Průměrná délka i objem evropských PPA dohod na elektřinu z OZE se snižují
Průměrná délka i objem dlouhodobých smluv na dodávku elektřiny (PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) uzavřených v Evropě se v letošním roce dále snížily. Celkově je letošní rok prozatím co do objemu uzavřených dohod o poznání slabším, než byly roky 2019 a 2020. Vyplývá to z analýzy výzkumníků z ICIS.
Výzkumníci z ICIS uvedli, že prozatím byly v letošním roce uzavřeny v Evropě PPA dohody na elektřinu z OZE v objemu 7,6 GW, což je více, než je pětiletý průměr (7,2 GW), nicméně ve srovnání s roky 2019 a 2020 se jedná o proprad o zhruba 3 GW.
„Většina dohod je i nadále podepisována na zavedených trzích, jako jsou Švédsko, Finsko a Španělsko, avšak rozvíjející se trhy jako Polsko či Litva také zaznamenaly významnou aktivitu,“ uvedl ICIS.
ICIS upozornil, že významné aktivity bylo letos dosaženo také v Nizozemsku díky podpisu korporátních PPA dohod na odběr elektřiny z offshore větrného parku Hollandse Kust v objemu 1,1 GW.
Kratší doba, menší objemy
Průměrná délka PPA dohod uzavíraných v Evropě v posledních letech postupně klesá s tím, jak začínají být majitelé a provozovatelé budovaných zdrojů zvyklí na nabídku kratších a více flexibilních kontraktů.
„Průměrná délka veřejně oznámených evropských PPA dohod v roce 2021 je lehce přes 11 let. V roce 2018 to bylo 14 let a v roce 2016 16,5 let, což ukazuje na jasný klesající trend pro délku PPA dohod,“ uvedl ICIS.
Obzvláště potom podle ICIS roste popularita 10letých PPA dohod, na základě kterých bylo již letos zasmluvněno 2,5 GW výkonu. Pro srovnání, loni to byly 2 GW a v roce 2019 potom 1,3 GW.
„Zájem o dlouhodobější dohody může v budoucnu vzrůst, pokud odběratelé budou věřit v pokračující růst cen energetických komodit v následujících letech, což by obnovilo zájem o dlouhodobé zajištění cen,“ dodal ICIS.
Kromě průměrné délky PPA dohod klesá také průměrná velikost zasmluvněného výkonu, který letos prozatím činí 83 MW. Pro srovnání, průměr předchozích pěti let je 110 MW.
Hlavně onshore větrné elektrárny
Co do technologie jsou prozatím v letošním roce nejvýznamnějším zdrojem pro dlouhodobé PPA dohody onshore větrné elektrárny, které stojí za téměř polovinou takto zasmluvněného výkonu.
Meziroční nárůst o více než 60 % je u těchto zdrojů zapříčiněn zejména uzavřenými PPA dohodami ve Španělsku, Finsku a Švédsku.
„Zájem o uzavírání PPA dohod ze strany energetických společností a dalších dodavatelů v severských zemích roste s tím, jak se zvyšuje rozdíl mezi cenami z PPA dohod a velkoobchodními cenami elektřiny, což činí PPA dohody pro dodavatele stále více atraktivními,“ dodal ICIS.
ICIS dále uvedl, že stále atraktivnějším trhem pro PPA dohody na elektřinu z onshore větrných elektráren se stává Polsko, kde byly letos uzavřeny prozatím dohody na 213 MW výkonu. Loni to byla zruba polovina.
Naopak zemí, kde se na větší rozvoj stále čeká, je Německo. Letošních dosavadních 67 MW přibližně odpovídá hodnotě zaznamenané v posledních letech.
Mohlo by vás zajímat:
Já vím, že už to tady někdy bylo, ale zapomněl jsem. Může mi někdo vysvětlit jak to PPA funguje?
A) Funguje to tak, že si nasmlouvám, že mi dodají třeba 2000MWh za 50 a potom si ze sítě tu energii vezmi kdy potřebuju (to jest zbytek odběratelů mě dotuje)?
B) Nebo to funguje tak, že to odebírám v době výroby a když se nevyrábí, tak mám smůlu?
Záleží na typu kontraktu, ale nejběžněji to funguje tak, že spotřebitel na spotu nakoupí tolik elektřiny kolik potřebuje za cenu, jaká je zrovna na trhu. Výrobce v ten samý čas prodá na spotu svoji výrobu za tržní cenu, následně si pak se spotřebitelem vyrovnají rozdíl mezi dohodnutou a tržní cenou tak, aby spotřebitel zaplatil za výrobcem vyrobené množství v dané hodině dohodnutou cenu.
Co když v danou chvíli výrobce nevyrábí, ale spotřebitel spotřebovává?
Co když v danou chvíli výrobce sice vyrábí/může vyrábět, ale neexistuje volná přenosová kapacita ke spotřebiteli?
Co když v danou chvíli výrobce by mohl vyrábět, ale na spotovém trhu ho vytlačili ostatní výrobci s nižší cenou, takže reálně nic nevyrábí?
Obecně, kdo se stará o to, aby transparentní tržní mechanismy na trhu a v distribuci elektřiny respektovaly naprosto privátní a netržní PPA kontrakt?
1) Když v danou chvíli výrobce nevyrábí a spotřebitel spotřebovává, tak spotřebitel nakupuje elektřinu na spotu a výrobci nic neplatí.
2) Pokud je to v rámci jedné obchodní zóny, což většinou bývá, tak je starostí provozovatele přenosové soustavy, aby tu přenosovou kapacitu zajistil. Pokud ji nezajistí, musí zapojit na své náklady drahý redispečink.
3) Marginální náklady těchto zdrojů jsou prakticky nulové, takže vytlačit by ho mohla jedině záporná cena elektřiny. Jak je to v takovém případě sice nevím, ale předpokládám že pro obě strany je výhodné, aby elektrárna prostě nevyráběla a spotřebitel nakoupil elektřinu za zápornou cenu na spotu.
4) Nevím kam míříte, zkuste být konkrétnější, např. jak by transparentní tržní mechanismy na trhu a v distribuci elektřiny privátní a netržní PPA kontrakt mohly nerespektovat. PPA kontrakt považuji za tržní, protože na jedné straně je nabídka takových kontraktů a na druhé straně je po nich i poptávka.
Snad se dá ta nejistota vyjádřit otázkou "nestane se, že by cena na doplňujícím trhu byla někdy likvidační?" Odpověď zní "při pokračování nynějších politik by k tomu nakonec došlo, ale nikdo neví, kdy".
Dokud existuje dostatečná kapacita starých, řiditelných, cenově přijatelných zdrojů, pak PPA pro OZE až do korespondujícího rozsahu fungují, protože svým účastníkům přinášejí PR efekt, aniž poškozují jejich běžnou ekonomiku a dokonce jí mohou díky nízkým nákladům mixu zdrojů prospívat. Objemy a doby nových OZE PPA se ale zmenšují, protože dostupnost starých, zajišťujících zdrojů bude, jak se momentálně zdá, klesat. Volatilita predikcí roste, rizika nutno řídit. Obchodní obdoba: BE se nezajišťovala vůbec, roky to šlo dobře. Věrohodný model k dispozici není, viz třeba sci-fi grafy Agora pro Německo v r. 2030 a 2040.
Jde o to, že provozovatel PS/DS není součástí PPA kontraktu. Tudíž není vázaný žádným ustanovením a de facto nemusí vůbec energii od výrobce ke spotřebiteli přenášet. Pokud to tak dělá, pak de facto straní specifickému ujednání, které vzniklo mimo tržní mechanismy jednotného trhu s energiemi a prakticky tak zasahuje do volno tržních mechanismů obchodu a distribuce EE.
A nebo je to celé jenom kasino, kdy prakticky nezáleží kdo od koho kdy co nakoupil, operátor trhu a PS/DS prostě bere elektřinu od toho kdo zrovna vyrábí a dodává tomu kdo zrovna odebírá a to podle nějakých pravidel, aby se to celé nezhroutilo. A hráči v kasinu si na úkor koncových spotřebitelů mezi sebou rozdělí prebendy.
Tak to je přece úplně stejné jako při jakémkoliv jiném způsobu prodeje elektřiny. Pokud jednou provozovatelé elektrizační soustavy zdroj nebo spotřebitele připojili, tak je jejich úkolem fyzicky přenášet elektřinu mezi takovými výrobci a zdroji, a jakým způsobem mezi sebou uzavřeli obchod je celkem vedlejší. Jednotný trh neznamená, že všechny obchody musí protéct přes burzu, a ani se tak neděje. Stejně tak může třeba ČEZ prodat elektřinu z jaderných elektráren napřímo ústecké Spolchemii, jako proběhlo tiskem nedávno.
Pokud je to tedy tak, proč se vůbec na burze obchoduje a proč je cena na ní určující.
Je to nejjednodušší a při obchodování na krátkodobých trzích v podstatě jediný způsob, jak propojit všechny účastníky trhu a umožnit obchodování v reálném čase. Tím že se tam odehrává velké množství obchodů, stanovuje burza takový benchmark objektivní tržní ceny. Samozřejmě nic nebrání komukoliv dělat dvoustranné obchody mimo burzu, ale sotva dojde k dohodě na ceně, která by se od té na burze příliš lišila. Výrobce nemá žádný důvod prodat výrazně levněji a spotřebitel zase nakoupit výrazně dráž.
Burza objektivizuje, poskytuje robustní cenové signály, ale jen pro své přesně standardizované produkty. Over the counter lze obchodovat i jiné věci, za podminek, které na burze definované nejsou, popř. když to prodávající a kupující preferují z nějakých svých souběžných důvodů.
Připojením klienta se síťař zavazuje umožnit pro něj za nediskriminační úplatu přepravu komodity, ale jen do kapacity stanovené ve smlouvě o připojení a s omezeními vyplývajícími z předpisů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se