Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE má za sebou další rekordní rok. Poprvé překonal 30 GW
Objem uzavřených dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostl loni o téměř 24 % a poprvé překonal hranici 30 GW. Mezi zeměmi dominovaly opět Spojené státy americké, kde byly loni uzavřeny PPA dohody na 17 GW výkonu. Mezi společnostmi byl nejaktivnější Amazon, jehož portfolio PPA dohod na elektřinu z OZE se loni rozšířilo již na 13,9 GW. Vyplývá to z dat společnosti BloombergNEF (BNEF).
Společnosti si loni prostřednictvím dlouhodobých PPA dohody na elektřinu z OZE zajistily rekordních 31,1 GW výkonu, čímž překonaly loňský rekord, který činil 25,1 GW. Podle BNEF celkem veřejně oznámilo uzavření PPA dohod 137 společností v 32 různých zemích.
„Celkové podepsané objemy odpovídají více než 10 % loni přidaného výkonu v obnovitelných zdrojích, to ukazuje, jak velký vliv mají závazky společností v oblasti udržitelnosti na rozvoj čistých zdrojů energie,“ uvedl BNEF.
Regionálně byla největší aktivita zaznamenána opět v USA a Latinské americe, kde byly celkem uzavřeny PPA dohody na 20,3 GW výkonu. Z uvedené hodnoty připadalo 17 GW na Spojené státy, které tak opět dominovaly tomuto trhu.
Meziroční růst o 19 % zaznamenala Evropa, kde byly oznámeny dohody v celkovém objemu 8,7 GW. Meziroční pokles byl naopak zaznamenán v Asii, kde byly uzavřeny PPA dohody na pouze 2 GW výkonu.
Vývoj objemu uzavřených PPA dohod (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří). Zdroj: BNEF
Amazon velikostí portfolia předhání velké energetiky
Nejvýznamnějšími kupujícími byly i v roce 2021 velké technologické firmy. Druhý rok v řadě byl nejvýznamnějším hráčem Amazon, který oznámil uzavření 44 PPA dohod v devíti zemích na celkem 6,2 GW výkonu. Portfolio PPA dohod na elektřinu z OZE tak v případě Amazonu činí již 13,9 GW, což představuje 12. největší OZE portfolio na světě a větší portfolio čistých zdrojů, než má například francouzský energetický gigant EDF.
Na druhém a třetím místě z pohledu celkového portfolia PPA dohod na elektřinu z OZE jsou společnosti Microsoft a Meta, které se započtením loňského roku uzavřely PPA dohody v celkovém objemu 8,9 GW, respektive 8 GW.
Společnosti s největším objemem uzavřených PPA dohod v roce 2021. Zdroj: BNEF
Podle BNEF stojí stále za rychle rostoucími nákupy výkonu OZE zejména závazky společností v oblasti udržitelnosti. Pouze v loňském roce si stanovilo cíl pokrýt veškerou spotřebu elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů v rámci iniciativy RE100 dalších 67 firem.
Celkem se tak k této iniciativě připojilo již 355 firem z 25 zemí světa, jejichž celková roční spotřeba elektřiny činí 363 TWh. To odpovídá přibližně šestinásobku roční netto spotřeby elektřiny v České republice.
BNEF odhaduje, že těchto 355 RE100 společností bude potřebovat zajistit dalších 246 TWh čisté elektřiny, aby splnilo své cíle pro rok 2030.
„Pokud by tato potřeba měla být pokryta pomocí PPA dohod, umožnilo by to výstavbu dalších 94 GW solárních a větrných elektráren. Tento výkon by se přidal ke 47 GW PPA dohod, které členové iniciativy RE100 již uzavřeli,“ dodal BNEF.
Mohlo by vás zajímat:
Gratulace Amory Lovinsovi a jeho Rocky Mountain Institute. Jeden chytrý nápad a během pár let je z toho takový velký byznys. A zodpovědní manažeři z firem, které tyhle PPA uzavřeli, se můžou těšit na tučné prémie, pochvaly a povyšování. Jejich zaměstnavatelé jsou těmihle PPA chráněni před současnými událostmi na trhu s komoditami a elektřinou.
Amory měl zase pravdu, když tohle plus propagoval.
Power purchase agreement je velmi silný nástroj pro rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny, tedy především FVE a VtE. Je to nástroj který zajistí
1) další rozvoj OZE
2) to, že tento rozvoj bude ziskový, zajistí win-win strategii pro velké světové firmy i pro velké fotovoltaické a větrné výrobce elektřiny.
