Domů
Obnovitelné zdroje
Spravedlivější rozdělení poplatků za OZE pro nejchudší britské domácnosti?
Zdroj: National Grid: Obnovitelné zdroje energie
Zdroj: National Grid

Spravedlivější rozdělení poplatků za OZE pro nejchudší britské domácnosti?

Výzkumníci z Velké Británie přišli s návrhem změny platby poplatků za OZE pro domácnosti. Dle závěrů jejich práce jsou totiž v současné době domácnosti s nižšími příjmy těmito poplatky daleko více zatíženy a hrozí jim tzv. energetická chudoba. Nový návrh prosazuje poplatky vztažené k výši příjmu, který také více odpovídá energetické náročnosti domácnosti. Změna by pro nejchudší znamenala úsporu zhruba 102 liber ročně, nejbohatší by si museli připlatit zhruba 410 liber.

Minulý týden přišlo britské výzkumné centrum UK Energy Research Centre (UKERC) s návrhem změny systému poplatků za OZE, díky kterému by mohlo ušetřit své náklady na energie až 70 % britských domácností. Přechod energetiky na obnovitelné zdroje stojí nejenom Velkou Británii, ale i ostatní evropské státy nemalé náklady, které si ovšem někteří nemohou dovolit. Důvodem představení nového systému poplatků za OZE jsou právě méně majetné domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Po novu tak UKERC navrhuje poplatky vztažené k příjmu domácnosti, oproti současnému nastavení jako podílu na celkových nákladech domácnosti za energie.

„Je nezbytné, aby politika v oblasti změny klimatu nezpůsobila další nerovnosti penalizacemi rodin s nejnižší spotřebou energie a těch, kteří jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. Progresivní energetická politika by měla zajistit, že ti s největší poptávkou po energii a s prostředky na to si ji dovolit, budou platit za řešení této otázky,“ řekl John Barrett, jeden z ředitelů UKERC.

Výzkum ukazuje, že pro nejchudší domácnosti tvoří výdaje za energie průměrně kolem 10 % příjmů, kdežto pro ty nejbohatší jsou to v průměru jen 3 %. Dle autorů výzkumu pak poplatky vztažené k těmto výdajům neúměrně zatěžují právě domácnosti s nejnižšími příjmy. Průměrně by ročně změna znamenala úsporu 102 liber pro nejchudší a naopak zvýšení nákladů o 410 liber pro ty nejbohatší.

Bohatší spotřebují daleko více energie

Data z roku 2014, ve kterých UKERC zkoumal energetickou náročnost bristkých domácností, ukázala, že domácnost patřící do skupiny 10 % domácností s nejnižšími příjmy spotřebuje téměř čtyřikrát méně energie než domácnost z 10% skupiny na druhém konci žebříčku (3,3 vs. 12,7 tun ropného ekvivalentu na domácnost/rok). Náklady, respektive spotřeba energie na běžný chod domácnosti (topení a elektřina), se mezi domácnostmi nijak výrazně neliší a spotřebovaná energie na tyto činnosti v průměru činí cca 12 % celkové spotřeby energie UK. Zbytek spotřeby energie tvoří činnosti spojené s nákupem zboží a služeb – na němž se bohatší domácnosti podílejí nesrovnatelně více.

„Naše práce ukazuje, že jakmile zvážíte skrytou energii při výrobě všech výrobků a služeb, které kupujeme, je spravedlivé, aby bohatší domácnosti přispívaly více na náklady energetické politiky. Domácnosti s nízkými příjmy, které zažívají energetickou chudobu, by mohly být z dodatečných poplatků osvobozeny, pokud přehodnotíme to, jak jsou nízkoemisní programy financovány,“ uvedla Anne Owen, výzkumná pracovnice UKERC.

Problematikou energetické chudoby se Velká Británie zabývá dlouhodobě, v minulém roce britský regulátor a následně i britská premiérka Theresa Mayová oznámili záměr zastropovat ceny energií pro ty nejchudší.

Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Martin Hájek
5. březen 2018, 19:43

Ovšem aby se dal tento návrh realizovat, tak by bylo potřeba vybírat na podporu OZE prostředky v rámci progresivní daně z příjmů a nikoliv v cenách elektřiny. Pak jsme ovšem u fundamentální debaty mezi levicí a pravicí o tom, jestli je progresivní zdanění správné a spravedlivé nebo naopak nespravedlivé, demotivační a kontraproduktivní. Také je potřeba vnímat, že podpora OZE podráží cenu elektřiny, která potom neodráží skutečnou vzácnost tohoto statku, takže asi rozumný kompromis je kombinace zdrojů. Samozřejmě tedy pokud si myslíme, že je dobré OZE dotovat, na což jsou samozřejmě také rozdílné názory.

