Elektřina byla v září nejdražší od roku 2022. České uhelné elektrárny prudce navýšily výrobu

Česká výroba elektřiny v září meziročně vzrostla o více než 1 TWh, přestože spotřeba se meziročně prakticky nezměnila. Nejvýrazněji rostla výroba z uhelných elektráren, které těžily z rostoucí marže vyvolané vysokými tržními cenami elektřiny. Ty podpořil prudký růst cen plynu, jehož evropské zásobníky navíc vstupují do podzimu s výrazně nižší úrovní naplnění než v minulých letech.

České elektrárny vyrobily v září 2026 celkem přibližně 6,22 TWh elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo zhruba 5,11 TWh. Meziroční přírůstek tak přesáhl 1,1 TWh.

Největší změna nastala u hnědouhelných zdrojů. Jejich výroba stoupla z přibližně 1,38 TWh na 2,09 TWh, tedy o více než polovinu. Černé uhlí přidalo zhruba 27 GWh a souhrnná výroba z obou druhů uhlí se zvýšila přibližně o 742 GWh. Uhelné elektrárny tak patřily k hlavním zdrojům meziročního růstu výroby.

Drahý plyn podpořil růst cen elektřiny

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu v září meziročně vzrostla o více než 60 % a přesáhla 150 EUR/MWh. Jednalo se o nejvyšší průměrnou měsíční spotovou cenu od roku 2022.  Maximální čtvrthodinová cena se v polovině září přiblížila hranici 700 EUR/MWh.

Na evropském trhu současně prudce zdražoval zemní plyn. Cena říjnového kontraktu v nejlikvidnějším evropském obchodním bodě TTF překročila hodnotu 80 EUR/MWh a byla tak na nejvyšší úrovni od roku 2022.

Růst cen souvisel se zhoršením situace na Blízkém východě a omezením námořní dopravy v Hormuzském průlivu. Vyšší cena plynu se promítá do nákladů plynových elektráren a posouvá tak vzhůru i tržní cenu elektřiny. V takových podmínkách se výroba z domácího uhlí stává ekonomicky atraktivnější.

Zásoby plynu zaostávají za minulými roky

Evropské zásobníky byly ke konci září naplněny z necelých 72 %, zatímco ve stejném období před rokem dosahovala naplněnost přibližně 82,5 %. Pětiletý průměr pak činil zrhuba 87 %. České zásobníky byly naplněny zhruba z necelých 77 %, tedy nad evropským průměrem.

Slabší evropská rezerva sama o sobě neznamená, že dodávky plynu nebudou dostatečné. Zvyšuje však citlivost trhu na chladné počasí, výpadky dovozu LNG nebo souběh silné poptávky v Evropě a Asii. To může znamenat cenové riziko i pro země, jejichž zásobníky jsou naplněné lépe než evropský průměr.

Německo zasahuje, dopady může pocítit i Česko

Německé zásobníky byly ke stejnému datu naplněny pouze z 58 %, což zemi řadilo mezi výrazné opozdilce. Berlín proto nařídil státní společnosti SEFE, aby do 15. prosince nakoupila a uskladnila dalších 8 TWh plynu. Tento objem odpovídá přibližně 3,2 procentního bodu německé skladovací kapacity.

Pro Česko je vývoj důležitý nejen kvůli vlastnímu zajištění plynu, ale také kvůli propojení s evropským energetickým trhem. Vyšší ceny plynu mohou zdražit elektřinu v regionu a změnit pořadí zdrojů, které se vyplatí provozovat.