Šok ze zdražování plynu dopadne na Česko tvrději než na západ Evropy

oEnergetice.cz, ČTK
oEnergetice.cz, ČTK
14. září 2026, 13:46
53 komentářů
Šok ze zdražování plynu dopadne na Česko tvrději než na západ Evropy

Šok z možného prudkého zdražování plynu se bude v jednotlivých členských státech Evropské unie projevovat různě. Ve střední a východní Evropě včetně Česka bude větší. Výhodu budou mít země, které plyn získávají z různých zdrojů a mají vysoký podíl obnovitelné a jaderné energie. Podle agentury APA to vyplývá z nedávné simulace provedené v rámci projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování (ESPON).

Podle analýzy ESPON by dopad cenového plynového šoku na inflaci měl být méně závažný v západní, severní a jižní Evropě, tedy například v Německu, Rakousku, Francii, ve Skandinávii a také ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Naproti tomu nejvíce zasaženy by byly členské státy ve východní části unie, jako jsou Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, pobaltské země a části Rumunska.

"Země s vyšší energetickou účinností, více diverzifikovanými energetickými systémy a s menší závislostí na dovozu fosilních paliv jsou proti takovým šokům lépe chráněny," uvádí se podle APA v tiskové zprávě projektu, který koordinoval vídeňský výzkumný ústav CESAR (Centre of Economic Scenario Analysis and Research).
Podzemní zásobník Etzel
Podzemní zásobník Etzel. Zdroj: STORAG ETZEL GmbH

V případě zemí střední a východní Evropy autoři analýzy poukazují zejména na vysokou závislost na fosilních palivech. Ta v kombinaci s omezenou rozpočtovou flexibilitou podle nich bude zhoršovat negativní dopady prudkého růstu ceny zemního plynu.

Z jednotlivých hospodářských odvětví by šok způsobený cenami plynu nejvíce zasáhl energeticky náročné podniky, které se zabývají výrobou kovů, cementu či skla. Dále by pak postihl rafinerie a chemický průmysl. V rámci energetického sektoru by se vysoké ceny plynu projevily především růstem cen elektřiny, neboť v zemích EU se k její výrobě v různé míře využívají elektrárny spalující plyn.

Komentáře (53)

Miloslav Černý14. září 2026, 14:35

Zdražování energií může být podnětem k větší akceleraci OZ i u nás. Co je doma, to se počítá. Věčné handrkování nám nepomůže. Rezervy jsou značné.

Vítězslav Novák14. září 2026, 16:32

Státy závislé na občasných zdrojích potřebují regulovatelné zdroje s rychlým náběhem. Tedy drahé plynové elektrárny. Čím vic OZE, tím vic plynu.

Jan Veselý14. září 2026, 17:49

Takhle to vypadá, když se někdo tak zamiluje do nějaké rádoby vtipné urážky, že si pak ani neuvědomuje, že mezi OZ, neboli obnovitelné zdroje, patří i geotermální energie, kterou velice ochotně používá na vytápění kopec lidí, firem a institucí. O občasnosti tady mluvit nelze ani omylem. A nahrazuje to dominantní způsob spotřeby plynu v ČR.

Vítězslav Novák14. září 2026, 19:15

Kolik z OZE je geotermalnich? Tedy v zemich, které nemaji to štěstí ležet na rozhraní kontinentálních desek, jako Island?

Jan Veselý14. září 2026, 19:38

Všechna teplená čerpadla čerpají geotermální teplo. V ČR jsou jich statisíce, 7 TWh tepla ročně.

Mex14. září 2026, 22:02

Opravdu?

Podle mě je u nás většina tepelných čerpadel vzduch-voda. Jenom menší část bude voda-voda nebo země-voda, které využívají geotermální energii z vrtu nebo plošného kolektoru.

Vítězslav Novák15. září 2026, 07:40

Když zahrabete hadici půl metru pod zem, tak máte ke geotermálnímu teplu zatracene daleko.

Emil14. září 2026, 22:10

Všechna tepelná čerpadla čerpají geotermální teplo, kromě 92 % tepelných čerpadel, které to nedělají, protože těch co skutečně čerpají geotermální teplo je v ČR jen 8 %.

