Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Nově nastavené zásady energetické regulace ušetří spotřebitelům miliardy korun. Na dnešním setkání s novináři to uvedli členové rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Oznámili, že rada schválila zásady cenové regulace pro takzvané páté regulační období mezi roky 2021 až 2025. Stanovují mimo jiné postupy regulace cen pro přenos, přepravu a distribuci energie nebo upravují činnosti operátora trhu a povinně vykupujícího.
Hlavní změnou v zásadách platných od příštího roku bude podle členů rady pokles míry výnosnosti (WACC), tedy jednoho z parametrů ovlivňujících výši zisku regulovaných společností. V elektroenergetice WACC klesne ze současných 7,95 na 6,54 procenta, což při zachování všech ostatních parametrů přinese podle ERÚ za pětileté období úsporu 18,7 miliardy Kč. V plynárenství WACC klesne z 7,94 na 6,43 procenta, což při analogickém způsobu výpočtu je úspora 6,8 miliardy korun, uvedli členové rady.
<blockquote>&#8222;Cesta k novým zásadám cenové regulace rozhodně nebyla jednoduchá. Čtvrté regulační období bylo již dříve o dva roky prodlouženo, takže další posun nepřicházel v úvahu. Většina členů současné rady ERÚ přitom byla jmenována teprve loni v srpnu, sotva měsíc před zahájením veřejného konzultačního procesu k pátému regulačnímu období. Přesto se nám povedlo nová pravidla včas vytvořit a v porovnání se současným nastavením energetiky uspoříme spotřebitelům desítky miliard korun,&#8220; řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Pravidla pro páté regulační období podle členů rady odráží změny, kterými energetika prochází &#8211; v sítích posilují chytré prvky, ať už jde o automatizaci nebo dálkové řízení. V souvislosti s měnící se skladbou zdrojů a nastupující decentralizací se zvyšují i nároky na stabilitu distribuce. Mění se i role jednotlivých aktérů v elektroenergetice, kdy se u části zákazníků stírají rozdíly mezi výrobcem a spotřebitelem.
<blockquote>&#8222;Zásady jsou obecným rámcem, který umožní rozšiřovat a zlepšovat služby poskytované spotřebitelům v energetice. Na ně budou navazovat naše další konkrétní kroky, například zavedení automatických náhrad pro zákazníky při porušení standardů kvality dodávek. Tím se zároveň posílí tlak na regulovaná subjekty na zajištění vyšší spolehlivosti a kvality dodávek,&#8220; doplnil člen rady ERÚ Rostislav Krejcar.</blockquote>
Mezi regulované subjekty patří firmy zabývající se přepravou a distribucí plynu či přenosem a distribucí elektřiny. ERÚ u nich mimo jiné kontroluje takzvané oprávněné náklady. Změny zásad tak ovlivní například společnosti ČEPS, Net4Gas, všechny distributory elektřiny a plynu &#8211; například E.ON Distribuce, ČEZ Distribuce a GasNet, a také Operátora trhu s elektřinou (OTE). Dodavatelů a prodejců jako takových se dotknou pouze nepřímo přes regulovanou část ceny energií, kterou ERÚ každoročně určuje. Zbylou část ceny si obchodníci určují sami.

