Současná vedra snižují účinnost solárních elektráren, snižují efektivitu panelů
Současné vysoké teploty snižují účinnost solárních elektráren. Jejich výkon v uplynulých dnech klesl oproti ideálním podmínkám až o 14 procent. Důvodem je přehřívání panelů, což snižuje jejich efektivitu. Pro výrobu elektřiny ze solárů je nejdůležitější sluneční svit, nejlépe fungují při teplotách kolem 25 stupňů. Vyplývá to z komentářů oborových zástupců pro ČTK.
"Solární panely vyrábějí z osvitu, ne z teploty," uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Upozornil tak na to, že vyšší teplota neznamená vyšší výkonnost zařízení. "Naopak při vysokých teplotách se dokonce lehce snižuje," podotkl.
Vliv vysokých teplot na výkon solárních panelů potvrdila také spolumajitelka fotovoltaické společnosti Schlieger Markéta Chrbolková. "Ve vedrech kolem třiceti stupňů, která nyní panují, může plocha panelu dosáhnout teploty až 65 stupňů. Tato teplota závisí na řadě faktorů, jako sklon, konstrukce nebo třeba vítr. Optimální teplota panelů je přitom 25 stupňů. Každý stupeň teploty panelu nad 25 stupňů snižuje výkon zhruba o 0,35 procenta. Při současných vedrech, kdy se solární panely zahřívají až na 65 stupňů, tak může být pokles výkonu zhruba 14 procent," vysvětlila.
Hlavním důvodem je podle ní reakce křemíku, což je základní materiál většiny solárních panelů. "Když se zvyšuje teplota, tak se zvyšuje i vnitřní energie elektronů v křemíku, což způsobuje, že se snižuje napětí na jednotlivých článcích. Tím pádem se snižuje i celková efektivita přeměny slunečního záření na elektrickou energii. S rostoucí teplotou klesá účinnost přeměny energie zejména vlivem snížení napětí článků v panelu a to má vliv na jeho výkon," uvedla Chrbolková.
Podle Solární asociace jsou ideální podmínky pro výrobu elektřiny ze solárů průměrné letní dny, kdy je hodně slunečních hodin, ale teploty jsou okolo 25 stupňů. Důležitý je také sklon panelů a také jejich čistota, protože prach a nečistoty na panelech rovněž mohou ovlivnit účinnost zařízení.
Řešení snížené účinnosti solárů během tropických dnů podle Krčmáře možné je, dosud ho ovšem nedovoluje tuzemská legislativa. "V době extrémních teplot by o to víc dávala smysl instalace vertikálních solárních panelů pro agrovoltaiku, která je ale v Česku bohužel stále zakázaná. Nyní se na ministerstvu životního prostředí pracuje na novelizaci vyhlášky, která by tuto formu instalací mohla povolit," dodal Krčmář.
Česko ve středu zažilo nejteplejší den letošního roku, teploty na řadě míst výrazně překonaly 35 stupňů Celsia. Vedra některé části Česka sužují od počátku letních prázdnin, hrozí i dnes zejména ve východní polovině země.
Mohlo by vás zajímat:
To je novinka jak noha. Co třeba dávat soláry na balkony či fasády budov? V zahraničí už naprosto běžné. Třeba v takovém Tirolsku má balkonovou FVE už pomalu každý druhý penzion jak vystřižený z "Doktora z hor", či podobných cajdáků. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že výhody horizontální instalace (tj. rovnoměrnější výkon během roku, nižší zahřívání) převažují nevýhody (menší maximální výroba). Ale prznit kvůli tomu zemědělskou půdu?
Je to tak. Pole potřebujeme, abychom tam mohli pěstovat řepku pro zhoršení parametrů nafty. S energetickou výtěžností někde kolem 1%. Proti panelům s energetickou výtěžností nad 20%.
To snížení účinnosti je odvislé od kvality panelů nicméně v praxi tolik nevadí, protože při jasném letním dnu je elektřiny nadbytek.
Zakázaná instalace pro agrovoltaiku? To asi ne. Ale asi se chtějí nějaké extrabuřty ve formě dotací, protože jinak se jedná o nesmysl.
agrovoltaika má problém z hlediska návratnosti investice nejlepší je dát FVE na střechu zemědělských budov a ne na pole.
Čína umisťuje fve do vyšších nadmořských výšek a tím díky mrazu, nízké vlhkosti i prašnosti a větší intenzitě svitu slunce ziskává více ee.
Účinnost fotovoltaických panelů (FV) se mění v závislosti na teplotě, protože vyšší teploty obvykle snižují jejich výkon. Standardní křemíkové panely mají teplotní koeficient výkonu (obvykle uváděný jako %/°C), který udává, jak se účinnost mění s teplotou. Typická hodnota je kolem -0,3 až -0,5 %/°C vzhledem k referenční teplotě 25 °C.
