Norská společnost Equinor, která zajišťuje těžbu ropy a zemního plynu v tamních vodách, hodlá v následující dekádě investovat do těžebních aktivit a obnovitelných zdrojů energie v Brazílii až 15 miliard amerických dolarů. Norský polostátní těžař <a href="https://www.reuters.com/article/us-equinor-brazil/in-brazil-equinor-aims-to-repeat-norways-oil-boom-idUSKCN1LE17J" target="_blank" rel="noopener noreferrer">chce v Brazílii v následujícím desetiletí nastartovat nový těžební boom</a> tak, jako se mu to povedlo v 80. a 90. letech minulého století doma.
S předpokládaným postupným poklesem těžby v mnoha stárnoucích ropných polích se společnost Equinor (dříve Statoil), ve které drží většinový podíl norská vláda, poohlíží po možných zahraničních investicích. Klíčovým trhem pro norské investice by se měla stát Brazílie. Současnou brazilskou těžbu v objemu přibližně 90 tisíc barelů ropného ekvivalentu denně (boepd) by společnost chtěla do roku 2030 zvýšit na 300 až 500 tisíc boepd, tedy až pětinásobně.
<blockquote>
&#8222;Brazílie je pro Equinor perfektní vzhledem k našim provozním a technickým schopnostem, které jsme si vybudovali v průběhu desetiletí v oblasti norského kontinentálního šelfu,&#8220; uvedl Anders Opedal, který má na starost aktivity společnosti Equinor v Brazílii.
</blockquote>
Norský těžař podle agentury Reuters v Brazílii investoval od roku 2001 již zhruba 10 miliard dolarů, a to ve formě podílů v oblasti průzkumu a ložiscích. K výraznému navýšení těžby má Brazílii pomoci zejména ložisko Carcara, které bylo objeveno v roce 2012. Před dvěma lety Equinor, tehdy ještě jako Statoil, získal většinový podíl v těžební licenci ke značné části tohoto pole.
Ložisko Carcara by mělo přitom ukrývat srovnatelné objemy ropy jako norské pole Johan Sverdrup, tedy 2 &#8211; 3 miliardy barelů. Ložisko Johan Sverdrup by mělo Norsku v následujících letech <a href="http://www.npd.no/en/news/News/2018/The-Shelf-2017/1-Increasing-oil-and-gas-production-for-the-next-fiveyear-period/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pomoci opět navýšit domácí těžbu ropy</a>, která se v posledních dvou desetiletích propadla téměř o polovinu.
<blockquote>
&#8222;Říkáme poli Carcara náš nový Johan Sverdrup &#8230; Naše brazilské portfolio bude mít vysokou hodnotu, vidíme zde velmi dobré zlomové body,&#8220; říká Anders Opedal k očekávaným cenám, při kterých by měla být těžba zisková.
</blockquote>
Kromě těžby ropy se Equinor bude v Brazílii rovněž poohlížet po investicích do fotovoltaických elektráren a možnostech dodávek zemního plynu na tamní trh.

Ropa

Norsko chce v Brazílii nastartovat těžbu ropy, stejně jako se mu to povedlo v domácích vodách

