Summit BNEF: Španělský blackout, Trump, AI a budoucnost "čisté" energie
Hrozby pro probíhající transformaci globální energetiky jsou dnes různorodé, počínaje cly a nestabilitou trhů a konče vzestupem umělé inteligence a geopolitickou situací. I přes aktuální turbulence způsobené zejména obchodní a klimatickou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa je však pokračování ve snižování emisí nevyhnutelné. To jsou závěry z nedávného energetického summitu BNEF v New Yorku, kterého se zúčastnili vládní představitelé, zástupci korporací či hlavní průmysloví hráči.
Podle výzkumníků z BNEF přesáhly loni poprvé globální investice do transformace energetiky dva biliony dolarů a "čisté" zdroje energie jsou dnes konkurenceschopné vůči uhelným či plynovým zdrojům ve většině světa. Summit v New Yorku probíhal v období blackoutu ve Španělsku, který ukázal na zranitelnost elektrizačních soustav a oživil debatu o roli obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Španělský blackout tak byl jedním z pěti hlavních témat během prvního dne summitu zejména kvůli svému rozsahu, který lze přirovnat k masivnímu výpadku proudu v Texasu v roce 2021 či Portoriku v roce 2017. Prezident COP30 André Aranha Corrêa do Lago v této souvislosti uvedl, že tato událost ukázala na potřebu vnímat energetickou bezpečnost a energetickou transformaci společně.
"Nemůžeme cílit na jedno nebo druhé. Musíme transformaci dokončit a zajistit přitom energetickou bezpečnost," uvedl Corrêa do Lago.
Donald Trump. Zdroj: Pixabay
Zmatek vyvolaný Trumpem
Dalším velkým tématem summitu byly nedávné kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro dekarbonizaci přitom podle účastníků summitu nejsou zdaleka jediným problémem uvalená cla. Připomněli například nižší důraz na obnovitelné zdroje a zacílení pozornosti na rozvoj fosilních zdrojů.
"Tato nejistota vytvořila extrémně složité prostředí pro rozhodování o dlouhodobých investicích," řekl spoluzakladatel společnosti Ara Partners Charles Cherington.
Derrick Flakoll, analytik z BNEF, dodal, že investoři čelí úplně jiné situaci v oblasti financování energetických investic, než jaká byla před několika měsíci.
Transformace energetiky pokračuje
Analytici z BNEF i přes otřes v americké politice předpokládají, že globální přechod k elektrifikaci a "čisté" energii bude pokračovat. Tempo rozvoje solárních a větrných elektráren by mělo do roku 2035 vzrůst na čtyřnásobek, respektive trojnásobek.
"Čína ukazuje, že je správné začlenit ochranu klimatu do ekonomického růstu," dodal Corrêa do Lago s tím, že díky poklesu ceny čínských solárních panelů bude mnoho afrických zemí moci začít využívat solární energii.
Offshore větrná elektrárna. Zdroj: Unsplash
Dostatek energie pro umělou inteligenci
Rozvoj umělé inteligence proměňuje datacentra v obří spotřebiče energie. Do roku 2035 by měla spotřeba elektřiny v datacentrech tvořit téměř 9 % spotřeby elektřiny v USA, což je více než dvojnásobek stávajícího podílu. Pro pokrytí rostoucí poptávky po elektřině budou zapotřebí všechny nízkoemisní zdroje.
"Máme nyní k dispozici větrné elektrárny, solární elektrárny a úložiště elektřiny, zatímco u plynových turbín je čekací doba 5 let a nové jádro je při nejmenším dekádu před širším nasazením," uvedl CEO Xcel Energy Bob Frenzel.
Podle analytika z BNEF nestihnou nové jaderné zdroje první vlnu rostoucí spotřeby elektřiny v datacentrech a o tom, zda budou napájet servery po roce 2030, rozhodne pokles nákladů na vyrobenou elektřinu.
"Vzestup AI bude v mezidobí napájen pravděpodobně zemním plynem," dodal Daniel Droog z Chevronu.
Sektor zůstává optimistický
Odpolední panel summitu v New Yorku se zaměřil na nalezení optimismu a další cesty pro rozvoj "čistých" zdrojů energie. Podle výkonného ředitele banky BMO, Andrewa Gongawara, bude vybudováno ještě hodně obnovitelných zdrojů, jelikož mnoho projektů již bylo zahájeno nebo získalo financování. Jedinou otázkou tak zůstává, kolik.
"Uvidíme 100 GW nových obnovitelných zdrojů v příštích pěti letech, nebo to bude spíše 200?" uvedl Gongaware.
Partnerka z Apollo Global Management, Corinne Stillová, zase uvedla, že makro trend spočívající v růstu poptávky po elektřině bude dlouhodobě větrem do plachet a že obnovitelné zdroje jsou nejlevnějším a nejjednodušeji budovatelným zdrojem elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
cituji: "Uvidíme 100 GW nových obnovitelných zdrojů v příštích pěti letech, nebo to bude spíše 200?" uvedl Gongaware.
No já říkám: v USA to bude určitě nad 200 GW,
a celosvětově to budou jenom ve fotovoltaice aspoň 3 terawatty nového výkonu FVE.
Technický pokrok nezastavíš.
blackout ho zastaví hravě
nesmyslná naivní představa. z blackoutu vznikne akorát doporučení pro kvalitnější řízení rozvodné sítě v 21. století
Jako třeba doporučení neprovozovat soustavu pod kritickou úrovní setrvačnosti, jak tomu bylo v době kdy k tomu blackoutu došlo. Tím se ostatně španělský provozovatel přenosové soustavy od blackoutu začal řídit ještě než to doporučení vzniklo a začal výkon zejména solárních elektráren omezovat mnohem víc než dosud.