Rychlé zprávy

ERÚ: Nově nastavené zásady regulace ušetří lidem miliardy korun

Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na současnou koronavirovou krizi změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Úprava podle něj mimo jiné řeší problém takzvané rezervované kapacity, kterou kvůli opatřením proti nákaze nemohou využít velcí odběratelé energie. Jde například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka činí dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes stovky milionů korun.
Změny jsou podle úřadu pouze dočasné, platí od dubna do června letošního roku. ERÚ bude v tomto období situaci dále vyhodnocovat a podle Keborta je v případě potřeby připravený platnost opatření prodloužit. &#8222;Z pohledu regulátora je vydání změnových cenových rozhodnutí v průběhu roku mimořádným krokem. Ospravedlňuje ho ale mimořádná situace &#8211; vyhlášení nouzového stavu i pandemie covid-19 samotná,&#8220; řekl dnes Trávníček.
Úřad uvedl, že nová rozhodnutí mimo jiné umožní odběratelům elektřiny z řad podnikatelů flexibilně upravovat svou rezervovanou kapacitu v závislosti na rychle se měnících potřebách. Odběratelé elektřiny z hladiny vysokého napětí budou moci měnit roční rezervované kapacity častěji než jednou za dvanáct měsíců, jak tomu bylo doposud. Dočasně také není sjednávána měsíční rezervovaná kapacita. Odběratele na hladině nízkého napětí pak mohou od dubna do června měnit svou distribuční sazbu jednou za kalendářní měsíc.
U plynu pak bude pro velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele z řad podnikatelů platit, že jestliže jejich spotřeba v dubnu až červnu 2020 klesne proti stejnému měsíci předcházejícího roku o 40 procent nebo více, použije se pro výpočet platby za rezervovanou kapacitu její hodnota na dobu neurčitou (podle smlouvy odběratele s distributorem) pro daný plynárenský měsíc snížená o 20 procent. Zákazníci nemusí o tuto dočasnou úlevu podle ERÚ žádat, provozovatel distribuční soustavy jim ji poskytne automaticky.
<figure id="attachement_9738" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Každý náš krok musíme posuzovat v kontextu nákladů. Dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes &#8211; nehledě na vydání či nevydání předmětných cenových rozhodnutí &#8211; dosahují stovek milionů korun, které budeme muset ze zákona kompenzovat v korekčních faktorech v následujících letech. I proto jsou opatření přijímána na omezenou dobu a jsou průběžně vyhodnocována. Veškeré naše návrhy navíc i v této vypjaté době provázejí standardní konzultační procesy,&#8220; dodal Trávníček.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dnes označil rozhodnutí ERÚ za výjimečný krok ve výjimečné situaci. &#8222;Mnozí spotřebitelé museli zcela zastavit či významně omezit výrobu a tím svou spotřebu energií, platba za nepotřebnou kapacitu by je ještě dále poškodila,&#8220; řekl dnes ČTK. &#8222;Snížené regulované platby znamenají nižší příjmy pro distribuční společnosti. Regulátor má ale povinnost chránit nejen zájmy odběratelů, ale také dbát na udržení přiměřeného finančního zdraví regulovaných společností. V příštím období tento výpadek výnosů bude tedy nutné zohlednit,&#8220; dodal Gavor, který působ i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Největším dodavatelem elektřiny pro firemní sektor v Česku je firma ČEZ ESCO ze skupiny ČEZ. &#8222;Jsme rádi, že ERÚ přišlo s rychlou změnou cenového rozhodnutí, která pomůže firmám a zákazníkům snížit náklady na odebírané energie. Firmy, které omezily výrobu a snížily spotřebu, by čelily nepřiměřeným a zbytečným nákladům, kterým se podařilo tímto rychlým krokem zabránit. Sami jsme připravili další úlevy jako odklady splatnosti, snížení záloh a bezúročné splátkové kalendáře,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

ERÚ reaguje na dopady covid-19 na firmy, mění cenová rozhodnutí

Vláda na počátku tohoto týdne předložila poslanecké sněmovně dílčí novelu energetického zákona. Kromě implementace některých evropských nařízení zavádí nový druh podnikání v energetice a pojmy, kterými jsou například vyhrazený zásobník nebo činnost agregátora. Nezávisle na této novele připravuje MPO zvlášť návrh zcela nového energetického zákona – ten současný je dle názoru MPO kvůli častým <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/ministerstvo-prumyslu-chysta-zcela-novy-energeticky-zakon">novelizacím značně nepřehledný.</a> 
Vláda České republiky během pondělí předložila návrh obsáhlejší novely energetického zákona, která má dle současného plánu nabýt účinnosti od prvního ledna příštího roku. Předtím ovšem musí projít standardním legislativním procesem schvalování, který je ukončen podpisem prezidenta ČR a publikací ve sbírce zákonů.
Jedná se o vládní návrh zákona a jeho schválení se proto díky vládní většině v Poslanecké sněmovně dá předpokládat. Navíc některé návrhy obsažené v novele již dříve navrhovali opoziční poslanci. I proto lze shodu napříč Poslaneckou sněmovnou očekávat. Co návrh novely obsahuje?
<h2>Podnikání v energetice: zprostředkovatelská činnost</h2>
Jednou z hlavních plánovaných změn je rozšíření oblastí podnikání v energetice o zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích, na kterou ovšem nebude nutná licence dle energetického zákona. Jedná se teprve o druhé rozšíření podnikání v energetice – tou první bylo rozšíření o činnost operátora trhu.
Zprostředkovatelskou činností má být například to, pokud někdo jinému obstará příležitost k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu, a to jak ze strany držitele licence, tak i zákazníka.
Zprostředkovatelská činnost nebude podléhat, na rozdíl od většiny ostatních druhů podnikání v energetice, povinnosti obstarat si licenci. Návrh novely počítá pouze s tím, že by zprostředkovatel měl získat oprávnění od Energetického regulačního úřadu. Následně bude zaregistrován do registru zprostředkovatelů.
<blockquote>„Potřebu přijetí této právní úpravy vyvolaly nekalé obchodní praktiky některých subjektů působících na trhu, kteří zneužívali zranitelnost a důvěru spotřebitelů i jejich neznalost o tom, jak funguje energetický trh. Svými nekalými aktivitami se obohacovali na úkor spotřebitelů i poctivých dodavatelů energií, kteří těmito praktikami přicházeli o své zákazníky.“ 
Důvodová zpráva k návrhu novely energetického zákona</blockquote>
Přestože má být na vydání oprávnění k výkonu činnosti zprostředkovatele nárok, a to v případě splnění podmínek v odstavci § 11f návrhu novely, je jednou z podmínek to, aby zprostředkovatel byl „spolehlivý“. Spolehlivost se dokládá písemným prohlášením žadatele, konečné slovo ovšem bude na ERÚ, jelikož zákon má v případě schválení stanovit pouze to, kdy bude spotřebitel vždy považován za nespolehlivého.
<h2>Lepší ochrana spotřebitele</h2>
Kromě omezení činnosti zprostředkovatelů má návrh i dále podpořit ochranu spotřebitele. Jedním z dalších omezení má být, že smlouva o dodávkách elektřiny nebo plynu na dobu určitou je po uplynutí tří let považována za smlouvu na dobu neurčitou. U takové smlouvy potom platí, že zákazník má právo smlouvu vypovědět v tříměsíční lhůtě.
Novela dále počítá s tím, že smlouvy na dodávky bude nutné uzavírat pouze v písemné formě.
<blockquote>„Jedná se o posílení ochrany spotřebitele. U smluv o dodávce elektřiny a u smluv o sdružených službách dodávky elektřiny se vzhledem ke špatným zkušenostem z praxe vyžaduje písemná forma.“ 
Důvodová zpráva k návrhu novely energetického zákona</blockquote>
Již by tedy nemělo být možné smlouvu uzavřít pouze po telefonu nebo prostřednictvím emailu bez ověřeného podpisu. Toho někteří dodavatelé <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2028648-novy-trik-dodavatelu-energii-zmenu-provedou-i-bez-vedomi-zakaznika">využívali k získání nových zákazníků</a>.
<h2>Agregátor a vyhrazený zásobník</h2>
Nově má mít obchodník s elektřinou, mimo jiné, právo vykonávat činnost agregátora. Toho již nyní některé společnosti na denním trhu využívají a věnuje se mu také program Technologické agentury ČR s názvem Théta.
Ten byl představen v říjnu loňského roku a podílejí se na něm společnosti ČEPS, Pražská energetika, Digital Energy Services ze skupiny Nano Energies a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Návrh zákona počítá i s případným využitím služeb agregátora pro poskytování podpůrných služeb.
<blockquote>„Obchodník s elektřinou má právo vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službami nebo pro řízení odchylek, v odběrných nebo předávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny.“</blockquote>
Dalším, zcela novým pojmem je „vyhrazený zásobník“. O jeho vyhrazení může rozhodnout Ministerstvo průmyslu a obchodu v případě, že je to nutné pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování ČR zemním plynem a požádá o něj společně provozovatel přepravní soustavy a provozovatel dotčeného zásobníku plynu.
MPO současně určí i cenu, za kterou bude zásobník využíván. Hlavní slovo v určení ceny bude mít Energetický regulační úřad, protože MPO má cenu určit právě na základě stanoviska ERÚ. Cena by dle návrhu zákona měla být alespoň nákladová.

Legislativa ČR

Vláda předložila návrh dílčí novely energetického zákona, má za cíl lépe chránit spotřebitele

Energetický regulační úřad (ERÚ) vyzval všechny účastníky energetického trhu, aby při řešení možných problémů se zákazníky i ostatními účastníky trhu přihlíželi k omezením vyvolaným pandemií nemoci COVID-19. Úřad to dnes uvedl na svém <a target="_blank" href="https://www.eru.cz/cs/-/vyzva_dodavatelum">webu</a>. U drobných spotřebitelů hrozí podle něj zejména potíže s opožděnými platbami.
<blockquote>&#8222;Zákon sice zaručuje spotřebitelům, že pokud nedodrží své smluvní povinnosti vůči dodavateli energie v důsledku zásahu vyšší moci, neměla by jim za takové pochybení hrozit náhrada škody. Nicméně mohou být nadále vystaveni smluvní sankci, a to i v případech, kdy například nemohli odeslat platbu v hotovosti kvůli uzavřené pobočce pošty, karanténě či z jiného relevantního důvodu,&#8220; uvedl dnes energetický úřad.</blockquote>
ERÚ doporučuje zákazníkům s dodavatelem komunikovat a o problému ho co nejdříve informovat. &#8222;Ačkoliv většina dodavatelů kvůli snížení rizika šíření nákazy omezila provoz svých zákaznických center, v provozu zůstávají tzv. call-centra, případně je možné využít elektronickou komunikaci,&#8220; podotkl úřad.
Největší dodavatel elektřiny v Česku, společnost ČEZ, v pondělí uvedla, že umožní domácnostem kvůli šíření nákazy koronavirem v odůvodněných případech odklad plateb za energie až o tři měsíce. Zároveň firma ČEZ Prodej dočasně přestala vydávat požadavky na odpojení elektřiny a plynu u zákazníků, kteří budou kvůli epidemii v prodlení se splatností. S úlevami počítá i společnost ČEZ ESCO, která dodává energie podnikům. Opatření a úlevy zavádí i další firmy.
Podle ERÚ se potíže mohou dotknout i velkých odběratelů energie. &#8222;Kvůli současným omezením, ať již výroby, konání akcí, a tak dále , totiž někteří z nich nemohou využít nasmlouvanou rezervovanou kapacitu. Také v těchto případech žádá ERÚ licencované subjekty, aby při vyjednávání o úpravě smluvních podmínek, na které mají smluvní strany při podobných nenadálých událostech zákonný nárok, vyšly žadatelům co možná nejvíce vstříc,&#8220; dodal dnes úřad. Mezi postiženými jsou například organizátoři veletrhů, sportovních akcí nebo firem, které přerušily výrobu.
Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku ke dnešnímu ránu stoupl na 572. Podle aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví ve středu přibylo 110 nakažených, což je dosud nejvyšší denní počet zjištěných pozitivních případů. Vyléčeni zůstávají tři lidé. Počet testů překročil 9400, ve středu laboratoře vyšetřily 1738 lidí. Počet testovaných se zvyšuje.
V Česku se nákaza koronavirem poprvé prokázala 1. března. Kvůli šíření koronaviru platí v zemi nouzový stav, výrazné omezení volného pohybu lidí i většiny aktivit. Situaci bude vláda znovu řešit dnes odpoledne.

ERÚ vyzval kvůli viru dodavatele ke shovívavosti vůči klientům

Spotřeba elektřiny loni v Česku meziročně stagnovala na 73,9 terawatthodiny (TWh), plynu stoupla o 4,7 procenta na 8,56 miliardy metrů krychlových. Klesla naopak výroba elektřiny, a to o jednu TWh na 87 TWh. Vyplývá to z předběžných dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které má ČTK k dispozici.
<blockquote>&#8222;I když data zatím nejsou finální, ze statistik můžeme vyčíst alespoň předběžné výsledky za celý rok 2019. Podle aktuálně dostupných údajů celoroční výroba elektřiny klesla přibližně o 1,2 procenta a její celková spotřeba stagnovala. Rostla ale spotřeba domácností, a to o 1,4 procenta,&#8220; uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Na rostoucí spotřebu zemního plynu má podle něj v posledních letech kromě teploty stále větší vliv cena elektřiny, která vede k většímu využití paroplynových elektráren. &#8222;I přes vyšší venkovní teploty v průběhu zimy tak celoroční spotřeba zemního plynu roste,&#8220; dodal Trávníček.
K výsledkům za samotné čtvrté čtvrtletí úřad uvedl, že po dvou předchozích čtvrtletích, kdy spotřeba elektřiny v Česku meziročně rostla, zamířila ve čtvrtém čtvrtletí opačným směrem. Naměřená spotřeba 19,4 TWh představuje v meziročním porovnání pokles o 1,7 procenta. Nejvyšší propad byl zaznamenaný Moravskoslezském kraji (- 4,5 procenta), nejvyšší růst byl patrný ve Středočeském kraji (+ 1,6 procenta), podotkl ERÚ.
Výroba elektřiny v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhla 23,7 TWh, což je meziroční propad o 1,3 procenta. &#8222;Největším dílem přispěly k poklesu parní elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o 9,9 procenta. Výrazně více energie naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+ 23 procent), znatelně si polepšily také malé a velké vodní elektrárny (+ 32 procent) či větrné elektrárny (+ 4,5 procenta),&#8220; sdělil energetický úřad.
Dále uvedl, že spotřeba zemního plynu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2,65 miliardy metrů krychlových, proti stejnému období předcházejícího roku klesla o 0,1 procenta. &#8222;Značný vliv měly vysoké venkovní teploty, jejichž průměr se v posledním čtvrtletí pohyboval na 5,8 stupně Celsia, tedy o 2,4 stupně Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem. Pokud bychom vliv teploty odečetli, přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu by činila 2,88 miliardy metrů krychlových, což by odpovídalo meziročnímu nárůstu čtvrtletní spotřeby o 1,3 procenta,&#8220; doplnil ERÚ.

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019*</td>
<td valign="middle">86,98</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ERÚ.

* &#8211; předběžný údaj

ERÚ: Spotřeba elektřiny loni v Česku stagnovala, spotřeba plynu stoupla

Deklarace, která má pomoci v boji s takzvanými energetickými šmejdy, byla aktualizována a ještě se zpřísnila. Po dnešním jednání dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ), České obchodní inspekce (ČOI) a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) to řekl prezident SOCR ČR Tomáš Prouza. Zástupci ERÚ a ČOI upozornili, že počet podání a stížností od spotřebitelů na nekalé praktiky stále roste.
V původní deklaraci z jara letošního roku se společnosti zavázaly k dodržování pravidel, která mají přispět ke kultivaci prodeje energií v Česku. Radní ERÚ Ladislav Havel dnes uvedl, že za 11 měsíců letošního roku řešil ERÚ 13.165 podání, meziročně o 5,3 procenta více. Podle úřadu stále přibývá problémů a podání v souvislosti s aukcemi energií a se zprostředkovateli. Podání může být stížností, ale i dotazem či žádostí o zjištění informace.
Úřad dnes dále sdělil, že kvůli protispotřebitelskému jednání se uskutečnilo nebo uskutečňuje 15 sankčních správních řízení, které se dotýkají 300.253 spotřebitelů. ERÚ letos pravomocně udělil v těchto řízeních sedm pokut v celkové výši 4,553.000 Kč, nepravomocně v dalších pěti řízeních 8,095.000 Kč.
Zprostředkovatele energií kontroluje ČOI. Její mluvčí Jiří Fröhlich řekl, že inspekce během prvních tří čtvrtletí prověřila 28 subjektů, a pouze ve třech případech nezjistila porušení zákona. Nejvyššími pravomocnými pokutami je podle něj milionová pokuta pro společnost Regionální energie a 900.000 Kč pro firmu Centrální výběrová řízení. Za poslední rok eviduje podle něj ČOI v záležitosti takzvaných energetických šmejdů 10.000 podnětů, číslo označil za enormní.
Budoucí signatáři materiálu představeného dnes SOCR ČR mimo jiné slíbí, že mezi sebou bude sdílet výpovědní lhůty, nebudou se zákazníky uzavírat smlouvy se závazkem delším než 36 měsíců, nebo že nový dodavatel bude zákazníka dostatečně dopředu informovat o uzavření smlouvy a datu zahájení dodávky.
Novou verzí deklarace se dodavatelé také zavážou kontrolovat způsob prodeje u zprostředkovatelů a v případě zjištění neetických praktik budou mít za povinnost požadovat okamžitou nápravu či případně ukončit s daným zprostředkovatelem spolupráci.
<blockquote>&#8222;Květnovou iniciativou jsme se snažili s předstihem několika měsíců uvést v život opatření, se kterými počítala nová legislativa. Dnes už v případě účinnosti novely energetického zákona nehovoříme o několika měsících, ale o roku 2021, proto nám už nejde jen o výzvu, ale o vytvoření skutečné platformy,&#8220; dodal Prouza.</blockquote>
Zpřísnění podmínek deklarace je podle svazu mimo jiné reakcí na pomalou přípravu legislativy na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu.
Náměstek ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla dnes ČTK řekl, že novelu zákona, která záležitost řeší, projedná v lednu opět Legislativní rada vlády. Kdy by mohla začít platit odhadovat nechtěl. &#8222;Chtěl bych, aby to bylo co nejdříve,&#8220; podotkl.
K původní deklaraci se <a target="_blank" href="http://www.socr.cz/clanek/bojujeme-s-energetickymi-smejdy/">přidalo</a> 30 firem, které pokrývají přes 80 procent trhu. Jde například o ČEZ, E.ON, Pražskou plynárenskou, Centropol nebo Bohemia Energy. U nové verze bude novinkou, že se k ní budou moci připojit dodavatelé elektřiny a plynu výhradně poté, co jejich žádost schválí SOCR ČR.

Deklarace proti energetickým šmejdům se zpřísnila, podání přibývá

Výroba elektřiny v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 6,3 procenta na 19,2 terawatthodiny (TWh). Spotřeba proti tomu ve stejném období stoupla o 1,1 procenta na 16,8 TWh. V tiskové zprávě to dnes uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejvyšší nárůst spotřeby byl podle úřadu zaznamenán ve Středočeském kraji (plus 4,1 procenta), největší pokles naopak v Jihomoravském kraji (minus tři procenta).
<blockquote>&#8222;Rychleji, než by odpovídalo celorepublikovému průměru, rostla spotřeba domácností. Domácnosti meziročně spotřebovaly o 1,3 procenta elektřiny více a spotřeba se u nich zvýšila ve všech krajích &#8211; nejvíce ve Středočeském, o 3,4 procenta, nejméně v Olomouckém, o 0,2 procenta,&#8220; řekl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Podle úřadu i nadále trvá převis exportu elektřiny z ČR nad jejím dovozem, rozdíl se však meziročně snížil o 35 procent (1,4 TWh).
Čtvrtletní spotřeba zemního plynu podle úřadu vzrostla o 18,1 procenta na 1,247 miliardy metrů krychlových. &#8222;Největší podíl tvořila spotřeba velkoodběratelů (73,7 procenta), z nejvýznamnějších odběratelů byl patrný především zvýšený provoz plynové elektrárny Počerady II. Domácnosti se na spotřebě plynu v uplynulém čtvrtletí podílely necelou desetinou,&#8220; uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort. K nárůstu spotřeby plynu podle něj došlo napříč všemi kraji republiky, a to přesto, že třetím čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně nadprůměrné a průměrná teplota (17,3 stupňů Celsia) se pohybovala o 1,3 stupňů Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem.
<figure id="attachement_11814" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg" alt="EPH - Pražská teplárenská" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Teplárny pak ve třetím čtvrtletí vyrobily 24.708 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 procenta více, doplnil ERÚ. Při výrobě se podle úřadu nejvíce uplatnilo hnědé uhlí (35 procent), následované biomasou (17 procent) a zemním plynem (16 procent).

