Spor o větrné parky: Polský prezident vs. vláda – kdo rozhodne o energetické budoucnosti?

Polský parlament schválil novelu zákona o pevninských větrných elektrárnách, která má uvolnit pravidla pro jejich výstavbu. Prezident Karol Nawrocký návrh vetoval, vláda však plánuje navzdory tomu masivně zvýšit instalovaný výkon ve větrných zdrojích. Paralelně přitom značně rozvíjí offshore větrné parky v Baltském moři. 

V červenci prošel polským parlamentem zákon o uvolnění pravidel pro stavbu pevninských větrných farem. Novela navrhovala zásadní změnu, co se týče vzdálenosti mezi větrnými turbínami a obytnými budovami.

Již v roce 2016 bylo zavedeno pravidlo 10H, které zakazovalo výstavbu turbín ve vzdálenosti menší než desetinásobek jejich celkové výšky od obytných budov. U moderních větrných turbín dosahujících výšky kolem 200 metrů, to znamená odstup alespoň 2 kilometrů. Podle Malgosie Bartošikové, náměstkyně generálního ředitele společnosti WindEurope, tato restrikce vylučovala možnost výstavby na 99 % polského území.

V roce 2023 došlo k novelizaci legislativy, která sice ponechala pravidlo 10H beze změny, ale umožnila obcím úpravou místního územního plánu určit odlišnou vzdálenost mezi větrnou farmou a obytnými budovami. Současně platila povinnost zachovat minimální vzdálenost 700 metrů od staveb, ačkoliv již probíhala diskuze o hranici 500 metrů.

Polská asociace pro větrnou energii, sdružující asi 150 investorů, odhadovala snížení potenciálních investic do větrných elektráren na pevnině o 60–70 %, jak sdělila serveru Euroactiv.

"Těžko se hledá zdůvodnění, proč by 700 metrů mělo být lepší pravidlo než 500, bude to mít obrovský dopad na naše portfolio projektů. V našem případě to bylo 700–800 MW, což bude snížení asi o 40 %," prohlásila Alicja Chilinska-Zawadzka, generální ředitelka polské pobočky EDF Renewables.

Přelomový návrh

Letošní navrhovaná úprava pro stavbu pevninských větrných farem obsahovala nejen zrušení pravidla 10H, ale i snížení minimální vzdálenosti právě na 500 metrů. Z hlediska rozšíření ploch pro případnou výstavbu iniciovala zrušení minimální vzdálenosti 500 metrů od Natura 2000 (území vyhrazená pro ochranu nejvíce vzácných a ohrožených druhů, pozn. red.). Stejně tak odstraňovala vzdálenostní ochrannou zónu mezi větrnými parky a silnicemi I. třídy, která odpovídala výšce větrné turbíny. Místo plošného zákazu prosazovala výstavbu i v některých vojenských zónách, za souhlasu příslušných vojenských a bezpečnostních orgánů.

V rámci výhod pro obyvatele v blízkosti větrných elektráren navrhovala pro domácnosti ve vzdálenosti 500 až 1000 metrů roční bonus až 20 000 PLN za každý instalovaný megawatt energie. Taková suma, dle návrhu přímo z kapes investorů, vychází na 115 000 Kč.

Návrh zahrnoval omezení nákladů na elektřinu pro domácnosti na 500 PLN/MWh do konce roku 2025, v přepočtu tedy na 2 875 Kč/MWh. Bez této změny by zmrazení cen platilo jen do konce září letošního roku. Od října by dodavatelé energií účtovali domácnostem podle běžných tarifů. Portál Gramwzielone zveřejnil, že odhady Ministerstva pro klima a životní prostředí na pokrytí dodatečného zmrazení se pohybují ve výši 500–850 milionů PLN, tedy 2,9–4,9 miliardy Kč.

Japonská Mitsubishi stahuje tři projekty offshore parků. Jsou příliš nákladné

Prezident vetuje, kabinet jej plánuje obejít

V minulém týdnu ale prezident Karol Nawrocki, který za sebou nemá ani měsíc v úřadě, návrh zákona vetoval. Místo toho předložil dolní komoře Parlamentu vlastní návrh, tak jak přislíbil během své prezidentské kampaně.

"Zákon o větrných farmách, jak bychom ho měli skutečně nazvat, je formou vydírání ze strany parlamentní většiny a vlády – nejen vůči prezidentovi republiky, ale také vůči společnosti. Tento zákon se týká větrných elektráren, nikoli snižování cen elektřiny," komentoval  parlamentní návrh.

Prezident uvedl, že co se týče zmrazení cen elektřiny, nezměnil oproti parlamentní verzi ani čárku. Vlastní návrh zákona chce podepsat po zasedáních obou komor parlamentu, která proběhnou v září.

