Většina zásobníků plynu v Česku přechází ode dneška zpět pod německý koncern RWE. Firma to oznámila ČTK. Krok podle ní souvisí s dohodou o výměně aktivit obnovitelných zdrojů mezi skupinami RWE a E.ON z roku 2018. Společnost innogy Gas Storage, největší provozovatel podzemích zásobníků plynu v ČR, změní během července název na RWE Gas Storage CZ. Ve vedení firmy zůstávají oba stávající jednatelé, Andreas Frohwein a Lubor Veleba.
Společnost provozuje v ČR šest zásobníků plynu s celkovou skladovací kapacitou 28,7 terawatthodin. V Čechách je to zásobník v Hájích na Příbramsku, dále jsou to zásobníky Dolní Dunajovice a Tvrdonice na jižní Moravě a Štramberk, Lobodice a Třanovice na severu Moravy. Z podzemních zásobníků dokáže firma v zimním období vytěžit až 422 gigawatthodin zemního plynu za den. &#8222;V mrazivých dnech zásobníky pokrývají více než polovinu dodávek plynu pro celou Českou republiku,&#8220; uvedl dnes Veleba. Zásobníky plynu provozuje v ČR také společnost MND.
V rámci složité dohody o výměně majetku se společností RWE koupila skupina E.ON majetek firmy innogy, která dříve patřila právě RWE. Evropská komise však povolila převzetí pouze při splnění určitých podmínek, mezi něž patří také prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. Mezi nejvážnější zájemce o jejich koupi podle informací ČTK patří maďarská MVM, a české firmy Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka a Sev.en Energy Pavla Tykače.
Skupina RWE AG zaměstnává po celém světě asi 20.000 lidí, sídlo má v německém Essenu. Převod zásobníků plynu v Česku zpět do koncernu se očekával.

Plynárenství

Většina zásobníků plynu v Česku přechází zpět pod koncern RWE

Německá energetická skupina RWE minulý týden při zveřejnění výsledků za rok 2019 uvedla, že do roku 2022 plánuje vybudovat další 4 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie.
RWE ve své <a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-ag/2020-03-12-business-performance-for-fiscal-2019">tiskové zprávě k hospodářským výsledkům</a> z minulého roku zveřejnila i své plány do budoucna. Konkrétně plánuje do roku 2022 ročně investovat 1,5 až 2 mld. € do obnovitelných zdrojů energie (OZE). Dohromady na tyto investice počítá s 5 mld. €.
Po <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">výměně aktiv s další německou energetickou společností E.ON</a>, která byla dokončena v minulém roce, nyní RWE disponuje 9 GW instalovaného výkonu ve větrných a solárních elektrárnách. I díky tomu se může RWE pyšnit snížením svých emisí CO2 o 50 % za posledních 8 let. Do roku 2040 společnost plánuje stát se uhlíkově neutrální a vyrábět většinu elektřiny z OZE.
Celkové plány RWE jsou velmi ambiciózní, společnost uvádí, že nyní kromě rozestavěných 2,7 GW instalovaného výkonu OZE po celém světě plánuje další projekty s instalovaným výkonem přesahujícím 20 GW.
RWE poslední roky prožívá obrat své energetické politiky o 180°, kdy se odvrací od konvenčních zdrojů. Například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">německý odklon od hnědého uhlí</a> se týká z velké části právě elektráren RWE.
Do konce roku 2022 tak RWE uzavře 8 hnědouhelných bloků s výkonem 2820 MW, první z nich, 300MW blok v lokalitě Niederaußem, bude odstaven již letos. Celkově RWE uzavře do roku 2038 16 hnědouhelných bloků o výkonu 8,5 GW, za což inkasuje kompenzace ve výši 2,6 mld. €.

