Nový premiér, první energetický test. Británie řeší těžbu v Severním moři

Energetická politika Spojeného království se může v příštích týdnech výrazně změnit. Rostoucí ceny ropy, narušení dodávek z Blízkého východu a očekávaná změna ve vedení britské vlády znovu otevírají debatu o budoucnosti těžby ropy a zemního plynu v Severním moři. Do popředí se dostávají především dva dlouhodobě diskutované projekty – ropné pole Rosebank a plynové naleziště Jackdaw.

Zatímco dosavadní labouristická vláda premiéra Keira Starmera stavěla svou energetickou politiku především na rozvoji obnovitelných zdrojů energie a postupném útlumu fosilních paliv, pokračující válka mezi Izraelem a Íránem zásadně změnila pohled na otázku energetické bezpečnosti. Omezení dopravy přes Hormuzský průliv i rostoucí ceny ropy znovu připomněly, jak citlivá je Evropa na výpadky světových dodávek energie.

Podle britských médií se očekává, že nově nastupující premiér Andy Burnham bude muset krátce po svém nástupu rozhodnout právě o osudu projektů Rosebank a Jackdaw. Obě ložiska se nacházejí ve skotských vodách Severního moře a jejich schválení by mohlo zvýšit domácí produkci ropy a zemního plynu v období, kdy Spojené království hledá cesty ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.

Rozhodnutí přitom nebude pouze technickou otázkou. V britské politice se střetávají dva rozdílné pohledy. Část vlády, odborové svazy i představitelé průmyslu upozorňují, že bez pokračující těžby hrozí ztráta tisíců pracovních míst, odliv investic i oslabení energetické bezpečnosti země. Naopak klimatické organizace a část Labouristické strany varují, že další rozvoj těžby je v rozporu s britskými klimatickými cíli.

Silnou podporu těžbě vyjadřují také představitelé Skotska. Skotský první ministr John Swinney upozornil, že vzhledem k současné geopolitické situaci bude Spojené království ropu a zemní plyn ještě řadu let potřebovat. Připomněl rovněž nedávné uzavření rafinerie Grangemouth, které podle něj zvýšilo závislost země na dovozu leteckého paliva právě v době, kdy dodávky z Blízkého východu čelí nejistotě.

Do debaty výrazně vstoupil také americký prezident Donald Trump. Ten opakovaně kritizoval dosavadní britskou energetickou politiku a vyzval Londýn k intenzivnějšímu využívání domácích zásob ropy a plynu. Podle jeho názoru je právě rozvoj těžby v Severním moři jedním z předpokladů pro posílení energetické nezávislosti Spojeného království.

Podporu pokračování těžby by přitom mohla vyjádřit i část labouristických poslanců. Ti připouštějí, že alespoň plynový projekt Jackdaw by mohl být schválen, protože představuje kompromis mezi ochranou klimatu a zachováním pracovních míst. Kontroverznější zůstává především ropné pole Rosebank, které ekologické organizace označují za symbol dalšího rozvoje fosilního průmyslu.

K přehodnocení dosavadního postoje vyzývají také odborné studie. Analytici z Tony Blair Institute upozorňují, že v době rostoucí geopolitické nejistoty by měla energetická bezpečnost dostat vyšší prioritu než rychlé omezování domácí těžby. Podobně Robert Gordon University varuje, že příliš rychlý útlum ropného a plynárenského sektoru bez odpovídajícího rozvoje offshore větrné energetiky může vést ke ztrátě kvalifikované pracovní síly i dodavatelských řetězců, které budou nezbytné také pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů.

Rozhodnutí o projektech Rosebank a Jackdaw tak bude mít význam daleko přesahující samotnou těžbu. Ukáže, zda Spojené království v době rostoucích geopolitických rizik upřednostní rychlejší cestu k dekarbonizaci, nebo naopak dočasně posílí využívání vlastních fosilních zdrojů jako součást strategie energetické bezpečnosti.