Norská společnost Equinor odkoupí 100 % akcií dánského obchodníka s energiemi Danske Commodities za 400 milionů EUR (přes 10 miliard Kč). Akvizice jednoho z největších energetických obchodníků má pomoci Equinoru stát se moderní energetickou společností. Původního jména Statoil evokujícího v první řadě &#8222;špinavou&#8220; ropu se Equinor zbavil v prvním čtvrtletí tohoto roku.
Norská <a href="https://www.equinor.com/en/news/06jul2018-acquisition-danske-commodities.html">společnost Equinor oznámila dohodu o nákupu</a> dánského obchodníka s energiemi Danske Commodities. Celková hodnota transakce ve výši 400 milionů EUR (10,37 miliardy Kč) bude vyplacena v závislosti na výkonnosti obchodníka v blízké budoucnosti. Společnost Danske Commodities, která byla založena v roce 2004, v roce 2017 zobchodovala 318 TWh elektrické energie ve 37 zemích, 389 TWh plynu v 18 zemích a díky více než 4000 obchodům denně se řadí k největším evropským obchodníkům s energiemi.
<blockquote>
&#8222;Danske Commodities bude pod vlastnictvím společnosti Equinor těžit ze silnější finanční pozice a portfolia plynárenských a obnovitelných zdrojů v Evropě, které lze optimalizovat na krátkodobém dynamickém trhu a poskytovat nám další obchodní příležitosti. Budeme mít majitele s velkými ambicemi v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které dokážou urychlit naši schopnost měřit a investovat, a jehož hodnoty a lidé jsou silně svázáni a odpovídají těm našim,&#8220; řekl generální ředitel Danske Commodities Henrik Lind.
</blockquote>
Generální ředitel Danske Commodities bude pokračovat ve vedení společnosti minimálně dalších 12 měsíců po uzavření transkace, kterou ještě musí posvětit Evropská komise. Kromě generálního ředitele by se změna neměla dotknout ani top managementu společnosti, aby byla zajištěna kontinuita pro zákazníky, zaměstnance a protistrany.
<h2>Přechod od ropy k moderní energetice</h2>
Společnost Equinor, <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/statoil-ramci-sve-dlouhodobe-strategie-meni-nazev-equinor/">původním názvem Statoil</a>, prochází přechodem z ropného a plynárenského zaměření k &#8222;čisté&#8220; energetice. V rámci tohoto přechodu buduje silnou pozici v odvětví obnovitelných zdrojů energie a očekává, že do roku 2030 investuje 15-20 % svých kapitálových výdajů do nových energetických řešení. Transakce má umožnit Equinoru a Danske Commodities vytvářet hodnotu v rámci celého řetězce elektrické energie a poskytnout Danske Commodities partnerství, které podpoří jejich plánovaný růst.
<blockquote>
&#8222;Tato transakce posílí naši schopnost zachytit hodnotu z naší současné i budoucí vlastní výroby obnovitelné elektřiny a podporuje náš cíl růst v nových energetických řešeních. Vidíme vynikající příležitosti rozvíjet naše kolektivní chápání různých národních trhů ve světě, kde budou obnovitelné zdroje ve větším a větším rozsahu vystaveny tržnímu riziku,&#8220; řekla Irene Rummelhoff, výkonná viceprezidentka společnosti Equinor pro nová energetická řešení.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Ole Jørgen Bratland / Equinor

Komoditní trhy

Norský Equinor odkoupí jednoho z největších energetických obchodníků Danske Commodities za 400 mil. EUR

Norsko směřuje k tomu být evropskou zemí s <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/ccs-ma-v-norsku-potencial-uspet-tvrdi-studie-ministerstva/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nejvyššími kapacitami </a>pro ukládání uhlíku. Potvrdili to zástupci norské národní energetické společnosti Statoil &#8211; která nedávno <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/statoil-ramci-sve-dlouhodobe-strategie-meni-nazev-equinor/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">změnila název</a> na Equinor. Ten má lépe vyjadřovat budoucí směřování firmy, která hodlá své portfolio výrazněji rozložit na obnovitelné zdroje a jiné nízkouhlíkové technologie. Právě mezi ty se <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">technologie ukládání uhlíku</a> (CCS &#8211; carbon capture and storage) počítají a Equinor má s CCS <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/norsko-bude-zkoumat-moznosti-vyuziti-ccs-mimo-energeticky-prumysl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">velké plány. </a>
Na projektu přitom Statoil, respektive Equinor, pracuje již poměrně dlouhou dobu. Nyní business developer pro nízkouhlíková řešení, Lamberto Eldering, oznámil plány na masivní rozvoj stanic na dlouhodobé ukládání uhlíku, a to minulý týden na fóru v Bruselu, které se konalo v rámci Týdne udržitelné energetiky EU. Projekt &#8222;Northern lights&#8220; bude zastřešovat přepravu zkapalněného CO2 do úložišť u západního pobřeží Norska. Zde bude uhlík přečerpáván do podmořských zvodní obsahujících sůl.
<figure id="attachment_52420" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52420 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/ccs-512x288.png" alt="" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Zjednodušené schéma technologie CCS. Zdroj: Equinor</figcaption></figure>
Eldering na fóru zmínil <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/britska-vlada-neuspela-projektem-podpory-ccs-za-100-milionu-liber/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">neúspěšné projekty </a>podobného typu v Nizozemsku a Spojeném království. Ty byly podporovány Unií, ovšem nedávno byly odloženy kvůli vzrůstajícím politickým a finančním nejistotám. Dle něj ale stojí zato technologii dále rozvíjet a v souvislosti s neúspěšnými projekty ve zmíněných státech upozorňuje na možnost transportu CO2 k norskému pobřeží ze všech částí Evropy. Ukázat, že přeprava plynu k uložení je možná, je koneckonců jedním z cílů projektu.
Pilotní fáze projektu bude zpracovávat uhlík oddělený z výroby cementu a spalování odpadu. Zástupce norské konfederace průmyslu Per Anker-Nilsson říká, že po prokázání funkčnosti projektu bude tento odkázán na evropské zákazníky. Doufá, že ostatní evropské země budou schopny plyn k norskému pobřeží dovážet. Na námitku vysokých vstupních nákladů Anker-Nilsson uvedl, že i solární a větrné elektrárny byly zpočátku velmi nákladné a že doufá, že norská vláda pochopí důležitost projektu a poskytne z velké části finance.
Na fóru promluvili o proveditelnosti plánů na větší zavedení CCS její příznivci i odpůrci. Například ředitel skupiny Energy Watch Group Hans-Josef Fell nepředpovídá CCS zářnou budoucnost. Dle něj totiž s rostoucí cenou uhlíku nemá technologie po ekonomické stránce mnoho šancí na úspěch. U některých průmyslových odvětví, jako je například výroba cementu, ovšem s prudkým snižování emisí prozatím počítat nelze. Na toto upozorňovali někteří zastánci technologie CCU (carbon capture and utilization), která zachycené CO2 dále užívá, například jako surovinu v chemických procesech. Evropská komise nyní zvažuje potenciál jak CCS, tak i CCU, vzhledem k jejím strategiím pro dekarbonizaci evropské ekonomiky do roku 2050.