Obnovitelné zdroje

Německá RWE plánuje v následujících 3 letech vybudovat 4 GW OZE

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy v pátek zveřejnily výsledky výběrového řízení na zajištění výkonu pro tzv. kapacitní rezervu. Pro období od října 2020 do září 2022 uspěli tři provozovatelé s elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 1056 MW. Vypsaný objem aukce na 2000 MW se tak naplnil pouze zhruba z poloviny. 
Německá kapacitní rezerva bude od letošní zimy fungovat pro zajištění bezpečnosti dodávek i v nepředvídatelných a mimořádných extrémních situacích. Její zavedení je zapříčiněno klesajícím výkonem regulovatelných zdrojů v německé elektrizační soustavě, zejména kvůli politicky urychlenému odstavování jaderných a uhelných elektráren.
Obavy o zajištění bezpečnosti dodávek panují zejména na jihu země, kde dojde do roku 2022 k odstavení tří jaderných bloků o celkovém výkonu přesahujícím 4 GW, které ročně vyrobí více než 30 TWh elektrické energie. Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy.
<h2>Tři provozovatelé si rozdělí 144 milionů eur</h2>
V aukci uspěli tři provozovatelé, <a href="https://www.netztransparenz.de/EnWG/Kapazitaetsreserve">jejichž zdroje budou v říjnu uzavřeny a přesunuty do kapacitní rezervy</a>, a udržovány tak v pohotovostním režimu. Ve všech případech se jedná o plynové elektrárny. Elektrárny nebudou moci působit na trhu s elektřinou a budou muset být k dispozici nejméně 6 600 hodin ročně.
Společnost RWE přesune do rezervy dva 340MW bloky elektrárny Gersteinwerk, Statkraft Markets elektrárny Landesbergen a Emden o celkovém výkonu 106 MW, a LEAG, vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera, přesune do rezervy elektrárny Ahrensfelde a Thyrow o celkovém výkonu 270 MW.
Navzdory tomu, že objem aukce byl naplněn z 53 %, dosáhla vysoutěžená cena 68 000 eur/MW za rok (1,7 mil. korun za rok), což je výrazně pod maximální cenou, která dosahovala 100 000 eur/MW za rok (2,5 mil. korun za rok). Provozovatelé si tak za dva roky působení elektráren v kapacitní rezervě rozdělí celkem 144 milionů eur (3,7 mld. korun), z čehož je společnost RWE obdrží 92,5 mil. eur, Leag 36,7 mil. eur a Statkraft Markets 14,4 mil. eur.
<h2>I přes nenaplnění požadovaného objemu rezervy nebude dle BNetzA stabilita soustavy ohrožena</h2>
Dle vyjádření německého síťového regulátora (BNetzA) nehrozí, že by nenaplnění vypsaného objemu kapacitní rezervy ohrozilo schopnost systému uspokojit poptávku, regulátor se přitom odkazuje na <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Studien/definition-und-monitoring-der-versorgungssicherheit-an-den-europaeischen-strommaerkten.html">zprávu ministerstva hospodářství a energetiky</a>, monitorující zajištění bezpečnosti dodávek na evropských trzích s elektřinou. Výběrové řízení pro zajištění zbylých 944 MW v kapacitní rezervě tak nebude uspořádáno.
<blockquote>„Provozovatelé elektráren mají v současné době na trhu s elektřinou dobré vyhlídky. Proto v současné době zjevně upouštějí od opuštění trhu, což by bylo spojeno s účastí v kapacitní rezervě kapacity. Elektrárny aktivní na trhu tak budou k dispozici pro zabezpečení dodávek,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200228_KAPRES.html?nn=265778">uvádí BNetzA ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Úvodní fotografie: Plynová elektrárna Gersteinwerk společnosti RWE. Zdroj RWE

Rychlé zprávy

Německo: Aukce pro zajištění kapacitní rezervy zajistila polovinu poptávaného výkonu. Dodatečná aukce vypsána nebude

V Dánsku dodá společnost European Energy, developer solárních a větrných elektráren, v průběhu 7 let společnosti RWE 3 TWh elektrické energie. Podle podmínek by měla být dohoda platná od 1. ledna 2024 po dobu sedmi let a vztahovat se bude na dánský trh.
Společnost RWE je v současné době jedním z předních hráčů v dodávkách zelené energie. Společnost má v úmyslu tuto pozici dále rozšířit investicemi do větrné energie na pevnině i na moři, do fotovoltaiky a do výzkumu v oblasti akumulace energie. Zmíněná sedmiletá dohoda pak poskytuje dodavateli European Energy jistotu pro další pokrok v realizaci svých projektů v oblasti obnovitelných zdrojů.
<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-supply-and-trading/2020-02-10-rwe-promotes-renewable-projects-with-european-energy" target="_blank" rel="noopener">RWE uvedla</a>, že 3 TWh elektrické energie odpovídají plné roční výrobě 35 moderních větrných turbín nebo roční produkci solární elektrárny o výkonu 400 MW za uvedené sedmileté období.
<blockquote>Obchodní ředitel RWE Andree Stracke uvedl: „Tato smlouva zdůrazňuje ambice RWE podporovat činnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Naše rozvojové aktivity doplňujeme atraktivními kupními smlouvami na posílení našich portfoliových aktivit.“
„Jsme rádi, že jsme tuto dohodu s RWE uzavřeli. Obchodní podmínky dohody zajišťují financovatelnost, což nám umožní realizovat podstatnou část našich připravovaných projektů v Dánsku,“ dodal výkonný ředitel European Energy Knud Erik Andersen.</blockquote>

