Ruská státní ropná společnost <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/032820-rosneft-to-cease-venezuela-operations-sell-assets-to-russian-government?fbclid=iwar18nlwg37matadx7pazinqb4t7n9grsafcpw2wpuz4ljtsy6iiwamvk7rk">Rosněfť</a> prohlásila, že ukončuje své aktivity ve Venezuele a prodává veškerý s těmito aktivitami spojený majetek. Rusko bylo dlouho podporovatelem Venezuely a jejího energetického sektoru. Po uvalení sankcí ze strany USA na dceřiné společnosti Rosněfťu ovšem své aktivity v latinskoamerickém státu ukončilo.
Po uvalení <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-by-mohly-ruskou-rosneft-uvalit-sankce-za-obchodovani-venezuelskou-ropou">sankcí</a> USA na dceřiné společnosti Rosněfť kvůli jejich aktivitám ve Venezuele Rosněfť tyto aktivity ukončuje. Rovněž kolaps dohody uskupení OPEC+ a následný prudký <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-prudce-klesa-brent-je-nejnize-od-listopadu-2002">pokles cen ropy</a> přispěly ke zvýšení napětí mezi USA a Ruskem v oblasti energetiky.
„Dnes Rosněfť uzavřela dohodu se společností 100% vlastněnou ruskou vládou o prodeji svých podílů a ukončení veškerých aktivit ve Venezuele. A to včetně podílů v projektech Petromonagas, Petroperija, Boqueron, Petromiranda a Ptrovictoria, v podnicích poskytujících služby v oblasti ropy a v komerčních a obchodních aktivitách.“ 
z <a href="https://www.rosneft.com/press/releases/item/200275/">tiskové zprávy</a> Rosněfti  
Výstupem této uzavřené dohody je prodej, uzavření, nebo likvidace veškerého majetku a aktivit Rosněfti ve Venezuele. Rosněfť naopak jako vypořádání získá 9,6% podíl na základním kapitálu společnosti. Tento podíl bude držen 100% dceřinou firmou Rosněfti.
<h2>Rosněfť se nejdříve sankce pokusila obejít</h2>
První sankce byly ze strany <a href="https://oenergetice.cz/ropa/soucasnem-mereni-sil-ropnem-trhu-se-saudskou-arabii-napomaha-rusku-oslabeni-rublu">USA</a> uvaleny zhruba v polovině února 2020 na firmu Rosněfť Trading. Tato firma pokračovala ve spolupráci s PDVSA, skrývala dodávky a řídila více než polovinu exportů venezuelské ropy. Ruská vláda a Rosněfť tyto sankce nazvaly ilegálními s tím, že aktivity Rosněfť ve Venezuele byly v souladu s mezinárodním právem.
Zároveň zdůraznily, že sankce neovlivní vztahy mezi Ruskem a Venezuelou. Zhruba o měsíc později byly uvaleny <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-venezuela-sanctions/u-s-blacklists-second-unit-of-russias-rosneft-over-venezuela-oil-idUSKBN20Z33Z">sankce</a> na další společnost, TNK Trading, kdy TNK Trading měl převzít veškerou surovou ropu původně alokovanou Rosněfť Trading za účelem obcházet americké sankce.
Podle Rosněfti obchody s ropou tvořily splátky 6,5 miliard USD (přibližně 163 miliard korun) vysoké půjčky PDVSA. Ve třetím kvartálu roku 2019 z této půjčky podle Rosněfti zbývalo ještě 800 milionů USD (přibližně 20 miliard korun).

Ropa

V důsledku amerických sankcí Rosněfť ukončuje své aktivity ve Venezuele

Venezuelská ropná společnost má velké problémy sehnat v únoru kupce pro svou vytěženou ropu. Firma PDVSA má k dispozici 677 tisíc barelů ropy denně, nicméně z důvodu amerických sankcí nemá žádné zájemce. Informoval o tom server S&amp;P <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/021420-pdvsa-having-hard-time-finding-buyers-for-677000-bd-of-february-crude">Global Platts</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/caracas-a-dalsi-oblasti-venezuely-postihl-vypadek-elektriny">Venezuelská</a> ropná společnost má velké problémy sehnat tento měsíce kupce pro svou vytěženou ropu v objemu 677 tisíc barelů ropy denně. Tyto neprodané barely ropy pro PDVSA představují měsíční ztráty ve výši zhruba 800 milionů USD (cca 18,3 miliard korun) vzhledem k tomu, že barel různých druhů venezuelské ropy se pohybuje na ceně 40 – 45 USD/barel (cca 915 – 1029 korun/barel).
<blockquote>„Zpřísňující se americké <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americky-chevron-smi-dale-tezit-ropu-ve-venezuele">sankce</a> proti vládě Nicolase Madura vedly k oddálení těch několika klientů, kteří se doposud odvažovali vstoupit do venezuelských přístavů.“  
úředník PDVSA hovořící s S&amp;P Global Platts v anonymitě</blockquote>
Podle tohoto úředníka PDVSA dokonce svým věřitelům nabízela splácení dluhů ve formě surové ropy, o což ovšem nebyl zájem. Firma nabídla významné slevy a flexibilní prostor k naložení suroviny v délce více než 30 dnů.
<h2>Obnova těžby ropy ve Venezuele neprobíhá podle plánů</h2>
Dostupné množství představuje zhruba 80 % očekávané únorové produkce 850 tisíc barelů ropy denně podle plánu PDVSA. Podle posledních dostupných dat S&amp;P Global Platts se jedná o nejvyšší těžbu za uplynulý rok. V loňském roce PDVSA uzavřela s několika společnostmi dohodu o obnovení těžby ropy v ložiscích umístěných v blízkosti řeky Orinoko.
<blockquote>„PDVSA možná ale bude muset během nadcházejících měsíců v důsledku nedostatku kupců snížit svou těžbu.“ 
úředník PDVSA hovořící s S&amp;P Global Platts v anonymitě</blockquote>

Venezuela má problém sehnat kupce pro svou ropu

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/US-May-Slap-Sanctions-On-Rosneft-For-Trading-Venezuelan-Oil.html?fbclid=IwAR16DALcrn26SYHyfaa4es0M2WdRMS2p2YBvg7xAEuq1g1yrx7UKXngrn9M">Spojené státy americké nevylučují</a> možnost uvalení sankcí na ruský ropný gigant Rosněfť. Důvodem je obchodování Rosněfti s venezuelskou ropou. Čínská společnost CNPC již druhý po sobě jdoucí měsíc venezuelskou ropu neodebere.
Na otázku, zda by na Rosněfť mohly být ze strany USA uvaleny sankce, protože nakupovala ve zvýšené míře venezuelskou ropu a dále ji přeprodávala, odpověděl zvláštní americký zmocněnec pro Venezuelu, Elliot Abrams, dle agentury Sputnik “Ano, mohou být (uvaleny sankce). K tomuto bodu jsme ale zatím nedospěli.“
<blockquote>„V určitém okamžiku budeme muset zvážit otázku chování Rosněfti a jakou reakci na ně chceme mít,“ dodal Abrams.</blockquote>
Donald Trump na začátku srpna podepsal nařízení, kterým zmrazil veškerá aktiva venezuelské vlády v USA. Tento krok může vést k uvalení sekundárních sankcí proti společnostem, které obchodují s vládou Madura, jako je právě Rosněfť.
Podle obchodních zdrojů a sledovacích dat o pohybu lodí se Rosněfť stala v červenci a první polovině srpna největším odběratelem a obchodníkem s venezuelskou ropou, jak uvedla ve své zprávě agentura Reuters.
Rosněfť přeprodává ropu do Číny a Indie a pomáhá tak kupcům, kteří váhají venezuelskou ropu kvůli aktuálním sankcím USA vůči Caracasu nakoupit, čímž také samozřejmě pomáhá Venezuele v prodeji ropy navzdory sankcím.
Rosněfť, dle informací poskytnutých deníku Financial Times, je také posledním dodavatelem benzínu do země vedenou režimem Nicolase Madura. Země <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/energeticka-krize-ve-venezuele-se-prohlubuje/" target="_blank" rel="noopener">trpí nedostatkem pohonných hmot již delší dobu</a>.
China National Petroleum Corporation (CNPC), která <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Venezuela-Reels-As-Chinese-Oil-Giant-Bends-To-US-Sanctions.html">byla klíčovým odběratelem</a> venezuelské ropy, nebude v září již druhý po sobě jdoucí měsíc nakupovat tuto ropu, jelikož nechce porušit zpřísněné americké sankce vůči Venezuele, <a href="https://uk.reuters.com/article/us-china-venezuela-oil/china-cnpc-skips-venezuelan-oil-loading-for-second-month-sources-idUKKCN1VV0F1">informovala</a> v úterý agentura Reuters.
Čínský gigant proto odmítl koupit ropu z Venezuely, která dodávala surovou ropu a rafinované produkty CNPC, aby tak splatila miliardy dolarů půjčené Čínou Venezuele.