Josef
5. březen 2018, 22:50

Je také třeba si uvědomit ,že systém kdy bude někdo OZE prosazovat a někdo jiný je platit vede k většinou k ekonomické katastrofě, protože z principu nedává dobré politické signály od veřejnosti. Většina chudých lidí ve velké Británii navíc ve skutečnosti neví co je to skutečná chudoba, protože třeba v Rumunsku by patřily mezi bohaté. OZE musí platit všichni a co nejvíce rovnostářsky a ne aby jedna část populace tahala té druhé peníze z kapes. To samé je ostatně progresivní daň, kde jedna část populace požaduje služby státu, které platí někdo jiný - výsledkem jsou rozežrané státy a malý hospodářský růst a široce demotivované společenské vrstvy - to byl předvolební tahák ČSSD za který dostala 7% volební výsledek. Většina lidí si totiž uvědomila ,že pokud se ti schopnější přestanou snažit tak půjde hospodářství do háje a první kdo přichází o práci jsou ti dole.

Martin Hájek
5. březen 2018, 23:59

Ano, jak říkala železná Margaret: Hlavní problém socialismu spočívá v tom, že peníze druhých lidí vám nakonec vždycky dojdou. Jinak si ovšem dovolím velmi vážně pochybovat o tom, že by volební výsledek ČSSD vyplýval z nějakého uvědomění si čehokoliv, ale to už jsme v politologii a to pro mě není pevná půda pod nohama.

C
6. březen 2018, 00:12

Možná by tedy bylo na čase aby se stát na "strategické obory" vykašlal a nechal to na lidech, městech firmách. Myslím že by bylo lepší aby se stát staral o to k čemu jsme si jej vymysleli, nebo spíš začali tolerovat, ať si staví své hvězdicové pevnosti, zbytek už někdo zajistí.

Snad ještě tak nastavit pravidla pro zabránění destrukce vzácných zdrojů.

Pane Hájku,

Problém je v tom že elektřina elektroenergetika, energetický průmysl jako takový jsou dotovány a podporovány tak nějak plošně a to je špatně, to opravdu cenu deformuje, nejenom dotace OZE, ale i různé pomocné paragrafy pro klasickou energetiku, eventuální vyvlastňování pro velkolomy a pod.

Kdyby se toto zrušilo, nebo nedej bože se stát rozhodl pro neslýchané, nechal vyčíslit škody tvořené tímto průmyslem, toto zdanil a patřičně snížil odvody lidem, tak se za elektřinu asi nedoplatíme, ani za teplo. Existuje odhad že uhelná energetika a s ní spojený průmysl ročně napáchají u nás škody za nějakých 50mld. To znamená že každá MWh EE z uhlí je asi o 1000-1200Kč dražší než za kolik se prodává, to je 38-46€ navíc. Vezmu li dolní odhad ceny z uhlí - 30€ a dolní mez vícenákladu, je to MWh za 68€.

Pane Hájku, vy máte přehled, kolik stojí dnes 1MWht v plynu? Kolik pak bude stát elektrická pokud ji vyrobíme na soustrojí s účinností cca 35%? Nejsme náhodou ve stejném pásmu? A tedy ještě s tím že ve druhém případě se bavíme o ceně proudu v místě spotřeby a v prvním o ceně proudu na burze, k čemuž je třeba přičíst poplatky.

S dovolením, proč bych měl někomu dotovat výrobu produktu škodami na mém zdraví a majetku?

Pavel
6. březen 2018, 22:29

Tak, tak, kdyby stát vyčíslil jaké škody působí oze parodie na elektrárny a celý tento dotovaný průmysl, tak by místní zelení a oze hysterici zase dostali záchvat tance sv. víta.

C
6. březen 2018, 22:55

Mám na šavla reagovat? Nemám na šavla reagovat? Ale jo, dám mu šanci.

No ono hlavně kdyby se to všechno vyčíslilo tak psotnik dostanou kapitáni průmyslu, dost možná i obyvatelstvo, protože by se všechny blyštivé hračky staly násobně dražšími, o nemalou sumu. Zelení by dostali psotnik akorát pokud pokud budete při vyčíslování a poplatcích za škody ignorovat klasickou energetiku a průmysl.

Ale vstoupí se tím na tenký led, který se rozhodně nebude líbit ve finále hlavně levicovým partajím, přestože na počátku budou asi pro. Pokud se pustíme do vyčíslování škod a jejich zpoplatňování, brzy to zasáhne jejich milované dotace, nízkopříjmové skupiny a pod., ve finále totiž eliminujete to co si vymysleli.