RWE odebere v Dánsku 3 TWh "zelené" elektřiny od developera European Energy

Rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Uvedla to dnes německá společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu. Spolková vláda se dnes nad ránem dohodla na podmínkách přechodného období s představiteli spolkových zemí, kde se těží uhlí. Na kompenzaci zaměstnancům, firmám a místním vládám vynaloží přes 40 miliard eur (přes bilion Kč).
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zanikne 3000 pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude 6000 míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent,&#8220; řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz.</blockquote>
Rozhodnutí zanechat výroby elektřiny z hnědého uhlí dopadne plnou vahou právě na jeho podnik.
Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Firma uvedla, že nadále stojí za podnikáním v uhelném sektoru a nemá v úmyslu aktivity s ním spojené prodávat. Nepočítá ani s dopadem na plánovanou výplatu dividendy za rok 2019. Zdroje agentury Reuters uvedly, že RWE by jako kompenzaci za odchod od hnědého uhlí mohla dostat kolem 2,6 miliardy eur.
Německo se dnešním rozhodnutím stane první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Výrobu elektřiny z jádra opustí do roku 2022, z hnědého uhlí do roku 2038. První elektrárna bude odstavena ještě letos. Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi v Německu tvořily páteř těžkého průmyslu.

Německo

RWE: Odchod od hnědého uhlí v Německu bude stát 6000 míst

Společnosti Hornsea One a RWE se rozhodly dobrovolně zaplatit do nápravného fondu celkem 9 milionů liber jako kompenzaci za blackout, který nastal 9. srpna 2019 a postihl především oblast Londýna. Provozovatel distribuční sítě UK Power Networks do stejného fondu zaplatí 1,5 milionu liber, a to za nekoordinované připojování zákazníků po blackoutu bez toho, aniž by ji k tomu vyzval provozovatel přenosové soustavy. 
Britský energetický regulátor Ofgem vydal před několika dny <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/companies-pay-105-million-over-9-august-power-cut">tiskovou zprávu</a>, ve které informoval o ukončení svého <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/britsky-regulator-spousti-vysetrovani-nedavneho-blackoutu">vyšetřování</a> srpnového <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">blackoutu</a>, který postihl především oblast Londýna. Důvodem blackoutu byl <a href="https://www.ofgem.gov.uk/system/files/docs/2019/09/eso_technical_report_-_final.pdf">zásah bleskem</a> do dvou zařízení v téměř stejnou chvíli, který vyřadil z provozu důležité prvky. Ty by ovšem měly být schopny takovou zátěž vydržet. Konkrétně jde o větrný park na moři Hornsea One, vlastněný dánskou společností Ørsted a paroplynovou elektrárnu Little Barford, vlastněnou společností RWE.
Dle zprávy zaplatí každá ze společností dobrovolně 4,5 milionů liber do nápravného fondu. Spolu s těmito společnostmi zaplatí 1,5 milionů liber i distribuční společnost UK Power Networks (<a href="https://www.ukpowernetworks.co.uk/">UKPN</a>). Dispečeři společnosti po nastalém blackoutu nepostupovali dle předepsaných pravidel a začali předčasně připojovat zákazníky bez toho, aniž by jim k tomu dal provozovatel přenosové soustavy pokyn.
<figure id="attachment_75347" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-75347 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-512x317.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-768x476.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-725x450.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images-800x496.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Blackout-in-London-9th-August-2019.-Zdroj.-Yui-Mok-PA-Images.jpg 1000w" alt="Blackout in London (9th August 2019). Zdroj: Yui Mok, PA Images" width="1000" height="620" /><figcaption class="wp-caption-text">Blackout v Londýně dne 9. srpna 2019. Zdroj: Yui Mok, PA Images</figcaption></figure>
<blockquote>„Spotřebitelé a podniky se spoléhají na výrobce a síťové společnosti, že jsou schopny zajistit bezpečné a stabilní dodávky elektřiny. Blackout z 9. srpna nám ukázal, jak velké narušení chodu společnosti může být, pokud tomu tak není. Proto je správné, že společnosti, které nedokázaly udržet výrobu, zaplatily do našeho fondu na odškodnění spotřebitelů.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>
<h1>Přenosová soustava po blackoutu pod drobnohledem</h1>
Ofgem v tiskové zprávě rovněž zmínil, že během svého vyšetřování vyvstaly otázky týkající se provozu celého energetického systému ve Spojeném království. Ten je dnes zajišťován skrze <a href="https://www.nationalgrideso.com/">National Grid ESO</a>, dceřinou společnost tamního provozovatele přenosové soustavy (<a href="https://www.nationalgrid.com/">National Grid</a>). Společnost National Grid ESO je ve Spojeném království zodpovědná za takzvané systémové služby. Ofgem již dříve <a href="https://www.ofgem.gov.uk/electricity/transmission-networks/electricity-so-reform">oznámil</a>, že se na strukturu společnosti a její řízení zaměří. Dle zprávy zváží regulátor několik možností, spojených s budoucí strukturou společnosti.
<blockquote>„Naše šetření vyvolalo otázky týkající se provozovatele elektrické sítě, společnosti National Grid ESO, a proto se náš přezkum zaměří na strukturu a správu společnosti. Vzhledem k tomu, že se trh s energií mění, je životně důležité, abychom do budoucna zajistili, že spotřebitelé budou i nadále těžit z jednoho z nejspolehlivějších energetických systémů na světě.“
Jonathan Brearley, výkonný ředitel Ofgem</blockquote>