USA by mohly na ruskou Rosněfť uvalit sankce za obchodování s venezuelskou ropou

Americká těžební společnost Chevron obdržela od prezidenta Trumpa výjimku, a smí tak dále těžit ropu ve venezuelských vodách.
<a href="https://www.chevron.com/">Chevron</a> je poslední velká americká těžební společnost, která zůstává aktivní v jihoamerickém regionu, který je pod americkými sankcemi. Společnost <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-26/chevron-wins-u-s-extension-to-keep-producing-oil-in-venezuela-jyk9hv9w">obdržela</a> tříměsíční výjimku od amerického ministerstva financí, a od víkendu tak společně se čtyřmi menšími americkými společnostmi může pokračovat v obchodu se státní venezuelskou ropnou společností PDVSA, která se nachází na seznamu společností, na které je uvaleno Trumpem embargo.
Stažení z Venezuely by znamenalo těžkou finanční ztrátu pro Chevron, firmu, která funguje již přes 100 let. Spojené státy uvalily sankce na Venezuelu poté, co neuznaly za platnou loňské znovuzvolení prezidenta Madura a místo toho uznávají lídra opozice Juana Guaidó.
Vynucený odchod Chevronu by prohloubil historický úpadek ropného průmyslu státu s jedněmi z největších zásob ropy na zemi. Venezuela se nyní již přes půl roku zmítá v humanitární krizi, výpadky proudu a zásobováním, tvrdými sankcemi USA a nefungující vládnoucí garniturou.
<blockquote>“Naším cílem je udržet provoz ve Venezuele a zároveň dodržovat všechny zákony a regulace.” Tiskové prohlášení Chevronu</blockquote>
Chevron argumentuje kromě hrozící ztráty tím, že v region zaměstnává přes 8000 lidí a díky tomu podporuje v době krize nejen je, ale i jejich rodiny. Společnost za první kvartál vytěžila 40 000 barelů ropy a zemního plynu.
Energetický analytik Raymond James uvádí, že v momentální situaci je riziko podnikání ve Venezuele tak vysoké, že převažuje nad potenciálními benefity. Američané si přitom nyní mohou dovolit sankce přitvrdit, protože hlavní obava prezidenta Trumpa je, aby případný kolaps Venezuely a hlavně její produkce ropy neovlivnil cenu ropy v USA. Ovšem nyní, i přes zvýšené napětí mezi USA a Íránem, došlo k poklesu ceny ropy v USA vlivem nadprodukce břidlicové ropy v Texasu.