O týden později se premiér Donald Tusk nechal slyšet, že je již připraveno nařízení, kterým kabinet body původního návrhu prosadí, jak informovala Polská tisková agentura. Podotkl, že vláda není "fanouškem větrných elektráren" a ani on sám "nemá rád krajinu plnou větrných turbín". Prosazuje však toto řešení, jelikož pevninské větrné elektrárny vyrábí elektřinu v současnosti nejlevněji. Zároveň má podle něj mít potenciál pro doplnění energetické bilance Polska.

Ministryně pro klima a životní prostředí Paulina Hennig-Klosková zdůraznila, že vláda bude navzdory prezidentskému vetu nadále podporovat obnovitelné zdroje energie.

"Vládní strategii rozvoje obnovitelných zdrojů energie vytváříme na základě již dohodnutých investic do větrných elektráren na moři. To umožní zdvojnásobení kapacity větrné energie do pěti let," napsala na platformu X .

Kromě toho informovala o plánované úpravě předpisů k urychlení investic do obnovitelných zdrojů energie. V plánu je také usnadnění repoweringu, tj. nahrazení starých větrných turbín novějšími s vyšším výkonem.

Investice v Baltském moři

Polská energetická politika do roku 2040, tedy strategický dokument rozvoje odvětví a energetické transformace země, předpokládá instalovaný výkon  offshore větrných zdrojů ve výši 5,9 GW v roce 2030 a následně 11 GW v roce 2040.

Aktuálně dle údajů polské vlády probíhá výstavba devatenácti mořských větrných farem, pro které byla získána povolení k jejich umístění. Sedm z nich je již ve fázi pokročilé realizace a vznikají na úrovni od Ustky přes Łebu až po Choczewo. V Baltském moři by měly vyrůst během pěti let.

Zdroj: Baltic Power

Baltic Power, společný podnik domácí společnosti ORLEN a Northland Power z Kanady, v červenci zaznamenal úspěch v podobě instalace první turbíny z celkových 76.

Uvedení do provozu se očekává v roce 2026, čímž by se stal tento projekt prvním polským offshore větrným parkem. Instalovaný výkon má být 1,2 GW a park by tak měl celkem vyrábět 4 TWh elektrické energie ročně. Na základě toho společnosti uvádějí, že pokryjí poptávku přibližně 1,5 milionu domácností.

Nový projekt v Severním moři prozkoumá vzájemné ovlivňování offshore větrných parků

Zdroj: Equinor

Nedaleko od něj se rýsují MFW Bałtyk 2 a 3, dvě offshore větrné farmy budované norským Equinorem a domácí společností Polenergia. Jejich kombinovaný instalovaný výkon má dosahovat 1,4 GW. Obě mají předpokládaný komerční provoz stanovený od roku 2028 a měly by zajistit elektřinu pro více než 2 miliony domácností.

Zdroj: PGE Baltica

Vybudování offshore větrné farmy s největším instalovaným výkonem deklaruje dánská firma Ørsted spolu s PGE, kde má majoritní podíl polský stát. Baltica 2 a Baltica 3 mají společně dosáhnout na 2,5 GW a díky tomu zajistit dostatek elektřiny pro 4 miliony polských domácností. První z nich má být v provozu od roku 2027, druhá o 3 roky později.

Akcie větrných gigantů rostou po investičních zprávách z Británie a Německa

Zdroj: Ocean Winds

Španělská firma EDP Renewables a francouzská ENGIE, s kořeny sahajícími až k Univerzální společnosti pro Suezský kanál, založily mezinárodní společnost Ocean Winds, která realizuje u polských břehů projekt BC-Wind.  S instalovaným výkonem 390 MW by měl dodávat elektřinu 490 tisícům domácnostem od roku 2028.

Zdroj: RWE

Jen o něco menší instalovaný výkon, konkrétně 350 MW, má mít větrný park F.E.W Baltic II od německé společnosti RWE. RWE uvádí, že po spuštění na konci této dekády bude zásobovat 350 tisíc domácností v Polsku.

Česko o krok napřed

Česká republika postrádá přímořský potenciál pro výstavbu offshore větrných elektráren. Rovněž dosud nevyužívá naplno ani svůj potenciál v oblasti těch  pevninských. Oproti svému severnímu sousedovi má ale od minulého měsíce legislativní náskok.

V červenci byl ve Sbírce zákonů vyhlášen návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie.  Zásadním bodem je vymezení tzv. akceleračních oblastí, tedy vybraných lokalit, kde dojde ke zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu pro samotné energetické zařízení i související infrastrukturu. Například v těchto oblastech nebude odpovědný orgán posuzovat vlivy záměru na životní prostředí.

"Povolovací proces větrných elektráren by se měl v akceleračních zónách zkrátit z dosavadních deseti a více let až na jeden rok," podotkl právník Jan Bakule z expertní skupiny Frank Bold pro ČTK.

Akcelerační zóny urychlí výstavbu také podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Dle jeho sdělení z minulého roku je cílem České republiky do roku 2030 navýšit instalovaný výkon na 1,5 GW z aktuálních 330 MW.

V otázce rozvoje zůstávají ale klíčové přetrvávající výzvy a zmiňované nedostatky ve využívání dostupných možností.