Skončí s antidumpingovými cly i výroba solárních panelů v Evropě? Výrobci vidí svůj osud černě

Po téměř pěti letech své účinnosti od dnešní půlnoci končí platnost antidumpingových a antisubvenčních opatření EU týkající se solárních fotovoltaických panelů a článků dovážených z Číny. Minimální ceny byly zavedeny jako ochrana evropských výrobců před dovozem levných dumpingových panelů a článků z Číny. EU při stanovování výše těchto opatření v podobě minimálních cen čelila problematice rovnováhy mezi zájmy právě evropských výrobců a zájmem dovozců a developerů, kteří se cenu fotovoltaických elektráren snažili tlačit co nějníže.

„Po zvážení potřeb jak výrobců, tak těch, kteří používají nebo dovážejí solární panely, se Komise rozhodla, že je v nejlepším zájmu EU jako celku, aby upustila od opatření. Toto rozhodnutí rovněž zohledňuje nové cíle EU týkající se obnovitelných zdrojů energie,“ uvedla Evropská komise ke svému rozhodnutí.

V pátek 24. srpna se členské státy EU na setkání v Bruselu rozhodly většinou proti přezkoumání antidumpingových a antisubvenčních opatření pro krystalické fotovoltaické panely a články dovážené z Číny. Dnešním dnem tak končí 18měsíční lhůta, o kterou Evropská komise v nařízení z března 2017 prodloužila platnost minimálních cen pro fotovoltaické panely a články dovážení z Číny.

Čína se podílí 60 % na světové výrobě solárních článků a 71 % na výrobě solárních panelů.

Opatření zavedené v roce 2013 po pěti letech končí

Evropská komise přijala antidumpingová opatření vůči fotovoltaickým panelům a článkům dováženým z Číny již v roce 2013. V té době panovaly mezi EU a Čínou napjaté vztahy kvůli obvinění čínských společností z cenového dumpingu. Situaci nakonec vyřešila dohoda o zavedení minimální dovozní ceny 0,56 EUR/W, antidumpingových cel v rozsahu až 64,9 % pro panely mimo dohodu a protidotačních cel o maximální hodnotě 11,5 %.

Opatření byla postupně prodlužována s postupnou úpravou cen dle indexu Bloomberg. Poslední změnu zavedla Komise svým nařízením z března 2017, ve kterém se rozhodla prodloužit platnost opatření o 18 měsíců. Zavedla postupné snižování ceny každé 3 měsíce v průběhu roku 2018 dle indexu Taiwan PVInsight až do července 2018, kdy měla minimální cena plně zkonvergovat s cenou na světovém trhu platnou v době uvedení nařízení v platnost.

Minimální dovozní cena byla tak od 1. října 2017 stanovena:

• pro polykrystalické články a moduly stanovena na 0,19 EUR/W resp. 0,37 EUR/W,
• pro monokrystalické články a moduly na 0,23 EUR/W resp. 0,42 EUR/W.

V průběhu roku 2018 tyto ceny postupně konvergovaly k cenám na světovém trhu (platným k březnu 2017) až do 1. července 2018 kdy byl stanoveny:

• pro polykrystalické články a moduly stanovena na 0,18 EUR/W resp. 0,30 EUR/W,
• pro monokrystalické články a moduly na 0,21 EUR/W resp. 0,35 EUR/W.

Komise nyní poznamenala, že situace na trhu se nezměnila do té míry, že by to odůvodňovalo další prodloužení opatření nad v březnu 2017 stanovených 18 měsíců. Zamítla tak žádost průmyslu EU o přezkumné šetření ukončení platnosti opatření. Od dnešní půlnoci jsou tak antidumpingová a antisubvenčních opatření ukončena.

Evropští výrobci vs. dodavatelé a rozvoj OZE v Evropě

Evropská unie v otázce antidumpingových opatření od samého začátku čelí problematice, jak zavést rovnováhu mezi na jedné straně zájmy výrobců v EU a na straně druhé dovozci a developery, jejichž snahou je snížit náklady na výstavbu solárních elektráren v Evropě. Rovněž byla znepokojena reakcí Pekingu, neboť obě strany byly v roce 2013 na pokraji obchodní války.

Ministerstvo obchodu v Číně přivítalo konec omezení a popsalo tento krok jako „model úspěšného řešení obchodních frikcí“.

„Tento krok obnoví obchod s fotovoltaickými výrobky mezi EU a Čínou za normálních tržních podmínek, poskytne stabilnější a předvídatelnější podnikatelské prostředí pro spolupráci mezi průmyslovými odvětvími obou stran a přinese vzájemný prospěch pro obě strany,“ uvedlo čínské Ministerstvo obchodu v prohlášení na svých internetových stránkách.

