Domů
Trh s elektřinou
Záporné ceny elektřiny mohou být v nadcházejících letech běžnější, do roku 2030 by ale měly vymizet
Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
Zdroj: Mainova

Záporné ceny elektřiny mohou být v nadcházejících letech běžnější, do roku 2030 by ale měly vymizet

S růstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, především větrných elektrárnách, při příznivých podmínkách pro výrobu ceny elektřiny ve střední Evropě stále častěji klesají do záporných hodnot. S blížícím se koncem podpory pro velkou část německých zdrojů by však do roku 2030 měly záporné ceny z trhu postupně vymizet.

Podle Nicolaie Herrmanna z konzultantské společnosti Enervis by se s postupným koncem garantovaných cen pro německé obnovitelné zdroje měl snižovat i počet hodin, kdy ceny elektřiny zamíří do záporných hodnot.

Ceny elektřiny na denním trhu padají k nulovým až záporným hodnotám při značném převisu nabídky nad poptávkou, tedy zejména o větrných nocích či víkendech, kdy se vysoká výroba větrných elektráren setkává s nízkou poptávkou po elektřině.

„V roce 2021 budeme mít přibližně 4 GW a poté ročně dalších 2,5 GW výkonu ve větrných elektrárnách, které již nebudou dostávat žádnou podporu a poběží čistě podle cen elektřiny, pokud zůstanou v provozu. Nejpozději na 0 EUR/MWh by měly vypínat,“ řekl serveru Montel Nicolai Herrmann.

Od začátku letošního roku klesly ceny elektřiny na německém denním trhu do záporných hodnot již během 89 hodin. Za celý loňský rok se přitom záporné ceny podle serveru Montel vyskytly ve 140 hodinách.

Český trh, který je německým trhem silně ovlivňován, záporným cenám od začátku roku dlouho odolával, nicméně v polovině minulého měsíce mimořádně vysoká výroba německých větrných elektráren a nízká víkendová poptávka poslaly ceny elektřiny na českém denním trhu do záporných hodnot. Záporné ceny bylo tehdy dosaženo pro 15 obchodních hodin.

S koncem garantovaných cen by záporné ceny měly vymizet

Na základě historických dat se podle serveru Montel v případě nadbytku výkonu, který stlačuje ceny pod nulu, jedná o hodnotu 4-5 GW. Podle Enervis by přitom v roce 2021 měla skončit podpora větrným elektrárnám o srovnatelném výkonu.

Německé větrné elektrárny mají provozní podporu garantovanou po dobu 20 let, na začátku příští dekády by tak podpora měla končit první velké skupině větrných zdrojů.

„Pokud budou zdroje provozovány na této úrovni, musíte se domnívat, že riziko záporných cen ve středně až dlouhodobém horizontu klesne a do roku 2030 se dramaticky sníží,“ uvedl Herrmann.

V následujících několika letech se budou s probíhající výstavbou dalších obnovitelných zdrojů a provozem starých větrných elektráren s podporou záporné ceny na trhu stále vyskytovat. Podle Herrmanna by se měly objevovat ještě častěji, nebo přinejmenším stejně často jako v současné době.

I s vymizením záporných cen nicméně nemají provozovatelé obnovitelných zdrojů stále vyhráno. Přestože jsou v Evropě na vzestupu takzvané PPA (power purchase agreement), tedy přímé dohody mezi výrobci a obchodníky či odběrateli elektřiny, podle Hermanna si budou muset někteří provozovatelé větrných elektráren zvyknout, že vyrobí méně elektřiny než dříve.

„Protože i když fouká vítr, nebudu vyrábět elektřinu při nízkých či záporných cenách elektřiny a můj potenciál využití výkonu drasticky klesne,“ dodává Hermann.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Jan Veselý
3. duben 2019, 09:03

Ten odhad platí jen za předpokladu, že v roce 2030 nebudou provozovány žádné tepelné elektrárny v režimu konstantní výroby.

Ondra
3. duben 2019, 09:11

V režimu konstantní výroby v Německu jede z tepelnejch elektráren už jenom biomasa. I to jádro jezdí s výkonem trochu dolů při extrémně vysoký výrobě z větrnejch elektráren.

Loudil
3. duben 2019, 09:25

Od záporných cen by mohly pomoci bateriové systémy velkého výkonu. Při přebytku elektřiny z větru by tato nesměřovala do sítě, ale do těchto baterií. Tím by "přetlak" ze sítě zmizel.

Mirek
3. duben 2019, 14:45

To je samozřejmě nepopiratelná pravda. Nicméně, zatímco aktuálně je v Německu odhadem kapacita přečerpávacích elektráren nějakých 50 tis. MWh a potenciál dalšího rozšíření je dle mých informací velmi malý a aktuální instalovaná kapacita baterií je mizivá. Pro takový účel je pro instalovaný výkon OZE v Německu potřeba kapacit řádově v TWh a pro sezónní pokrytí dokonce v desítkách TWh. Přitom (každý si jistě spočítá) - 1TWh odpovídá 10 mil. autobaterií 100 kWh!!!

Milan Smrž
7. říjen 2019, 07:44

Baterie nejsou samozřejmě jedinou možností, i když v budoucnu (za 20-30 let) patrně nejperspektivnější, jsou již v běhu jednotky PtG nebo výroba vodíku, který lze přidávat beze změny technologie do zemního plynu, je ale množství dalších způsobů akumulace: Flow baterie, akumulace do tepelných zásobníků u stávajících tepelných elektráren, gravitační akumulátory...

Emil
3. duben 2019, 09:26

Řekl bych, že tohle může být také jeden z důvodů růstu cen v aukcích větrných a fotovoltaických elektráren. Pokud se u nových kontraktů omezuje nebo úplně mizí podpora záporné ceny, logicky si provozovatelé jen rozpočítají ztracené příjmy z období záporné ceny do období, kdy záporná cena není a oni vyrábějí.

vinkler
3. duben 2019, 11:03

Jistěže.

Energie větru (a i veškerá energie) je zcela zdarma. Platí se investiční a provozní náklady, které jsou téměř nezávislé na užitečné době provozu. Bude-li elektrárna vyrábět a zejména prodávat energii 1/3 doby, je výroba 3x dražší. Toť platí pro libovolné zařízení.

Martin Hájek
3. duben 2019, 15:28

Článek celkem plasticky ukazuje, jak zdroje elektřiny s občasnou výrobou požírají samy sebe. Bude-li foukat/svítit, nebudou vyrábět, protože cena elektřiny bude na nule nebo záporná. Nebude-li foukat/svítit, tak nebudou vyrábět. Pokud by se měla vrátit vložená investice, tak by se tak muselo stát v době, kdy fouká a svítí "jenom trochu". A touto optikou je potřeba se dívat na údajnou konkurenceschopnost těchto zdrojů.

Milan Vaněček
3. duben 2019, 15:54

To snad nemyslíte vážně, spíš jen jako provokaci. Když bude svítit/foukat tak jen tehdy budou vyrábět (se ziskem, díky nízké investici a téměř nulovým provozním nákladům). Když bude extrémně foukat (cca 10, až VtE bude více i 20 dní v roce) tak bude v části 10/365 záporná cena.

U slunce jsme při 45 GW jmenovitého (nameplate) výkonu ještě v Německu k záporné ceně nedolezli, zlikvidovala se jen polední cenová špička na polední pokles ceny.

Tož tak, ne žádná pokřivená optika.

Ale čím jich bude více (FVE a VtE) tím dříve zlikvidují nepružné jaderné elektrárny. Němci nemuseli vyhlašovat že do 2022 odstaví JE, ty by samovolně (čistě z ekonomických důvodů) v Německu zanikly okolo 2030.

MacMiro
3. duben 2019, 17:45

Vanecku, Vanecku, skoc mi pro pivo...

Milan Vaněček
3. duben 2019, 18:32

Teď jsem byl se psem na procházce a zastavil se na jedno. Měl jste napsat dřív.

Mirek
3. duben 2019, 17:25

Pokud se, pane Vaněčku, pokoušíte dělat z Martina Hájka na základě jeho zcela legitimního údivu/dotazu hlupáka, mám na vás 3 dotazy. Pevně věřím, že mi kvalifikovaně odpovíte, jako odborník na všechno, včetně trhu s elektrickou energií, když se tak rád ke všemu vyjadřujete:

1) jaká bude cena elektrické energie, až spotřebu pokryjí ze 100% OZE a v souladu s vaším přáním "vytlačí ze soustavy" všechny konvenční zdroje? Pokud se bude výroba z OZE blížit celkové poptávce, cena na krátkodobém trhu se bude blížit kladné nule za předpokladu, že výroby z OZE bude obchodovaná na trhu, protože všechny zdroje s nulovými variabilními náklady pojedou, co to jde až do nulové ceny.