Jaroslav Studnička15. září 2026, 07:59

Vy jste tedy v samostudiu základů energetiky moc nepostoupil od posledního faux pas s "přehřátou párou".

Jan Veselý15. září 2026, 09:16

Aha, tady došlo k nedorozumění. Pro mě geotermální energie není jen teplo ze země, ale celkové teplo Země, včetně toho, které je ve vzduchu. To je jen problém definice.

Pro jednoznačnost, nahraďte si prosím pojem "geotermální energie" za "energie prostředí", aby to ve vás neindukovalo nějaké zavádějící myšlenky.

@Studnička - Zdravím svého osobního hatera. Umíte i něco jiného?

Jaroslav Studnička15. září 2026, 11:50

Ano umím. Nepletu si pojmy s dojmy a těmi dojmy se nesnažím "školit" ostatní diskuzující.

Vítězslav Novák21. září 2026, 12:39

Někdo říká "nedorozumění", někdo "základní neznalost".

Na mě to dělá dojem spíše toho druhého...

Emil15. září 2026, 13:10

Tak to opravdu není problém definice ale vaší neznalosti. "Teplo ve vzduchu" totiž prakticky výhradně pochází ze slunečního záření a nikoliv z geotermální energie. Kdyby Slunce zmizelo, teplota vzduchu by klesla na nějakých -240 až -250 °C, tj. jen nějakých 20-30 °C nad absolutní nulou.

Miloslav Černý14. září 2026, 19:39

Nejsou to jenom geotermální zdroje, které jsou teprve na začátku rozvoje. Na těchto stránkách se to dlouhodobě probírá. Čím větší kapacita v OZ, tím větší předpoklad pro větší využití akumulace, tím nižší spotřeba záložních fosilních zdrojů, kam patří i CNG.

Jan Veselý14. září 2026, 19:42

Jo, a těch cca 45 TWh v palivovém dříví je perfektně řiditelný a směšně levně skladovatelný zdroj energie, obnovitelný.

Vítězslav Novák15. září 2026, 07:44

Taky bychom mohli využít sovětských zkušeností z prvních porevolučních let a topit sušenými rybami zvanými vobla... jenom nevím, jak by byl vhodný kapr...

Vladimír Krteček14. září 2026, 14:59

Mozna i uhli nam jeste dobre …

Vladimír Krteček14. září 2026, 15:26

…… bude dobré.

Jarda14. září 2026, 15:42

Souhlas, mám doma zásobu na cca 4 roky.

Voják se stará, voják má.

Honza Nedvěd14. září 2026, 15:44

... Dobré k tomu, aby si Tykač a spol namastili kapsy. Elektřinu prodají draze, za tržní ceny, které určují závěrné elektrárny na plyn. Sedřou nás z kůže, jako na začátku války. Platit a dýchat to budeme všichni. Naivita českých voličů je nekonečná. Na té je to celé postavené.

Jarda14. září 2026, 16:08

Pamatujete ještě na volební slogan nejsilnější vládní strany "Volte levnější energie"?

Mají premiéra, ministryni financí i ministra průmyslu a obchodu, jistě to brzo vyřeší, tak jak to požadovali v opozici.

Vítězslav Novák14. září 2026, 16:37

A co byste si představoval vy? Má být charita, protože vám se tržní ceny nelíbí? Nebo návrat k socialismu?

Jaroslav Studnička14. září 2026, 20:07

Tak že místo potřebné elektřiny to budeme řešit ručně pletenými svetry?

Milan Vaněček14. září 2026, 17:47

Znovu opakuji, je jasné proč to tak nevýhodně na Českou republiku dopadá. Je zásadní chyba EU že se snaží v energetice (která má být záležitostí jednotlivých států unie, jak to ve smlouvách EU zatím je) nasadit jednotný mustr a závazky na všechny. Takže současnost vyhovuje třeba Španělsku, někdo si to dovedl zařídit (Francie), někdo tím nejvíc trpí (ČR), ....

Pro ČR by byl nejlepší přístup USA: každý stát si v energetice stanovuje svá pravidla (třeba uhlíkové odpustky jsou velkou většinou nula, ale třeba v Kalifornii až cca polovina toho co v EU). Různé státy USA mají různé podmínky pro OZE, plyn, uhlí... stejně tak jako různé státy EU mají zcela různé podmínky pro hnědé uhlí (u nás, v Německu a Polsku elektrárna, do níž bylo mohutně investováno na odsíření, atd, sedí přímo u dolu, žádný transport, historicky zde byly velké až nadbytečné kapacity, které se ale urychleně NIČÍ kvůli pochybné nevědecké ideologii (v Německu navíc zničili i jádro).

No a současné dvě probíhající války ve světě pak nyní ukazují, jak nesmyslné bylo odstřihávat se/odstřihnout se (či embargovat, či trestat povolenkami) od LOKÁLNÍCH zdrojů výroby elektřiny a energie vůbec.

Je pro mne smutné, že já, takový velký propagátor fotovoltaiky a baterií, které během jedné či dvou dekád budou už v energetice dominovat prakticky všude, musím zkušeným starým energetikům říkat taková jednoduchá fakta (i když vím, že nic nezměním).

Emil14. září 2026, 17:57

"Budou dominovat prakticky všude", kromě Vaněčkovy vlastní střechy, "takového velkého propagátora fotovoltaiky"...

Milan Vaněček14. září 2026, 18:33

Zeptejte se někoho, kdo tomu rozumí, a je úspěšný, třeba Elona Muska. Ten Vám to potvrdí.

Jaroslav Studnička14. září 2026, 20:02

To co ve svém příspěvku kritizujete ovšem nezpůsobili energetici staří ani mladí, tak že jim zrovna vy nemáte co radit.

Zpackaná energetika Německa nebo centrální zásahy z Bruselu jsou čistě politického charakteru.

Milan Vaněček14. září 2026, 20:33

Já neradím ani energetikům (různí energetici sledují s různým úspěchem své různé zájmy), ani politikům, kteří sledují ???.

Já fandím racionalitě, vědě a technickému pokroku a jen podotýkám, jak nesmyslná je česká energetická politika (a energetická politika EU).

Jaroslav Studnička15. září 2026, 07:56

Pokud jde o slovíčkaření, pak upravuji svů komentář: "...tak že jim zrovna vy nemáte co říkat."

Česká energetická politika v mnohých ohledech musí kopírovat chybnou energetickou politiku EU, to je prostě realita.

Ve svém výčtu vám chybí "fandím ideologickému pohledu".

Milan Vaněček15. září 2026, 09:44

Tohle může říkat politik nebo manažer. Ale ne vědec nebo technik. Technický pokrok nemůže být založen na lži.

Bob15. září 2026, 00:36

U některých států uvádí článek malé dopady zdražování plynu, přestože jejich spotřeba ZP "na hlavu" je velmi vysoká.

Rád bych tedy věděl, z čeho autor tak usuzoval.

Konkrétně se jedná o Německo, kde ZP navíc často určuje i cenu elektřiny a hlavně Itálie, kde kromě vysoké spotřeby ZP per capita se i elektřina většinově vyrábí ze ZP.

Níže dávám tabulku vytvořenou pomocí AI:

Pořadí Stát Spotřeba (TJ, 2025) kWh/osoba/rok (výpočet)

1 Nizozemsko 1 190 857 TJ ~ 67 000 kWh/os

2 Belgie 1 262 479 TJ ~ 55 000 kWh/os

3 Itálie 2 404 660 TJ ~ 41 000 kWh/os

4 Německo 3 114 237 TJ ~ 37 000 kWh/os

5 Rakousko 285 671 TJ ~ 31 000 kWh/os

6 Česko 706 882 TJ ~ 28 000 kWh/os

7 Slovensko 194 132 TJ ~ 35 000 kWh/os

8 Maďarsko 255 147 TJ ~ 26 000 kWh/os

9 Francie 1 237 480 TJ ~ 19 000 kWh/os

10 Polsko 2 416 906 TJ ~ 18 000 kWh/os

11 Španělsko 1 120 666 TJ ~ 23 000 kWh/os

12 Portugalsko 348 159 TJ ~ 34 000 kWh/os

13 Řecko 107 556 TJ ~ 10 000 kWh/os

14 Rumunsko 330 676 TJ ~ 17 000 kWh/os

15 Bulharsko 67 527 TJ ~ 10 000 kWh/os

16 Chorvatsko 92 761 TJ ~ 23 000 kWh/os

17 Slovinsko 32 762 TJ ~ 16 000 kWh/os

18 Irsko 108 540 TJ ~ 21 000 kWh/os

19 Dánsko 101 054 TJ ~ 17 000 kWh/os

20 Finsko 24 488 TJ ~ 4 500 kWh/os

21 Švédsko 12 028 TJ ~ 1 200 kWh/os

22 Estonsko 12 028 TJ ~ 9 000 kWh/os

23 Lotyšsko 13 086 TJ ~ 7 000 kWh/os

24 Litva 23 101 TJ ~ 8 000 kWh/os

25 Kypr 0 TJ 0 kWh/os

26 Malta 0 TJ 0 kWh/os

27 Lucembursko 105 067 TJ ~ 160 000 kWh/os (extrém kvůli malému počtu obyvatel)

28 Velká Británie 3 123 457 TJ ~ 46 000 kWh/os

Jarda15. září 2026, 07:36

Bobe, bohužel jste si zase nevšiml, že si ta vše AI vymýšlí.

To si to nedokážete po sobě ani zkontrolovat?

Bob15. září 2026, 18:59

Co se týká Německa a Itálie, vím to i bez AI.

Jestli tam vidíte zásadní chyby v číslech, klidně opravujte a dejte ta správná nejlépe s odkazy na zdroj.

Jarda16. září 2026, 07:19

A jste si jistý, že to víte i bez AI?

AI mi řekla, že nemáte slepě věřit AI, nikdy.

Pro začátek se můžete osobně podívat na to vaše pořadí, které žádným pořadím není.

Bob16. září 2026, 10:15

Jsem si jistý, že to vím i bez AI a dodatečně jsem to (na Váš popud) i kontroloval dle Eurostatu.

To, že tabulka není seřazena sestupně (a jednotka) ale nic nemění na podstatě: že Německo a hlavně Itálie jsou na ZP závislé podstatně více, než ČR.

Takže můžete na takové věci upozornit, ale ne "shazovat" kvůli formalitám podstatu problému. Nejlépe, kdybyste doplnil/opravil nedostatky.

Ale to byste se musel jmenovat jinak, než Jarda.

Ten umí jen kritizovat, ale faktický přínos nulový.

Jarda16. září 2026, 16:26

Hmm a co tohle, je to dostatečně přínosné?:

Bob 15. září 2026, 00:36

Česko spotřeba ZP za rok 2025: 706 882 TJ

-

Bob 15. září 2026, 19:05

Česko spotřeba ZP za rok 2025: 285 687 TJ

Bob16. září 2026, 22:29

Na konstruktivní příspěvek (ale to nebyl Váš) odpovídám a kontroluji. Tady ten mezivýsledek mělo AI chybně, tak jsem opravil. Nicméně konečný výsledek (spotřeba plynu/na hlavu) je od počátku správně a o to šlo.

A nemám na rozdíl od Vás problém chybu přiznat.

Jak už jsem psal, výsledek u Německa a Itálie jsem tušil od počátku a proto jsem zadal úkol AI, aby prošlo celou Evropu a dodalo čísla.

Jarda17. září 2026, 07:17

Je fajn, že přiznáte chybu.

Ještě kdybyste se mi omluvil, za ty osobní invektivy.

Můžete tu výslovně potvrdit, že všechna ostatní čísla z příspěvku 15. září 2026, 00:36 jsou správná a stojíte si za nimi?

Bob17. září 2026, 11:33

V tom, co tvrdím od počátku (větší význam ZP v Německu a Itálii oproti nám) žádná chyba nebyla. Mezivýsledek (chyba AI) byl sice špatně, ale to není podstatné.