Podívejte se například na Agora-energiewende grafy, cvakněte na Future/Zukunft
teď tam jsou grafy které Vám ukáží nejen kolik VtE a FVE vyrobily třeba za poslední týden v Německu,
ale kolik vyrobí i za stejných povětrnostních podmínek až bude mít Německo třeba v roce 2030 či 2040,
když pojede podle plánu své Energiewende, postavených FVE a VtE.
Vidíte obrovské přebytky v zimní výrobě elektřiny v Německu. Ale právě PPA zajistí ziskovost i této nadvýroby, okamžitá cena na burse může jít klidně k nule ale PPA zajistí stabilní ziskovou cenu pro velkou většinu produkce elektřiny. (a smlouvy s výrobci vodíku se zase mohou postarat o zajištění zbytku stabilních cen pro výrobu vodíku, syntetických paliv, ...).
To by si měli uvědomit naši politici a nedbat výkřiků jaderné lobby, že FVE a VtE nebudou vydělávat v době nadbytku elektřiny (v roce 2040 to bude v Německu již většina zimního i letního období roku).
Podívejte se znovu na ty křivky, myslím, že zastánci JE v našem regionu budou mít neklidný spánek....
Naopak, JE v naší oblasti budou v roce 2040 již naprosto ztrátové po velkou většinu roku.
Opakuji: po velkou většinu roku.
Proto bojují jako o život, aby s nimi stát uzavřel "něco jako PPA", jinak nemohou přežít. A jak vidíme ty ceny "obdoby PPA pro jádro v EU" (Hinkley Point 3) jsou 2-3x vyšší než ceny pro PPA v EU (viz třeba OZE ve Španělsku či sousedním Německu).
To by si občané EU měli uvědomit: chcete platit za PPA z jádra 2-3 krát více (zaplatíte to v cenách výrobků) než za PPA z VtE a FVE ?? A ty ceny z PPA u FVE a VtE půjdou ještě dolů se zlevňováním fotovoltaiky
a se zvyšováním výkonu VtE. Naopak u jádra půjdou ještě více nahoru s nutným zvyšováním bezpečnosti provozu.
To je realita
Statečně jste si vybral období, které vám pro ukázku vyhovuje.
Dejte si tam rozmezí celého roku a bude ten graf vypadat úplně jinak.
Právě zima je povětšinou zcela tristní, třeba takového hypotetického 16. listopadu chybí
v jednu chvíli i 70GW výkonu.
A dokonce i ve slunečném OZE zaslíbeném létě to nestačí a v průběhu celého června jsou části dne, kdy běžně schází okolo 30GW výkonu.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Jsem rád že o tom přemýšlíte. A právě proto Němci začínají budovat i čistou výrobu vodíku, syntetická paliva a bateriovou akumula a elektromobilitu.
Roku 2040 ještě vše nevyřeší, nám to bude trvat mnohem děle.
Každý energetický přechod je běh na dlouhě trati, cca 50-60 let.
Tady dávám ten celý rok, jak psal Techik Tom, vlevo realita za uplynulých 365 dní, vpravo jaká má být situace 2040. Ten residual load zbývá pokrýt vodíkem a akumulací.... (a do 2040 i plynem (zemní plus vodík).
Je to vše jen odhad ale dává to jasnou představu budoucího vývoje.
agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/future_compare/04.02.2021/04.02.2022/future/2040/
Akumulací v rámci den/noc ano, pro vodík moc prostoru nevidím.
Ad prochaska) Protože se špatně díváte. Jen spotřeba vodíku v chemickém průmyslu je obrovská. Dost na start nové technologie. Pak se uvidí jak se chytnou třeba syntetická paliva.
Tak jsem si vybral předpověď pro rok 2030 a období od kdy nejvíc svítí sluce 1.5-31.8 a přebytky nikde nevidím a to jsem vybral léto. Aby se elektrolyzéry a další zařízení vyplatila, tak přebytky musí být masivní a ne 2 dny v roce. Příštích 10 let se nějakým vodíkem nemusíme zabývat. Navíc v grafu je čistě Německo, takže je případné přebytky možné poslat třeba do Polska nebo ČR.