Elektřina

Za londýnský blackout zaplatí firmy "dobrovolnou pokutu" 10,5 milionů liber

Britský think tank Carbon Tracker zveřejnil studii týkající se ekonomiky uhelných elektráren v EU. Podle této studie je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Energetické společnosti ale s tímto prohlášením zásadně nesouhlasí. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-coal-power-plants-incurred-e6-6-billion-losses-in-2019-study-reveals/">portál Euractiv</a>.
<h2>Ztráty se odhadují na desítky miliard korun</h2>
Podle studie britského think tanku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhelne-elektrarny-drobnohledem-satelity-umozni-kontrolu-vyuzivani/">Carbon Tracker</a> je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Podle odhadů by celkové ztráty mohly letos dosáhnout až 6,6 miliard eur (cca 168,4 miliard korun). Nejvíce postiženou zemí je Německo, kde se ztráty odhadují na 1,9 miliardy eur (cca 48,5 miliard korun) a dále pak Španělsko se ztrátami 992 milionů eur (cca 25 miliard korun). Se ztrátami 899 milionů eur (cca 22,9 miliard korun) se na třetím místě nachází Česká republika.
Pouze několik málo uhelných elektráren v Polsku, Itálii a Slovinsku je stále ziskových. A to zejména kvůli stabilním cenám elektřiny na velkoobchodním trhu. Toto se týká také dvou vysoce efektivních elektráren v Německu a Nizozemsku.
<blockquote>„Uhlí již není ziskovým odvětím. Částečně z důvodu rostoucích cen paliva, ale také kvůli rostoucí konkurenci z oblasti obnovitelné energetiky. Zejména nízké ceny plynu vyvíjejí na uhelný byznys velký tlak.“ 
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie</blockquote>
<h2>K ukončení provozu dojdou provozovatelé elektráren sami</h2>
Carbon Tracker ve své studii pracoval s veřejnými daty pro 542 uhelných elektráren v EU. Ve svých výpočtech zohledňovali <a href="https://oenergetice.cz/uhli/perret-associates-svetove-trhy-uhlim-se-diky-poklesu-nabidky-stabilizovaly/">ceny</a> paliv, provozní náklady, ceny emisních povolenek a ceny různých opatření vedoucích ke splnění přísnějších unijních environmentálních regulací (jako kupříkladu nové filtry).
Na základě analýz posledních let think tank soudí, že uhelné elektrárny budou muset být nejpozději do roku 2030 uzavřeny. Několik členských zemí EU se přesně k tomuto roku k uzavření uhelných elektráren zavázalo, nicméně například Německo jako největší výrobce elektřiny z uhlí v Evropě <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">stanovilo termín uzavření až na rok 2038</a>. V Polsku se pak stále těží velké objemy uhlí a je <a href="https://oenergetice.cz/uhli/urgewald-svetovy-instalovany-vykon-uhelnych-elektraren-se-pri-realizaci-soucasnych-projektu-navysi-temer-30/">plánováno vybudování</a> několika nových uhelných elektráren.
<blockquote>„Pokud vlády zůstanou u výroby uhelných elektráren déle, tak budou muset dělat kompromisy. Buď budou muset přesunout finanční rizika na spotřebitele a zvýšit ceny elektřiny, nebo budou muset systém dotovat penězi z daní. Nebo budou muset investovat sami provozovatelé elektráren a „zničit“ tak peníze vlastníků.“ 
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie</blockquote>
<h2>Think tank nemá všechny dostupné informace, závěry nejsou pravdivé</h2>
Energetické společnosti nicméně s těmito závěry zásadně nesouhlasí. Společnost RWE, která má podle studie v tomto roce největší ztráty v EU (975 milionů eur, cca 24,9 miliard korun), zpochybňuje data použitá ve studii.
<blockquote>„Pokud by elektrárny nemohly pokrýt své náklady, tak bychom je nebyli schopni provozovat.“ 
mluvčí společnosti RWE pro Euractiv</blockquote>
V první polovině roku 2019 podle předběžných odhadů <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/skupina-rwe-planuje-byt-roku-2040-uhlikove-neutralni/">RWE</a> z uhlí dosáhla zisku (EBITDA) 172 milionů eur (cca 4,4 miliardy korun). Na konci roku se očekává zisk mezi 300-400 miliony eur (cca 7,7 – 10,2 miliard korun).
Rovněž druhý největší producent elektřiny z uhlí v Německu, Uniper, kritizoval výše popisovanou studii. Podle firmy zhruba polovina jeho elektráren vyrábí energii na základě dlouhodobých kontraktů a nejsou tak závislé na tržní ceně. Toto nemohlo být podle Uniperu ve studii zahrnuto, protože think tank se k informacím o kontraktech nemohl dostat. Zároveň ovšem firma uznává, že <a href="https://oenergetice.cz/uhli/ieta-odklon-od-uhli-muze-snizit-ceny-emisnich-povolenek/">odklon od uhlí</a> v principu akceptuje a připravuje se na něj v dohledné budoucnosti.