Americký Chevron smí dále těžit ropu ve Venezuele

Hlavní město Caracas a další oblasti Venezuely opět postihl výpadek elektrické energie. Informovala o tom dnes agentura AFP. Výpadky elektřiny jsou ve Venezuele v poslední době poměrně běžné. Podle opozice i řady ekonomů za ně může socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura a její nedostatečné investice do energetické infrastruktury. Vláda dnes ale uvedla, že se Venezuela stala terčem &#8222;elektromagnetického útoku&#8220;.
Ve venezuelské metropoli proud podle agentury AFP vypadl v pondělí krátce kolem 16:30 místního času (pondělí 22:30 SELČ). Okamžitě přestalo jezdit metro, a řada lidí se tak v odpolední špičce musela na cestu domů vydat pěšky.
Agentura AP s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí uvedla, že problémy s dodávkou elektrické energie postihly kromě Caracasu také 19 z 23 venezuelských federálních států. Agentura DPA s odvoláním na nevládní organizaci Netblocks informovala, že výpadek se týká všech venezuelských států.
Venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez v reakci na masivní výpadek uvedl, že na základě prvních indicií dodávky elektřiny ustaly v důsledku &#8222;elektromagnetického útoku&#8220;, jehož cílem bylo ochromit výrobu energie ve vodních elektrárnách, které jsou pro Venezuelu klíčové. Například hydroelektrárna Guri pokrývá až 80 spotřeby elektrické energie v této jihoamerické zemi. Podle ministra Rodrígueze venezuelské úřady pracují na tom, aby dodávky co nejrychleji obnovily.
Už v březnu život ve Venezuele zcela ochromil masivní výpadek elektřiny. Většina hlavního města tehdy byla bez proudu několik dní. Autoritářský prezident Nicolás Maduro výpadek v březnu označil za &#8222;elektrickou válku&#8220;, kterou se ho snaží opozice spolu s USA svrhnout. Podle opozice jsou ale časté výpadky elektřiny výsledkem Madurovy hospodářské politiky, která neinvestovala do energetické infrastruktury a miliony ze státního rozpočtu určené na tento účel podle ní zpronevěřila.
Vůdce opozice Juan Guaidó dnes na twitteru napsal, že se vláda pokoušela své selhání skrýt, je ale podle něj evidentní, že zničila energetickou infrastrukturu a &#8222;nemá žádné odpovědi&#8220;. &#8222;My Venezuelané si na tuto katastrofu nebudeme zvykat,&#8220; dodal Guaidó.

