Čína se přiznala k poškození plynovodu mezi Finskem a Estonskem

Minulý rok došlo k poškození plynovodu Balticconnector přepravujícího zemní plyn mezi Finskem a Estonskem, nyní se k poškození přiznala čínská vláda. Dle jejích slov se jednalo o nehodu, nicméně i nadále převládají pochybnosti.

Finská policie a mezinárodní vyšetřovatelé především minulý rok zkoumali, zda bylo poškození plynovodu Balticconnector mezi Finskem a Estonskem způsobeno úmyslně, nebo nešťastnou náhodou. Plynovod a telekomunikační kabel byly poničeny 8. října pravděpodobně velkou kotvou, kterou vlekla čínská loď Newnew Polar Bear. Samotná kotva byla nalezena na místě poškození, a díky tomu byla tato loď identifikována.

Loď se plaví pod hongkongskou vlajkou a proplouvala oblastí v době incidentu, následně zakotvila v Petrohradu. Ve stejnou dobu panovala v oblasti bouře, což má být jeden z důvodů, proč k poškození došlo. Estonsko a Finsko pokračují ve společném vyšetřování poškození plynovodu a vyzvaly Čínu, aby reagovala na žádosti o informace o plavidle, které je zodpovědné za poničení infrastruktury.

Plynovod přepravuje zemní plyn z Finska, kde se nachází terminál pro dovoz LNG, do Estonska. Balticconnector byl znovu uveden do provozu 6 měsíců po jeho poničení a samotná trubka má přenosovou kapacitu 75 GWh plynu denně. Po incidentu na plynovodu Balticconnector Finsko omezilo přístup k částem svého terminálu pro dovoz LNG v přístavu Inkoo a Norsko posílilo bezpečnost ve svých hlavních ropných a plynových zařízeních.

Sabotáž nebo nehoda?

Rostou počty zpráv o výskytu plavidel spojených s Ruskem nebo Čínou, která mají vypnuté transpondéry a pohybují se v oblasti Finského zálivu. Zároveň se zvyšuje aktivita těchto plavidel u kritické podmořské infrastruktury, jako jsou právě plynovody nebo datové kabely. Z dalších činností lze připomenout společné vojenské cvičení ruských a čínských lodí v oblasti. Nebo snahu o překreslení námořních hranic pobaltských států ze strany Ruska.

"Rusko strávilo roky studiem zásadní námořní infrastruktury západní Evropy v Severním moři, Baltském moři a jiných místech. To se často dělalo právě pomocí tzv. ruských výzkumných plavidel," řekl výzkumník Alexander Lott, který působí na Norském ústavu pro mořské právo.

Z pohledu námořní přepravy se podle některých vědců jen těžko mohlo jednat o nehodu, a to z několika důvodů. Zaprvé, kotva musí být na moři zajištěna alespoň třemi způsoby. Zadruhé, i kdyby všechny kotevní brzdy byly rozbité nebo nezajištěné, uvolnění řetězu této délky by způsobilo hlasitý hluk a vibrace. Samotná infrastruktura byla navíc nalezena o víc než sto metrů mimo svoje původní umístění, kdy táhnutá překážka začne silně snižovat rychlost a ovlivňovat kurz. Ani jedné z těchto věcí si nikdo z posádky nevšiml, popřípadě ji nenahlásil.

Lze připomenout nedávnou sabotáž na plynovodech Nordstream, která poukázala na zranitelnost podmořské infrastruktury. Ostatně jak ukazuje válka na Ukrajině, jedná se právě o energetickou infrastrukturu, která je velice často cílem útoků, protože tato infrastruktura umožňuje normální provoz celé země. Se vzrůstajícím geopolitickým napětím je tak namístě zvýšená obezřetnost u ochrany klíčové energetické infrastruktury.