Pokud se Češi zaměří na výrobu zařízení pro zelenou transformaci, a naučí se anglicky, mohou uspět

Česko má šanci uspět v mezinárodní konkurenci, pokud se firmy budou orientovat na technologie a zařízení potřebné k zelené transformaci. A vylepší jazykovou vybavenost svých lidí, zaznělo v debatě Aliance pro bezemisní budoucnost.

Podle partnera poradenské společnosti McKinsey & Company Jakuba Živanského má Česko velkou příležitost prosadit se jako dodavatel součástek produktů, kterou budou potřeba na zelenou tranzici. Firmy by si proto měly ve svém portfoliu produktů identifikovat ty, které budou potřeba právě na zelenou transformaci a bude po nich poptávka. Využít by přitom měly už stávající schopnosti a výrobní zařízení.

Právě tématu technologií a PPA jako hybatelů změny se věnovali experti na červnové panelové debatě Aliance pro bezemisní budoucnost.

„V čem dobří jsme, tak to je schopnost produkovat komplexní průmyslové zařízení. Podle průzkumu Harvardské univerzity jsme na sedmém místě na světě, uvedl Živanský s tím, že to je dobrá zpráva, protože po těchto výrobcích bude poptávka i v rámci zelené transformace.

Připomněl například Industry Net Zero Act  – nařízení obsahuje opatření zaměřená na zvýšení výroby technologií, které jsou klíčové pro dosažení klimatické neutrality a stanovuje cíl, aby do roku 2030 bylo v EU vyrobeno alespoň 40 % ročních potřeb strategických technologií s nulovou čistou produkcí. Také má podle něj být 50 % zařízení pro technologie na obnovitelné zdroje vyrobeno v Evropské unii.

Problémem v mezinárodní konkurenci ale je mj. reputace a pověst technických profesí v tuzemsku, což způsobuje nedostatek odborníků v této oblasti. Specifickým problémem pak je málo dívek a žen v oboru.

Jiří Háze z ČVUT připomněl, že když proběhla před lety akce „technika je pro holky“, měli rázem na jejich vysoké škole dvojnásobný počet uchazeček. Pak ale čísla zase spadla.

Jazykový blok

Jako zásadní brzdu úspěchu Česka v mezinárodní konkurenci expert McKinsey vidí špatnou úroveň angličtiny. „Jen 25 procent Čechů ji ovládá na úrovni obchodního jednání, třeba Pobaltské státy mají 60 až 70 procent. Když toto nezměníme, budeme furt jen dodávat součástky s malou přidanou hodnotou,“ varoval.

Podle něj takto také české podniky přichází o zisk. „Jsme úplně fantastická montovna. Je to zdroj potenciálu, ale musíme si to sami také prodat, protože 70-80 procent toho zisku je v tom, co neděláme. Musíme se naučit anglicky, abychom to uměli,“ uzavřel.

Peněz na zelenou transformaci je dnes podle Tomáše Holinky, vedoucího oddělení strategie S3 na Ministerstvu průmyslu a obchodu, financí vyčleněno dost. Jde jak o evropské fondy, tak o ty národní.

„Jsou to snadné peníze, důležitá ale je koordinace a prioritizace. Problém dotační politiky je, že se rozdrobuje do spousty malých oblastí a efekt není žádný, uvedl.

Tuzemský průmysl přitom nemá v zahraniční konkurenci jednoduchou pozici. Česká ekonomika je dvakrát více energeticky náročná (v porovnání na jednotku HDP) než je průměr EU. Zároveň tu nejsou ani ideální podmínky pro solární a větrnou elektřinu.

Rozvoj PPA v plenkách

Další brzdou je, že rozvoj solární a větrné energie je u nás stále i přes tisíce instalací fotovoltaik (ale menších na rodinných domech) pomalý. Na prstech jedné ruky jde tak podle expertů spočítat i PPA neboli Power Purchase Agreement. To jsou dlouhodobé smlouvy, které propojí odběratele s konkrétním výrobním zdrojem obnovitelné energie. Nejtypičtějším příkladem je odběr elektřiny ze solární nebo větrné elektrárny.

Z debaty mezi experty vyplynulo, že rozvoj PPA u nás brzdí několik věcí. Jednou z nich je podle Jaroslava Kindla z ČEZ ESCO nynější situace na trhu, kdy ceny energií klesly a s tím i motivace zákazníků svou energetickou situaci do budoucna řešit. Dlouhodobost PPA je totiž o tom, že jde o kontrakty na deset i dvacet let.

Podle něj k rozvoji nepřispívá ani nedostatečný tlak na plnění cílů ESG a na zvýhodňování firem, které se touto agendou zabývají a dekarbonizaci se plně věnují.

