Válka v Íránu a drahé LNG vrací asijské státy zpět k uhlí

Geopolitická krize na Blízkém východě mění energetické strategie asijských zemí. Vypuknutí války v Íránu a nestabilita v Hormuzském průlivu vedly k prudkému růstu cen zkapalněného zemního plynu (LNG) na globálním trhu. Pro rozvíjející se ekonomiky se tak plyn stal ekonomicky méně atraktivním, což může vést k jejich návratu k uhelné energetice.

Vietnam oficiálně oznámil, že zvažuje navýšit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na úkor původně plánovaného LNG. Země plánovala do roku 2030 vybudovat plynové zdroje o výkonu 22,5 GW, kvůli administrativním průtahům a nezájmu investorů však zatím realizovala pouze 7,3 % tohoto cíle.

Spotřeba elektřiny ve Vietnamu podle agentury Reuters vzrostla v prvním pololetí roku 2026 o téměř 10 %, státní podnik EVN sází na stabilní zdroje. Uhlí v současnosti zajišťuje více než 54 % tamní výroby elektřiny.

Regionální odklon od plynu

Uzavření námořních tras v Perském zálivu, kterými proudila pětina globálních dodávek LNG, a poškození exportního terminálu v Kataru zasáhlo celý region.

Indie a Bangladéš kvůli vysokým cenám omezují dovoz LNG a udržují v plném provozu uhelné elektrárny, které měly sloužit jako záložní zdroje. Jižní Korea zmírnila ekologické regulace pro uhelné bloky a Japonsko prodlužuje životnost starších uhelných elektráren pro stabilizaci sítě.

Čína reaguje na výpadky importu LNG navyšováním domácí těžby uhlí. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) realizuje Čína 70 % globálních investic do uhelného sektoru, které letos dosáhly čtrnáctiletého maxima.

Zatímco v roce 2022 nahradila Evropa výpadek ruského plynu nákupem LNG, současné zablokování exportu z Perského zálivu nemá okamžité řešení. Pro asijské země představuje uhlí dostupnější a bezpečnější variantu, protože je levnější a často pochází z domácí těžby, zejména v případě Číny.