Energetika v zahraničí

Caracas a další oblasti Venezuely postihl výpadek elektřiny

V první polovině roku 2019 dosáhly neplánované výpadky produkce surové ropy kartelu OPEC v průměru 2,5 milionů barelů ropy denně. Jedná se o nejvyšší šestiměsíční průměr od konce roku 2015. Americká vládní agentura U. S. Environmental Information Agency (EIA) odhaduje, že v červnu se <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=40112">Írán</a> samotný na neplánovaných výpadcích produkce OPEC podílel ze 60 % (1,7 milionů barelů ropy denně).
<h2>Neplánované výpadky produkce ropy dle EIA</h2>
EIA rozlišuje mezi třemi typy poklesů produkce. Zaprvé se jedná o neplánované výpadky produkce,  dále o permanentní ztráty produkční kapacity, anebo o dobrovolného snížení produkce členských zemí <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-i-jeho-spojenci-budou-pokracovat-v-omezovani-tezby-ropy/">OPEC</a>.
Do první kategorie kromě jiného spadají důsledky sankcí, ozbrojené konflikty, politické spory, aktivity pracovní síly jako například stávky, přírodní katastrofy a neplánovaná údržba infrastruktury. Z tohoto výčtu vyplývá, že neplánované výpadky produkce mohou být krátkodobé, nebo trvat několik let.
Pokud ovšem produkční kapacita není permanentně ztracena, tak <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eia-vykon-velkych-bateriovych-ulozist-usa-roku-2023-nekolikanasobne-vzroste/">EIA</a> tyto přerušení hodnotí jako výpadky, nikoliv jako ztracenou kapacitu. U kategorie permanentní ztráty produkční kapacity by pro opětovné navýšení muselo dojít k významným investicím a musel by zde být dostatek času, aby mohla být investice realizovaná.
<h2>Nejvyšší dopad mají americké sankce proti Íránu</h2>
Na základě těchto definicí EIA považuje pokles produkce surové ropy <a href="https://oenergetice.cz/ropa/zadrzeny-iransky-supertanker-plne-nalozen-barely-ropou/">Íránu</a> v důsledku amerických sankcí za neplánované výpadky produkce. Než vešel v platnost <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions/iran/jcpoa-restrictive-measures/">Společný komplexní akční plán</a> v lednu 2016, tak ve čtvrtém kvartálu roku 2015 byla íránská produkce přerušena v průměru o 800 tisíc barelů ropy denně. V první kvartálu roku 2019, tedy první kvartál potom, co vstoupily v platnost americké sankce z listopadu 2018, se produkce Íránu snížila o 1,2 milionů barelů ropy denně.
Dále se na neplánovaných výpadcích produkce zemí OPEC významně podílí saúdsko-kuvajtská neutrální zóna. V roce 2014 byla v této oblasti zastavena těžba ropy v důsledku politických sporů mezi Saúdskou Arábií a Kuvajtem. EIA tak každé z těchto zemí přisuzuje pokles produkce o 500 tisíc barelů ropy denně.
Venezuele pak byl přičten neplánovaný výpadek produkce o 100 tisíc barelů ropy denně od ledna do února 2019. V březnu 2019 proběhlo v zemi několik vážných výpadků elektřiny. EIA odhaduje, že národní ropná společnost PdVSA nebyla schopná těžbu ropy obnovit. Výše zmiňovaných 100 tisíc barelů ropy denně se tak v datech EIA promítlo do kategorie permanentní ztráta produkční kapacity.

Výpadky produkce ropy kartelu OPEC dosáhly kvůli Íránu nejvyšší hodnoty od roku 2015

Importy surové ropy do USA z členských zemí OPEC v březnu 2019 dosáhly rekordně nejnižší hodnoty od března 1986. Importováno bylo průměrně 1,5 milionu barelů ropy denně. Importy z OPEC do USA v poslední dekádě postupně klesaly s rostoucí těžbou USA. Informovala o tom americká vládní agentura U. S. Energy Information Agency (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=39852">EIA</a>). 
Importy surové <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-dal-zdrazuje-opec-bude-asi-dal-omezovat-tezbu/">ropy</a> do USA z členských zemí OPEC v březnu 2019 dosáhly rekordně nejnižší hodnoty 1,5 milionu barelů ropy denně od března 1986. Od počátku 80. let 20. století do druhé poloviny první dekády 21. st. členské státy <a href="https://oenergetice.cz/ropa/tezba-opec-je-kvuli-sankcim-usa-vuci-iranu-nejnizsi-od-roku-2015/">OPEC</a> do USA dodávaly téměř polovinu veškerých amerických importů surové ropy. V uplynulé dekádě ovšem importy postupně klesaly, jak rostla <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iea-vypadek-dodavek-ropy-z-iranu-a-venezuely-nahradi-rust-tezby-v-usa/">domácí těžba</a>  a importy od zemí, jež členy OPEC nejsou. Kupříkladu Kanada v posledních čtyřech letech dodala více surové ropy do USA než všichni členové OPEC dohromady.
<figure id="attachment_72697" class="wp-caption aligncenter" style="width: 636px;"><img class="size-full wp-image-72697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC.png" sizes="(max-width: 636px) 100vw, 636px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC.png 636w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/měsíční-importy-ropy-do-USA-z-OPEC-512x246.png 512w" alt="" width="636" height="306" /><figcaption class="wp-caption-text">Měsíční importy surové ropy do USA z členských zemí OPEC od ledna 1973 do března 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Importy ropy ze zemí OPEC také klesly po rozhodnutí z <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ceny-ropy-klesaji-poprve-od-dohody-kartelu-opec-z-konce-listopadu/">listopadu 2016 snížit těžbu</a> členů OPEC a některých producentů mimo OPEC. V důsledku tohoto rozhodnutí se někteří z exportérů zaměřili na rostoucí trhy v Asii na úkor exportu do USA.
<h2>Nízké importy z Venezuely nejsou pouze důsledkem sankcí</h2>
Během prvních tří měsíců v roce 2019 nejvíce klesly importy z Venezuely a Iráku. V roce 2018 Venezuela dodala do USA v průměru 505 000 barelů ropy denně a tvořila 20 % všech importů ze zemí OPEC. V březnu 2019 USA importovaly z Venezuely v průměru pouze 47 000 barelů ropy denně. Podle předběžných dat EIA během několika týdnů v březnu a květnu nebyla z Venezuely importována ropa žádná. Spojené státy na venezuelskou ropnou společnost PDVSA v lednu 2019 uvalily <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-uvalily-sankce-venezuelskou-statni-ropnou-spolecnost/">sankce</a>, nicméně exporty do USA klesaly již dříve v důsledku dlouhodobého nesprávného řízení, včetně podfinancování, venezuelského ropného sektoru.

