Staví Německo další LNG terminály, které nikdo nepotřebuje?

Před zimou by měly být v Německu uvedeny do provozu další dva plovoucí terminály na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Předpokládané datum uvedení do provozu, které je již nyní oproti původním plánům zpožděno o několik měsíců, společnost neupřesnila. Na základě dat o využití současných německých LNG terminálů vyvstává otázka, zda Německo vůbec další terminály potřebuje.

Ve Wilhelmshavenu i ve Stade, které leží na pobřeží spolkové země Dolní Sasko, probíhají práce na dvou plovoucích terminálech. Oba terminály by měly být uvedeny do provozu před zimou, uvedla podle německé tiskové agentury dpa státní provozní společnost Deutsche Energy Terminal (DET).

V současné době jsou v Německu v provozu tři dočasné terminály LNG ve Wilhelmshavenu, Brunsbüttelu a na ostrově Rujána s celkem čtyřmi loděmi, takzvanými plovoucími skladovacími a regazifikačními jednotkami (FSRU). V dlouhodobém horizontu by plovoucí terminály měly být nahrazeny terminály pevnými.

Podle německého ministerstva hospodářství a ochrany klimatu bude mít všech šest schválených plovoucích terminálů po uvedení do provozu celkovou roční kapacitu přibližně 30 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu, což odpovídá necelé polovině množství dováženého z Ruska v roce 2021. S výstavbou stacionárních terminálů by se objem mohl případně zvýšit, pokud to kapacita sítě umožní.

Předimenzované terminály?

Po necelém roce provozu je zřejmé, že první tři terminály, které dohromady dodávají 5-12 % plynu spotřebovaného v zemi, byly využity pouze zhruba z poloviny. Nejvíce LNG se dodává skrze terminál ve Wilhelmshavenu, zatímco v Brunsbüttelu je objem nižší. Od jara 2024 se do Lubminu již LNG nedodává, protože loď terminálu byla přesunuta do Mukranu. Do Mukranu však dosud nedorazil téměř žádný LNG.

Německé provozované a plánované LNG terminály. V provozu jsou terminály Wilhelmshaven I, Lubmin a Brunsbüttel. Zdroj: NDR

Nabízí se tedy otázka, zda Německo kapacitu svých terminálů nepředimenzovalo. Niklas Höhne, profesor na univerzitě ve Wageningenu a zakladatel New Climate Institute uvádí, že si nedokáže představit, že by terminály byly ekonomicky životaschopné.

Po zastavení dodávek ruského plynu očekávala německá vláda výpadek dodávek pro Německo ve výši přibližně 28 bcm plynu. Kromě toho předpovídala další poptávku ze střední a východní Evropy, která by mohla v budoucnu dovážet plyn přes Německo. Tu měly zpočátku pokrýt plovoucí terminály, skrze které mohlo Německo podle tehdejší prognózy od roku 2023 dovážet asi 37 bcm LNG ročně.

"Tehdy jsme se obávali, že vytváříme nadbytečnou kapacitu. Dnes víme jistě, že nadbytečnou kapacitu máme," tvrdí Höhne, který prognózy vlády kritizoval.

Studie New Climate Institute dospěla k závěru, že plánované rozšíření německých dovozních kapacit pro LNG je příliš velké. Autoři píší, že by to mohlo ohrozit dosažení klimatických cílů. I podle studie výzkumného institutu DIW z února 2024 jsou plány na rozšíření infrastruktury pro LNG naddimenzované.

"Vzhledem k očekávanému poklesu spotřeby zemního plynu v Německu a stabilizaci dodávek se zdá být vhodné přezkoumat lokality pro projekty předpokládané v zákoně o urychlení LNG. Německá vláda by měla upustit od výstavby pozemních terminálů LNG a přehodnotit plovoucí terminály. Z hlediska ochrany klimatu je i nadále důležitá energetická účinnost a proaktivní šetření plynem," uvádí studie DIW.