ERÚ: Výroba elektřiny meziročně klesla, spotřeba stoupla

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyzvala dopisem ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby resort otevřel český energetický trh novým trendům a legislativně ukotvil například akumulaci energie. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Úřad podle něj kvůli chybějící legislativě nemůže vydávat pro akumulace licence, tedy povolení k podnikání, aby tyto zdroje mohly vykonávat svou činnost.
<blockquote>„Rádi bychom, aby byly jasně definovány mantinely a pravidla právě pro nové technologie. Jednou z nich je akumulace. Podle mého názoru je to nový prvek v rámci energetické soustavy. Čili podobně, jako je například v zákoně definováno, jaká práva a povinnosti má distributor, výrobce, obchodník, zákazník, tak by tam mělo být definováno, jakou úlohu hraje akumulace,“ uvedl Trávníček.</blockquote>
Havlíčkův náměstek pro oblast energetiky René Neděla ČTK řekl, že ministerstvo v připravované novele energetického zákona s akumulací nepočítá. „Nicméně v Národním akčním plánu pro chytré sítě (NAP SG), který byl aktualizovaný schválený vládou, jsou oblasti, kde chceme akumulaci analyzovat, ať ji můžeme do nadcházející legislativy kompletně zařadit,“ uvedl.
Akumulaci podle něj chce ministerstvo řešit komplexně a maximálně využít její pozitiva. „Proto budeme dělat pilotní projekty a testovat její využití i v oblasti podpůrných služeb pro společnost ČEPS,“ sdělil. Takzvanými podpůrnými službami je možné regulovat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Dnes je spolu s uhelnými a plynovými zdroji zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny. „Co se týče dopisu ze strany ERÚ, tak doporučujeme na přechodnou dobu využít licenci na výrobnu,“ dodal náměstek.
Akumulace by měla být součástí zcela nového energetického zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá. Věcný záměr by měl být předložen vládě v polovině roku 2020, následně na něj naváže příprava paragrafového znění. Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován pětadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným.
Radní ERÚ v dopise, který má ČTK k dispozici, mimo jiné píšou, že by bylo chybou s ukotvením akumulace čekat na zcela nový zákon, protože to může vést až k zaostávání české energetiky s negativním dopadem do celé ekonomiky, nejen v rovině její konkurenceschopnosti.
Výzvu vedení ERÚ přivítal výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek, který současné nastavení podmínek pro stavbu bateriových systémů v ČR dlouhodobě kritizuje. „Pro dodávku z akumulačního zařízení do soustavy lze na akumulační zařízení bez potíží použít definici výrobny podle energetického zákona. Principiálně se činnost akumulačních zařízení neliší od přečerpávacích vodních elektráren, jejichž provozovatelé jsou běžně držiteli licence na výrobu elektřiny,“ řekl dnes ČTK Fousek.
Už dříve uvedl, že podle kodexu přenosové soustavy ČEPS lze navíc nyní tato zařízení stavět prakticky jenom u takzvaných točivých výroben s turbínou u již postavených tepláren nebo elektráren. Nikoliv však u obnovitelných zdrojů nebo u těch postavených na zelené louce.

Rada ERÚ vyzvala Havlíčka, aby v legislativě ukotvil akumulaci energie

Současná proměna energetiky zřejmě do budoucna zvýší regulovanou část ceny energií. Důvodem budou náklady spojené s nejrůznějšími technologickými změnami, které se v energetické soustavě postupně zavádějí. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček. Úřad dnes dopoledne představí regulovanou část cen elektřiny a plynu pro příští rok, kterou určuje. Zmíněný trend se podle Trávníčka ale projeví až v následujících letech.
<blockquote>&#8222;Jsou tam protichůdné vlivy, nicméně celková koncepce spěje v energetice k vyššímu technologickému zabezpečení celkového provozu a zabezpečení spolehlivosti dodávek. Z toho vyplývají vyšší náklady. Neříkám, že to bude příští rok nebo za dva roky, ale očekávám, že meziroční nárůsty postupně budou vyšší, než jsme zvyklí teď,&#8220; uvedl Trávníček.</blockquote>
Výši možného nárůstu cen neupřesnil. Příkladem změn podle něj může být zavádění nejrůznějších chytrých energetických řešení &#8211; Smart Grids, ale i plánovaný rozvoj elektromobility.
U elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu výsledné ceny, u plynu asi čtvrtinu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Loni v listopadu ERÚ oznámil, že pro letošní rok regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v průměru o 2,2 procenta, u plynu pak regulované ceny klesly o 2,5 procenta.
Z vyjádření analytiků i samotných dodavatelů, které ČTK oslovila, vyplývá, že část českých domácností si příští rok opět připlatí za elektřinu, cena plynu by se proti letošku příliš měnit neměla. Úpravy cen dodavatelů budou podle nich různorodé, záležet bude na tom, jakou smlouvu mají lidé uzavřenou a k čemu všemu danou komoditu využívají.
<blockquote>&#8222;Předpokládám, že u elektřiny by se mohl růst regulovaných cen pohybovat v rozmezí jednotek procent. U plynu očekávám spíše stagnaci jak u regulovaných, tak neregulovaných cen,&#8220; uvedl před dnešním oznámením cen na rok 2020 ze strany ERÚ analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý.</blockquote>
Lidem s fixovanou cenou se platba nezmění. Například mluvčí dodavatele Bohemia Energy Hana Novotná ale už dříve upozornila, že i tento postup je dvojsečný. &#8222;V případě, že cena již pouze poroste, tak po uplynutí doby fixace se ani tito zákazníci vyšší ceně nevyhnou a navíc mohou čelit třeba i skokovému zvýšení ceny,&#8220; dodala.