První plovoucí větrnou farmu na světě zprovozní norský ropný gigant Statoil
Norská ropná společnost Statoil do konce roku vybuduje první plovoucí větrnou farmu, nacházet se bude 25 km od pobřeží Skotska. Samotné větrné elektrárny, včetně způsobu ukotvení, byly již testovány v Severním moři u pobřeží Norska. Společnost je nyní přesune do lokality budoucí větrné farmy ve Skotsku.
Statoil učinil konečné investiční rozhodnutí vybudovat první plovoucí větrnou farmu na světě, pilotní park Hywind off-shore Peterhead v Aberdeenshire ve Skotsku. Pro offshore větrnou energetiku se jedná o významný krok kupředu, jelikož tato technologie otevírá nové lokality pro výrobu obnovitelné energie po celém světě.
Projekt se bude skládat z 5 plovoucích větrných elektráren, každé o výkonu 6 MW. Větrné elektrárny budou umístěny na plovoucích konstrukcích a upevněny lany k mořskému dnu v místech, kde hloubka Severního moře dosahuje 95-120 m.
Park bude mít rozlohu okolo 4 km² a nacházet se bude ve vzdálenosti 25 km od pobřeží Peterhead. Průměrná rychlost větru v této oblasti Severního moře činí přibližně 10 metrů za sekundu. Investiční náklady Statoil očekává ve výši 2 miliardy NOK (5,48 miliardy CZK) a park by měl začít dodávat elektřinu svým zákazníkům koncem roku 2017.
„Naším cílem je v případě pilotního projektu Hywind prokázat proveditelnost budoucích komerčních plovoucích větrných elektráren. Tím se dále zvýší celosvětový potenciál větrné energie na moři, což přispěje k realizaci našich ambicí nárůstu výnosných obnovitelných zdrojů energie a dalších nízkouhlíkových řešení,“ tvrdí Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.
Zajímavostí na projektu je nejen unikátní konstrukce větrných elektráren, ale také to, že za projektem stojí ropná společnost Statoil. Právě ropné společnosti mají možnost využít svojí expertizu z hlubokomořských instalací a využít ji pro inovativní řešení v případě offshore větrných elektráren.
Nové možnosti pro celosvětový trh
U pevně ukotvených větrných elektráren je optimální hloubka v rozmezí 20-50 metrů. Plovoucí konstrukce umožní nalezení vyššího množství vhodných lokalit s optimálními větrnými podmínkami.
„Možnosti jsou téměř neomezené. V současné době mluvíme o hloubkách vody mezi 100 a 700 metry, ale myslím, že můžeme jít i hlouběji. Otevírá se nám celý oceán, který byl dříve nedostupný,“ tvrdí Rummelhofová.
Úvodní fotografie: Statoil
Mohlo by vás zajímat:
Přepočet norských korun (NOK) na koruny české je špatně. 2 miliardy NOK nejsou 54,8 miliardy CZK, ale 5,48 miliady CZK.
Děkujeme za upozornění. Hodnota byla v textu opravena.
No jo, takže podľa názoru niektorých - "karavána neživotaschopných OZE" , sa zase rozrastá o nového člena.
Aj keď to podkopáva pozície môjho zamestnávateľa, tomuto trendu osobne fandím
No jasně, stačí jenom prokopat do Česka či Slovenska moře, a je to tu hned masově použitelné.
Zatímco jaderné elektrárny typu nové generace našeho Temelína se začínají stavět už v Maďarsku, Rusku, Turecku a Finsku, kde mírně pomáháme.
Ale pokud by se schválil záměr výstavby i u nás co nejdřív, tak tam dostaneme okamžitě navýšení zakázek pro naše tradičně v oboru zaběhlé firmy a specialisty za super nadprůměrné mzdy zajištěné na desetiletí.
Mne by zajímalo, jestli je oněch 2GNOK i s připojením či bez. Nějak se nešíří, či jsem přehlédl.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se