Společné nákupy plynu v EU: Hodnocení a výhled na další zimu

Evropská Komise (EK) pozitivně zhodnotila výsledky po třetím kole společného nákupu zemního plynu pro členské země EU a země energetického společenství. Ve společných nákupech plánuje pokračovat, uvítala by nicméně více informací o objemu dodávek plynu smluvně uzavřených mezi kupujícími a prodávajícími po výběrových řízeních na společné nákupní platformě AggregateEU, uvedl dle S&P Platts vysoký úředník EK na diskusi Eurogas. Hodnotí mimo jiné i další opatření na zajištění dodávek plynu na nadcházející zimu.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijala EU v květnu 2022 plán REPowerEU, který představuje soubor opatření pro úsporu spotřeby energie, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek energie s cílem zvýšit strategickou odolnost Evropy a snížit její závislost na dovozu ruského plynu.

Energetická platforma EU – důvody vzniku a mechanismus fungování

Jedním z opatření bylo i vytvoření energetické platformy EU, která měla zajistit  společný nákup plynu, co nejefektivnější využití stávající infrastruktury a zvýšení mezinárodního dosahu. Stěžejním nástrojem v rámci této platformy je AggregateEU, jejímž cílem je provádět agregaci poptávky a podporovat koordinovanější nákup zemního plynu na evropské úrovni. Provozuje ji poskytovatel služeb, Prisma European Capacity Platform GmbH.

EU chce agregací poptávky zvýšit svou vyjednávací sílu a cílem je přispět k dostatečným a diverzifikovaným dodávkám plynu na zimu 2023/2024 v zemích EU a smluvních stranách Energetického společenství. Společný nákup měl zároveň předejít silným výkyvům cen na trhu. Idea společného nákupu plynu je i jedním z výsledků českého předsednictví.

Od dubna 2023 byly uspořádané tři tendry; v květnu, červnu a v září. Další kolo je naplánováno do konce roku 2023. Výběrová řízení se týkala 25 obchodních zón a 2 virtuálních bodů pro dodávky LNG (severozápad a jihovýchod). V prvních třech kolech byla agregována poptávka na více než 44 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu od evropských společností a více než 52 bcm bylo nabídnuto mezinárodními dodavateli. Po vyhledání nejkonkurenceschopnějších nabídek bylo spárováno celkové množství 34,78 bcm zemního plynu.

Tento objem nicméně představují jen zlomek celkové poptávky EU, která se pohybuje okolo 360 bcm ročně.

Hodnocení energetické platformy EU a budoucnost společných nákupů plynu v EU

Výsledky třetího kola tendrů a celkové fungování zhodnotil velmi pozitivně místopředseda Evropské Komise Maroš Šefčovič a naznačil i zájem o pokračování společných nákupů v budoucnu.

"Celkově poskytuje energetická platforma EU trvale vynikající výsledky při agregaci poptávky a koordinaci nákupu zemního plynu. Řekl jsem to již dříve a řeknu to znovu: systém, který funguje, by měl být systémem, který zůstane," uvedl Šefčovič.

Maroš Šefčovič, místopředseda EK pro Zelenou dohoda pro Evropu a Interinstitucionální vztahy a strategický výhled. Zdroj: Evropská komise

Naopak spíše kriticky se k nástroji staví sdružení společností obchodujících s plynem Eurogas. To vidí nástroj spíš jako doplňkový, což odpovídá i zasmluvněnému objemu a řešení vidí spíš v tržních mechanismech.

Právě na debatě organizované Eurogas na téma zajištění dodávek plynu pro příští zimu hodnotil společný nákup plynu zástupce ředitele z generálního ředitelství Evropské Komise pro energetiku Matthew Baldwin. Negativně hodnotil zejména nedostatečnou zpětnou vazbu o zasmluvněných objemech dodávek plynu od obchodujících společností.

Po spárování poptávky s nabídkou protistrany sjednávají potenciální smlouvy na dodávku plynu mimo platformu a nejsou povinny sdílet výsledky svých diskusí.

"Skutečnost je taková, že jsme zatím měli relativně malou zpětnou vazbu, protože společnosti nám to v rámci obchodů nemusí poskytovat. Neočekáváme, že bychom získali nějaké výsledky ohledně ceny, i když bychom rádi slyšeli, kdyby nám to společnosti chtěly dát vědět," řekl Matthew Baldwin.

Baldwin také uvedl, že není jasné, kolik plynu nasmlouvaného prostřednictvím platformy skončilo letos v létě v evropských zásobnících. Komise také zvažuje, že v příštím kole nabídne delší dodací lhůtu na dodávky plynu. V případě realizace by tak nabídky plynu zůstaly na stole až do začátku roku 2029.

Obecně ale považuje platformu za důležitý nástroj diverzifikace dodávek a měla by podle něj pokračovat.

Plnění zásobníků plynu a výhled na další zimu na další zimu

Další oblastí, kde Evropská Komise vstoupila do fungování trhu s cílem zajistit dodávky plynu na zimu, jsou podmínky pro plnění zásobníků. Podle nových pravidel EU byly členské státy povinny naplnit zásobníky na 80 % kapacity do 1. listopadu 2022 a na 90 % kapacity do 1. listopadu 2023. EU dosáhla letošního cíle 90% kapacity zásobníků plynu 16. srpna, přibližně 11 týdnů před stanoveným termínem.

Naplnění zásobníků plynu v EU. Zdroj S&P Platts, GIE

Baldwin i toto opatření EK hodnotí pozitivně a Komise podle něj zváží jeho prodloužení.

Plán REPowerEU a související nouzové předpisy celkově pomohly EU připravit se na předchozí i nadcházející zimu. Kromě nahrazení dodávek ruského plynu přispěly k hledání alternativních spolehlivých zdrojů, předpisy zahrnují také snížení poptávky po plynu, solidaritu mezi členskými státy a skladovací povinnosti.

EU během posledního roku snížila svoji spotřebu plynu o 17 %, což rovněž pomohlo snížit kolísání cen a dosáhnout cílů EU v oblasti naplnění zásobníků. Nicméně toto snižování poptávky mělo negativní dopad na průmyslovou výrobu, a průmysl prošel těžkým obdobím s vysokými cenami plynu a elektrické energie.

Baldwin navíc varuje, že stále existují rizika zejména v případě dalších omezení dodávek plynu ze strany Ruska nebo chladné zimy.

"Energetické trhy zůstávají globálně velmi křehké a zranitelné i vůči relativně malým šokům poptávky a nabídky," dodal Baldwin.

Pokud jde o ruský plyn, Komise zatím neplánuje zavedení sankcí na úrovni EU proti ruskému plynu nebo LNG. Rozhodnutí o sankcích v EU vyžadují jednomyslnost a několik členských států stále závisí na ruském plynu.