Společnost SolarPower Europe, která zastupuje dovozce a developery, označila tento krok za „moment, který se pro evropský solární průmysl stal“ odrazovým momentem „a odstraní největší překážku růstu tohoto odvětví“.

Naproti tomu EU ProSun, seskupení výrobců fotovoltaických panelů z EU, které zahájilo první stížnost v roce 2012 a požadovalo další prodloužení opatření, uvedlo, že evropští výrobci budou po ukončení opatření zničeni.

„Zatímco jiné velké trhy jako USA, Indie, Kanada nebo Turecko ponechávají v platnosti přísná opatření proti tomu, aby byli zaplaveni dumpingovými čínskými solárními moduly, EU ukončí své stávající antidumpingová opatření a otevírá dveří na svůj trh,“ uvádí Milan Nitzschke, prezident seskupení EU ProSun.

Některé společnosti uvažují o právním sporu u Evropského soudního dvora. EU ProSun zároveň uvedla, že roky poklesu cen nevedly k růstu evropského trhu.

„Odmítnutí legitimní žádosti evropského průmyslu o přezkum před pozbytím platnosti porušuje základní právní předpisy EU na ochranu obchodu. Nejvíce však ohrožuje 30letý technologický vývoj, který provedl průmysl výroby solárních článků v EU, a vážně poškozuje 40 výrobních společností působících v 17 evropských členských státech,“ dodává Nitzschke.

Lze očekávat zaplavení evropského trhu levnými panely z Číny?

Čínský solární sektor zaznamenal v posledních letech rychlý růst, odvíjející se od agresivních cílů rozvoje OZE v zemi. Čínská státní plánovací komise však v červnu uvedla, že sníží dotace na nové projekty a zastropuje pro tento rok nové instalace solárních elektráren na 30 GW. Vloni přitom přibylo rekordních 53 GW nových solárních instalací. Snahou Číny je optimalizovat tempo výstavby z obav z příliš rychlého nárůstu instalovaného výkonu.

V první polovině letošního roku v zemi přibylo již 24 GW solárních instalací, zhruba stejně jako v loňském roce. Pro druhou polovinu roku pro nové instalace tak zbývá pouze 6 GW. Navzdory změnám v politice se v první polovině roku 2018  tempo výroby solárních produktů nesnížilo, spíše naopak. Výrobci navýšili výrobu solárních článků a panelů, přestože celková instalovaná výrobní kapacita zůstala ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nezměněna, uvedl pro agenturu Reuters místopředseda Čínského průmyslu pro fotovoltaiku Wang Bohua.

Podle Wanga výroba tzv. křemíkových waferů, klíčové komponenty pro výrobu solárních panelů, vzrostla v prvním pololetí o 39 % na 50 GW, přičemž výroba solárních modulů vzrostla o 22 % na 39 GW. Při zachování stejného tempa výroby i v druhé polovině roku by v Číně vznikl přebytek solárních přesahující 30 GW.

Možnosti vývozu jsou pro Čínu omezené. USA v lednu rozhodly o zavedení nové dodatečné 30% daně na dovážené solární články a panely. 3. největší trh po Číně a USA, Indie, plánuje rovněž zavedení importních cel.

„Od roku 2012 do roku 2016 vzrostl dovoz přibližně o 500 procent a ceny klesly. Ceny solárních článků a panelů klesly o 60 procent, do takové míry, kdy většina výrobců v USA zastavila domácí výrobu a přemístila své zařízení do jiných zemí nebo vyhlásila bankrot,“ uvádí kancelář amerického prezidenta Donalda Trumpa k odůvodnění o zavedení daně na dovážené solární články a panely.

Čínské panely tak s největší pravděpodobností zamíří právě do Evropy. V EU bylo v posledních letech dle IEA instalováno okolo 7 GW nových solárních elektráren ročně, trh po boomu z období okolo roku 2010 aktuálně stagnuje. Ukončení anti-dumpingových opatření by tak mohlo být novým impulsem.

Například samotné Německo v letech 2010-2012 přidalo 20 GW nových solárních instalací. V letošním roce německý trh opět ožívá, i když k tehdejším číslům má výrazně daleko. Letos přidal okolo 2 GW solárních instalací, jeho celkový instalovaný výkon tak dosahuje 44,3 GW. Země však provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny zastropovala do dosažení celkového instalovaného výkonu ve výši 52 GW do roku 2020, zbylé instalace se budou muset spolehnout na tržní ceny nebo jiný způsob financování (například PPA kontrakty).