Norové plánují zintenzivnit těžbu plynu v arktických oblastech
Norské společnosti těžící ropu a zemní plyn plánují zaměřit více pozornosti ložiskům v Barentsově moři, tedy v arktických oblastech. Těžařské společnosti tak budou během následujících tří let hledat nová ložiska, další postup bude záviset na případných objevech.
Norská vláda podle Reuters v úterý udělila rekordní objem licencí na nové vrty za posledních 5 let, včetně oblastí v Barentsově moři. Povolení pro další průzkumy si tak zajistily státem ovládaná společnost Equinor a dále Aker BP či Vaar Energi.
Právě Equinor provozuje v současnosti jediné plynárenské pole na pomezí Norského a Barentsova moře, pole Snøhvit. Jeho produkce je následně přepravována do LNG terminálu Hammerfest, odkud následně putuje na trh ve formě LNG na tankerech.
Zatímco dříve se společnosti podle Reuters soustředily v arktických oblastech především na těžbu ropy, v poslední době svůj přístup mění. Norsko se po propadu dodávek plynu z Ruska na zlomek původních objemů stalo největším dodavatelem této komodity na evropský trh. Silné a stabilní dodávky z Norska jsou tak pro ceny na místních trzích klíčové.
"V Barentsově moři dochází ke zvýšení aktivity. Společně s Vaar Energi a Aker BP se chystáme zkoumat zásoby zemního plynu v západní části Barentsova moře," řekl agentuře Reuters Kjetil Hove, provozní ředitel společnosti Equinor pro Norsko.
Objevený plyn se na trh dostane až za několik let
LNG terminál Hammerfest sice nyní nedisponuje žádnou volnou zkapalňovací kapacitou, podle Hoveho by však Equinor mohl přidat novou linku. Další možností by byla výstavba nového dlouhého plynovodu, který by případná pole propojil s rozsáhlou infrastrukturou v Severním moři. Případné řešení bude podle něj záviset na objemu nalezeného plynu a podmínkách na trhu.
"Máme nový tým, nové nápady a nové oblasti," sdělil Reuters generální ředitel společnosti Aker BP Karl Johnny Hersvik. Objem dodávaného plynu bude podle něj záviset na objeveném množství, přičemž na trh by se mohl dostat do 7 let.
Norsko sice stále navyšuje výkon v obnovitelných zdrojích, podobně tamní firmy zvažují investice do jádra, s intenzivní těžbou ropy a plynu však tamní vláda počítá i do budoucna. Jen loni v létě norská vláda schválila tamním těžařům investice ve výši 200 miliard norských korun, tedy zhruba 400 miliard Kč.
Mohlo by vás zajímat:
Jak to ti Norové dělají, že z peněz za ropu a plyn se mají dobře všichni a ne jen pár jedinců za zdmi přepychových paláců, s touhou dobývat okolní země?
Byli spořádaná demokratická země už před ropou a poučili se z chyb jiných a nepouštějí ty prachy jen tak do ekonomiky, nechtějí si ji nechat zničit.
Pěkné si plní štrozok a sem tam si za to něco koupí.
Vsak i autoritarsky arabsky kralovstvi nenechaji sve poddane v bide. Zato v rusacku je bida denni chleba pro vetsinu obycejnych lidi.
Na bídu mají Indy, Pákistánci, ..., kteří tam na ně dřou za nelidských podmínek.
Ironia je, ze to niekto v Cechach vychvaluje. Jeden by neveril
A on je tady někdo vychvaluje?
Ironie je, ze v Cesku existuji lide, kteri vychvaluji rusackou valku na Ukrajine.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se