Analytici: Ropný trh útok ve Venezuele neohrozí, její podíl na těžbě je malý

Ropný trh zůstává po americkém útoku ve Venezuele v klidu, prudké zdražování paliv kvůli tomu nehrozí. Venezuela má sice největší zásoby ropy na světě, tamní těžba ale kvůli sankcím a zastaralým technologiím dlouhodobě klesá a zaujímá méně než procento světové produkce. Případný výpadek exportu z Venezuely by tak měl na obchodování s ropou a palivy jen minimální dopad. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. USA v sobotu ve Venezuele podnikly rozsáhlé letecké útoky, zadržely a odvezly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela má prokazatelné zásoby 303 miliard barelů ropy, což tvoří až 17 procent světových zásob. Až za ní tak jsou například Saúdská Arábie, Írán či Irák. Má rovněž výrazně větší zásoby než Spojené státy, které měly ke konci roku 2024 v prokázaných zásobách přes 45 miliard barelů ropy, uvádí statistická ročenka Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Žádný chaos na ropném trhu ale sobotní útok nezpůsobil, řekl analytik Portu Marek Malina. "Ve skutečnosti severomořská ropa Brent i surová ropa WTI dnes odepisují více než jedno procento," upozornil Malina. Pokračuje tak pokles cen ropy z předchozích týdnů, za poslední měsíc ropa zlevnila o čtyři procenta.

Připomněl, že produkce ropy ve Venezuele za současného režimu kvůli sankcím a zastaralým technologiím dlouhodobě prudce klesá. "Dnes dosahuje méně než milion barelů denně, což je méně než jedno procento světové těžby. Vyváží přitom jen přibližně polovinu své produkce, tedy přibližně 500.000 barelů," popsal Malina. Na globální obchod s ropou by tak podle něj měl případný výpadek exportu z Venezuely jen minimální dopad. "Obzvláště v době, kdy je trh přeplněný kvůli rostoucí těžbě kartelu OPEC+ a USA," dodal Malina.

"Jelikož má Venezuela značné zásoby ropy, je logické, že se po víkendové americké akci všichni soustředí právě na tento trh. Faktem ale je, že venezuelský těžební sektor je zastaralý, podfinancovaný a trpí velmi špatnou infrastrukturou," řekl další analytik Portu Jan Berka.

Výraznější výkyvy na trhu navíc v brzké době podle něj nejspíš očekávat nelze, a to ani pozitivním směrem k případnému zlevňování. "Výrazné navýšení těžby by vyžadovalo ještě výraznější investice. Ani jedno v tomto případě nepřijde lusknutím prstu," podotkl Berka.

I přesto má současná situace vliv na akcie velkých těžařských firem jako Chevron nebo Exxon, které dnes rostou, upozornil analytik XTB Tomáš Cverna. Podle něj se totiž do budoucna otevírá ve Venezuele prostor na strategické investice v oblasti ropné infrastruktury, na které jsou tyto velké firmy připravené.

Na spíše okrajovou pozici Venezuely při produkci ropy upozornil také šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. "I hypotetický úplný výpadek venezuelské ropy by proto byl relativně snadno nahraditelný rezervní kapacitou jiných producentů," řekl Ton.

Než v samotné ceně ropy vidí možné riziko pro tuzemské dopravce spíše v technologické bariéře rafinerií. Při výpadku těžké venezuelské ropy, která je ideální pro výroby nafty, by mohla klesnout efektivita její produkce. Rafinerie by z jednoho barelu například lehčí americké ropy vyrobily více benzinu, ale méně dieselu.

Venezuela nejvíce ropy těžila v 70. letech minulého století, kdy to bylo až 3,5 milionu barelů denně. Produkce začala klesat po znárodnění ropného sektoru v roce 1976. V roce 2020 už činila méně než 550.000 barelů denně. Jeden barel je 159 litrů. Pokles těžby se zvýraznil po nástupu socialistického prezidenta Huga Cháveze v roce 1999 a ještě více se prohloubil za prezidenta Madura. Loni se těžba podle odhadů pohybovala kolem 950.000 barelů denně, píše s odkazem na data Lipow Oil Associates web stanice CNBC. Nejvíce ropy Venezuela vyváží do Číny, splácí tím dlouhodobé úvěry.