Emise CO2

Norsko dál investuje do technologií na zachytávání a ukládání CO2, dovážet by se mohl z celé Evropy

Norský ropný gigant Statoil se zbavuje starého názvu, jehož součástí byla právě ropa (oil), a přechází na nový název Equinor. Nové jméno bylo vytvořeno spojením rovnosti a odkazu na norský původ společnosti. Společnost se chce v rámci dlouhodobé vize oprostit od spojování svého jména pouze s ropou a zemním plynem a chce být veřejností vnímána jako energetická společnost s širokým polem působnosti, a to včetně obnovitelné energetiky.
<img class="wp-image-49460 size-thumbnail alignleft" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/equinor-logo-rgb-16-9-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" />
Představenstvo norské společnosti Statoil ve čtvrtek navrhlo změnu názvu společnosti na Equinor. Dle vyjádření společnosti by změna jména měla podpořit strategii a rozvoj této energetické společnosti. Nové jméno Equinor je tvořeno kombinací &#8222;equi&#8220;, počátku anglických slov rovný, rovnost a rovnováha (equal, equality and equilibrium), a &#8222;nor&#8220;, což signalizuje, že společnost je hrdá na svůj norský původ.
<blockquote>
&#8222;Svět se mění, stejně tak Statoil. Probíhá největší energetický přechod, jakého jsme v moderních dějinách mohli být svědky, a my se snažíme být v popředí tohoto vývoje. Naše strategie zůstává stále stejná. Název Equinor odráží probíhající změny a podporuje vždy bezpečnou, vysoce hodnotnou a nízkouhlíkovou strategii, kterou jsme představili v loňském roce,&#8220; řekl předseda představenstva společnosti Statoil, Jon Erik Reinhardsen.
</blockquote>
Společnost prezentuje nové jméno jako přirozenou změnu, která je výsledkem vývoje směřování společnosti. Z původního zaměření na ropu a zemní plyn chce být Equinor chápán jako energetická společnost s širokým polem působnosti. Název Statoil sloužil společnosti téměř 50 let, s novým názvem se pak, dle svého vyjádření, společnost připravuje na dalších 50 let.
<blockquote>
&#8222;Equinor je silným vyjádřením toho, kdo jsme, odkud pocházíme a čeho chceme dosáhnout. Jsme společnost založená na hodnotách a rovnocennost nejlépe popisuje to, jak chceme oslovit lidi a společnosti, kde působíme. Norský kontinentální šelf zůstane páteří naší společnosti a budeme využívat naše norské dědictví v našem postavení, protože hodláme pokračovat v mezinárodním růstu v oblasti ropy, zemního plynu a obnovitelné energie,&#8220; uvedl generální ředitel Statoilu, Eldar Sætre.
</blockquote>
<h2>Zelenější budoucnost</h2>
Statoil představil v roce 2017 strategii, která je postavená na principech rozvoje různorodého, avšak konkurenčního portfolia. Společnost chce rozvíjet dlouhodobou hodnotu na norském kontinentálním šelfu, prohlubovat své klíčové činnosti a rozvíjet nové možnosti růstu na mezinárodní úrovni. Dle svého vyjádření patří Statoil k nejefektivnějším producentům ropy a zemního plynu na světě a chce tuto svou výhodu rozvíjet i nadále.  V rámci budování ziskové pozice v obnovitelné energetice Statoil očekává, že do roku 2030 investuje 15-20 % svých celkových nákladů do nových energetických řešení.
Zdroj úvodní fotografie: Harald Pettersen/Statoil

