Soudní dvůr Evropské unie dnes vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi kvůli tomu, že v roce 2016 Rusku umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí komise zrušil a konstatoval, že rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost a energetickou solidaritu. „Soud uznal naše argumenty,“ reagoval polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

Plynovod OPAL navazuje na baltský podmořský plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které projekt Nord Stream kritizují. OPAL je pozemní částí plynovodu Nord Stream 1 a jeho vstupní bod se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby v prosinci 2016 zablokoval a dnes ve věci vynesl konečný verdikt.

„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl dnes tribunál, který se zabýval mimo jiné právě argumentem Polska, že rozhodnutí EK z roku 2016 je v rozporu se zásadou energetické solidarity, protože ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.

Podle Polska by to vedlo k tomu, že by byly ovlivněny podmínky poskytování a využívání služeb jiných plynovodů, které plynovodu OPAL konkurují.

Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také, že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.

Také Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL, který přepravuje surovinu z plynovodu Nord Stream zákazníkům v Německu a České republice.

Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy – první vede přes Bělorusko, Polsko a Německo a druhá – dříve hlavní trasa – vede přes Ukrajinu a Slovensko.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *