USA oznámily dohodu s Německem ohledně plynovodu Nord Stream 2

No nevim nevim, jakou budou mít němci páku na rusko, v případě, že uzavřou všechno co půjde, postaví si "ekologické" paroplynky budou ještě rusko prosit, aby tam trošku toho plynu pustili a néé že oni budou diktovat co bude moct rusko pouštět do EU.

To Němci moc dobře vědí a proto tlačí na pilu většího rozvoje OZ, které budou stále více tuto možnost eliminovat. V tom jsme s nimi na jedné lodi. A Když se k tomu přidávají další důvody zde mnohokrát diskutované, tak se těmto snahám nelze vůbec divit.

Němci mohou kupovat jinde, mají zásobníky na půl roku spotřeby a půjde přes ně tranzit pro celou střední Evropu. Oni jsou naprosto v klidu a budou pracovat na postupném snižování spotřeby. A Rusové s tím nebudou moci udělat vůbec nic.

Předpokládám také, že Němci připraví k provozu LNG terminály ve Stade a Wilhelmshaven, takže vůči nim bude ruský vydírací potenciál omezený. Bohužel, dosud u plynu nepředepisovali na svých EU hranicích rovný přístup třetích stran (Komise s nimi o to vedla spor, nevím, jestli už to dopadlo dobře i pro zájmy ČR).

Rusko rádo zaplní terminály ve stade a wilhelmshaven svým LNG který je určitě levnější něž ,, molekuly svobody z usa. Ne nadarmo staví Rusko u Petrohradu další kapacitu LNG ..

A prozradite nám kde ho v tomhle objemu nakoupěj? Už tak musej řešit náhradu za plyn z Nizozemska. A zásobníky na půl roku teda nemaj (leda že by v zimě netopili). Spotřeba bude horko těžko klesat protože za chvilku vypnou poslední jaderny bloky a uhlí nemá na růžich ustlaný.

Přechod na plyn ve vytápění znamená zvýšení ceny, to znamená snížení návratnosti investice do zateplení, to znamená snížení potřeby tepla pro vytápění a energie pro letní chlazení. Takže pozitivní zpětná vazba. Ale chápu, že zastánci oškubávání lidu dodávkami energií jsou proti. Ovšem z mého pohledu je dobře že do toho kola vstoupíme.

...... snížení doby návratnosti .......

Přechod na plyn se ve vytápěni asi konat nebude (kromě CZT) ale stávající kotle ještě nějakou chvilku pojedou. A masivni přechod z plynu na elektřinu taky ne leda že by ho nařídili. Plyn je v Německu pořad výhodnej protože ekonomiku vytápěni elektřinou jim tam kazí vysoká cena elektřiny pro koncový zákazníky. Ale pak tady mate výrobu elektřiny a těch zbylejch 8 GW jádra který vypnou do konce 2022 a plno GW v uhli bude muset něco nahradit.

Koupí tam, kde jim budou ochotni prodat. A nezapomínejte, že hlavní část spotřeby zemního v Německu je na topení a tam má Německo i EU jasný plán snižování spotřeby. Největším nepřítelem Vladimíra Putina je zateplování.

Přesně takovou (ne)odpověď sem od Vás čekal. Teda čekal sem že napišete že na trhu ale to vyjde na stejno. Tak se laskavě podívejte jak vypadá trh s plynem v posledních tak 3-4 měsícich - plynu je málo a Evropa se leda muže přetahovat s Asií o LNG. Kdyby to bylo tak jednoduchý tak proč by si Němci přidělávali starosti a tlačili tolik na dokončeni NS2? Rozhádali se kvůli tomu s půlkou Evropy a s USA a vlastně i s Ruskem protože netlačili na 112%. Fakt by jim to stalo za to kdyby ten plyn mohli úplně jednoduše koupit jinde?

Měl by ste ještě nějaký doplněni k tomu nesmyslu o zásobnicích na půl roku spotřeby (jestli ste teda nemyslel léto) a co během 1,5 roku nahradí 8 GW jádra a plno GW uhlí?

PS: nejsem žádnej rusofil jenom konstatuju fakta.