Jak se na PPA dívají velké firmy, které potřebují přechod na zelenou energii v souvislosti se svojí dekarbonizací vyřešit, shrnuli zástupci Orlen Unipetrol a Denso.

Příklady z praxe

Unipetrol bude podle Terezy Nislerové, ředitelky pro evropské fondy této petrochemické společnosti, potřebovat za pár let PPA pro výrobu RFNBO vodíku (pozn.: vodík získáván elektrolýzou vody za použití přebytků energie z obnovitelných zdrojů energie, dříve označovaný jako zelený vodík). Zatím se ale soustředí na výrobu vlastní solární energie z panelů, pro které má v areálu závodu prostor.

Jan Brázda, partner Pwc, který debatu moderoval, v této souvislosti připomněl, že Orlen Unipetrol má vyrábět 20 tisíc tun zeleného vodíku, což znamená, že bude potřebovat 1,5 GW výkonu obnovitelných zdrojů v Česku. „To je obrovské číslo a je otázka, zda je to splnitelné bez PPA,“ uvedl Brázda.

„Na uzavírání PPA kontraktu je zatím brzy, nicméně intenzivně v této oblasti mapujeme trh a hledáme nejvhodnější řešení,“ uvedla. Dodala ale, že ceny, které jsou pro Unipetrol ekonomicky průchozí, a nabídky PPA kontraktů se zatím cenově rozchází.

Zásadním problémem v České republice brzdící rozvoj PPA je také nedostatečná diverzita obnovitelných zdrojů. Nejčastějším zdrojem, který je možné zasmluvnit PPA kontraktem, je fotovoltaická elektrárna.

Jako problematické to vidí i Unipetrol. „Pro výrobu RFNBO vodíku nemůžeme uzavřít PPA s někým, kdo má offshore větrné elektrárny,“ doplnila Nislerová. Tato situace může mít za následek zvýšení výrobní ceny vodíku.

Jiné firmy ale podobné virtuální PPA kontrakty třeba na levný vítr z Rumunska uzavírat mohou, doplnil Jan Brázda z Pwc.

PPA v praxi

Optimističtější případ využití PPA v praxi popsal Tomáš Švagerka ze společnosti Denso spadající pod koncern Toyota. Ve firemní vizi si společnost stanovila cíl dosáhnout uhlíkové neutrality ve výrobě a nahradit všechny zdroje na fosilní paliva. V případě výroby Denso v Liberci je dosažení cíle plánováno do roku 2030.

Před pár měsíci vyrostla na pozemcích tohoto výrobce tepelných výměníků fotovoltaika o výkonu 1,7 MWp , pořízená právě díky PPA kontraktu uzavřenému s ČEZ ESCO. Jde o jednu z největších firemních solárních instalací v ČR a Denso pomáhá šetřit 656 tun emisí CO2e ročně. Smluvní vztah  je koncipován na deset let, po uplynutí této doby  se FVE stane majetkem společnosti Denso za symbolickou jednu korunu.

Pečlivě jsme zvažovali, zda výstavbu solární elektrárny zafinancovat z našich zdrojů nebo využít model PPA ,“ popsal Švagerka. „Pro PPA jsme se rozhodli také z toho důvodu, že vlastní finance lépe zhodnotíme investicí do jiných projektů, například těch souvisejících s transformací výroby na čistou mobilitu,“ vysvětlil.

Nutná povozní podpora

Účastníci debaty se shodli na tom, že rozvoji fotovoltaiky a PPA kontraktů by přispělo rozšíření provozní podpory na fotovoltaické elektrárny.

V Německu je provozní podpora na solární zdroje zavedena formou „Contract-for-Diference“. V Česku je dostupná pouze pro větrné a vodní zdroje.

Miloslav Keltner, ředitel odboru strategie a dekarbonizace ekonomiky na MŽP naznačil, že to je směr, o kterém uvažují.

„Provozní podpora umožní projektům stát se úvěrovatelnými. Na trhu dochází dokonce k odstupování z velkých výstavbových projektů, protože pro banky jsou bez zaručeného odběru příliš rizikové na to, aby jim mohly poskytnout financování, vysvětluje.

Provozní podpora je podle něj zásadní téma pro další rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice tak, abychom mohli dosáhnout cíle výstavby 10 GW obnovitelných zdrojů, jak je stanoveno v Národním klimaticko-energetickém plánu. Dosud proběhly tisíce instalací FVE, nicméně jedná se především o malé zdroje, jejíž celková instalovaná kapacita činí zhruba 1 GW.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.