Pak jsem si dal měsíc kdy nejvíc svítí - červen a rok 2040. V pravé poledne jsou výrazné přebytky, nicméně v noci je zase výrazný nedostatek, takže v případě využií baterií jsou přebytky minimální i v červnu v létě v roce 2040.
Petře, i po roce 2040 Němci budou stavět další FVE. A co je důležité, životnost FV panelů neustále roste (stejně jako účinnost). Podívejte se zde
pv-magazine.com/2022/02/03/maxeon-extends-ibc-modules-product-perfomance-warranty-to-40-years/
Nevím, zda existuje něco podobného (40 let kompletní záruky na produkt) někde jinde. A cíl je přes 50 let, už jsem o tom psal, je to velký výzkumný projekt DOE v USA.
Fyzikální limity pro maximální účinnost a maximální životnost FV panelů jsou ještě v nedohlednu, je spousta prostoru pro další zvyšování účinnosti i životnosti.
Kolik ve skutečnosti solární panely vydrží zatím nikdo neví. Obecně se udává, že po 25 letech by měl klesnout výkon na 80-90%.
Mezitím se můžou objevit panely s vyšší účinností, takže se třeba bude vyplácet je vyměnit. Například nadějné jsou perovskity, které by mohly zvýšit účinnost z 20% na 30%, atd...
Dále věřím spíše poklesu cen v bateriích. U LiFePO4 někteří odborníci tvrdí, že by měla baterie stát 80 USD/kWh, přitom stojí asi 500 USD/kWh.
Stále ale nevidím potencionál pro vodík, výrazné přebytky prostě v grafu nevidím.
Petře, Vy jste ten odkaz nečetl, jsou to špičkové americké panely od SunPower, již jsou jich v provozu desítky milionů,
mají garantovanou účinnost přes 88% počáteční účinnosti po 40 letech provozu.
Jinak samozřejmě se objeví panely s vyšší účinností.
O tom neustále píši a dokumentuji to pro čtenáře zde:
panely s delší životností
panely s vyšší účinností
panely levnější a levnější.
O tom je celá fotovoltaika, neustále běží výkum ve stovkách (či tisících) laboratoří po celém světě
a vývoj ve stovkách továren po celém světě. Proto ten obrovský pokrok.
Celá fotovoltaika je o tom, že vám ten výkon prostě v noci chybí, můžete básnit o jakémkoli pokroku chcete..
V noci prostě nula.
A někdy i celé dny včetně větru téměř nula.
Znasobte teoretickou instalaci OZE v roce 2040 deseti a stejně nebude v zimě a v noci v létě dost výkonu..
Předpokládáte vodík a akumulaci a já tvrdím, že v takovém měřítku je to stejná utopie jako bych předpovídal atomový reaktor místo tepelného čerpadla do každé rodiny.
ad Technik Tom: k Vaší poslední větě: přesně to samé by jste říkal před rokem 2000 o fotovoltaice pro energetiku. Fotovoltaika byla jen pro spotřební elektroniku. Teprve v roce 2000 dosaženo celkového výkonu fotovoltaiky cca 1 GW. To už se může začít uvažovat o energetice. A v letech 2022-23 to bude 1 TW. Už jsme velmi blízko. To už je energetika a uplynulo jen 20 let. 10 TW FVE bude dosaženo v příští dekádě-to už je velká energetika.
No a s tou akumulací to bude obdobné. Nejprve se Li baterie prosadily v drahých zařízeních spotřebí elektroniky (notebooky, mobily). Teď už se prosazují i v automobilech, v energetice teprve začínají.
Za 15-20 let už budou všude.... Terawatthodiny, desítky TWh,...
"Předpokládáte vodík a akumulaci a já tvrdím, že v takovém měřítku je to stejná utopie jako bych předpovídal atomový reaktor místo tepelného čerpadla do každé rodiny."
Vaše tvrzení je chybné. Žádný komerčně dostupný jaderný reaktor pro domácnosti neexistuje, bateriová akumulace ano a je již rutinně využívána a dá se jednoduše koupit. Navíc, například českou potřebu bateriových článků by byla schopna bez problémů saturovat JEDNA velká továrna na baterie, třeba taková, která se nachází kousek od české hranice u polské Wroclawi.
A já se ptám, co je na tom nemožné?
Jak se ta životnost vlastně počítá? ty panely předpokládám neběží už 40 let.
V tom mém odkazu to máte popsáno. Akcelerované testování, běžné v průmyslové výrobě.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se