USA importovaly rekordně málo ropy ze zemí OPEC

Produkce ropy ve Venezuele i nadále v důsledku amerických sankcí klesá. Těžká ropa z Venezuely, která má vysoký obsah síry, se musí zředit, aby odpovídala požadavkům zahraničních kupců. Přimíchávané přísady pocházely převážně právě z USA. Nyní ovšem tyto zásoby docházejí, rafinérie operují značně pod své kapacitní možnosti a krize se začíná projevovat.
<a href="https://www.reuters.com/article/us-venezuela-politics-fuel/soldiers-oversee-fuel-rationing-in-some-venezuelan-towns-amid-shortages-idUSKCN1SP0N9" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční agentura Reuters oznámila</a>, že na příděly pohonných hmot občanům Venezuely bude dohlížet armáda.
<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Venezuela-Hit-By-Gasoline-Shortages.html">Dokumenty PDVSA</a>, venezuelské státem vlastněné společnosti, spolu s přepravními údaji agentury Reuters ukazují, že dovoz nezbytných paliv a ředidel klesl od začátku měsíce na 86 tis. barelů za den z dubnových 225 tis. barelů za den.
<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/None-Of-Venezuelas-Crude-Oil-Upgraders-Are-Processing-Oil.html">Zároveň rafinérie v Cardonu</a>, operující pod úrovní své dosažitelné kapacity i před uvalením sankcí, zastavila minulou středu dle agentury Reuters provoz z důvodu poškození některých svých jednotek. Cardon má kapacitu zpracovat 310 tis. barelů za den, zpracovával však pouze 115 tis. barelů denně. Začátkem minulého týdne zdroje z Venezuely pro agenturu Reuters taktéž uvedly, že žádný ze čtyř úpravců těžké ropy nebyl v provozu, jelikož aktuálně v zemi po ztrátě amerického trhu není dostatek kupců.
<h2>Propadající se produkce ropy a další protesty</h2>
Rovněž produkce ropy se dle dalšího dokumentu od PDVSA propadá. Dle tohoto dokumentu citovaného S&amp;P Global Platts klesla produkce v pásmu Orinoka od počátku května až o 77 procent na 169 800 barelů za den.
Podle reportu agentury Reuters z minulého týdne příděly pohonných hmot v několika městech vyvolaly další protesty, které doplnily protesty opozice. Lidé tvrdí, že na příděly se čeká i několik dní. Podobná situace, kdy by se dlouze čekalo na příděl pohonných hmot, zatím nenastala v hlavním městě Venezuely Caracasu.
Mezitím v Norsku započaly rozhovory mezi Madurem, současným vůdcem Venezuely, a lídrem opozice Guaidem. Podle Financial Times najal vůdce opozice Guaido, kterého oficiálně uznává více než 50 zemí jako legitimního vůdce, experta na restrukturalizaci dluhu. Je pravděpodobné, že to je v očekávání změny režimu. Podle Financial Times to není dobrou zprávou pro věřitele, jelikož Guaido v případě úspěchu dost možná zaujme vůči nim tvrdý přístup.