Společnosti ve světě

Statoil v rámci své dlouhodobé strategie mění název na Equinor

Norská státní ropná společnost Statoil se chystá v příštím roce provádět další průzkumné vrty v Barentsově moři, přestože letošní rok úspěšný nebyl. V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes uvedl šéf prospekce Tim Dodson. 
 V roce 2018 společnost hodlá vrtat na 25 až 30 místech, pět až šest vrtů bude v arktickém Barentsově moři a ostatní jižněji, v Severním a v Norském moři. V potenciál Barentsova moře firma stále věří, přestože letos tam provedla pět vrtů a objevila jen menší a komerčně nevyužitelné množství <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a>. 
 Statoil plánuje na příští rok rovněž průzkum v pobřežních vodách Brazílie, Tanzanie a rovněž na pevnině v Argentině a Rusku. Počet vrtů Dodson neprozradil, sdělil jen, že rozpočet na prospekci je zhruba stejný jako letos. 
<figure id="attachement_14448" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/ropa-plosina-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/ropa-plosina-725x484.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Norsko se letos vrhlo do největšího průzkumu v pobřežních vodách od 90. let, kdy byla prospekce na šest let úplně zastavena.
Předpokládalo, že v dosud neprobádaných ložiscích v Barentsově moři by mohlo být více než 17 miliard barelů ropy a zemního plynu, což představuje téměř 65 procent z dosud neprozkoumaných zdrojů na území Norska. <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>Produkce ropy</a> se v této skandinávské zemi od roku 2000 snížila o polovinu.

Statoil plánuje další vrty v Barentsově moři, dosavadní byly neúspěšné

Norská společnost Statoil, která s ruskou firmou Rosněfť spolupracuje na rozvoji ropného pole Severní Komsomolskoje, touto dohodou protiruské sankce neporušuje. Statoil to dnes uvedl s tím, že hodlá na projektu získat podíl 33 procent. Sankce na Rusko uvalily Spojené státy a Evropská unie kvůli konfliktu na Ukrajině. 
<blockquote>
&#8222;Všechny naše aktivity budou i nadále transparentní a v souladu se všemi relevantními sankcemi,&#8220; uvádí se ve sdělení, z něhož citovala agentura Reuters.
</blockquote>
 Smlouvu o spolupráci firmy podepsaly v roce 2013, rok před zavedením sankcí na spolupráci v ropném průmyslu. 
 Sankce zakazují západním firmách pomáhat Rusku s <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>těžbou ropy</a> z břidlic v arktické oblasti a také z mořských ložisek v hloubce větší než 150 metrů. 
 Smlouvu o koupi podílu má Statoil podepsat s podnikem SevKomNefteGaz LLC, který je držitelem licence pro zmíněné naleziště v severozápadní Sibiři. Zkušební vrty by měly být provedeny v brzké době, kdy by ale mohla být zahájena těžba, to firma odmítla sdělit.

