ta předpověď, která říká, že offshore větrníky se nedostanou pod 100 Euro ani za 20 let a tudíž ani v této době nebudou ve skutečnosti konkurenceschopné. Ono totiž už bude potřeba připočítat nejen náklady na vlastní přípojku a vyvedení výkonu, ale také buď na vybudování nebo posílení páteřních vedení v Německu sever-jih případně rozsáhlé akumulace, aby ty další větrné kapacity mělo vůbec nějaký smysl budovat, jinak totiž budou většinu větrných hodin roku odstavené. Na vrub větrných elektráren je ostatně potřeba připočítat i nově budovaná propojení do Norska, která má plnit roli baterie, což však zdaleka nebude stačit ani pro již vybudované kapacity. V Evropě se poměrně rychle blíží kolaps větrné energetiky, když po roce 2020 už bude výstavba velmi omezená. Bude to období pravdy, protože evropští výrobci budou muset buď najít zahraniční odbytiště pro své výrobky, nebo zaniknou. Již brzy se tak dozvíme, jestli EU na stereoidech dotací vybudovala alespoň pro 3 státy EU (Dánsko, Německo a Španělsko) funkční mezinárodně konkurenceschopné průmyslové odvětví a nebo to byl celé naprostý omyl.

Nebo se začnou budovat pevninské větrné farmy, to je také možnost.

Je zvláštní že třeba Lazardi uvádějí cenový rozsah 32-62$/MWh se špičkovou hodnotou 118$/MWh pro offshore, když se ale podíváte na ty vysoutěžené ceny a přidáte si k nimi i těch 25€, jste na 100€/MWh již dnes.

Myslím že za povšimnutí stojí i údaj pro nové jaderné elektrárny - 150€/MWh, to že uhlí a plyn budou i nadále nejlevnější zdroje je myslím jasné každému.

Nevím, jestli je správné jen tak si připočíst cenu za vedení, která se nyní musí postavit. Jde přeci jenom o předělání celé energetiky a podobné náklady a problémy by se asi objevily i v případě kdyby se měla předělávat na energetiku silně založenou na jaderných elektrárnách.

Pevninské větrné farmy se samozřejmě dávno staví. Cenu 155 Euro pro jádro nejde brát úplně vážně, protože není reprezentativní, je to velmi malé množství většinou průšvihových projektů kvůli dodavateli, který už fakticky zkrachoval.

A kam byste tu cenu za vedení chtěl připočíst? Já myslím, že je logické ji připočíst k tomu, co tu výstavbu vyvolalo a to je v případě severo-jižního propojení i propojení do Norska jednoznačně výstavba větrných elektráren. Do té doby tato vedení Německo nepotřebovalo a spokojeně si žilo. Kdyby se Německo rozhodlo, že postaví na nesmyslných místech nové jaderné elektrárny a k nim vedení, tak bych měl úplně stejný názor. Ostatně i od zastánců zelené lobby bychom okamžitě slyšeli, že tyto náklady je potřeba připočítat. Takže to není o tom, jestli by se ty náklady objevily i v nějaké jiné hypotetické "Wende" - pokud ano, tak by bylo potřeba je k danému řešení férově připočítat, protože by s ním zkrátka bezprostředně souvisely a spotřebitel elektřiny je musí uhradit.

Tak dal bych ty náklady do položky rozvoj sítě.

Myslím že kdyby udělali Kernenergiewende, tak by nastaly podobné problémy. Přece jenom by je museli stavět na místech, která splňují podmínky pro JE, možná by je taktéž naskládali při pobřeží kde je dost chladicí vody.

Problém je že pak nám tedy asi nezbývá asi krom Ruska niko kdo by byl tedy schopný reaktory na čas a za danou cenu stavět. Teď bude zajímavé jak dopadne ta finská elektrárna.

Na čas staví/stavěli:

KEPCO .... JE Barakah (UAE), čtyři bloky APR1400. Základová deska v červenci 2012, letos spouštění prvního bloku.

CGN/CNNC/SNTPC ... zatím jen v Číně.

Mitsubishi .... JE v Japonsku.

.....