Nemám se za co omlouvat. Vy se chytíte vždy nějaké nepodstatné, často formální věci a na to stavíte přesvědčení, že Vy máte pravdu a ten druhý vše špatně.

Viz. neseřazený seznam. Po půlnoci už jsem opravdu neměl sílu to dále upravovat, zvláště, když i AI se zasekla a odmítla dále spolupracovat.

Něco jiného by bylo, kdybyste jako Jan Grmela poukázal na numerickou chybu. Ale na to jste vůbec nepřišel (respektive až po moji opravě). Vás zajímají hlavně prvoplánové formální nedostatky na kterých "shazujete" oponenta. Místo abyste se snažil porozumět problému a přispět faktickými údaji i pro ostatní čtenáře.

Jarda17. září 2026, 12:41

Již jsme si názorně dokázali, že se nejedná jen o neseřazený seznam ani o "rozdíly v jednotkách %".

Takže jsou všechny ostatní údaje seznamu již v pořádku, stojíte si za nimi?

Bob17. září 2026, 11:39

Mohu tu výslovně potvrdit, že čísla z 19.9. 2026 0:39 pro ČR, Itálii a Německo (s pozdější mojí opravou mezivýsledku pro ČR a jednotky), tedy zemí o kterých jsem psal jsou správně.

Jestli Vás tak zajímají země ostatní, můžete kontrolovat a dát sem jeden jednoduchý a přínosný příspěvek s výsledkem, místo Vašich obvyklých tirád.

Jarda17. září 2026, 14:01

Takže z tabulky 28 států jste ověřili údaje pouze u tří.

U zbývajících 25 nevíte, zda jsou správně, nebo chybně.

Ověřovat je nehodláte a má to udělat někdo jiný.

Přesto máte jasno v tom, že: „Jarda, jako obvykle, pokud jde o čísla, kecá.“

Bob17. září 2026, 18:20

Ty další státy jsou hodnotami (dle AI) v kontextu článku a mého tvrzení nezajímavé. Mne zajímaly hlavně ty 3, co jsem pak kontroloval

Pokud chcete tvrdit, že jsou ostatní chybné, kontrolujte a prokažte to.

Jarda pokud jde o čísla kecá, protože od počátku všechna čísla považuje za chybná bez jakékoliv kontroly.

Jarda18. září 2026, 07:54

Jediný, kdo tu o číslech kecá jsou vy.

Ve vaší tabulce spotřeby 27 států je:

23 údajů špatně, u ČR jste navíc opravil až po upozornění

4 dobře

Zdroj:

htt ps://ec. europa. eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Natural_gas_supply_statistics

Pokud máte pro vaše čísla jiný zdroj, než halucinující AI, tak ho pošlete.

Bob18. září 2026, 13:21

I tak kecáte, těch dobrých je o dost více (psal jsem, že rozdíly v % neřeším). A ty rozdíly nejsou jen halucinace AI, rozdíly jsou i podle použitých zdrojů. Mimochodem ani sám Eurostat se na svých stránkách neshoduje. Váš odkaz (plyn za celý rok) se neshoduje u 8 států se součtem měsíčních spotřeb za stejný rok kde jsem na Eurostatu kontroloval já).

Ale podstatné je, na co jsem ten seznam použil: na hrubou filtraci, o které státy se zajímat v kontextu článku (spotřeba per capita). A i z toho seznamu AI s nepřesnostmi vyšel správný výsledek. Hodnocení zemí v článku se neshoduje s hodnotami spotřeby plynu per capita u těch 3 vybraných zemí: Německo, Itálie a ČR. Navíc u těch 3 zemí kontrolováno a tam chyba nebyla.

Ten odkaz s poukazem na rozdíly jste měl dát už na počátku, místo zbytečných příspěvků, ale jak vidíte na rozpor mezi vyzněním článku (ČR má problém, Německo a Itálie nemá) a hodnotami spotřeby plynu per capita (Itálie 1,5* a Německo 1,3* více oproti ČR) to vliv stejně nemá.