Statoil: Naše dohoda s Rosněftí neporušuje protiruské sankce

Další prospekční vrt v Barentsově moři přinesl Norsku zklamání. V jedné z nejslibnějších oblastí společnost Statoil objevila pouze menší a komerčně nevyužitelné množství <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a>. Ze čtyř provedených vrtů tak tři skončily fiaskem. Zpráva poslala akcie společnosti dolů o téměř dvě procenta, akcie partnerské firmy Lundin Petroleum ztratily sedm procent. 
 Státní Statoil, který je největším norským producentem ropy a zemního plynu, letos zintenzivnil prospekci v Barentsově moři. Očekává se totiž, že těžba ze severomořských ložisek začne v polovině 20. let klesat.
Společnost si hodně slibovala od severního pole Korpfjell, nenalezla v něm však žádnou ropu a množství zemního plynu bylo pod hranicí komerční využitelnosti. Jde o oblast, o níž Norsko v minulosti vedlo spor s Ruskem. 
<blockquote>
&#8222;Výsledky jsou pro nás samozřejmě zklamáním, je však příliš brzy dělat závěry ohledně dopadu na prospekci v jihovýchodní části Barentsova moře,&#8220; uvedl podle agentury Reuters ředitel Statoilu pro prospekci v Norsku a Británii Jez Averty.
</blockquote>
<figure id="attachement_10104" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/oil-platform-725x476.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/oil-platform-725x476.jpg" alt="ropná plošina, autor: Enrico Strocchi" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Přitom Statoil očekával, že v nalezišti objeví až 250 milionů barelů ropného ekvivalentu, a partnerská firma Lundin Petroleum odhadovala dokonce přes miliardu barelů.
Výsledkem je 40 až 75 milionů barelů ropného ekvivalentu, neboli 6 až 12 miliard metrů krychlových plynu, a to není množství ospravedlňující komerční rozvoj. Nicméně obě firmy budou v prospekci v oblasti pokračovat. 
 Vrt v poli Korpfjell byl čtvrtým z pěti, které si Statoil naplánoval v létě, a současně třetí, který nepřinesl obchodně využitelný nález. Při jednom z pokusů bylo objeveno menší množství ropy. 
 Kromě Statoilu a Lundin Petroleum se na prospekci naleziště Korpfjell podílejí Chevron, ConocoPhillips a Petoro. 
<figure id="attachement_14112" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-725x407.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/Valhall-oil-field-725x407.jpg" alt="Ropná polšina Valhall" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Nalézt komerčně využitelné ložisko plynu v těchto odlehlých oblastech je téměř nemožné,&#8220; soudí makléři investiční společnosti DNB.
</blockquote>
 Naopak analytik Sparebank 1 Markets Teodor Sveen-Nilsen výsledky prospekce označil za neuspokojivé, ale ne katastrofální. 
<blockquote>
&#8222;Špatné to bude, až když v příštím roce vyjdou nasucho i další vrty,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Norsko se letos vrhlo do největšího průzkumu v pobřežních vodách od 90. let, kdy byla prospekce na šest let úplně zastavena.
Předpokládalo, že v dosud neprobádaných ložiscích v Barentsově moři by mohlo být více než 17 miliard barelů ropy a zemního plynu, což představuje téměř 65 procent z dosud neprozkoumaných zdrojů na území Norska. <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>Produkce ropy</a> se v této skandinávské zemi od roku 2000 snížila o polovinu.