2) co máte na mysli slovy "nízké investice a nulové provozní náklady OZE"? Ty zatím vedou k hodnotám nabízeným v aukcích, takže aktuálně někde kolem 60 EUR za MWh (viz poslední aukce v DE), takže zase tak nízké nejsou. Fixní provozní náklady (údržba, ostraha, provozní kontroly,...) jsou v tomto čísle, s ohledem na distribuovaný charakter VTE, velmi významnou položkou. Jedoucí uhelné elektrárny vydělávají i při podstatně nižších cenách elektřiny (čili dlouhodobě pokrývají své fixní a variabilní náklady včetně povolenek, jinak by už dávno stály, protože taková cena na trhu od roku 2012 (a možná i 2008) nebyla (račte se podívat na historii - třeba na web institutu Fraunhofer) a ani se nechystá být (viz třeba forwardy na webu EEX).

3) jak při cenách blízkých nule, které se v čase slunečního svitu a dostatečného větru budete hradit oněch 60 EUR/MWh, abyste na investici neprodělal?

Prosím o konkrétní odpověď na tyto 3 otázky bez útěku do obecných konstatování, na které jste, jak jsem si všiml, opravdu mistr.

Milan Vaněček
3. duben 2019, 18:55

Mirku, z pana Hájka nedělám hlupáka, občas jen provokuje, stejně jako já.

ad1) já se 100% OZE nedočkám, ani moje děti a vnučky. 100% OZE je technicky možné (za 60-80 let) ale urychlování nástupu OZE je moc drahé, já bych nepospíchal, dobré technologie se prosadí samy (počáteční podpora je nutná jako u jakékoliv technologie)

ad2)píši "téměř nulové provozní náklady", asi u větrných elektráren budou vyšší než u mých oblíbených slunečních, dokavad se nezačnou i do FVE zabudovávat "kazítka", tak výhledově bezúdržbově mohou vydržet i přes 50 let. A že bychom potřebovali Gripeny a protiraketové baterie na hlídání FVE, to si nedovedu představit.

Co se týče uhelných elektráren, neplatí prakticky nic za těžbu uhlí které jim nepatří a všechny zdravotní a jiné externality za ně zase hradí stát. To se to podniká když zisk jde "uhlobaronům" (či "solárním pijavicím") a všechny ostatní náklady platíme my (daňový poplatník).

ad3) ty ceny půjdou mnohem níže než 60 EUR/MWh. A jak víte z výroční zprávy ČEZu (už jsem o tom zde psal, citoval server Euro, i když na provozu klasických elektráren ČEZ v roce 2018 prodělal půl miliardy, tak celkově hodně vydělal), vydělává se především na distribuci a retailu a dotacích.

Martin Hájek
3. duben 2019, 20:37

Že byste, pane Vaněčku, opravdu nezaznamenal, že stát loni vybral od tepláren a elektráren za povolenky 15 miliard Kč do státního rozpočtu? No pokud ne, tak Vám to tímto sděluji.

Milan Vaněček
4. duben 2019, 09:06

Ano, rád jsem zaznamenal, že alespoň tento rok vrátili část škod co nadělali na zdraví obyvatel (spolu se spoustou drobných znečištovatelů) zase zpět do státního rozpočtu.

Ale Vy přece dobře víte: za to uhlí co vydolovali ze země zaplatili těžební společnosti státu (vlastníkovi) cca 10 krát méně než za povolenky (povolenky špinit a ničit zdraví).

To jsou paradoxy.

Milan Smrž
7. říjen 2019, 07:50

Podle scénářů prof. Breyera z LUT by měla být cena elektřiny ve 100% OZE v roce 2050 52 euro.

petr
3. duben 2019, 22:15

Dobrý večer všem. Vždy se velmi bavím, když čtu komentáře od našeho fotovoltaického dědečka pana Vaněčka, jak nám zkrachují jaderky a podobně.