Pane Emile,
změny v energetice probíhají a neustálé vyvolávání bubáků je nezastaví, takže z malého a bezvýznamného zdroje dle zastánců klasické energetiky z do by průmyslové revoluce (FVE) se nám náhle stal ten, který ohrožuje sítě přetížením, když v Německu blackout nenastal, i když se stále podíl OZE zvyšoval tak bubáka blackout jste nahradili dunkelflautem a nyní je zde nová mantra a tou se stává kritická úroveň setrvačnosti.
To jste si mě s někým spletl, Josefe, já žádné bubáky nevyvolávám, já popisuji co se reálně po blackoutu ve Španělsku už stalo. Jestli je kritická úroveň setrvačnosti "bubák", tak tohohle "bubáka" vypustili samotní provozovatelé přenosových soustav sdružení v ENTSO-E, kteří tu kritickou úroveň stanovují, i pro Španělsko. O dunkelflaute jsem nic nepsal, tak mi to laskavě nepodsouvejte.
A víte vůbec Emile o jakém objemu setrvačnosti mluvíte? To by mě zajímalo.
Pro zájemce o vzdělání - dnes vyvěsil ERÚ k připomínkám návrh čerstvého desetiletého plánu rozvoje ČEPS. Setrvačnost je tam pojednána v kapitole 5.6. na s. 65-67.
Při zatížení 25 GW mluvím minimálně o 50 GWs, ale v době blackoutu to bylo jen zhruba 32,5 GWs.
Dodatek: nestudoval jsem to, ale napadá mne, že požadavek, aby TM pro stabilitu soustavy převyšovalo 2s, vyjde analyticky za předpokladu rovnoměrného rozdělení setrvačností i nesetrvačných objektů po celé regulované oblasti. To v praxi nebývá splněno ideálně. Ještě, že máme mocné počítače, které mohou věc zkoumat numericky. Budou mít práci.
V historii vždy platil, že se prosadila nejlevnější technologie. A to i v případě, kdy byla obrovská snaha tomu zabránit.
FVE+VTE+BATERIE+PLYNOVÉ ZDROJE nejsou levné. Baterie se nedostanou pod cenu cca 60USD/kWh (tam jste už prakticky na ceně materiálů + 10%) - takže se kapacitně nedostanou na zálohu více než 48hodin spotřeby. Tím se dostáváme do stavu, kdy budeme muset mít plynové zdroje které budou schopny pokrýt 100% spotřeby (neboť 10 dní nepříznivých podmínek v kuse se vyskytne prakticky každý rok - viz historická data), ale jejich utilizace bude pod 10%.
Takže 100 GW se vybuduje pouze za podmínky, že budou mít investiční/provozní dotaci. Komerčně na svoje riziko je nikdo nevybuduje.
A 3 TW celosvětově - to bych taky pochyboval - sice jsem viděl zajímavé nápady - ale idea udělat FVE a dopravovat elektřinu 2000km přes 3-6 států je pro investory taky dost velké riziko.
ad Omega: víte kdy bylo dosaženo 1 GW instalovaného výkonu? okolo roku 2000,
kdy dosaženi 1 TW instalovaného výkonu? 2022-23.
2 TW instalovaného výkonu konec 2024
Takhle funguje exponenciální růst.
Víte jaké jsou světové výrobní kapacity FV panelů? zhruba 650 GW/rok, nejmodernější automatizovaná výroba
Víte že ceny stále klesají?
Víte, že pro většinu obyvatel světa fotovoltaika představuje nejlevnější způsob výroby elektřiny?
Víte, že Čína buduje "Velkou sluneční zeď", viz třeba zde
"Čína staví Velkou solární zeď, která by mohla napájet celý Peking
V nehostinné krajině písečných dun pouště Kubuqi na severozápadě Číny vyrůstá gigantická solární farma Velká solární zeď. Až bude hotová, potáhne se v šířce 5 km do vzdálenosti 400 km. Bude se skládat z milionů solárních panelů o výkonu asi 100 GW. Elektřina Velké solární zdi by kolem roku 2030 měla napájet celý Peking."
Čína je jedna země - riziko při přenosu na 2000km je 0 (plus jedná se o rozkaz strany a ne vlastní finanční riziko)
takže se vrátíme zpět k tématu - nainstaluje se pokud se zadotuje (rozkaz strany je taky dotace)
Uveďte lepší příklad - ale takový, kde firma bude bude riskovat svoje peníze a nebude to dotované
Mne zaujalo, jak to dělají v číně, která je lídrem oze celosvětově.
Mají v 1 zemi 6 přenosových soustav zfazovanych.
Propojení navzájem je od oze zdrojů přes HVDC vedení, kde mají pro omezení jalového proudu na koncích tlumivky a další zařízení. Těch HVDC vedení je dnes okolo 15.
Tato vedení simulují velké točivé stroje.
Blackouty nemají, pokud nedorazí tajfun.
Také mne zaujalo, že nadzemni vedení 10 kV mají zaizolované dráty, asi kvůli snížení ztrát při přenosu.
Na východě jsou soláry na střeše domů minimálně, vše staví v pouštích na západě. I větrníky.
Jaký na to máte názor a jak se inspirovat?
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se