Ambiciózní prospekční vrty Statoilu v Barentsově moři jsou zatím fiaskem

Při výstavbě větrného parku Arkona v Baltském moři se dle <a href="https://www.eon.com/en/about-us/media/press-release/2017/2017-08-21-for-the-first-time-e-on-is-using-innovative-corrosion-protection-technology-for-wind-farm-foundations-in-the-baltic.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prohlášení společnosti E.On</a> podařilo posunout standardy v oblasti povrchové úpravy stožárů offshore větrných elektráren. Jako antikorozní materiál byla totiž poprvé v historii použita automaticky nanášená speciálně vyvinutá hliníková vrstva.
Větrný park Arkona je společným projektem německého energetického giganta E.On a norského Statoilu. Elektrárna se nachází v Baltském moři ve vzdálenosti 35 km od Rujány. Instalovaný výkon po jejím dokončení v roce 2019 bude 385 MW. Elektrárnu bude tvořit 60 stožárů osazených turbínami Siemens a právě stožáry použité při výstavbě větrného parku Arkona jsou na celém projektu unikátní.
Pro výstavbu základů větrného parku Arkona byl použit tzv. systém &#8222;monopiles&#8220;, což je založení ocelového a betonem zalitého tubusu přímo do dna. Tento způsob se používá zhruba u 80 % instalací offshore větrných elektráren.
<figure id="attachment_41891" style="width: 735px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-41891 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/zaklady-offshore.png" alt="Možnosti řešení základů offshore větrných elektráren. Pro větrnou elektrárnu Arkona byl zvolen systém monopiles, který je použit zhruba u 80 % instalací offshore VtE. Zdroj obrázku: http://www.csve.cz" width="735" height="621" /><figcaption class="wp-caption-text">Možnosti řešení základů offshore větrných elektráren. Pro větrnou elektrárnu Arkona byl zvolen systém monopiles, který je použit zhruba u 80 % instalací offshore VtE. Zdroj obrázku: www.csve.cz</figcaption></figure>
<h2>Spojencem v boji proti korozi ocelových základů je hliník</h2>
Jako ochrana proti korozi ocelových základů jednotlivých stožárů byla poprvé v historii použita inovativní povrchová úprava. E.On vyvinul automatický proces nanášení hliníkové vrstvy, která byla speciálně vyvinutá pro tento účel a jejíž tloušťka je 350 μm. Díky automatizaci celého procesu je možné dosáhnout značné úspory ve srovnání s v současnosti běžně používanými způsoby antikorozních úprav.
Během 25 let plánované životnosti projektu by tak mělo dojít k výraznému omezení uvolňování kovu ze základů stožárů do moře. V agresivním prostředí za působení vlhkosti a mořské soli E.On očekává snížení množství uvolnění kovů do mořské vody až o několik set tun.
Na následujícím ilustračním videu je zachycena složitost procesu výstavby offshore větrné ho parku Gemini společností Van Oord. Na videu je mj. patrný systém zakládání stožárů monopiles a také rozměry, kterých offshore větrné elektrárny dosahují.

Zdroj úvodního obrázku: vanoord.com

Elektrárny v Evropě

E.On: Speciální povrchová úprava má ochránit stožáry offshore větrných elektráren

Norská ropná společnosti Statoil pokračuje v rozvoji projektu na výstavbu zařízení na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (carbon capture and storage &#8211; CCS). O plánech tohoto typu již náš web <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/norsko-bude-zkoumat-moznosti-vyuziti-ccs-mimo-energeticky-prumysl/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">informoval</a>, nyní bude ropný gigant vyhodnocovat efektivitu vybudování zařízení v oblasti Norského kontinentálního šelfu a projekt tak opět získává ostřejší rysy. Zařízení získávající CO2 z několika průmyslových zdrojů by bylo první svého druhu na světě.
Projekt zapadá do dlouhodobého plánu norské vlády vedeného úsilím o vybudování multizdrojového komplexního zařízení na ukládání skleníkového plynu v Norsku, které bude zachytávat a ukládat CO2 ze tří pobřežních průmyslových zařízení v západní části Skandinávie.
Plyn bude přepravován s pomocí lodí z oblasti zachytávání k pobřeží, kde bude oxid uhličitý přečerpáván do tanků a poté potrubním systémem veden do několika injekčních vrtů dosahujících hloubky 1000-2000 metrů pod mořským dnem v oblasti východně od ropného pole Troll v kontinentálním šelfu. Ve hře je nyní několik možných lokací, kde umístit pobřežní přijímací stanici. Kritéria pro její bezpečné umístění jsou náklady, vliv na okolí, flexibilita ohledně rozšíření a možné zabezpečení oblasti.
<figure id="attachment_40673" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-40673" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/image-512x288.png" alt="" width="576" height="324" /><figcaption class="wp-caption-text">Jak by řetězec ukládání CO2 mohl vypadat, nyní Statoil intenzivně zkoumá. Zdroj: Statoil</figcaption></figure>
<h2 class="p1">Statoil prověří, vláda schválí</h2>
Úložné řešení vytvořené společností Gassnova bude nyní vyhodnocovat Statoil. Dle návrhu by mělo mít potenciál zpracovávat CO2 z norských i dalších evropských zdrojů a plnit tak premisy Pařížské dohody, která zdůrazňuje důležitost technologií, jako je například <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">CCS</a>, pro boj s klimatickými změnami. Projekt budí pozornost i díky tomu, že je prvním, ve kterém by se na provozu a zdrojích podílelo několik států a vznikl by tak na základě mezinárodní spolupráce. Takto se k plánům vyjádřila výkonná ředitelka oddělení pro nová energetická řešení, Irene Rummelhoff, která v projektu vidí i budoucí možné směřování divizí společnosti Statoil.
Dle průzkumu provedeného v roce 2016 je vybudování řetězce CCS zařízení v Norsku technicky proveditelné. Statoil nyní bude provádět důkladnější inženýrská šetření a konečné rozhodnutí, které by projektu dalo zelenou, by musel dát norský parlament (očekává se, že k tomu dojde v průběhu roku 2019).
<h3 class="p1">Další rozšiřování technologie je potřebné</h3>
V současnosti po světě existuje 21 projektů CCS zařízení ukládajících CO2 do podzemí, která jsou ve fázi vývoje nebo již v provozu. Statoil má s s technologií zkušenosti &#8211; provozuje zařízení v oblastech Sleipner and Snøhvit. Rummelhoff míní, že dalším krokem je propracování lepší legislativy ohledně problematiky a obchodních podmínek, stejně jako sdílení know-how tak, aby bylo zajištěno rozsáhlé zavádění CCS a tím byla technologie uvedena do podvědomí jako důležitý nástroj pro boj se změnami klimatu.
Úvodní obrázek: oblast Snøhvit, zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Melkoya.jpg" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Wikimedia</a>

