Češi, Němci a Rakušané prý chtějí z tranzitu plynu vyšachovat Slovensko

Němci, Češi a Rakušané chtějí z budoucího tranzitu ruského zemního plynu vyšachovat Slovensko, které podporuje zachování současné přepravní trasy vedoucí přes Ukrajinu. Uvedl to slovenský velvyslanec pro energetickou bezpečnost Pavol Hamžík v listu Pravda. Opomenutí Slovenska podle něj hrozí nejen od projektu plynovodu Nord Stream 2, ale i od chystaného přímého propojení českých a rakouských plynovodů; stávající plynovodní propojení mezi Lanžhotem a rakouským Baumgartenem prochází územím Slovenska.

Naplnění plánů na výstavbu dalšího plynovodu přes Baltské moře, Nord Stream 2, by podle bývalého šéfa slovenské diplomacie znamenalo odstavení Ukrajiny od tranzitu plynu, což by pro Kyjev znamenalo ztrátu asi dvou miliard dolarů ročně v situaci, kdy se Rusko snaží Ukrajinu znovu ovládnout.

„Pokud přijdeme o ukrajinskou trasu, peníze za tranzit, které ztratí Slovensko a Ukrajina, si rozdělí Němci, Češi a Rakušané. (…) Kromě toho v pozadí jsme zaznamenali výhružky, že existují i jiné trasy obcházející Slovensko. Například se postaví Nord Stream 2 a úplně se odstaví Slovensko. Logická cesta pro plyn z Nord Streamu 2 vede přes Německo, Česko a Slovensko až do Itálie. Vyhrožují nám tím, že toky přesměrují z Česka přímo do Rakouska, čímž by Slovensko úplně obešli. Tím bychom jako tranzitní země skončili, což je pro nás naprosto nepřijatelné,“ řekl Hamžík.

„Pokud by nás takto ‚podrazili‘, pak o čem celá deklarovaná blízkost a spolupráce Slovenska a Česka je? Zatímco sám Nord Stream 2 představuje jen potenciální ohrožení, tímto plánovaným propojením by bezprostředně utrpěla energetická bezpečnost Slovenska,“ varoval Hamžík a odhadl, že „někteří (lidé) v Česku si asi spočítali, kolik vydělají, a na ostatní neberou ohled“.

Minulý měsíc slovenský premiér Robert Fico na summitu Evropské unie jménem visegrádské čtyřky, včetně ČR, a dalších pěti států vyjádřil nesouhlas se stavbou plynovodu Nord Stream 2. Summit pak ve svých závěrech zdůraznil potřebu plně funkčního společného energetického trhu.

Na projektu Nord Stream 2 se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.

Podle kritiků by projekt výrazně ovlivnil situaci na poli energetické bezpečnosti. Zvýšil by totiž závislost Evropy na ruském plynu a zároveň by mohl mít negativní dopad na vztahy s Ukrajinou, přes jejíž území se nyní transportuje do EU část ruského plynu.