Jarda18. září 2026, 15:21

Když jste posílal tabulku, tak jste byl přesvědčen, že je dobře celá.

Po mém upozornění 15. září 2026, 07:36 vás ani nenapadlo si ji zkontrolovat, raději jste začal urážet.

Ještě 16. září 2026, 10:15 jste tvrdil, že to zkontrolované máte.

Hlavně, že přesně víte, co a kdy jsem měl udělat já.

Bob19. září 2026, 16:41

Po Vašem a hlavně upozornění Grmely 15. září 2026, 13:39 jsem si zkontroloval ty 3 státy, kterým jsem se dále věnoval a tam byly hodnoty per capita správně.

Vy jste bez kontroly 15. září 2026, 07:36 tvrdil "že si ta vše AI vymýšlí." A vidíte, ona si u těch 3 nevymýšlela a dost možná ani i u těch ostatních, když prameny se liší dokonce i na stejném webu (Eurostat).

16. září 2026, 10:15 jsem odpovídal na Vaše: jestli jsem si jistý u Německa, Itálie a ČR a ty jsem zkontrolované v té době měl a znovu jsem v 10:15 zdůraznil, že se jedná o ty 3 státy.

Tak si nevymýšlejte.

Celé to začalo Vaším neuctivým, že si AI vše vymýšlí (a já nekontroluji) a přitom jste taky nekontroloval a i když ty 3 zásadní státy byly dobře. Tak se nedivte, že "jak se do lesa volá, tak se ozývá".

A navíc. kde jsem urážel?

Můj výrok: "Ten umí jen kritizovat, ale faktický přínos nulový." byl správný, protože jste nám sdělil jen, že si AI vše vymýšlí, ale žádný poukaz na konkrétní chybu, nebo dokonce správné číslo. To jste ostatně nedodal vůbec. A Vaše hodnocení výsledků typu "čísla se úplně neshodují" se dá využít k odmítnutí čehokoliv.

Příklad: třeba Dánsko

Chyba AI po kontrole je 12% (což je o něco více, než jednotky %), ale stejně ta větší chyba nemá význam, protože i opravená hodnota spotřeby plynu per capita je jen 15 000, takže Dánsko je stejně nezajímavé oproti Italským 41 000, Německým 37 000, nebo i našim 27 000.

Jarda21. září 2026, 07:21

Moje upozornění, že si vaše AI vymýšlí, je zcela oprávněné.

Pokud svou obhajobu stavíte na tom, že ze 27 států uvedla 4 správně, pak k tomu už nemám co dodat.

Snad jen doufám, že lidí s podobným přístupem k AI bude co nejméně.

Bob15. září 2026, 22:13

Jarda, jako obvykle pokud jde o čísla, kecá.

ČR, Německo a Itálii jsem nezávisle kontroloval a čísla sedí (neřeším rozdíly v jednotkách %). Akorát jednotka je MJ/osobu a rok.

Německo je na plynu oproti nám závislejší cca 1,3 krát a Itálie 1,5 krát.

Přitom v článku jsou jmenovitě Německo a Itálie uvedeny mezi státy, které zdražení plynu postihne málo a ČR mezi těmi, které to postihne hodně.

Ivan15. září 2026, 08:15

a přitom stačí políbit prsten putinovy a všeho bude dostatek..

Vítězslav Novák21. září 2026, 12:41

Někdo by se měl vrátit do 4. třídy ZŠ...

Jan Grmela15. září 2026, 13:39

Ty přepočty nesedí. ČR má 2,5x vyšší spotřebu, ale na hlavu to vychází skoro stejně jako v Rakousku? AI je potřeba kontrolovat a správně navigovat.

K tomu rozhodují geografická zóna, struktura spotřeby (průmysl, elektroenergetika, vytápění, domácnosti) a vztah ke kupní síle.

Bob15. září 2026, 19:05

ČR spotřeba ZP za 2025 285 687,740 TJ

Rakousko sp. ZP za 2025 299 047,686 TJ

Zdroj: Eurostat

Loading