Šok ze zdražování plynu dopadne na Česko tvrději než na západ Evropy

Šok z možného prudkého zdražování plynu se bude v jednotlivých členských státech Evropské unie projevovat různě. Ve střední a východní Evropě včetně Česka bude větší. Výhodu budou mít země, které plyn získávají z různých zdrojů a mají vysoký podíl obnovitelné a jaderné energie. Podle agentury APA to vyplývá z nedávné simulace provedené v rámci projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování (ESPON).

Podle analýzy ESPON by dopad cenového plynového šoku na inflaci měl být méně závažný v západní, severní a jižní Evropě, tedy například v Německu, Rakousku, Francii, ve Skandinávii a také ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Naproti tomu nejvíce zasaženy by byly členské státy ve východní části unie, jako jsou Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, pobaltské země a části Rumunska.

"Země s vyšší energetickou účinností, více diverzifikovanými energetickými systémy a s menší závislostí na dovozu fosilních paliv jsou proti takovým šokům lépe chráněny," uvádí se podle APA v tiskové zprávě projektu, který koordinoval vídeňský výzkumný ústav CESAR (Centre of Economic Scenario Analysis and Research).

V případě zemí střední a východní Evropy autoři analýzy poukazují zejména na vysokou závislost na fosilních palivech. Ta v kombinaci s omezenou rozpočtovou flexibilitou podle nich bude zhoršovat negativní dopady prudkého růstu ceny zemního plynu.

Z jednotlivých hospodářských odvětví by šok způsobený cenami plynu nejvíce zasáhl energeticky náročné podniky, které se zabývají výrobou kovů, cementu či skla. Dále by pak postihl rafinerie a chemický průmysl. V rámci energetického sektoru by se vysoké ceny plynu projevily především růstem cen elektřiny, neboť v zemích EU se k její výrobě v různé míře využívají elektrárny spalující plyn.