Nebudu teď komentovat ceny, ale pokud se podíváte na Energostat dnes SRN pak zjistíte, že OZE dnes vyráběly skoro prd. Hnědé uhlí - jádro-černé uhlí a až bramborová medaile větráky...

Pokud by foukalo a svítilo jak by bylo ideální, tak stejně by to bylo jen asi 40 % nejisté dodávky pro SRN trh.

Takže bez jádra to fakt nepůjde, tím ovšem netvrdím, že OZE jsou špatné, jen ten energetický mix bude jiný.

Milan Vaněček
4. duben 2019, 09:17

Ano mladíku (zajímavé je že ten největší stařík zde propaguje nejmodernější technologie, na kterých též pracoval),

podívejte se na toto než budete dělat závěry pouze z jednotlivých dní:

to je výsledek Německa za celý měsíc (54%)

a za celé čtvrtletí (zimní !!!) - (45,2% elektřiny).

Cituji:

"Germany set a new record in March as more than half of its power was generated from wind, PV and other renewables. In the first quarter, renewables accounted for 45.4% of net electricity generation, according to Energy Charts from Fraunhofer ISE."

Tož tak, to je REALITA, přiznávám, že co se týče jádra to jsou jen mé spekulace.

Ondra
4. duben 2019, 09:50

A právě jednotlivý dny sou dost důležitý. Vlastně ani ne dny ale hodiny, minuty a sekundy ale to bylo už moc složitý. Když to teda vezmu po jednotlivejch dnech tak se podle Fraunhofera podíl OZE v Q1 pohyboval od cca 15 do 75 % (a v tom je i biomasa která v Německu jede už jako jedinej zdroj v baseloadu - bez ni byl vítr+fotovoltaika od 5 do 65%).

Vladimír Šťastný
4. duben 2019, 09:21

Já ten výhled do budoucnosti, tak nemístně optimistický, zrovna moc nesdílím. Po 15-20 letech, kdy je investor zvyklý, že mu z jeho investice tečou peníze samy, ho čeká velká strojní repase za milióny a výhled, že bude vyrábět a prodávat jenom někdy.

Myslím, že účelově založená s.r.o. udělají něco úplně jiného. Tam, kde si to zastupitelstva obcí, v jejichž katastrech stroje stojí, nechají nakecat, že teď přichází jejich chvíle a za korunu je to jejich, tam se jich takto elegantně zbaví a tam, kde už investory znají se dočkají něčeho podobného, jen bez té koruny. S.r.o. se položí a jeho představitelé se někam zdekují a staré hajtry, které by už bylo řádově finančně náročnější provozovat, nechá s miliónovými náklady na jejich likvidaci zastupitelstvům na krku. Nedosti na tom, i kdyby to ta zastupitelstva chtěla nechat zlikvidovat na vlastní náklady, nebude to moci udělat, protože zařízení nebude právně jejich.

Milan Vaněček
4. duben 2019, 10:14

Pane Šťastný, to už jsou politické debaty a v reálné politice je možné všechno. Může to dopadnout jako s Veolií, obce to budou odkupovat ne za korunu ale za miliardy. Někdy si připadám jako v Africe.

Ondro ano, počítat to po minutách je samozřejmě velmi důležité, ve Fraunhoferu to dobře vědí a počítají a vychází jim nezbytné závěry pro Německo. Nejsou to blbci, jsou to vědci a technici, blbce z nás dělají (chtějí dělat) akorát politici a propagandisté.

Vladimír Šťastný
4. duben 2019, 10:29

Nemyslím, že to, co jsem zde uvedl, je součást politické debaty. Vycházím z vlastní zkušenosti z jednání s investorem, který by rád postavil větrný park v našem katastru a který si už deset let počíná jako Španělský conquistador v Jižní Americe.

Mimochodem té vějičky s elektrárnou za korunu používá od samého začátku, kdy se pokusil vetřít.

Petr
4. duben 2019, 12:42

Tak nějak, až začnou větrníky kvílet a nepřiměřeně překračovat hlukové limity, tak jim budou první 2 roky dávat pokuty, které nezaplatí, a pak další dlouhé roky prosazovat vyvlastnění. Takže místní nakonec v mnoha případech čeká kvílící peklo táhnoucí se minimálně 5 let.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se