Komoditní trhy

Energetická krize ve Venezuele se prohlubuje

V době, kdy mají USA za sebou několik kol vyjednávání s Íránem ohledně exportů ropy a sankcím, <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/US-Should-Employ-Naval-Blockade-Of-Venezuelan-Oil-Rick-Scott.html" target="_blank" rel="noopener">senátor státu Florida, Rick Scott, volá po námořní blokádě venezuelské ropy</a>, která by znemožnila dodávku ropy nejbližšímu spojenci – Kubě, napsalo Miami Herald.
Americké námořnictvo by podle Scotta mělo využít námořní blokády k zastavení dodávek venezuelské ropy na Kubu, aby odřízlo příliv peněz Nicolasi Madurovi a pomohlo tak ukončit jeho „brutální režim“.
<blockquote>„Je jasné, že USA musí zvážit využití námořních prostředků k blokaci dodávek ropy mezi dvěma diktaturami,“ řekl Scott ve středu a dodal, že prezident USA, Donald Trump, už <a href="https://oenergetice.cz/ropa/iran-saudska-arabie-spojene-arabske-emiraty-pritahuji-smrt-kolaps-opec/">nadnesl myšlenku</a> o úplném embargu Kuby.</blockquote>
Tok venezuelské ropy na Kubu doposud do značné míry pokračuje i navzdory sankcím, přičemž se Venezuela snaží využít své dohody s Kubou, která se datuje zpět do doby Chavez/Castro. Dle agentury Reuters USA popisují tuto dohodu jako „<a href="https://www.reuters.com/article/us-venezuela-politics-cuba/venezuela-pledges-to-honor-oil-commitments-to-cuba-despite-sanctions-idUSKCN1RK2HZ">ropa za represi</a>“, ve které Havana pomáhá Nicolasi Madurovi přečkat ekonomickou krizi a boje o moc s opozicí výměnou za palivo.
<h2>Největší dodavatel ropy na Kubu</h2>
Venezuela je největším dodavatelem ropy na Kubu, přičemž dodávky ropy v době svého vrcholu činily až 100 tisíc barelů za den. Juan Guaidó, vůdce opozice vystupující proti Madurovi, už dlouhou dobu vyzývá k ukončení dodávek ropy, protože samotná Venezuela se potýká s častými výpadky proudu.
Guaidó v březnu pronesl, že Venezuela na Kubu stále posílá 47 tisíc barelů ropy denně, navzdory sankcím USA.
Přestože Kuba navýšila své nákupy ropy z Ruska a Alžírska, je nepravděpodobné, že najde lepší dohodu, než kterou má s Venezuelou. Dohoda je pravděpodobně poháněna zoufalstvím ze strany Venezuely a podle Miami Herald může být pro USA obtížné ji přerušit.

