Německo potřebuje plán odklonu od plynu a ropy, uvádí vládní poradci

Německu chybí strategie pro ukončení využívání zemního plynu a ropy, varuje vládní expertní komise pověřená monitorováním energetické transformace. Zatímco útlum uhlí je podle poradců na správné cestě, pro plyn a ropu neexistují závazné milníky ani mechanismy řízeného snižování spotřeby. Pokud vláda urychleně nepředloží konkrétní plán, může podle expertů dojít k ekonomickým ztrátám, problémům s infrastrukturou i ohrožení plynulosti dodávek energie v rámci dekarbonizace.

Nezávislá expertní komise německé vlády pro monitoring energetické transformace ve své nové zprávě upozorňuje, že zatímco odchod od uhlí je legislativně ukotven a postupuje podle plánu, strategie pro postupné ukončování využívání zemního plynu a ropy zcela chybí. Podle komise musí vláda neprodleně vypracovat scénáře odklonu pro oba energetické zdroje, jinak bude energetická transformace nekoordinovaná a zatížená vysokými riziky.

Německo plánuje dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, v důsledku toho má spotřeba fosilních paliv v příštích dvou desetiletích prudce poklesnout, uvedli vládní poradci. Snížení spotřeby fosilních paliv bude mít významný dopad na infrastrukturu, bezpečnost dodávek energie a německé společnosti v tomto odvětví, jako jsou rafinerie.

Uhelný odklon na správné cestě

Podle hodnotící zprávy je německý odchod od uhlí, aktuálně plánovaný nejpozději do roku 2038, na správné trajektorii. Po krátkém nárůstu výroby elektřiny z uhlí během energetické krize v letech 2021 a 2022 opět klesá výroba a instalovaný výkon elektráren.

Poradci kritizují složitý a částečně nekonzistentní systém rezervních kapacit, kdy elektrárny nejsou zcela vyřazeny z provozu, aby mohly být v případě potřeby využity. To je velmi nákladné a mělo by být reformováno, uvedli.

Komise však zároveň varuje, že Německo musí zajistit dostatečný výkon řiditelných elektráren. Bez něj hrozí, že v obdobích s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů energie nebude možné bezpečně pokrýt poptávku. To zahrnuje nové plynové elektrárny se schopností pozdějšího přechodu na bezemisní paliva, bateriová úložiště a další technologie pro vyrovnávání bilance mezi výrobou a spotřebou.

„Vzhledem k pomalému tempu rozšiřování sítí a infrastruktury a pomalému růstu řiditelného výkonu, jako jsou plynové elektrárny, zůstává nejasné, do jaké míry lze odklon od uhlí dosáhnout bez rozsáhlých doprovodných opatření, jako je zařazení uhelných elektráren do vysoce nákladných rezerv,“ uvádí zpráva.

Co dál s plynem?

Podle zprávy musí vláda vytvořit jasnou trajektorii využívání zemního plynu pro vytápění, výrobu elektřiny a průmysl. Takový plán je nutný i kvůli očekávanému poklesu spotřeby, který může narušit ekonomiku stávající plynárenské infrastruktury.

Varování komise zapadají do širší evropské debaty. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své evaluaci německé energetické politiky v roce 2025 doporučila také jasně definovaný plán postupného opuštění zemního plynu, aby energetický sektor dostal stabilní investiční signály.

Podle vládních expertů může klesající spotřeba ohrozit nejen provozovatele infrastruktury, ale především prodlužování nejistoty ohrožuje investory a domácnosti. Bez jasné strategie společnosti odkládají investice do nízkoemisních řešení, obce a města neví, jak přizpůsobit teplárenské systémy, distributoři plynu nemají plán, jak budou využívány jejich sítě, a spotřebitelé nemají jasné signály, kdy přejít na alternativní vytápění.

Podle komise je přitom klimatická neutralita do roku 2045 možná pouze tehdy, pokud bude odklon od uhlí, zemního plynu a ropy postupovat koordinovaně, s jasnými daty, investičními pobídkami a sociálními mechanismy umožňujícími spravedlivý přechod napříč sociálními skupinami.