Níže uvádím orientační vliv teploty na účinnost FV panelů (předpokládáme standardní křemíkový panel s účinností 20 % při 25 °C a teplotním koeficientem -0,4 %/°C):
- **-40 °C**: Teplota je nižší o 65 °C oproti 25 °C. Účinnost stoupne o 65 × 0,4 % = 26 %. **Účinnost ~25,2 %**.
- **-20 °C**: Nižší o 45 °C. Zvýšení o 45 × 0,4 % = 18 %. **Účinnost ~23,6 %**.
- **0 °C**: Nižší o 25 °C. Zvýšení o 25 × 0,4 % = 10 %. **Účinnost ~22 %**.
- **20 °C**: Nižší o 5 °C. Zvýšení o 5 × 0,4 % = 2 %. **Účinnost ~20,4 %**.
- **40 °C**: Vyšší o 15 °C. Snížení o 15 × 0,4 % = 6 %. **Účinnost ~18,8 %**.
- **60 °C**: Vyšší o 35 °C. Snížení o 35 × 0,4 % = 14 %. **Účinnost ~17,2 %**.
Nechal jsem si provest porovnání účinnosti fve v Delingha ve 3000 mnm a města u moře na stejné rovnobezce od kecálka AI.
Závěr Intenzita slunečního svitu na fotovoltaické panely v okolí Delingha je přibližně **o 20–40 % vyšší** než v pobřežním městě na stejné rovnoběžce díky vyšší nadmořské výšce, nižší vlhkosti a menší oblačnosti. Kromě toho nižší teploty v Delingha zvyšují účinnost panelů o další **2–5 %** ve srovnání s teplejšími a vlhčími pobřežními oblastmi.
Teď chlapci a děvčata dumejte, kde všude eu dělá chybu oproti číně ve své energetické politice a jaké jsou důsledky pro společnost.
Čína je bohatá země s nizkými cenami ee bez veksláků na lipské burze.
Má stabilní přenosovou soustavu na dalrko vyšší úrovni než nestabilní entsoe.
A chce se propojit přes hvdc vedení až do evropy a afriky.
Dumejte.
Využívat pouhých 20% sluneční energie z FVE a zbytek vypouštět v teple navíc pak tu elektřinu využívat k ohřevu je fyzikální nesmysl. Místo toho by hybridní kolektory vyrobily teplo přímo a ještě by měly větší výtěžnost i v elektřině (snížením jejich teploty). A navíc by omezily vyzařování tepla do okolí.
Čína s výhodou buduje OZE zdroje ve vhodných místech i podle dosažitelného faktoru ročního využití instalovaného výkonu odkud elektřinu do místa spotřeby efektivně dopraví pomocí HVDC přenosů (budovaných i evropskými firmami). V Evropě zatím vítězí „poručíme větru dešti“. Na jedné straně rozlehlá střídavá síť ENTSOE, která je na hranici fyzikální funkčnosti z hlediska stability (nebo za ní) viz španělský blackout. Stačí zmínit základní princip synchronizace (do 90°=5ms) a synchronizační posuny vlivem konečné rychlosti el. pole (300km=1ms).
A na druhé straně nucení EU členů do budování OZE zdrojů v nevhodných místech (dotační politikou). Jakých hodnot ročních faktorů mohou asi dosahovat VTE budované v české kotlině oproti přímořským rovinám Německa a Polska? Chyběl snad někdo v zeměpisu na ZŠ?
Jaké diametrální rozdíly jsou u těchto faktorů u FV mezi Španělskem a Švédskem?
Rozčlenění ENTSOE do menších oblastí s páteřním propojením pomocí HVDC přenosů (i kdyby to fyzicky byla ještě navíc jedna střídavě propojená síť jako dosud) by zhodnotilo využití všech energetických zdrojů. A OZE zejména. Platí stejná fyzika jako před 50lety, kdy se přednášelo, že největší přínos dává maximální využití právě vyrobené elektřiny. A to určitě neznamená stavět za horentní sumy bateriová úložiště (kromě nutných UPS krátkodobých), ale přejít na nové dálkové přenosy s třetinovými ztrátami (HVDC), které za nejméně peněz poskytnou největší přínosy. Zatím k tomu směřuje v rámci svých sítí pouze Německo, přestože (nebo právě proto), že sní svůj vodíkový sen.
@Josef Sedlák 4. červenec 2025, 10:42
Využívat teplo z FVE vypadá na první pohled zajímavě, ale jen do té doby, než zjistíte, že pro to teplo v dané lokalitě nemáte využití.
Navíc daleko větší složitost a cena instalace, nemluvě o údržbě a servisu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se