Rick Scott: USA by měly vytvořit námořní blokádu, která by zastavila proudění venezuelské ropy

<a href="https://oilprice.com/Energy/Energy-General/Saudi-Arabia-UAE-Draw-The-Death-And-Collapse-Of-OPEC.html?fbclid=IwAR2wx0vV8k6xdzzy_jPlgTY4DACjzxog3Nnny4t9_Csgf1Oa4g6Tr4fW7gA">Mezi množstvím hrozeb</a>, které Írán veřejně pronesl od uvalení sankcí ze strany USA na export ropy z Íránu, je i hrozba o kolapsu OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu). To pokud členské země spolknou návnadu od USA a vyplní mezeru na trhu způsobenou sankcemi uvalenými na Írán a Venezuelu, informovala agentura Platts.
Íránský ropný ministr, Zanganeh, prohlásil a nepřímo obvinil dva členské státy OPEC z toho, že své nerostné bohatství využívají jako zbraň. Zmíněnými zeměmi jsou Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Saudská Arábie i Spojené arabské emiráty přijaly závazek OPECu o snížení produkce ropy, na kterém se členské země dohodly. Limit pro Sadskou Arábii je 10 311 miliónu barelů za den, pro Spojené arabské emiráty pak 3 072 miliónů barelů denně. Svůj závazek během měsíce března dodržely. Zanganeh proto svým výrokem, dle S&amp;P Global Platts, reaguje na <a href="https://oenergetice.cz/ropa/kam-smeruje-cena-ropy-politici-obchodnici-se-nemohou-shodnout/">kontakt zmíněných zemí s USA a ujištění</a> o zvýšení produkce tak, aby toto zvýšení nahradilo nedodávku Íránu a Venezuely způsobenou sankcemi.
<blockquote>„Využíváním ropy jako zbraně proti 2 zakládajícím státům OPEC (Venezuela a Írán), obrátili solidaritu OPEC na nejednotnou a přitahují tím na OPEC smrt a kolaps,“ pronesl Zanganeh s tím, že takto jednající země musí přijmout následky svého chování.</blockquote>
Írán i Venezuela trpí klesající produkcí ropy, protože kvůli sankcím musely omezit své nákupy importní země, jako je Indie, Jižní Korea a Kuba. Těžké časy budou navíc podtrženy odstraněním výjimek pro dovoz ropy z těchto zemí s platností od 2. 5. 2019.
<h2>Situace ve Venezuele</h2>
Po úterním chaotickém a neúspěšném pokusu o převrat se vyjasnilo několik věcí. První je to, že ozbrojené složky stojí za Nicolasem Madurem. Maduro si dále zvolil možnost nezatknout svého rivala a vůdce protestů Juana Guaida. Tím mu nadále umožňuje vést opozici a snahu o svržení režimu vedeného Madurem, <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-05-01/maduro-guaido-protest">píše se ve článku od Bloombergu.</a>
Guaida více než 50 zemí uznává jako legitimního vůdce. V zemi, kde jsou stovky politických vězňů, dává nezatknutí Guida  z pohledu Madura smysl. Čím déle se Guaido a jeho spojenci budou pokoušet a selhávat, tím větší má režim šance zůstat u moci, píše se dále v článku.
<blockquote>„Maduro chápe, že strategicky je v jeho zájmu sledovat Guaida upadnout samotného. Zatknutím Guaida by dal opozici důvod k sjednocení,“ pronesl Geoff Ramsey, analytik Washington Office. „“, doplnil dále.</blockquote>
Venezuelská opozice vedla tajné rozhovory s Madurovým vnitřním kruhem o jeho vyšachování a ustanovení prozatímní vlády, citoval Wall Street Journal nejmenovaného zástupce USA a členy venezuelské opozice. Přestože toto vyjednávání selhalo, může sloužit jako podklad pro budoucí diskuze, jelikož z něj vyplynula garance pro výše postavené armádní činitele o zachování jejich funkcí.
Prezident USA, Donald Trump, je velkým zastáncem Guida a USA opakovaně nevyloučilo možnost vojenského zásahu. Přední armádní činitelé USA rovněž ve středu vyzvali Rusko a Kubu k tomu, aby přestaly podporovat Madurův režim.
<blockquote>„Režim si myslí, že toto je vrchol našeho snažení. Pletou se. Každý den počínaje dneškem budou konány protesty, než dosáhneme svobody,“ pronesl v úterý Guaido.</blockquote>