12. říjen 2026
MPO může výrazně omezit aukce na větrné elektrárny. Vyhlásí je navíc na poslední chvíli

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce letošní aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů vyhlásit do konce listopadu. Pro větrné elektrárny to v praxi znamená, že se vyhodnocení téměř jistě přesune do příštího roku. MPO navíc může významně omezit poptávaný výkon větrných elektráren. Větrná energetika mezitím přešlapuje na místě. Podle statistik ERÚ letos do konce říjnanezískala licenci k provozu jediná nová větrná elektrárna.
Podmínky soutěže zatím nejsou známé a ministerstvo je na dotaz redakce komentovat nechtělo.
"Detaily se ještě ladí, v tuto chvíli nemohu být konkrétnější," uvedl mluvčí MPO Tadeáš Provazník.
Otevřené tak zůstává, kolik megawattů se bude soutěžit, kde bude cenový strop a jak daleko budou muset být projekty v povolování.
Jedna podmínka je ale jistá již nyní. Pokud se MPO bude držet pravidel poslední aukce, zásadně omezí poptávaný objem v aukcích pro větrné elektrárny.
V další části článku rozebíráme, jak se podmínky větrných aukcí od roku 2022 měnily a proč dvě loňské výzvy dopadly zcela odlišně. Ukazujeme také, kolik vysoutěženého výkonu už skutečně vyrábí a proč by letošní soutěž podle dosavadních pravidel mohla nabídnout jen zlomek objemu, se kterým počítá nařízení vlády.
Vyhlášení aukce má přijít na poslední chvíli
MPO na dotaz webu oEnergetice.cz uvedlo, že letošní první aukce bude vyhlášena na konci listopadu. Stejně pozdě vyšla i druhá loňská výzva. Šlo ale o druhou výzvu loňského roku poté, co se do první výzvy přihlásil pouze jediný projekt.

MPO loni druhou výzvu vyhlásilo 2. prosince 2025 a nabídky přijímalo od 19. prosince do 24. února 2026. Zprávu o vyhodnocení zveřejnilo 7. dubna 2026. Příjem nabídek přitom podle pravidel začíná nejdříve 15. kalendářním dnem po vyhlášení aukce. Při vyhlášení na konci listopadu by se tedy nabídky začaly přijímat zhruba v polovině prosince. Při podobně dlouhé lhůtě by se vítězové výsledky dozvěděli nejspíš až na jaře 2027.
Čas přitom hraje proti cílům České republiky. Národní klimaticko-energetický plán počítá s tím, že Česko bude mít v roce 2030 instalováno 1 500 MW větrných elektráren. Na konci roku 2025 jich podle Energetického regulačního úřadu bylo v provozu zhruba 377 MW. Každé zdržení aukce nebo zpřísnění jejích podmínek ukrajuje z času, který projekty potřebují na povolení, financování a stavbu.
Nulový rok po letech skromných přírůstků
Jedna věc jsou ovšem úspěšné nabídky v aukcích a druhá jsou větrné elektrárny skutečně uvedené do provozu. Letos zatím nebyla uvedena do provozu žádná. Letošní „nula“ navazuje na roky, které také nebyly bohaté. V roce 2025 přibylo podle licenčních dat ERÚ 17,73 MW nového výkonu větrných elektráren. V roce 2024 to bylo 11,3 MW a celý přírůstek připadl na červenec.
Aukční systém se do statistik propisuje jen pomalu. K 30. dubnu 2026 byly v provozu tři větrné elektrárny s podporou z aukcí o celkovém výkonu 26,94 MW. Dalších zhruba 378 MW vysoutěženého výkonu je stále v přípravě. Podle termínů uvedených v nabídkách by do konce roku 2027 mělo vyrůst 140,15 MW a do konce roku 2029 dalších 173,5 MW.
Jde ovšem o plány, ne o hotové stavby. U jedné společnosti z druhé loňské aukce nebyla prokázána druhá část finanční jistoty, takže jí právo na podporu ani nevzniklo.
Od prázdných výzev k převisu a zase zpátky
Historie českých větrných aukcí ukazuje, jak citlivě investoři reagují na nastavení podmínek. První výzva z roku 2022 nabízela strop referenční ceny 2 376 Kč/MWh. Nepřišla do ní jediná nabídka. Ve druhé výzvě MPO strop zvedlo na 3 500 Kč/MWh. Obě podané nabídky se zastavily přesně na něm.
Zlom přinesla aukce z roku 2024, která zrušila horní hranici velikosti projektů a otevřela se všem větrným elektrárnám od 6 MW. Nabídek bylo víc, než kolik se soutěžilo, a tři projekty společnosti RenoEnergie neuspěly kvůli překročení alokace. Nejlevnější vítěz, VTE Vrbice alfa, nabídl 2 795 Kč/MWh.

Loni se situace opět změnila. První výzva pro rok 2025 nově požadovala, aby projekty měly stavební povolení. Ze 180 MW se přihlásil jediný větrný projekt o výkonu 4,2 MW, a to za maximální cenu 3 500 Kč/MWh. Ve druhé výzvě MPO podmínku stavebního povolení zrušilo. Cenový strop zároveň snížilo na 3 200 Kč/MWh.
Na soutěžený objem 360,8 MW přišlo 24 nabídek. Vítězné ceny se držely těsně pod stropem, nejnižší činila 3 149,50 Kč/MWh. Uspělo 23 projektů o výkonu 242,5 MW. Soutěžený objem se tedy nenaplnil ani tentokrát.
Pravidlo, které může letošní aukci zmenšit
Nevyužitý objem může mít pro letošní aukci nepříjemný důsledek. Výzvy obsahují pravidlo, podle něhož se po dvou po sobě jdoucích aukcích bez naplněného objemu sníží soutěžený výkon v další aukci na průměr z obou předchozích kol, ponížený o 10 %. Nařízení vlády přitom pro rok 2026 počítá s 335 MW pro nové a 30 MW pro modernizované větrné elektrárny.
"V případě, že nebude ve dvou po sobě vyhlášených aukcích vysoutěžen celý soutěžený objem instalovaného výkonu v daných aukcích, pak v další vyhlášené aukci (třetí v řadě) bude snížen soutěžený objem instalovaného výkonu na průměrnou hodnotu vysoutěženého objemu v předchozích dvou vyhlášených aukcích sníženou o 10 %," uvádějí pravidla druhé aukce z roku 2025.
Pokud by MPO pravidlo zachovalo a za základ vzalo 4,2 MW a 242,5 MW z loňských výzev, letošní aukce by nabídla jen zhruba 111 MW. To je méně než třetina objemu z vládního nařízení. Zda ministerstvo mechanismus použije, nebo pravidla upraví, zatím neřeklo.
Jádro pomůže nejdříve po roce 2035, mezeru by měl podle NKEP zaplnit i vítr
Česká energetická strategie stojí především na jádru. Dukovany a Temelín zůstávají klíčovými zdroji a stát spolu se skupinou ČEZ připravuje nové jaderné bloky i malé modulární reaktory. Jejich přínos se ale projeví až po roce 2035. Do konce dekády tak mohou nový bezemisní výkon dodat hlavně obnovitelné zdroje. Větrné elektrárny mají mezi nimi zvláštní roli, protože vyrábějí i v zimě, kdy výroba fotovoltaiky slábne.

Prostor státu je přitom omezený. Aukční podpora musí odpovídat pravidlům EU pro veřejnou podporu. Podobně jako v jiných evropských zemích, kde se podpora větru přesunula od garantovaných výkupních cen k aukcím, rozhoduje i v Česku o zájmu investorů hlavně předvídatelnost harmonogramu a podmínek.
I kdyby se všechny dosud vysoutěžené projekty postavily, instalovaný výkon by se pohyboval kolem poloviny cíle 1,5 GW. Zbytek budou muset dodat další aukce nebo čistě komerční projekty. Zda se tato mezera začne zmenšovat, ukáže letošní výzva. Rozhodující bude, kolik výkonu nabídne, kde nastaví cenový strop a jakou připravenost bude po projektech požadovat. Jedno se ale zdá být jisté – cíl pro rok 2030 se vzdaluje.
Mohlo by vás zajímat
21. říjen 2026
19. říjen 2026
29. říjen 2026
9. listopad 2026
5. listopad 2026
2. listopad 2026
11. listopad 2026