Elektrárny v Evropě

Dle studie Carbon Tracker je 79 % uhelných elektráren v EU provozováno se ztrátou. Provozovatelé nesouhlasí

<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-ag/2019-09-30-the-new-rwe/">Skupina RWE</a> přijala nový plán snižování emisí CO2, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. RWE plánuje investovat přibližně 1,5 miliardy euro ročně do obnovitelných zdrojů a technologií akumulace energie. Díky veškerým těmto aktivitám chce zůstat klíčovým aktérem mezi světovými producenty elektrické energie.
Mezi lety 2012 až 2018 RWE snížila své emise CO2 o jednu třetinu, respektive zhruba o 60 milionů tun. Další snížení o přibližně 70 % se očekává do roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/osm-zemi-eu-se-zavazalo-vyrabet-elektrinu-uhli-nejdele-roku-2030/">2030</a>. Do tohoto roku RWE ukončí provoz veškerých svých uhelných elektráren ve Spojeném Království.
Podobně i v Německu budou postupně uhelné elektrárny skupiny odpojovány v souladu s uhelným phase-outem země. A v neposlední řadě plánuje výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030 ukončit i Nizozemsko.
Cílem skupiny RWE je přeměnit výrobu elektřiny z fosilních paliv tak, aby výroba byla uhlíkově neutrální do roku 2040. Už nyní je v portfoliu zahnuta fotovoltaika a <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné elektrárny</a>, které chce firma dále rozšiřovat. Kromě těchto aktivit se hodlá více zaměřit také na uskladňování energie, biomasu a elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, zejména tedy z tzv. zeleného plynu.
<blockquote>„Toto představuje pro RWE obrovský úkol. Máme ovšem jasnou vizi, jak cíle dosáhnout: chceme ukončit využívání fosilních paliv důsledně a zodpovědně. Budeme významně investovat do větrné a solární energetiky a také do vysoce kapacitních technologií pro uskladňování energie. Nové RWE je a zůstane jedním z hlavních hráčů byznysu výroby elektrické energie.“ 
Rolf Martin Schmitz, CEO RWE AG</blockquote>
<h2>RWE chce zůstat i nadále důležitým globálním hráčem mezi výrobci elektřiny</h2>
Portfolia v oblasti obnovitelné energetiky <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/rozhodnuti-ek-o-transakci-firem-e-on-a-rwe-ma-i-sve-kritiky/">E.ONu</a> a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/investori-vedeni-macquarie-dokoncili-prevzeti-innogy-grid-holding/">innogy</a>, které nyní tvoří RWE Renewables, podle oficiálního tiskového prohlášení ze skupiny vytvoří „globálního aktéra“ s instalovaným výkonem více než 9 GW. Dalších 2,6 GW instalovaného výkonu je již ve výstavbě a bude brzy dokončeno.
RWE chce do <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné energetiky</a> na pevnině i na moři, do fotovoltaických elektráren a do technologií akumulace investovat 1,5 miliardy euro ročně (zhruba 38,7 miliard korun). Pokud bychom zohlednili i partnerské projekty, tak se tato částka vyšplhá na 2 – 3 miliardy euro (zhruba 51,5 – 77,3 miliard korun).
Nová skupina RWE se bude skládat ze čtyř společností: RWE Renewables, RWE Supply &amp; Trading, RWE Generation a RWE Power.

Energetika v zahraničí

Skupina RWE plánuje být do roku 2040 uhlíkově neutrální

Dnešní rozhodnutí Evropské komise (EK), že energetická společnost E.ON smí převzít část majetku firmy innogy, vyvolalo i kritické reakce. Konkurenti a sdružení na ochranu spotřebitelů se obávají příliš silného postavení německého koncernu E.ON na některých trzích a také růstu cen pro spotřebitele. E.ON bude plynem a elektřinou nově zásobit kolem 50 milionů zákazníků v celé Evropě.
E.ON, který kupuje majetek innogy v rámci složité dohody o výměně majetku s německou energetickou společností RWE, smí převzít část majetku innogy, pokud splní určité podmínky. Mezi ně patří i prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice.
Ani takovéto a několik menších podobných opatření ale v Německu neuspokojilo všechny. Udo Sieverding ze spotřebitelské centrály v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko je přesvědčen, že podmínky Evropské komise byly příliš mírné. E.ON se totiž nemusí vzdát například podílů v městských firmách nebo v regionálních prodejcích energie.
<blockquote>&#8222;Konkurence a inovace půjdou stranou &#8211; spotřebitelé a průmyslová lokalita Německo budou muset dohromady nést následky,&#8220; míní prodejce ekologického plynu a elektřiny Lichtblick.</blockquote>
Rozhodnutí EK podle této firmy povede k zásadním změnám na německém energetickém trhu.
Kritici se najdou i mezi politiky. Například podle europoslankyně Zelených Jutty Paulusové se transakcí mezi společnostmi E.ON a RWE sníží možnost výběru pro zákazníky. Naopak politik německých vládních křesťanských demokratů Joachim Pfeiffer transakci vítá. Přispěje podle něj k tomu, že na německém a evropském trhu bude znovu silný hráč.

Společnosti

Rozhodnutí EK o transakci firem E.ON a RWE má i své kritiky

Německá energetická společnost RWE zvýšila v prvním pololetí zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 20 procent na 1,37 miliardy eur (35,4 miliardy Kč). Dařilo se především její obchodní divizi. Firma, která se díky dohodě s konkurenční společností E.ON brzy stane třetím největším výrobcem obnovitelné energie v Evropě, to uvedla ve svém dnešním sdělení, jež už v sobě zahrnuje budoucí novou strukturu (Stand Alone).
RWE se v současné době nachází v přechodné fázi. Společnost se letos v březnu dohodla s firmou E.ON na rozdělení innogy, která je divizí RWE. Společnost E.ON v rámci dohody získá podíl RWE v innogy. RWE si nicméně ponechá aktivity innogy v odvětví obnovitelných zdrojů energie a získá rovněž aktivity E.ON v tomto sektoru. E.ON pak bude vlastnit aktivity innogy v oblasti energetických sítí.
<figure id="attachement_11663" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/11779265075_20a1dcd7af_k-800x482.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/11779265075_20a1dcd7af_k-800x482.jpg" alt="RWE důl" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výrobce elektřiny z hnědého uhlí se tak stane po španělské firmě Iberdrola a italské Ene třetím největším hráčem v oblasti obnovitelné energie v Evropě. Podle agentury DPA firma také kvůli odklonu od výroby energie z uhlí uzavře své hnědouhelné elektrárny.
RWE už koncem července zvýšila svůj celoroční odhad hospodářských výsledků. Za rok 2019 očekává EBITDA ve struktuře RWE Stand Alone v rozmezí 1,4 a 1,7 miliardy eur. Předtím firma počítala s EBITDA pouze ve výši 1,2 až 1,5 miliardy eur. Čistý zisk by pak měl podle managementu nově činit 500 až 800 milionů eur místo 300 až 600 milionů.