Německo obrací v otázce plynu. Státnímu dovozci nařídilo doplnit nezvykle nízké zásoby

Německá vláda nařídila státnímu dovozci plynu SEFE, aby urychlil doplňování nezvykle nízce naplněných zásobníků plynu a do poloviny prosince nakoupil a uskladnil dalších 8 TWh zemního plynu. Merzův kabinet tak přistoupil k přímému zásahu do trhu, kterému se dosud snažil vyhnout kvůli obavám z dalšího zdražování. Zásobníky napříč EU jsou naplněny ze 71 procent, německé pouze z 58 procent. Přestože evropské instituce zatím považují dodávky za stabilní, nízké rezervy zvyšují citlivost trhu na zimní počasí a výpadky dovozu LNG.

Kabinet kancléře Friedricha Merze ukládá své společnosti Securing Energy for Europe (SEFE), aby do 15. prosince nakoupila a uskladnila dodatečných 8 TWh zemního plynu. Informaci deníku Handelsblatt potvrdil obchodní ředitel SEFE Hamead Ahrary. Dle spolkového ministerstva hospodářství a energetiky dohodla ministryně Katherina Reicheová postup s kancléřem v reakci na přetrvávající geopolitická rizika.

Nejde přitom o plošný příkaz všem dovozcům, ale o pokyn státu v roli vlastníka společnosti. Zatímco v polovině září Reicheová podnik k rychlejšímu plnění pouze vyzvala, nyní jsou nákupy závazné. Ministerstvo současně očekává, že ostatní účastníci trhu budou dál zajišťovat zimní zásoby. Rozhodnutí označuje také za signál směrem k nim.

Německo loni podle regulátora Bundesnetzagentur spotřebovalo 864 TWh plynu, takže nařízené nákupy představují necelé jedno procento roční spotřeby. Ve vztahu k celkové německé skladovací kapacitě přibližně 247,5 TWh odpovídá dodatečný objem asi 3,2 procentního bodu naplněnosti. Jde tedy o posílení rezerv. Nízký stav zásobníků přitom není pouze německým problémem.

Evropa má slabší rezervu. Německo patří k opozdilcům

Podle platformy AGSI sdružení Gas Infrastructure Europe dosahovala naplněnost zásobníků v EU ke 29. září 71,54 procenta, což odpovídalo přibližně 809 TWh uskladněného plynu. Ve stejný den loňského roku to bylo přibližně 82,5 procenta a průměr let 2021 až 2025 dosahoval 86,9 procenta. Letošní stav tak za pětiletým průměrem zaostává asi o 15,5 procentního bodu.

Německé zásobníky byly ke stejnému dni naplněny pouze z 58 procent. Velmi podobně je na tom Nizozemsko, které patří rovněž k zemím EU s největší kapacitou zásobníků plynu. Největší objem zemního plynu v zásobnících má aktuálně Itálie, vysokou míru naplněnosti hlásí také Francie. České zásobníky jsou naplněny ze 76,5 %, což je nad evropským průměrem. V absolutním objemu to činí 34,6 TWh.

I přes nízkou naplněnost se aktuálně v německých zásobnících nachází 143 TWh zemního plynu. Samotnou bezpečnost dodávek je tedy nutné posuzovat podle kombinace zásob, dostupných dovozů, infrastruktury a poptávky, nikoli podle jediného ukazatele. Slabší rezervy nicméně znamenají pro Německo menší prostor pro zvládání dalšího výpadku dodávek bez výrazných cenových dopadů.

Letní plyn byl příliš drahý na uskladnění

Za letošním staven stojí souběh nepříznivých okolností. Po chladnější zimě vstupovala EU do dubna se zásobníky naplněnými pouze z 28 procent. Během léta pak doplňování rezerv komplikovaly výpadky LNG z Perského zálivu související s válkou v Íránu a narušením přepravy přes Hormuzský průliv.

Pro obchodníky však nebyla rozhodující jen vysoká cena samotného plynu, ale také rozdíl mezi cenou okamžitého nákupu a budoucího zimního prodeje. Obvyklý model, kdy obchodník nakoupí levnější letní plyn a uskladní jej pro dražší zimu, letos narušil nízký, případně záporný letně-zimní cenový rozdíl.

Při takové cenové struktuře slábne motivace vytvářet další zásoby nad rámec zajištění smluvních dodávek zákazníkům, přestože volná skladovací kapacita existuje. Situaci navíc zhoršily evropské vlny veder, které zvýšily spotřebu plynu při výrobě elektřiny a omezily množství dostupné pro vtláčení do zásobníků. Berlín tak řeší rozpor mezi potřebou vyšší bezpečnostní rezervy a tržními podmínkami, které její vytváření ekonomicky znevýhodňují.

Plyn by měl stačit. Rozhodne ale také počasí

Nízké zásoby samy o sobě ještě neznamenají, že Evropu čeká nedostatek plynu. Evropská komise a členské státy po zářijovém jednání koordinační skupiny znovu potvrdily, že dodávky zůstávají stabilní. Ve srovnání s krizí z přelomu let 2021 a 2022 se zlepšila diverzifikace dodavatelů, vzrostla kapacita dovozu LNG a snížila se také evropská spotřeba.

Výraznou nejistotou však zůstává počasí. Dle modelů německého sdružení provozovatelů zásobníků INES by při naplnění na 77 procent k 1. listopadu běžná zima umožnila plné pokrytí poptávky a zanechala zásobníky na začátku dubna přibližně z 38 procent plné. Při mimořádně nízkých teplotách by ale stejná počáteční zásoba nestačila a na některých lednových dnech by podle modelu mohl deficit pokrytí poptávky přesáhnout 25 procent.

Ani dosažení výchozích 77 procent k 1. listopadu přitom nelze považovat za automatické. Provozovatelé zásobníků již na začátku září upozorňovali, že by vyžadovalo podstatné zrychlení vtláčení.

Při souběhu chladné zimy v Evropě a Asii by navíc evropské státy musely intenzivněji soutěžit o omezenou nabídku LNG. Státní tajemník německého ministerstva životního prostředí Jochen Flasbarth proto upozorňuje, že i pokud země zimu objemově zvládne, cenové výkyvy a zdražování plynu mohou citelně zatížit její hospodářství.