Africké státy podepsaly historickou dohodu o gigantickém plynovodu do Evropy

Africké státy podepsaly mezivládní dohodu k plynovodu African Atlantic Gas Pipeline, který má vést z Nigérie podél západoafrického pobřeží do Maroka a napojit se na evropský trh. Nigérie má největší zásoby zemního plynu v rámci afrického světadílu, do Evropské unie jich ale dnes dodává jen dvě procenta jejího dovozu. Projekt za miliardy dolarů zatím nemá zajištěné financování. Souběžně navíc Nigérie realizuje další plynovod alternativní trasou.

Hlavy států členů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) podepsaly mezivládní dohodu na podporu výstavby plynovodu Nigérie-Maroko. Projekt známý jako African Atlantic Gas Pipeline (AAGP) byl dohodnut již před 10 lety, uvedla pro agenturu Reuters Amina Benkhadra, generální ředitelka marocké společnosti ONHYM. Pod touto zkratkou se skrývá Office National des Hydrocarbures et des Mines, neboli Národní úřad pro uhlovodíky a doly. V únoru tohoto roku se podle Africké tiskové agentury stala první významnou veřejnou institucí v zemi, která přijala korporátní status přeměnou na akciovou společnost. Oficiální prohlášení uvádí, že cílem této změny je diverzifikace zdrojů financování, zlepšení výkonnosti a výrazné zvýšení hodnoty národních přírodních zdrojů.

Společně s NNPC Ltd., nigerijskou státní ropnou a plynárenskou společností, uvádějí, že vybudují propojení s plynovodem Maghreb-Evropa. Mělo by vést 6900 kilometrů mezi Nigérií a Marokem a integrovat země západního pobřeží Afriky. Chtějí tak vytvořit nový koridor s roční kapacitou 30 miliard kubických metrů (bcm), z toho až 15 bcm pro export do Maroka a na evropské trhy.

Zásoby versus produkce nigerijského plynu

Nigérie podle NNPC Ltd. disponuje rozsáhlými zásobami plynu, které převyšují dosavadní produkci. S 210 biliony kubických stop (zhruba 5,9 bilionů kubických metrů) prokázaných zásob se řadí mezi 10 zemí s největšími zásobami plynu na světě. Co se produkce týče, uvádí Nigérii na 16. místě ve světovém žebříčku. Odvolává se na data Organizace zemí vyvážejících ropu z let 2023 a 2024.

Novější (udávaná jako předběžná) data o produkci od Nigerijské regulační komise pro těžbu ropy a plynuudávají, že produkce plynu dosáhla v minulém roce 2,7 bilionu kubických stop (77 miliard m³). Meziročně jde o nárůst o 7,9 %. Na trh se ale dostane jen část vytěženého objemu. Domácí prodej a export dohromady představovaly 1,7 bilionu kubických stop (48,7 miliard m³).

Do Evropské unie dnes Nigérie dodává zlomek toho, co její zásoby naznačují. Podle dat amerického Institute for Energy Economics and Financial Analysis, který kompiluje statistiky Eurostatu a Společného výzkumného střediska Evropské komise, dodávala v posledních letech 7 až 11 miliard m³. Ty odpovídají 2-3 % celkového dovozu plynu do EU. Část objemu dodávek plynovodu AAGP, které by se dostaly na evropské trhy, by tedy neměla zásadně proměnit strukturu dovozního mixu, avšak nejsou v celkovém kontextu zanedbatelné.

Od dohody k realizaci je ještě daleko

Projekt má vést dvojice institucí. Po podpisu mezivládní dohody bude v Nigérii zřízena Nejvyšší rada sdružující ministerské zástupce 13 dotčených afrických zemí. Její funkce má být koordinační a regulační. Za realizaci, výstavbu a financování bude zodpovědná projektová společnost v Maroku, jakožto společný podnik ONHYM a NNPC Ltd.

Společnost NNPC Ltd. v tiskové zprávě také uvedla, že v záležitosti plynovodu již dosáhla řady milníků. Dokončila studii Front-End Engineering Design (FEED), průzkum tras a rozvoj environmentálních a sociálních studií. Kromě toho informovala o vytvoření klíčových právních, regulačních a obchodních rámců, které připravují projekt pro fázi realizace.

„Projekt nezávisí na jednom globálním konečném investičním rozhodnutí. Každý segment je navržen tak, aby byl vyvinut jako "samostatný systém", který umožní brzký nárůst hodnoty. Žádné konečné finanční závazky zatím nebyly zajištěny. Strukturu financování povede projektová společnost, která zmobilizuje kombinaci vlastního kapitálu a dluhu,“ sdělila Reuters Amina Benkhadra k tématu financování.

Odhadované náklady na vybudování plynovodu činí 25 miliard amerických dolarů, tedy asi 532 miliard korun českých, a první plyn z počátečních fází se očekává v roce 2031. Jednou z možných překážek pro další rozvoj záměru je ovšem stav firmy NNPC Ltd. V září roku 2024 vyšlo najevo, že státní firma držící podíly ve většině nigerijských projektů v daných odvětvích má finanční problémy. Dluh vůči mezinárodním obchodníkům s palivy tehdy přesáhl částku 6 miliard amerických dolarů (v přepočtu 128 miliard Kč), zveřejnila agentura Reuters. Později také informovala o deklarovaných změnách ve vedení firmy v rámci restrukturalizace.

Transsaharská alternativa

AAGP není jediný velkolepý projekt, který Nigérie v plynárenském sektoru buduje. Transsaharský plynovod plánovaný z Nigérie přes Niger do Alžírska je s uváděnou délkou 4100 kilometrů kratší, zato přepravovaný objem podle plánů stejný. Alžírská trasa má oproti té marocké výhodu z hlediska logistiky. Její autoři ji optimalizovali tak, aby vedla vedle hlavní stávající infrastruktury, zejména silničních sítí a plynovodů již v provozu. V Alžírsku je pak předpokládáno její napojení na existující exportní infrastrukturu. Prostředníky pro přístup na evropské trhy mají být Španělsko a Itálie. V roce 2022 tři dotčené státy podepsaly memorandum o výstavbě a minulý měsíc byly zahájeny oficiální stavební práce alžírské části plynovodu. Informovala o tom tamní státní ropná a plynárenská společnost.

Na druhou stranu, s částkou 13 miliard potřebných na výstavbu se počítalo v roce 2009 a ačkoliv nebyla zveřejněna revidovaná suma, podle některých odborníků citovaných francouzskou veřejnoprávní stanicí France24 od té doby došlo k výraznému navýšení nákladů na výstavbu. Mezi příčiny řadí nárůst cen surovin a obtížný terén trasy vedoucí přes vyprahlou poušť. Mimo to upozorňují na bezpečnostní rizika. Plynovod povede oblastmi, kde působí ozbrojené skupiny a přeshraniční sítě pašeráků.

Zatímco potrubím zatím do Evropy žádný plyn neteče, Nigérie rozšiřuje své zkapalňovací kapacity a plánuje výstavbu dalších LNG tankerů. Podobně postupují i jiné země ze subsaharské Afriky, které rozšiřují své kapacity v době, kdy Evropská unie omezuje dodávky z Ruské federace.