Rychlost expanze fotovoltaiky v Číně by letos měla po 6 letech růstu zpomalit

ad Petr Hariprasad Hajič 1. březen 2025, 09:58

vzhladom na to ze Cina surne potrebuje akykolvek zdroj EE (vid aj vyjadrenie v clanku, na ktory reagujete "..Důvodem je vysoká závislost Číny na výrobě elektřiny z uhlí..", tak nejake vyrazne utahovani sroubu nebude realizovane - kedze nemaju k dispozicii nahradu (v dostatocnom mnozstve)

Článek se snaží vyvolat dojem, že Čína nemá na výstavbě FVE zájem. Nebyl bych s tím tak jistý. Čína má aktuálně kapacitu vyrábět 1TWp panelů ročně. Přitom loni byla instalace celosvětově asi 500GWp. Čísla uvedená v článku bych považoval za dolní hranici. Na začátku loňského roku byla taky vydaná prognóza, že instalace FVE (OZE) v roce 2024 v Číně klesnou, ale jak se ukazuje, nebyla správná.

z článku vyplývá rozumná úvaha o složení mixu energetiky, mohli by tempo uvádění fve do provozu zvýšit, kapacity na to mají ale pak be se dostávali do situací ohrožující stabilitu sítě, jako to můžeme vidět v Německu, kdyby postupovali Číňané jako Němci tak vedle sebe potřebují Francii velikosti Číny. Čína rozšiřuje všechny složky energetického mixu, s tím že uhelné zdroje jsou pouze dočasné řešení než vývoj přinese zdroje čisté - nenahrazují disponabilí zdroje intermitentními, pracují na množivých reaktorech a energetickém využití thoria, mezitím v Evropě pracujeme na nákupu čínských fve panelů

Máte nějaký zdroj ohledně toho, že by měla Čína utahovat šrouby těm, kteří produkují příliš mnoho emisí pomocí emisních povolenek? Čína má nyní emisní povolenky jen naoko, za nízké ceny, aby se neřeklo.

A co se týče těch uhelek, tak si myslím to samé. Ještě následujících několik let budou sice uhelky zvedat emise, ale pak se uhelky budou jako doplněk k OZE a nikoli jako base load.

V Číně ani USA to s povolenkami nepřehánějí, viz zajímavý článek pana Křetínského :

www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/daniel-kretinsky-pro-die-welt-je-cas-zmenit-pristup

„Pro porovnání: cena emisí CO2 je ve většině států USA nulová (pouze Kalifornie a některé regiony severovýchodu USA jsou výjimkou a mají daň z CO2 od 15 do 35 eur za tunu) a v Číně je na úrovni 11 až 12 eur za tunu, a to pouze od roku 2021, kdy byl systém obchodování s emisemi v Číně zaveden.„

Uhlobaron pan Křetínský bude určitě první, který bude chválit Čínu za emisní povolenky.

Cena povolenek v EU je aktuálně €50 - €80/1tunu CO2 (€100 jen v některých zemích, průměr je nižsí)

Čína: $14–$17/t CO2 (USD) (od roku 2026 budou výrazně devalvovat, půjde to nahoru)

Jižní Korea: $20/t CO2

California: $30/t CO2 (plus dalších 13 US států - Regional Greenhouse Gas Initiative (RGGI): Connecticut, Delaware, Maine, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Rhode Island, Vermont, and (with recent participation and legal battles) Virginia, Pennsylvania (in process).)

Washington: $30/t CO2

Canada: $30/t CO2

Když to tedy shrnu: nikde ve světě nepropuklo takové šílenství s uhlíkovými povolenkami jako v EU v této dekádě. Kombinace spekulací a šílenství.

Přitom jak píše jeden z významných (a ziskových) investorů v EU energetice,

návrat ceny uhlíkové povolenky na 30 EUR/MWh by znamenal v Německu (i u nás) návrat k ceně elektřiny 50 EUR/MWh.

Cituji S&P Global and Dialogue Earth:

Plánované úpravy:

Ministerstvo pro ekologii a životní prostředí (MEE) signalizovalo přísnější kontroly s cílem řešit nadměrnou nabídku a zvýšit ceny:

Konzultační dokument z roku 2024 navrhoval snížení bezplatných povolenek na období 2024–2025, odečtení přebytečných přídělů z minulých let (např. úprava z 877 na 865 tun na 1 000 MWh pro některé uhelné elektrárny) a omezení hromadění starých povolenek počínaje rokem 2025. Cílem je zvýšit likviditu trhu.

Od roku 2027 budou povolenky pro nově zahrnutá odvětví (ocel, hliník, cement) zpřísněny v souladu s návrhem politiky MEE ze září 2024, což by mohlo vést k zavedení částečných aukcí namísto bezplatného přidělování, jak doporučuje Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Analytici z Carbon Brief a adelphi odhadují, že tato opatření by mohla do roku 2030 vyšplhat ceny CEA na 100–150 juanů za tunu (14–21 USD), což je v souladu s globálními měřítky, jako je EU ETS (70–100 EUR/tunu), i když stále nižší kvůli čínskému přístupu založenému na intenzitě.

Důsledky nákladů:

S rozšířením systému obchodování s emisemi tak, aby do konce roku 2024 pokryl 60 % emisí (přidání oceli, hliníku a cementu), ekonomická zátěž pokrytých subjektů poroste. Pokud například ceny do roku 2030 dosáhnou 150 juanů/tunu a strop se zpřísní na 5–6 miliard tun ročně, celkové náklady by mohly přesáhnout 900 miliard juanů (130 miliard USD) ročně, což podněcuje efektivitu, ale představuje výzvu pro průmysl s vysokými emisemi.

Plánování emisí: cíle a strategie

Čínské emisní plánování se řídí svými dvojími cíli, a to dosáhnout vrcholu emisí CO₂ do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060, jak je uvedeno v rámci politiky „1+N“ a aktualizovaných národně stanovených příspěvcích (NDC).