Petr
7. březen 2018, 13:39

Jenže jelikož se to celé dá rozumě počítat jen z pohledu minimálně celého státu, tak vám pak výjde v Česku uhlí jako ještě výhodnější i při dnešní míře pomalého škození, protože děti to už rovnou nesundává, ale spíš to jen snižuje dobu dožití a pobírání důchodu o deset let.

Jan Veselý
6. březen 2018, 05:20

Britové hlavně mají nejvyšší čas něco udělat s proslulou nekvalitou svých obytných domů. Měli by začít něčím úplně jednoduchým, okny a dveřmi, kterými netáhne, a dvojskly. Menší spotřeba energií znamená menší problém pro peněženku.

Navíc mi připadá zvrhlé řešit sociální problém pomocí energetiky. Proč se radši nesnaží, aby jejich chudí měli více peněz?

Martin Pácalt
6. březen 2018, 08:46

"Měli by začít něčím úplně jednoduchým, okny a dveřmi, kterými netáhne, a dvojskly" - to by byl zbytečně zastaralý přístup k stavebně technickému řešení budovy, resp. k řešení jejich úspor na vytápění a větrání. To, že nyní jezdí ojetou Fabií neznamená, že musejí přesedat do ojeté Octavie. Mohou chtít nový Superb.

V dnešní době jsou po ruce trojskla , popř. dvojskla s třetí vrstou z transparentní fólie kvůli omezení hmotnosti celého okenního kompletu , dokonce i kastlíková okna s uspořádáním skel 2+1 (nebo naopak) - obojí lze řešit s Učkem v rozmezí 0.6- 0.8W/m2.K .

Po ruce jsou i řešení větrání zpětným získáváním tepla, které ve starých budovách mohou rázem škrtnout 40% nákladů na vytápění.

Jan Veselý
7. březen 2018, 13:59

Zastaralý v Česku, ale ne v Británii. S cílem souhlasím, cílem je pasivní standard.

Martin Hájek
7. březen 2018, 15:50

Tak určitě... V historických jádrech měst přeji mnoho úspěchů.

C
7. březen 2018, 15:59

Tam zase máte tlusté zdi, to se nějak udělat podaří, nebude to asi úplně pasivní, ale jít by to mohlo, minimálně dost omezit spotřebu, navíc to má výhodu, v létě tolik nechladíte.

Eventuálně by se daly střechy směrem do vnitrobloku pokrýt FVE a pod. To by mohlo spotřebu energie ze stě snížit. Dost by mohlo udělat i zaizolování střechy.

Martin Hájek
8. březen 2018, 20:54

Pasivní to asi nebude vůbec... :-) Prosím Vás, byl jste někdy v životě třeba na Malé Straně? Jinak si to samozřejmě představujete jako Hurvínek válku. Ani vnitroblok Vám naštěstí památkáři nedovolí zaflákat fotovoltaikou.

Jan Veselý
9. březen 2018, 08:34

Aha, klasický "tonejde" Hájek. Podle posledního SLDB žije v UTJ Malá Strana - Praha 1 okolo 6 tisíc lidí, v UTJ Hradčany - Praha 1 dalších tisíc. Jestli to je fakt takový problém udělat tam pořádná okna a dveře (v dostatečné kvalitě to jde i ve dřevě), zaizolovat je pod střechou a v základech, tak navrhuju aby se přednostně začaly upravovat směrem k pasivnímu standardu všechny ty ostatní pražské paneláky, činžáky, bytovky, prosklené administrativní budovy, vily, rodinné domy, ..., kde žije a pracuje zbytek z onoho skoro 1.25 milionu obyvatel Prahy. Nedávno jsem spal v Praze na hotelu a tak strašně tam táhlo skrz okna, že se tam nedalo skoro vydržet.

P.S.: A co takhle dát na střechu FV panely imitující střešní tašky z pálené hlíny (dejte si do Googlu 'tuscan pv glass tile')? Když už je teda historické jádro Prahy jen skanzen, ...

Petr
6. březen 2018, 10:01

Jo souhlas, lepší by už bylo i čistě komunistické řešení, začít stavět pro "chudé" paneláky, ale budou tam potřebovat supervýkoné domovní důvěrníky, aby zvládli i nesrovnatelně běžnější domácnosti s cikánským módem chování.

Martin Prokš
7. březen 2018, 13:29

Kupředu Levá, zpátky ni krok! To je přece šílenství.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se