Zásobníky plynu v ČR jsou už plné z 80 pct, jak požaduje norma EU

Zásobníky plynu v Česku jsou plné z 80 procent. Na twitteru to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je to rekordní úroveň. Česko tak dosáhlo hranice, na kterou musí státy Evropské unie zásobníky naplnit do letošního listopadu. Unijní ministři energetiky se na tom v červnu dohodli kvůli tomu, aby země EU byly připraveny na případné vážné narušení dodávek plynu z Ruska.

„Jsme na historickém maximu. Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe,“ napsal Fiala.

„Letos jsme zavedli pravidlo, aby plynové zásobníky v zemích EU musely být před zimou naplněny alespoň na 80 procent. V ČR jsme dnes tuto hranici překročili a máme dvě miliardy a 687 milionů kubíků (plynu),“ uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Roční spotřeba v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu a z Ruska získává Česko podle Síkely zhruba 98 procent spotřebovaného plynu. Před týdnem, kdy byly zásobníky plynu v Česku plné zhruba ze 77 procent, Síkela řekl médiím, že plyn v nich by pokryl spotřebu v zemi zhruba do ledna. Česko plánuje kvůli omezení závislosti na Rusku využít plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. To by podle dřívějšího vyjádření Síkely prodloužilo spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce.

Někteří unijní činitelé jsou přesvědčeni o tom, že Rusko využije plánovanou údržbu plynovodu Nord Stream 1 pro trvalé odstavení EU od dodávek plynu. Moskva podle nich tento krok chystá jako odvetu za unijní sankce, včetně částečného embarga na ruskou ropu, které byly zavedeny v reakci na ruskou okupaci Ukrajiny.

Dnes ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil, že ve středu 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity. Nyní je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně.

Na úterý svolal Síkela do Bruselu mimořádné jednání ministrů energetiky zemí EU o krizi v dodávkách zemního plynu. Česko od července převzalo půlroční předsednictví v Radě EU.