Spotřeba plynu v EU druhým rokem vzrostla. LNG již pokrývá 45 % dovozu

Spotřeba zemního plynu v Evropské unii v roce 2025 podruhé za sebou meziročně vzrostla. Podle čtvrtletní zprávy Evropské komise dosáhla 339 miliard metrů krychlových, což bylo o 2 % více než v roce 2024. Šlo však pouze o mírné oživení po prudkém propadu spotřeby během energetické krize. Evropská spotřeba nadále zůstává pod úrovní roku 2022.

Ve čtvrtém čtvrtletí EU spotřebovala 106 miliard metrů krychlových plynu, meziročně o 2 % více. K růstu došlo navzdory tomu, že ve většině Evropy panovaly mírnější teploty, než odpovídá dlouhodobému průměru. Významnou roli proto hrála výroba elektřiny. Plynové elektrárny v posledních třech měsících roku vyrobily 112 TWh elektřiny, meziročně o 8 % více, a zajistily 17 % celkové výroby elektřiny v EU.

Komise uvádí, že za celý rok vzrostla spotřeba plynu v domácnostech a komerčním sektoru přibližně o 2 %, zatímco spotřeba při výrobě elektřiny se zvýšila o 13 %. Tyto sektorové údaje však nevycházejí z kompletních statistik za celou Unii. Jsou založeny na datech provozovatelů přepravních soustav Německa, Francie, Itálie, Španělska a Portugalska, které dohromady představují přibližně 60 % spotřeby plynu v EU.

LNG již představuje téměř polovinu dovozu

Celkový dovoz zemního plynu do EU dosáhl v roce 2025 přibližně 288 miliard metrů krychlových a meziročně vzrostl o 5 %. Největším dodavatelem zůstalo Norsko s podílem 30 %, následované Spojenými státy s 26 %. Severní Afrika se na dovozu podílela 12,7 % a Rusko 12,5 %. Katar a Ázerbájdžán pokrývaly každý přibližně 4 % dovozu.

Struktura dovozu se přitom dále přesouvala od potrubních dodávek ke zkapalněnému zemnímu plynu, tedy LNG (liquefied natural gas). Potrubní dovoz meziročně klesl o 8 % na 158 miliard metrů krychlových. Naproti tomu dovoz LNG vzrostl o 29 % na 131 miliard metrů krychlových a již představoval 45 % celkového dovozu plynu do Unie. Ještě výraznější byl jeho význam ve čtvrtém čtvrtletí, kdy LNG tvořilo 47 % dovozu. Ve stejném období roku 2021 činil jeho podíl pouze 23 %.

Dominantním dodavatelem LNG se staly Spojené státy. Jejich podíl na celoročním dovozu LNG do EU vzrostl ze 45 % v roce 2024 na 58 % v roce 2025. Podíl Ruska naopak klesl z 20 na 13 %. Ve čtvrtém čtvrtletí bylo Rusko po Spojených státech druhým největším dodavatelem LNG do EU, následované Katarem. Potrubní dodávky ruského plynu směřovaly do Unie po ukončení tranzitu přes Ukrajinu již pouze trasami přes Turecko.

Evropská unie byla v roce 2025 podle metodiky Komise největším jednotlivým dovozním trhem LNG na světě a připadalo na ni 24 % globálního obchodu. Následovaly Čína s 16 %, Japonsko s 15 % a Jižní Korea s 11 %. Toto srovnání však staví EU jako blok 27 států proti jednotlivým zemím. Neznamená proto, že by Evropa dovážela více LNG než celá Asie. Na straně vývozců zůstaly největším dodavatelem Spojené státy, zatímco Katar a Austrálie obsadily další dvě místa s přibližně srovnatelnými podíly.

Velkoobchodní ceny klesaly, ale  pro domácnosti jen omezeně

Průměrná velkoobchodní cena plynu na nizozemském obchodním bodě TTF (Title Transfer Facility) dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přibližně 30 EUR/MWh. Meziročně se snížila o 30 % a ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2021 byla nižší o 68 %. Nadále však zůstávala přibližně 37 % nad úrovní první poloviny roku 2021, kterou Komise používá jako předkrizové referenční období. Celoroční průměr dosáhl 36 EUR/MWh, meziročně o 5 % více.

Pokles velkoobchodních cen se do koncových cen pro domácnosti promítal pouze částečně. Průměrná maloobchodní cena sledovaná ve městech členských států dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 106 EUR/MWh a meziročně se prakticky nezměnila. Samotná energie představovala přibližně polovinu konečné ceny, zatímco zbývající část tvořily síťové poplatky, energetické daně a daň z přidané hodnoty.

Zásobníky byly naplněny méně než v předchozích letech

Slabším místem evropského trhu byla úroveň zásob. Průměrná naplněnost zásobníků v průběhu roku 2025 činila 61 %, oproti 78 % v roce 2024. Na konci prosince byly zásobníky naplněny z 69 %, tedy méně než ve stejném období let 2022 až 2024, ale více než v krizovém roce 2021. Maximální technická kapacita evropských zásobníků činí přibližně 101 miliard metrů krychlových, což odpovídá zhruba třetině roční spotřeby EU. Nízký stav plynových zásobníků v EU panuje i nyní, kdy je o cca 11 % níže než loni ve stejnou dobu.

Evropský trh s plynem se v roce 2025 stabilizoval, nicméně to však neznamená návrat ke stavu před energetickou krizí. Evropa nahradila dominantní závislost na ruských plynovodech výrazně diverzifikovanější, ale současně globálně provázanější strukturou založenou na LNG. Hlavní riziko se tak přesouvá od fyzické existence jedné přepravní trasy ke konkurenci o náklady na světovém trhu, dostupnosti tankerů a koncentraci amerických dodávek. Křehkost tohoto systému se ukazuje v rámci stále probíhající krize v Hormuzském průlivu