Jasný plán snižování spotřeby při vytápění mají Němci už asi dvacet let, ale zákeřný vynález pana Jevonse jim všechny plány hatí. Za posledních deset let snižování spotřeby při vytápění nainvestovali 340 miliard Eur a spotřeba se nijak nezměnila: cleanenergywire. org/news/rebound-effect-undoing-decade-germanys-home-efficiency-investments-housing-companies

Takže pokud tím jasným plánem do budoucna není dramatické zhoršení poměru výdělků Němců vůči cenám energií (což možná je), selže i tento plán.

Otázka jestli je to Jevonsem, nebo zdaleka nebyla saturována poptávka po teplotě ve vnitřních prostorech. Vytápění zrovna nepatří k těm oblastem kde by lidi zbytečně zvětšovali spotřebu na nějakou mez. Alkoholu, jídla, nebo cetek lidi jsou s to nakoupit víc než si mohou dovolit. Kdyby na to došlo, někteří jsou s to nakoupit to na vagony a pak nechat shnít. Ale u tepla to neplatí moc. Takže bych spíš řekl že se prozatím dorovnává do nějaké potřeby, která je v rozmezí 20-25°C, odhadem. Což je pořád třeba o 3-8 stupňů nad tím co někteří lidi doma mají.

Nemyslím si že i třeba v případě světla sledujeme, co se týká třeba osvětlení domova, Jevonse, ale spíš nějakou saturaci potřeby kterou z druhé strany limituje fyziologie člověka. Pokud jsem pokoj osvětloval "doteď" jednou 40W žárovkou, tak pokud mám možnost poskočit o pár levelů výše, tak po krátké periodě na třeba 8W úsporce se vrátím na 40W v LED panelech. (je to jenom příklad, nepočítal jsem to nevím jestli to někdo dělal) ale jejich instalací definitivně saturuji svou potřebu osvětlení, kterou jsem měl splněnu jen nedostatečně. Stačí si srovnat řešení osvětlení a napříč generacemi, jak to řešili prapra rodiče, třeba 1 25W žárovka na celý pokoj nad stolem, všechno sto tomu přizpůsobilo, prarodiče, jeden lustr a lampa na čtení, rodiče, lustr a několik lamp v pokoji podle potřeby nebo jak se to řeší teď.

Rodiče si dělali elektriku před víc než deseti lety, osvětlení se dalo dohromady částečně podle toho jak bylo a částečně podle toho co se dalo tehdy. Kdyby se to dělalo dneska, tak příkon bude stále stejný, odhaduji, ale celkové osvětlení, jeho užitná hodnota, bude jinde.

Děda je kutil, byl vždy, a když si před, asi padesáti, lety dodělal dům, tak vyrobil i některá svítidla, v obýváku má přes celou zeď obrovský dřevěný hrant, původně to mělo nasvítit strop a poskytnout rozptýlené světlo. Nepamatuji si že by mu to kdy fungovalo úplně, je tam jedna 25W žárovka, potřebuje to minimálně dvě kvůli délce (na kolik to dělal jsem nezkoumal, minimálně na dvě to ale je) Se stejným příkonem to dneska není problém dovést do původně zamýšleného stavu.

Ale to není klasický Jevons. Ten se objevuje v nasvícení výloh (i když by mne zajímalo, zejména v Brně a podobných městech, nakolik je to nasvícení jen návrat do meziválečné doby), dopravních prostředků, parků, nádraží (nepamatuji si že by kdy bylo až do rekonstrukce u nás ve městě to půlkilometrové zhlaví nasvícené, nákladiště, ranžír, na to byly věže, ale zhlaví ne, ale zase byly svítící krabičky na výhybkách, už nejsou :( ) a podobně, kdy snížení provozních nákladů umožňuje expanzi do nových oblastí. (Zase ale nevím třeba nakolik to expanze je a na kolik to je návrat do doby mezi válkami, třeba u parků a pod.)

V oblasti nakládání s teplem se snad dá uvažovat že se Jevons objevuje ve velkém tak u klimatizací, ale je klidně možné že prostě jen vyvstala nová potřeba při změně klimatu. Na druhou stranu, pokud se začnou u RD nasazovat TČ + rozvody vzduchu, Na kolik se změní spotřeba energie když přes léto to teplo tlačíme (navíc po spádu) do země a v zimě z ní bereme?