Pravda, KEPCO jsem zapomenul, ale o vstupu těchto firem do Evropy mám trochu pochybnosti. Rosatom je tu přece jenom "doma." Mitsubishi sice do Evropy už jeden reaktor dodalo, ale nevím jestli je to dost velká reference pro další elektrárny a jestli jsou schopní vše dodat na čas.

Pokud by byla stavební firma sto zaručit stejné parametry průběhu stavby jako v SAE, a nízkou cenu, pak asi není problém, ale pokud by to mělo dopadnout jako některé evropské projekty, pak je to myslím dost velký problém, který si nemůžeme dovolit.

:-))) No to by byl jistě dobrý nápad, pokud by ty náklady souvisely například s rostoucí spotřebou elektřiny (která ovšem v Německu dlouhodobě klesá). Jenomže oni evidentně souvisí s výstavbou větrníků, tak je logické to k nim připočítat. Samozřejmě se to nehodí, nejde pak říkat, jak je to úžasně levné, ale je to tak. Ono ve skutečnosti je to jako v té scénce Luďka Soboty s nesmrtelnou hláškou: Nechci slevu zadarmo!

"146 € za MWh vyprodukovanou v současnosti stavěných jaderných elektrárnách v Evropě" ....

Když se hovoří o OZE, tak se vždy vezme nejlepší příklad; cena po aukci na ideálním místě, bez připojení do sítě a zálohování.

Když je zmíněno jádro, tak ty nejdražší projekty.

Jen pro připomenutí ke stavěným elektrárnám v EU:

- Hanhikivi (Finsko) - 50€/MWh (34% Rosatom, 66% soukromí investoři, obce, utility, průmysl)

- Pakš II (Maďarsko) - 55€/MWh (vlastník - státní firma MVM II)

Co už mají postaveno ve Finsku a Maďarsku? Asi jen oplocení pozemku. Cenu musíte brát konečnou a v době dokončení. Jedině kdyby to bylo jako u fotovoltaiky - nesplníte vysoutěženou cenu, tak si to zase rozeberte a instalujte jinde, tak to bych bral.

Existuje vůbec v Evropě příklad, kolik stála JE postavená v posledních 6 letech??? Myslím po Fukušimě, kdy se zvedly bezpečnostní standardy? Jestli ne, tak je zbytečné o ceně JE v Evropě hovořit, jediná "reálná" je ta z kontraktu v Hinkley point.

Vtip je v tom, že nikdo dnes neví, kolik bude stát fotovoltaika. Sice nás tu někteří stále baví zkazkami o tom, jak panely úžasně zlevní, jenomže to je jen část příběhu. Ta druhá část, o které tito lidé samozřejmě nemluví, je kolik bude stát integrace fotovoltaiky do sítí nízkého napětí, kde je ovšem potřeba například zajistit, aby ani při úplném obrácení toku elektřiny nepřekročily změny napětí povolené meze. Doposud totiž fotovoltaika fakticky parazituje na dříve vytvořených rezervách sítí. Ty se však již např. v Německu rychle blíží ke konci a bude potřeba platit za OZE se vším všudy, tedy i s přizpůsobením sítí a to bude teprve ranec!

Nevím v čem je Váš vtip a co "bude ranec" ale fotovoltaika a elektřina je něco jiného než Vaše dodávky tepla v teplárenství. A do fungování sítí vnesly počítače a internet taky "něco nového". Nevím v čem by měl být drahý problém spojený například s fotovoltaikou na střechách kterou jsem popisoval (s lokální výrobou i lokální akumulací), řízení virtuální či fyzické velké elektrárny se též řeší "chytrou sítí" kterou budete mít a budete ji chtít a jiné než "chytré" spotřebiče ani v budoucnu nebudete mít možnost si koupit ( leda že by jste si na zakázku z bezpečnostních důvodů nechal vyrobit drahý "blbý" spotřebič). Technický pokrok vždycky energetiku změnil a cena ta se chová jako např cena piva- vždy to stojí přibližně tolik aby si to mohl každý koupit.

Pane Vanečku, kupte si nějakou učebnici pro elektro průmyslovku a dozvíte se. Ty fotovoltaiky jsou totiž pořád propojené do sítě. Drát se chová tak, že na něm při průchodu proudu vzniká úbytek napětí. Když směr proudu obrátíte, tak je z úbytku napětí najednou nárůst (na konci sítě), jenomže vy máte udržet na konci 220 voltů plus mínus 5 %. To je ve velké zkratce základ toho příběhu. K tomu existují věci jako jalová výkon, ale musíme postupně, až nastudujete ohmův zákon, tak se můžeme pohnout dál.

Staré učebnice znají trvalé pravdy jako Ohmův zákon ale neví nic o nejnovějším vývoji techniky pane Hájek.

Martin Hájek

Kdo má udržet 220 voltů plus mínus 5 %? A kde to je? V ČEZké distribuční síti určitě ne, to jsem viděl jen výjimečně. Je to běžné jen u soukromých traf připojených do VN.

Často je k vidění i více jak 253V a fázový rozdíl více jak 60V je distributorem prohlášen za standart. Distributor nikdy chybu nepřiznal i když stav po půlroce stížností tajně opravil, jinak by musel hradit škody a ušlé zisky.

Od roku 2004 by mělo být v ČR všude 230V s tolerancí ± 10%, teď už ± 15%, ale 10 minutový průměr maximálně 253V.

Aktualizujte si ty vaše učebnice alespoň na datum vydání 2005 a ohledně regulací elektráren a podpory distribuční sítě doporučuji sledovat každoročně vydávané PPDS přílohu č.4, konkrétně povinné funkce P(U), P(f), Q(U).

Pane Hájku

Pokud máte na konci sítě pokles 5%, u transformátoru nemůžete mít nějaké extra vysoké napětí a měnič by neměl překročit jmenovitou hodnotu napětí. Pokud taháte 230V tak daleko že se projevují závažným způsobem úbytky, pak FVE problém nebude, nanejvýš je dorovná na jmenovitou hodnotu.

Ono nemá jak napětí příliš překročit jmenovité hodnoty, pokud je tam regulace. Pokud nesmí být přetok do sítě, maximálně na konci bude napětí stejné jako na transformátoru, pokud má, pak tam bude maximálně hodnota napětí v dovolené toleranci, přes trafo to pak když tak poteče do nadřazené sítě.

Pokud jsem dobře informovaný tak dnes pomalu měniče zvládají i dodávky jalového výkonu. (Bohužel nepříjemnost spojená s AC rozvodem)

Co ale může být problém je vysokofrekvenční rušení a přerušovaná dodávka/odběr. Včera kdesi vyšel článek (anglicky) o tom že chytré elektroměry neskutečně nadměřují z důvodů všemožných měničů, stmívačů a podobně, které síť zatěžují v krátkých rychlých pulzech. Spíš bude mít síť problémy s tímto. Nedivil bych se kdyby se v dohledné době začaly montovat filtry na přípojky. Ale to je daň za to že k laptopu netaháte třeba 100VA toroidní trafo, ale jenom krabičku vážící tak deset deka. DC složku snad do sítě nikdo a nic nepouští.

Ad energetik) omluvám se za překlep a jsem rád, že jste to upřesnil. Navíc já jsem nepsal, že je situace všude ideální a že se vždycky standard dodržuje. Psal jsem, že je tu nějaký standard, který má distributor dodržovat a platí, že zákazník si může stěžovat a má i právo na náhradu škody, pokud dodržený není, což i Vy sám potvrzujete. No a výroba na koncích sítě způsobuje, že dodržování toho standardu bude podstatně obtížnější než dříve a bude to stát značné investice, to je všechno. Do toho přichází někteří s tím, že se mají povolit nesymetrické dodávky elektřiny z fotovoltaiky do sítě a současně si stěžují, že je rozdíl napětí mezi fázemi už dnes i 60 V.

Ad C) Kdyby ta výroba na koncích sítě byla konstantní, tak by samozřejmě problém nevznikal, na to by šlo i dnešní trafa v distribučních soustavách snadno nastavit. Problém je, že ta situace se mění z minuty na minutu a tudíž to musíte potom také stejným způsobem řídit. Dnes se samozřejmě fotovoltaika na úrovni nn schová bohatě za fluktuace v poptávce, ovšem pokud bychom tu měli mít na střechách výkony pana Vaněčka, tak to samozřejmě bude trochu jinak a to bude stát obrovské peníze na přizpůsobení distribuční soustavy, to byl obsah mého sdělení, které některé jak jsem čekal rozohnilo, ale zatím sem nikdo nepřinesl reálný argument, že to tak není.

Martin Hájek

ale že tu pořád mete takové nesmysly. Decentralizované zdroje díky aktivní regulaci vyrovnávají napěťovou i výkonovou bilanci i v těch nejodlehlejších částech sítě kde na to distributor kašle. Vyrovnávají fázovou nesouměrnost (i když to distributor zakazuje ve smlouvě, ale jinak to nejde) aby jim následně díky této službě regulační energii ukradl a nechal si ji ještě zaplatit (díky celosvětové specialitě v podvodném měření v ČR které legalizovala vyhláška 82/2011 v §6, odst.6.

Stěžovat na kvalitu distribuce si můžete kde chcete, nezávislé měření distributor nedovolí a vlastní výsledky falšuje. Pokud to začnete řešit přes ERÚ a soudy, tak opraví a tváří se že žádný problém nebyl a problém způsobila nějaké FVE v okolí. Vlastní zkušenost.

Cena systémových služeb díky decentralizovaným OZE klesá nejen v Německu ale i v ČR:

V Německu se od roku 2008 instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent:

zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jan-ondrich-kolem-trhu-s-elektrinou-jsou-zbytecne-tajnosti-1043700

ČR:

2008 147,81 Kč/MWh

2009 141,01 Kč/MWh

2010 155,40 Kč/MWh

2011 155,40 Kč/MWh

2012 144,00 Kč/MWh

2013 132,19 Kč/MWh

2014 119,25 Kč/MWh

2015 105,27 Kč/MWh

Transformátory na hranicích slouží k ochraně uhlojaderného deformovaného trhu před levnější energií z OZE ze zahraničí.

zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vitr-nefouka-proud-elektriny-presto-ohrozuje-cesko-745837

Podobně jako posilování sítě pro budoucí jaderné reaktory lživě prezentované jako podpora OZE, aby bylo možné vysávat dotační cecky.

Ze své praxe vím že není v teď většího škůdce distribuční sítě než současná podoba distributorů.

Ale bude lépe, za chvíli vyvolení přijdou i o systémové služby a trhy se konečně o něco více liberalizují a ze spotřebitelů budou "aktivní zákazníci":

dsadvokati.cz/cz/blog/dsa-clanky/26-podminky-primeho-prodeje-vlastni-vyrobene-elektriny

Otázka je jak se bude chovat systém, pokud bude opravdu distribuovaný, to myslím nevíme nikdo. Ani nevíme jak bude vypadat

Nesymetrická dodávka z FVE by mohla, teoreticky, dorovnat nerovnoměrné zatížení fází, které v soustavě tak jak je u nás navržená bohužel vzniká. Trochu jiná situace je na americké když má každý dům vlastní trafo, tam může distributor ovlivnit na kterou fázi se napojí hlavní okruhy (zásuvky světla), u nás se to může nepěkně sejít, byť pravděpodobnost je asi malá.

Hrubý odhad diletanta:

1) Vybudování sítí IoT = 0 Kč, už jsou v ČR 3 hotové a funkční.

2) Vybavení invertorů FVE příjmači signálu IoT <100 Kč/kus, časem 0 Kč, budou prostě součástí invertoru, provozní náklady <10 Kč/rok.

3) Vytvoření komunikačního protokolu <1 000 000 Kč, bude to nejspíše jen implementace cizího řešení.

4) Vytvoření řídícího střediska u OTE <10 000 000 Kč.

5) Domluvení férových pravidel a odměňování za síťové služby - v ČR děsný problém na hranici řešitelnosti.

Tak označil jste se sám. Zapomněl jste na chytré transformátory s automatickým řízením reagující na aktuální zatížení, spoustu dalších měřáků rozmístěných v distribučních soustavách, kompenzátory jalového výkonu, setrvačníky pro zajištění zkratových výkonu atd. a k tomu řízení toho všeho, s kontinuálním vyhodnocováním obrovských balíků dat. To je totiž ta chytrá síť, kterou fotovoltaika potřebuje, jakmile se vyhrabe z plenek a začne být v distribuční síti významná a bez toho to nebude fungovat, protože nepůjde udržet kvalitu elektřiny (míněno napětí, jalový výkon atd.).

Chápu to jako přiznání, že aktuálně distributoři nemají tušení, co se jim v síti děje. Co na tom, že by "smart síti" mohli podstatně zkvalitnit svou službu a snížit provozní náklady o desítky procent, asi není zájem. Invertory dnes už běžně umí kompenzovat jalový výkon, ochranu před zkratem by už distributoři taky dávno měli mít.

A zpracování velkých objemů dat? Normální služba, kterou si koupí.

Já pořád jen vidím výmluvy, aby firmy firmy s každoročními miliardovými zisky nemusely nic dělat. Ne, že by to bylo drahé, ale protože to je moc práce, jiné práce než na kterou jsou zvyklé.

Distributoři dnes mají velmi dobrý přehled, protože energie teče z vyšších napěťových úrovní do nižších, takže stačí měřit "nahoře" a vědět, že na konci jsou dostatečně tlusté dráty (samozřejmě hrubě zjednodušuji) a všechno je v pořádku. Jakmile se začne směr proudu obracet je to pro distribuci elektřiny naprostá revoluce. Myslím, že problém není v distributorech, oni si to klidně pořídí a my všichni to zaplatíme. Ta debata je o něčem úplně jiném, že totiž ta fotovoltaika není zdaleka tak levná, jak se nám někteří snaží namluvit, když připočteme tyto náklady, které dnes nemáme a nemusíme je platit. Takže to nejsou žádné výmluvy, to všechno bude a i já jsem s tím i jako spotřebitel elektřiny smířen. Jenom mě vždycky vytočí, když někdo o tomhle neví nebo nechce vědět a plácá, jak je to úžasně levné a stále levnější...

Jsou na ty projekty již uzavřené smlouvy, nebo je to jenom spekulace? Co pak tedy způsobuje že v Británii se baví o 100 librách za MWh?

Jsou uzavřené smlouvy.

Zejména záleží na "ceně peněz" na výstavbu. Alias jak vysoký je WACC.

Ve Finsku dávají vklad soukromý investoři a pak budou mít elektřinu (podíl dle svého vkladu) za nákladovou cenu (Mankala model). Tím se dostanou na cca 50€/MWh

Maďarsko, levná státní půjčka, státní podnik ... WACC může být (můj odhad) cca 4,5 - 5%. Cena 55€/MWh

UK - Hinkley - WACC cca 11% ... (náklady plus zisk EdF Energy, aby byla ochotna investovat) ... cena 92,50Ł/MWh.

Je to nahrubo ... ale jako rychlé vysvětlení snad OK.

Díky,

který model myslíte že by byl reálný tady, abychom se vyhnuli britskému modelu? Nezvažovalo se třeba že by do stavby nových bloků mohly vstoupit i další zdejší energetické firmy?

Tak:

1) článek hovoří o elektrárnách ve výstavbě ... proto uvádím odkaz i na jiné elektrárny ve výstavbě

2) chcete dokončenou elektrárnu a pak sám odkážete na Hinkley Point C

Ale díky, alespoň jste potvrdil co píši výše, vždy použijete jen to co se vám hodí (nejdražší příklad z jaderné energetiky) .... sice už neřešíte co vše v té ceně je, ale s tím Vás nebudu zatěžovat.

Finsko a Maďarsko mají stejně smlouvu, tak jako Hinkley Point C....

Elektrárny dostavěné ... ano OZE, to vidím na faktuře každý rok, ale o to se tu nesmí psát ani na to poukazovat...

Reakce na pana Vaněčka. Omluva.