Prodávat přetoky z fotovoltaiky se vyplácí stále víc. Domácnost si vydělá i 1200 korun měsíčně

Už nikoliv haléře, ale i čtyři koruny za kilowatthodinu nabízejí distributoři těm, kdo ze svých elektráren posílají přetoky zpátky do sítě. Průměrná rodina s panely na střeše si může přijít i na 14 tisíc korun ročně, o které se jim sníží účet za elektřinu. Zájem o domácí fotovoltaické elektrárny je enormní, hlásí distributoři.

Být majitelem malé solární elektrárny se vyplatí čím dál víc. Zatímco před pár lety činila výkupní cena přetoků několik haléřů, dnes mohou na konci měsíce rodinnému rozpočtu citelně přilepšit. Vezměme si modelový příklad, kterým je elektrárna o výkonu 10 kWp, tedy s roční výrobou okolo 10 megawatthodin.

„V letních měsících má taková rodina přebytek výrazně vyšší, než kolik spotřebuje. Velmi také záleží na typu technologie na ohřev vody, topení a podobně,“ popisuje příklad Lukáš Papež, vedoucí fotovoltaických instalací ve společnosti Woltair.

U zmíněné rodiny by činil přebytek zhruba čtyři tisíce kilowatthodin ročně. „Za každou takovou kWh dostanu v průměru 3,5 koruny. To máme za rok 14 tisíc korun, tedy necelých 1200 korun měsíčně,“ počítá Papež.

Možností, jak vydělat, je víc než v minulosti

Situace se změnila tím, že výrazně narostly výkupní ceny elektřiny u dodavatelů, kteří přebytečnou energii od malých solárníků odebírají. Potvrzuje to například Pražská energetika (PRE). Za každou megawatthodinu přetoku může zákazník s produktem PRE PROUD SOLAR získat 3 500 korun, respektive slevu v této hodnotě z odebrané elektřiny z distribuční sítě. A ještě vyšší výkupní ceny uvádí ČEZ.

„Zákazníkovi vykupujeme elektřinu za stejnou cenu, za kterou od nás zákazník silovou elektřinu odebírá, nyní 4 750 korun za MWh bez DPH,“ uvádí mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž.„Je to pro zákazníky, kteří mají pouze jeden EAN (ten slouží k identifikaci odběrného místa pro elektřinu, pozn. aut.), přes který odebírají elektřinu i posílají přetoky do sítě. Na faktuře jim tak obchodní část ceny spotřeby ponížíme o jejich přetok, vysvětluje Kříž.

V loňském turbulentním roce bylo podle Papeže na spotovém trhu možné dokonce krátkodobě prodávat přebytky i za 12 korun za kilowatthodinu. „V tuto chvíli se situace začala stabilizovat a průměrně můžeme říci, že se bavíme o částce okolo tří až čtyř korun za kilowatthodinu. Možností je spousta, což je mimo jiné hlavní důvod, proč se i přebytky začaly takto výrazněji zhodnocovat,“ zmiňuje Papež.

Situace se diametrálně liší od dřívější doby rovněž v tom, že nyní už lze mít na jeden elektroměr druhý EAN kód. Lidé si díky tomu mohou zachovat stávajícího dodavatele elektřiny a zároveň se domluvit s jiným distributorem, který se věnuje jen výkupu přebytků na spotovém trhu a je finančně zajímavější.

Elektráren kvapem přibývá

Zájem Čechů o domácí solární elektrárny rok od roku roste. Například E.ON loni vykoupil elektrickou energii z více než 12 tisíc obnovitelných zdrojů, což bylo zhruba o 12 procent více než v roce 2021. „Zároveň největší podíl na tomto počtu mají fotovoltaické elektrárny, kterých je z celkového počtu zdrojů více než 90 procent. Největší podíl co do počtu pak tvoří právě malé zdroje do 10 kWp,“ tvrdí mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák.

ČEZ Prodej loni instaloval rekordních 4 102 střešních fotovoltaik, jejich instalovaný výkon se tak oproti roku 2021 zečtyřnásobil. A podobně hovoří PRE. „Dá se říci, že dříve měli zájem o prodej přebytků elektřiny na území Prahy jen jednotlivci, nyní jsou to stovky. Jen za letošní měsíc duben jsme zaznamenali zájem vyšší o 76 procent,“ říká mluvčí PRE Petr Holubec.

Pomoci s přebytky může virtuální elektrárna

Nevýhodou prodejů přímo do sítě je to, že prodej přebytků je dost turbulentní a relativně rychle se vyvíjí. Prodávat se dá na spotovém trhu, kde je cena elektrické energie stanovena vždy den předem. Ta se ale může výrazně lišit podle aktuální poptávky a také například dle výroby z obnovitelných zdrojů. Pokud během dne svítí slunce a fotovoltaické elektrárny vytvářejí přebytky, výkupní cena na spotovém trhu je nižší. Stabilnější a pro řadu domácností i výhodnější alternativou k prodeji elektřiny je virtuální baterie.

„Funguje na jednoduchém principu. My zákazníkovi změříme silovou elektřinu, kterou doma vyrobí a nedokáže zužitkovat a která odchází do sítě. Stejný objem silové energie pak odečítáme klientovi v době, kdy kvůli nedostatečné výrobě jeho zařízení čerpá energii ze sítě,“ vysvětluje Šperňák.

„Zákazník tak třeba v letních měsících vyrobí výrazně více energie, kterou nevyužije, a v zimních měsících, kdy čerpá ze sítě, tak má množství o to ponížené,“ říká.

Jediné, co v danou chvíli zákazník platí, jsou distribuční poplatky a poplatek za využívání Virtuální baterie. „Tento produkt je u nás velice oblíben a využívá ho 90 procent zákazníků, kteří si od nás pořizují solární systém,“ tvrdí Šperňák.

Druhý EAN kód je cestou k vyšším výdělkům

Předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký doporučuje, aby si každý malý solárník požádal o druhý, výrobní EAN kód. Díky němu totiž bude mít výkup elektřiny výhodnější.

„S výrobním EAN kódem si sami můžete určit, komu odprodáte elektřinu. A hlavně ne pouze za fixní ceny jako v minulosti, ale také za spotové ceny na trhu. Někdy se například vyplatí prodávat elektřinu dopoledne a baterie si nabít až po obědě. Záleží, jak je ten den nastavená cena elektřiny,“ říká Hradecký.

Pro majitele fotovoltaických elektráren je také zajímavé, že by poslanci měli snad ještě letos schválit zákon LEX OZE II (novela energetického zákona, pozn. aut.). „Díky němu bude možné elektřinu sdílet například z vlastní chaty, kterou máte na venkově, do svého bytu ve městě. Nebo v rámci komunity v dané lokalitě,“ připomíná Hradecký.

Další možností, jak využít přebytky elektřiny, je ohřívat jimi vodu. Tohle řešení je vhodné zejména pro solárníky, kterým distributor neumožnil plnohodnotné připojení k síti, dokud nedojde k posílení její kapacity.

„Jaké se vám tedy nabízejí možnosti, pokud potřebujete zpracovat přebytky energie a nemáte tepelné čerpadlo nebo elektromobil? Začněte je ukládat do teplé vody,“ říká Luboš Vrbata, vedoucí divize DZD Solar společnosti DZ Dražice, českého výrobce ohřívačů vody. Na trhu nyní existuje řada ohřívačů vody uzpůsobených právě pro spotřebu přebytků z fotovoltaické elektrárny.

Minimální objem by měl být 200 litrů, aby teplo zůstalo uložené i ve dnech, kdy slunce nesvítí. Pokud jsou tyto ohřívače vody součástí systému s akumulační nádrží, fotovoltaická elektrárna nejprve zahřeje vodu v bojleru a přebytky energie se následně uloží do topné akumulační nádoby.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.