Rychlé zprávy

Statoil pokračuje v pilotním projektu na zachytávání CO2

Severské státní energetické společnost Vattenfall a Statoil podepsaly spolu s nizozemským provozovatelem přepravní soustavy Gasunie memorandum o porozumění, jehož <a href="https://www.statoil.com/en/news/evaluating-conversion-natural-gas-hydrogen.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">cílem je posoudit možnosti konverze jednoho z bloků nizozemské paroplynové elektrárny Magnum na vodík</a>. Nahrazení plynu vodíkem by podle Statoil mohlo ročně přinést úsporu emisí CO2 v řádu jednotek milionů tun.
<a href="http://powerplants.vattenfall.com/magnum" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Paroplynová elektrárna Magnum</a>, kterou v Nizozemsku provozuje Nuon, dceřiná společnost Vattenfallu, disponuje třemi bloky, každým o výkonu 440 MW.
Kromě posouzení konverze samotné elektrárny je jedním z cílů spolupráce i přezkoumání, jaká infrastruktura by byla potřebná pro přepravu a skladování vodíku.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;NL&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Plynové elektrárny jsou s bezmála dvoutřetinovým podílem nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie v Nizozemsku.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;}
<blockquote>
„Jsme velmi nadšeni z příležitosti posoudit možnosti konverze plynové elektrárny na vodík. Stále stojíme na začátku a stejně jako v případě všech průkopnických projektů jsou i zde nejistoty, které musí být řešeny. Ale potenciální úspora CO2 je významná.“ 
Irene Rummelhoff, výkonná vicepresidentka New Energy Solutions společnosti Statoil
</blockquote>
<h2>Nové obchodní příležitosti</h2>
V loňském roce norská vláda zahájila nový projekt týkající se zachytávání CO2 a jeho přepravy a skladování. Studie podle společnosti Statoil potvrdily možnosti ukládání oxidu uhličitého v oblasti norského kontinentálního šelfu, který nabízí dostatečnou kapacitu.
<blockquote>
„Vytvoření hodnotového řetězce, kde je výroba vodíku ze zemního plynu kombinovaná s technologií zachytávání CO2, přepravou a skladováním může otevřít nové obchodní příležitosti,“ dodává Irene Rummelhoff.
</blockquote>
Statoil podle Rummelhoffové představil již několik opatření ke snížení emisí ze svých ropných a plynárenských aktivit. Společný projekt společností Statoil, Gasunie a Vattenfall podle ní také může pomoci potenciálním zákazníkům snížit jejich emise CO2 ve velkém objemu.
Vzhledem k tomu, že zařízení na přeměnu zemního plynu na vodík musí být dostatečně velká, existuje zde podle Rummelhoffové značný prostor pro úspory z rozsahu zapojením dalších trhů.
Úvodní fotografie: Nizozemská paroplynová elektrárna Magnum. Autor: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL