Polsko-dánský megaprojekt dostal zelenou. Začíná stavba největšího offshore větrného parku v EU
Zhruba 30 kilometrů severně od polského letoviska Łeba vznikne v příštích několika letech největší offshore větrný park v rámci Evropské unie. Baltica 2 je společným projektem polské polostátní PGE (Polska Grupa Energetyczna) a dánské korporace Ørsted, přičemž obě společnosti budou projekt vlastnit a provozovat rovným dílem.
Samotný větrný park získal potřebná environmentální povolení již v roce 2020, související infrastruktura poté o dva roky později. Dalším milníkem byl kontrakt o připojení do sítě s polským provozovatelem přenosové soustavy PSE. Právě to přitom bývá při saturaci přenosových soustav novými OZE často primární „brzdou“ nových projektů.
Podpis finální dohody o financování, ke kterému s velkou pompou došlo na začátku měsíce, tak znamená poslední krok nutný k zahájení stavebních prací. Ty mají být dokončeny do konce roku 2027.
Počátek revoluce polské energetiky
Nový projekt se dá v kontextu polské energetiky označit za revoluční, a to jak instalovaným výkonem, tak celkovými investičními náklady. Ty mají dosáhnout až třiceti miliard zlotých (přes 7 miliard €). Polovinu investice přitom financuje polský stát, z čehož zhruba třetinu pokryje Národní plán obnovy.
Podstatné je také zapojení evropských bank. EIB schválila v počáteční fázi půjčku ve výši 400 milionů €, celkově poté tato evropská „klimatická banka“ poskytne polsko-dánskému konsorciu půjčky až ve výši 1,4 miliardy €.
Revoluční je však také instalovaný výkon. Samotná Baltica 2 zahrnuje instalaci 107 nejmodernějších turbín Siemens Gamesa o výkonu 14 MW. Celkový instalovaný výkon tak dosáhne hodnoty 1,5 GW. To bude znamenat zdvojnásobení portfolia OZE polské PGE.
Očekává se, že větrný park ročně vyprodukuje až 5000 GWh elektrické energie, což odpovídá zhruba třem procentům nynější polské produkce. V těsné blízkosti má přitom jen o tři roky později vzniknout sesterský projekt Baltica 3, jenž přidá další 1 GW instalovaného výkonu.
Oba parky mají být v provozu 30 let, tedy do roku 2060. Společný výkon obou větrných parků ve výši 2,5 GW tedy výrazně překonává současnou největší offshore větrnou elektrárnu v zemích EU, kterou je nizozemská Hollandse Kust Zuid Wind Farm o souhrnném instalovaném výkonu lehce přesahujícím 1,5 GW.
Poloha větrných parků Baltica 2 a Baltica 3. Zdroj: Ørsted
Politický význam projektu
„Třicet miliard zlotých, 1,5 GW – tato čísla jsou skutečně impozantní. Projekt překonává dosavadní měřítka a očekávání týkající se našich větrných elektráren. Mluvíme o největších turbínách na světě a budoucnosti polské energetiky, protože tato masivní investice je jen součástí širšího, ambiciózního plánu pro polský energetický sektor," poznamenal s náležitou pompou polský premiér Donald Tusk při oficiálním oznámení finální investiční dohody.
Onen širší plán, který polský premiér zmiňuje, počítá s navýšením celkového instalovaného výkonu polských offshore větrných elektráren až na hodnotu 18 GW do roku 2040. Právě tento typ zdrojů je v případě Polska, jehož energetika je do značné míry postavena na zdrojích uhelných, vnímán jako centrální pilíř dekarbonizace.
Elektrárna přitom ročně ušetří přes 3,5 milionu tun emisí CO2. Její rentabilitu má poté zajistit 25 let trvající rozdílová smlouva (Contract for Difference) podepsaná s polským státem. Význam obou parků podtrhuje rovněž fakt, že se jedná o dosud největší investici v historii polského energetického sektoru. Premiér Tusk při svém projevu zároveň vyzdvihl význam spolupráce s dánskou stranou.
„Dánsko se stává nejbližším partnerem Polska v různých oblastech. Naše spolupráce je příkladná a slouží jako model pro ostatní země EU. Jsem potěšen, že toto partnerství zahrnuje energetiku a investice, zejména v tak velkém měřítku," dodal Tusk.
Pro celkový politický kontext je důležité zmínit, že právě dánská společnost Ørsted byla nejvíce zasažena nedávným nástupem nově zvoleného amerického prezidenta Trumpa k moci. Jedním z jeho prvních kroků bylo totiž okamžité zrušení financování nových offshore větrných projektů, které označil za „drahé, škaredé a environmentálně závadné“. Právě dánská společnost byla přitom tímto krokem zasažena nejvíce ze všech, když se její akcie propadly až o 17 %.
Mohlo by vás zajímat:
Na začátku roku 2025 byla podepsána dohoda o financování, do konce roku 2027 má být postaveno. Není to špatné na 1.5 GW megaprojekt. Co by za to jiní dali, za tuhle rychlost.
Dejte jakékoli jiné technologii tolik politické milosti a podpory a budete mile překvapen, jak rychle lze realizovat projekty, které jinak "realizovat nejdou".
Jakékoliv ne, Vladimíre. Finové by mohli povídat, a Slováci, a Francouzi, a Američani, a spojení arabští emírové, a Číňani, ...
A samozřejmě, jsou jiné, kde se staví ještě mnohem rychleji.
Akorát třeba projekt který postavili "spojení arabští emírové" nevyrobí ročně 5 TWh ale 40 TWh, takže vzhledem k množství vyrobené elektřiny stavěli rychleji a hlavně podstatně levněji, a ještě to tu elektřinu vyrábí podle potřeby a ne náhodně podle počasí.
Podstatně levněji? Před pár dny na Twittru psal Kovanda, že se KHNP dohaduje se svojí mateřskou firmou, kdo zaplatí ty velké "nadpráce" které byly potřeba k dostavbě JE, ale zřejmě arabové je nezaplatili. A že mateřská firma to nechce pokrýt a nebude chtít podobně "pokrýt" podstřelenou cenu v ČR.
Ano, podstatně levněji, včetně "nadpráce".
Však to taky nikdo netvrdil, Emile. Stavělo se to v SAE pro SAE ani jeden z těch 4 korejských reaktorů nebyl postavený pod tři roky. A vaše vymýšlení si dalších parametrů možná uspokojí vaši potřebu básnit o všespásné jaderné elektřině, ale to na tom nic nezmění.
1) Co nikdo netvrdil?
2) Není potřeba aby nějaký z korejských reaktorů byl postavený pod tři roky, když je to taky podstatně větší zdroj.
3) Tenhle větrný park taky nebyl postavený pod tři roky, zatím je to jen přání, nic víc.
4) Žádné další parametry jsem si nevymýšlel ani jsem nikde nic o "všespásné jaderné elektřině" nepsal, pouze uvádím na pravou míru vaše zavádějící tvrzení o rychlosti výstavby, tak mi přestaňte podsouvat vaše hloupé výmysly.
Čítal som tu tak veľa článkov ako ide Poľsko, Poľský podnikateľ stavať JE , SMR . Prešlo 7 rokov a nič . Ale za rok postavili GW FV A teraz pridajú VE. Pravdepodobne objavili kalkulacku. Platiť 15 rokov úroky
z 1 miliardy niečo stojí . Ešte jedna poznámka. Do Dánska prišlo dnes 17. februára leto. Moja FV vyrobila 19.4 kWh. To je 6 hod sprchovania, 111 km dojazd , 9 hoď varenia, 28 práčok bielizne, 776 šálok kávy.
Před sedmi lety Polsko ani polský podnikatel žádnou JE stavět nešli. Polsko rozhodlo o tom že bude stavět v Lubiatowo-Kopalino v prosinci 2021 a poprvé co nějaký polský podnikatel začal mluvit o tom že začne hledat lokalitu pro SMR bylo v srpnu 2021 a v srpnu 2023 teprve oznámil seznam potenciálních lokalit.
Oproti tomu tento větrný park "získal potřebná environmentální povolení již v roce 2020", takže jde o výrazně starší projekt, první jaderný projekt v Polsku ho získal až v roce 2023.
Poľsko plánovalo výstavbu svojej prvej jadrovej elektrárne už v 80. rokoch 20. storočia. V roku 1982 začalo s výstavbou elektrárne Żarnowiec, ktorá mala mať štyri reaktory VVER-440 sovietskej výroby. Projekt však bol v roku 1990 zrušený . .. Áno pomylil som sa nie je to 7 ale 43 rokov. Ak dnes začnú betonovat možná skončia 2050
Ano, pomýlil jste se, není to ani 7 ani 43 roků, ani neskončí 2050.
Očekávat na Baltu 3300 efektivních hodin ročně pro tak velké stroje pokládám za poměrně optimistické.
Ten projekt bude popstaven cca 20-30 km od pobřeží, takže nebude nikomu vadit, nemusí tu řešit žádné NIMBY. Taky výkon každého větrníku je 14 MW a to pak oproti cca 6 MW na zemi pěkně přibývá. A na rozdíl od našich plánovaných větrníků budou tyto vyrábět zhruba dvojnásobek elektřiny na instalovanou kapacitu a mohly by tak být ziskové.
Otázka, co udělá s naším klimatem postupná instalace dalších větrníků o výkonu až 18 000 MW na Baltu. Již nyní jsme zablokováni od západu Německem a VB a od SZ Dánskem. Nynější zima je méně větrná a suchá, ale snad jde jen o výkyv počasí. Byl by to paradox, kdybychom se bojem proti klimatické změně dopracovali klimatické změny.
Zda je současných min. cca 0,2TW výkonu větrných parků Evropy opravdu stále pod úrovní efektu „motýlích křídel“, kdy nepatrná změna v povětrnostních podmínkách vyvolá diametrální změnu počasí. Tedy jinými slovy, že těžko postižitelná nepatrná změna výchozích podmínek nějak ovlivní polohy tlakových níží a výší a zapříčiní tak zcela odlišný průběh počasí (a dlouhodobě i podnebí). Stále citovaní odborníci z Fakta o klimatu by měli vysvětlit na faktech, na výpočtech, zda se náhodou nestaly větrné parky ze zamýšleného řešení problému ve skutečnosti součástí a jednou z příčin problému.
Impozantně velký projekt, ale z 5TWh roční produkce vychází na Baltiku faktor využití jen 0,381 oproti vyšším faktorům v Severním moři. Po přepočtu ceny Baltic 2 na stejnou produkci s temelínským blokem s roční produkcí 8TWh by se cena u VE parku dostala z 7mld€ (175mldKč) na 11,2mld€ (280mldKč) – pro stejnou roční produkcí jako má JE blok. U JE bloku s faktorem 0,84 je zapotřebí plánovaná záloha na cca 1400h. U VE Baltica 2 s faktorem 0,38 bude zapotřebí záloha na minimálně 5400h (4 násobek) – v nahodilé výši a neplánovaně. Baltica 2 má své místo, Česku bez moře nezbývá než jaderný blok, který zatím vychází levněji a bude fungovat 3x déle.
Bohužel levněji nevychází, k podstřelené "overnight ceně" JE je nutno připočist typické zvýšení nákladů díky "nadpracím" a potom to zdvojnásobit (minimálně) kvůli nákladům na financování.
Na druhé straně Poláci a jejich VtE dostanou pořádný balík podpory z povolenek z EU (vybraný z jejich uhelných elektráren, tj část těch zaplacených lupičských poplatků za uhlí se jim vrátí zpět) a v jejich ceně je odsouhlaseno a zahrnuto financování.
Myslím, že si to u nás každá zodpovědná vláda musí uvědomit, jaké je to v realitě.
Naštěstí vychází protože i u VtE jde o "podstřelenou overnight cenu" a nic připočítávat nemusíme, protože jsme si vybrali dodavatele který dodržuje uzavřené smlouvy a odpovídá za jím způsobené vícenáklady.
Pane Vaněčku: jaké bude typické zvýšení nákladů vinou viceprací u Baltic 2? Už jen z formulace, že díky vicepracím se u jaderného zdroje musí zákonitě 2x zvednout cena vyplývá, že Vám nejde o nějaké reálné porovnání, ale už tzv. víte dopředu, jak chcete, aby to vyšlo. Já se naopak snažím o zcela nezaujaté porovnání pro a proti u jednotlivých variant řešení. Přestože ekologii fandím, jsem přesvědčen, že správná ekologie musí být založena na číslech, faktech, statistikách a výzkumech a nikoliv na dohadech a zbožných přáních. Vězte, že výhodnější parametry OZE zdrojů bych si také přál, ale uvažovat mimo fyzikální realitu nelze.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se