Což mne tedy přivádí k tomu že se musí znovu diskutovat o tom jestli jsou města ekologičtější než suburby, nebo čtvrtě RD jako známe z první republiky, kde máme možnost díky moderním technologiím pracovat s energiemi a vodou, nebo města a bytové domy vs. variace na anglické řadovky. Pokud u sídliště z králikáren potřebuju na byt asi 75 čtverčeních metrů, není už lepší aby se sice zabral soukromým prostorem dvojnásobek, ale k bydlení bylo 3-4x více místa a ještě k tomu bude nějaká zahrada? Ale to už jsem se dostal příliš daleko. I když by bylo vhodné to do úvah o efektivitě a energetické náročnosti zahrnout. Je to, jak říkám, druhá iterace a byla by hrubá chyba ji při vyhodnocování nebrat v úvahu. Zejména když některé politiky v SRN napadají věci jako zákaz výstavby RD a i jinde jsou jím méně naklonění než dříve.

Aniž bych četl tento elaborát celý, tak v otázce, "jestli je to Jevonsem" má minimálně citovaný prezident GdW Axel Gedaschko jasno: "the rebound effect was mainly to blame for the stagnation in heat consumption."

Emile,

já se nehádám o rebound efektu, ale jestli je to klasický Jevons, nebo nějaká jiná forma (a jestli se dá počítat s tím že bude stagnovat, poroste, nebo bude klesat). To co jsem popsal v tom elaborátu je taková úvaha která vede spíš směrem na Khazzoom–Brookese.

Navíc na druhé straně není teoreticky nekonečný systém, ale člověk s biologickými limity. Nevím kolik lidí by topilo nad 25°C, kolik chladilo pod 18°C. (Někdo asi, ale to vymodeluje nějaké rozložení), takže se dá určit horní limit spotřeby.

Když jsme u toho, diskutuje se jak je to se stavbami, někde, jak jsem psal, chtějí omezit stavbu RD, ale neviděl jsem nikdy že by se někdo pokusil určit co je limitní plocha nad kterou se už moc domy nestaví a není o ně zájem. Nebo jaký zábor plochy pro zahradu člověk chce když nemusí řešit zda jej uživí... Mě přijde že někteří lidé si myslí že bez přísné regulace bude každý chtít barák jak Michael Jordan nebo Will Smith, ale to nebude pravda, lidi mají jen omezenou schopnost něco využívat a kontrolovat, za tu nepůjdou.

A pokud bychom toto znali, nebo tušili, tak se dá spočíst případný dopad a podle toho připravit řešení. Přijde mi že se trochu regulace dělá stylem, babky na kole která brzdí na mírném kopci protože má strach že na převýšení tři metry se rozjede přinejmenším na stovku a dole se rozbije napadrť. Přitom reálně dosáhne tak pětiny té rychlosti, spíš ještě míň.

Jenže při vymýšlení regulací, zejména takových kde se saturuje nějaká potřeba, je třeba znát přirozený limit té potřeby. Ne si něco načrtnout a pak přemýšlet proč tam ksakru mám rebound efekt. Jenže to tu není jaksi přítomno.

Roky se třeba tvrdilo že pro člověka je příjemná teplota 20°C, jenže ta reálná je dnes možná tak o 1-2° vyšší. (on se za posledních 100 let překvapivě změnil trochu metabolismus lidí). Další co to táhne při každé příležitosti nahoru jsou čtvereční metry se kterými máme v Evropě problém. (To co je tu byt pro čtyřčlennou rodinu je v USA tak pro jednu až dvě osoby co do metrů. Předpokládám že tam jsou pořád ještě na metry blíže tomu co je přirozená potřeba člověka) Což má zase vliv na růst vnitřní teploty. (Rodina z města se odstěhuje na "vesnici" do domu kde se v zimě topilo ne více než na 18°, topí na 22°C)

Nemyslím si že příčina stagnace je někde ve zhýralosti, nebo poklesu ceny topení, který vede na jeho větší využití, ale v saturaci doposud neuspokojených potřeb.

Vlk se nažral a koza zůstala celá. Jenom naivní Ukrajinci si nadále myslí, že je někdo bude chtít dotovat. V Německu se ukáže, zda je celá dohoda brána vážně, až po volbách. Prozatím to Frau Merkel válčí velmi takticky. Moc nekecá, ale výsledky má. Rusko je do dnešního dne velmi spolehlivý obchodní partner, problémy se vyskytly jedině tehdy, když se do toho vložili Ukrajinci, přikrádající plyn.