Devět nejzajímavějších článků v roce 2015

Rok 2015 byl pro web oEnergetice.cz tím úplně prvním. Výsledkem je 1 039 článků, které jsme pro vás od únorového spuštění webu napsali. Dnes jsme připravili seznam devíti nejoblíbenějších. Užijte si je ještě jednou!

Tesla představila baterie powerwall a powerpack

Ředitel automobilky Tesla, Elon Musk, představil dlouho očekávané nové baterie, které slouží ke skladování energie v domácnosti (Powerwall) a pro síťové účely (Powerpack). Odhalení nových produktů byl jeden z nejvíce očekávaných okamžiků nejen mezi fanoušky společnosti Tesla a Elona Muska, ale i mezi odbornou energetickou veřejností.

Oznámení přišlo po týdnech očekávání, protože již dříve prosákly informace o tom, co Tesla zamýšlí. Ve skutečnosti tedy žádné velké překvapení nepřišlo. Elon Musk dlouho avizoval, že společnost směřuje i za hranice automobilového průmyslu, což dokonale naplnil.

Německo spustilo přelomový termojaderný reaktor

Technologie termojaderné fúze udělala zřejmě další důležitý krok k tomu stát se komerčně využívanou. V Německu byl spuštěn nový termojaderný reaktor Wendelstein 7-X, jež je výjimečný svou revoluční technologií. Informoval o tom webový portál E15.cz.

Pojetí reaktoru je zcela odlišné od současně používaných tokamaků. Jedná se tzv. stellarátor, ten se od tokamaku liší tím, že stabilita plazmatu není zajištěna protékajícím proudem, ale magnetickým polem vnějších cívek. Nevýhodu složitější konstrukce oproti tokamaku vyvažuje jedna velice významná výhoda – možnost kontinuálního provozu.

Projekt přenosné větrné elektrárny na sebe vydělal za jediný den

Pouhý jeden den stačil crowdfundingové kampani k získání financí pro spuštění projektu na výrobu přenosné větrné elektrárny. Během půl roku tak na trh přijde nová společnost s nabídkou levné větrné mikroelektrárny.

Větrné elektrárny jsou obvykle velká zařízení, viditelná ze vzdálenosti desítek kilometrů s rotorem větším než celé fotbalové hřiště. Americká společnost Janulus se sídlem v Minnesotě se však rozhodla přijít s inovativním řešením malé přenosné větrné elektrárny. Pro získání dostatečných prostředků využili zakladatelé společnosti crowdfundingový projekt Kickstarter a jen během prvního dne se jim podařilo získat 43 000 USD z plánovaných 50 000 USD, potřebných pro spuštění projektu.

Důvody poklesu ceny ropy

Klesající ceny ropy jsou stále jednou z největších světových energetických událostí. Díky poklesu se po světě ceny pohonných hmot vrací k hodnotám, na které jsme byli zvyklí několik let nazpět. Příznivé jsou ceny pro nakupující, ale země jako je Venezuela a Rusko kvůli nim trpí.

S postupným poklesem cen mnozí očekávali zda OPEC, největší kartel těžící ropu, sníží objem dobývané ropy, aby tak vrátil cenu na původní hladinu (hodně členských států OPEC potřebuje vyšší ceny ropy k tomu, aby vybalancovali svůj rozpočet např. Saudská Arábie a Irán). I přes veškerá očekávání na svém setkání žádné kroky ke zvýšení ceny nepodnikly. Saudská Arábie se odmítla vzdát svého podílu na trhu a odmítla snížit produkci ropy v naději, že nízké ceny přibrzdí „břidlicový boom“ v USA. Pro trh se jednalo o velice překvapivý krok, proto začaly ceny padat ještě strměji.

Žebříček deseti evropských států s největším podílem OZE

Závazný cíl snižování emisí Evropské unie, který je součástí klimatického balíčku  20-20-20 z roku 2009 má hodnotu 20% snížení emisí skleníkových plynů k roku 2020 v porovnání s hodnotou z roku 1990. Zbylé dvě „dvacítky“ v názvu představují závazný cíl 20% podílu OZE v hrubé konečné spotřebě energie a 20% zvýšení energetické účinnosti. Tyto cíle tedy nastartovaly růst podílů OZE v jednotlivých sektorech.

Počáteční startovní pozice i tempo růstu sledovaných podílů OZE se liší dle přírodních, legislativních a dalších podmínek v jednotlivých členských státech. V následujících odstavcích je představena elitní desítka států, co se podílů OZE na hrubé konečné spotřebě energie a na hrubé spotřebě elektřiny týče. Zachycen je desetiletý vývoj sledovaných hodnot.

Rusko plánuje do roku 2020 vyrobit mobilní jadernou elektrárnu

Innovation Projects Engineering Company (IPEC) vyhrála soutěž na dodání nízkovýkonné mobilní jaderné elektrárny, kterou objednalo ruské ministerstvo obrany. Elektrárny mají být využity na vojenských základnách v arktické oblasti. Ruští inženýři mohou navázat na bohaté zkušenosti z dob Sovětského svazu, díky čemuž by první mobilní jaderná elektrárna mohla být hotová do roku 2020.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu objednal pilotní projekt mobilní nízkovýkonné jaderné elektrárny. Aby byla mobilita zajištěna za všech podmínek, má být elektrárna postavena na pásový podvozek. Pro použití v arktických oblastech má být vybavena lyžemi.

V kanadě skladují elektřinu na dně jezera

S novou možností ukládání energie přišly v kanadském Torontu dvě společnosti, které se rozhodly skladovat energii na dně jezera Ontario. Jedná se o dvouletý pilotní projekt, ale již nyní jsou slyšet plány na komerční využití po celém světě.

Tři kilometry od torontského pobřeží, 55 metrů pod hladinou jezera Ontario je umístěno první podvodní uložiště stlačeného vzduchu na světě. Jedná se o projekt společností Hydrostor a Toronto Hydro.

Největší producenti CO2 na světě a v Evropě

Obecným předpokladem bývá, že čím rozvinutější je země a ekonomika, tím více skleníkových plynů by měla vypouštět. Realita ovšem není tak jednoduchá a nejeden ukazatel nám dokazuje, že vyspělé země mohou být oproti těm rozvojovým častokrát „čistší“ než by se na první pohled mohlo zdát. Kdo je tedy pomyslným „špindírou“ světa? A jak je na tom vůbec vyspělá Evropa s produkcí skleníkových plynů?

Naprostá většina vědců a organizací zapojených do Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se shoduje na tom, že lidská činnost se dnes nejvýznamněji podílí na změně klimatu. Jako největší problém je označováno vypouštění skleníkových plynů do ovzduší a následný růst teploty podnebí. Přitom na vypouštění skleníkových plynů má největší podíl průmysl (především energetika) a doprava.

Větrné elektrárny bez rotoru a lopatek již příští rok

Pohled na horizont lemovaný desítkami stožárů s rotujícími lopatkami se již stal v dnešní době standardním a nikoho nepřekvapí, ale co když existuje jiná cesta získávání energie z větru? Touto otázkou se začal zabývat španělský startup, společnost s názvem Vortex Bladeless, jejíž větrné elektrárny vypadají spíše jako stonky chřestu trčící ze země.

Namísto přeměny energie větru na rotační pohyb za využití rotoru s lopatkami přichází společnost se sloupy, které se díky vírům vytvořeným prouděním větru okolo konstrukce rozechvějí. Je to opačný přístup, než který se využívá při konstrukci budov a mostů, kde se stavební inženýři snaží tomuto jevu zcela zabránit.