Norsko schválilo plán rozšíření těžby z obřího ropného pole Johan Sverdrup
Norské úřady ve středu oficiálně schválily plán rozvoje a provozu druhé fáze projektu ropného pole Johan Sverdrup. Podle norské polostátní společnosti Equinor se jedná o jedno z pěti největších ropných polí v oblasti norského kontinentálního šelfu. Po dokončení obou fází projektu by se těžba měla pohybovat na úrovni 660 tisíc barelů ropy denně.
Projekt druhé fáze podle Equinoru získal silnou podporu u norského parlamentu již na konci minulého měsíce, včera projekt získal i formální souhlas norského ministerstvo ropy a energetiky.
„Toto je velký den pro společnost Equinor a další partnery projektu Johan Sverdrup, mezi něž patří Lundin Norway, Petoro, Aker BP a Total. Johan Sverdrup je pole světové úrovně, které bude svým majitelům a společnosti poskytovat hodnotu po dobu 50 let s rekordně nízkými emisemi. Toto je skutečný začátek druhé fáze rozvoje,“ uvedl Anders Opedal, výkonný viceprezident Equinor pro technologii, projekty a vrtné práce.
Pole Johan Sverdrup je největším novým polem v norském kontinentálním šelfu od 80. let minulého století. První fáze projektu, která zajistí těžbu až 440 tisíc barelů ropy denně, se blíží dokončení, těžba by měla být zahájena letos v listopadu.
Druhá fáze, která nyní dostala zelenou od norského ministerstva, má být dokončena ve 4. kvartálu roku 2022 a zvýší těžbu z první fáze o 50 % na 660 tisíc barelů denně. Z tohoto pole by tak měla pocházet čtvrtina veškeré ropy z Norska.
Pole bude napájeno elektřinou z pevniny
Druhá fáze projektu si vyžádá kapitálové výdaje ve výši 41 miliard norských korun (přibližně 108 miliard Kč). Kromě vybudování druhé plošiny pro přepracování ropy bude projekt zahrnovat modifikaci některých zařízení nebo přípravy na přivedení napájení těžebních zařízení pole elektrickou energií z norské pevniny pomocí HVDC kabelového vedení.
Pole Johan Sverdrup bude napájeno elektřinou z norské pevniny, čímž se díky norskému energetickému mixu s vysokým podílem vodních elektráren zařadí mezi ropná a plynová pole s nejnižšími emisemi CO2 na světě. Napájení plošin na moři je běžně zajišťováno plynovými turbínami, které spalují těžený plyn.
Ve druhé etapě má být pole Johan Sverdrup rovněž využito k připojení dalších těžebních polí v oblasti Utsira High, včetně polí Edvard Grieg, Gina Krog a Ivar Aasen.
Mohlo by vás zajímat:
Svět šílí, Evropa zvlášť mohutně. Tak prý, cituji: "Johan Sverdrup je /ropné/ pole světové úrovně, které bude svým majitelům a společnosti poskytovat hodnotu po dobu 50 let s rekordně nízkými emisemi."
A proč?
Cituji: "Pole Johan Sverdrup bude napájeno elektřinou z norské pevniny, čímž se díky norskému energetickému mixu s vysokým podílem vodních elektráren zařadí mezi ropná a plynová pole s nejnižšími emisemi CO2 na světě"
Tak teď ještě by mohli petr a Martin přijít s tím, že i severočeská uhelná pánev bude poskytovat hodnotu s rekordně nízkými emisemi (když bude využívat při těžbě pouze elektřinu z "nízkoemisního" "špinavého" Temelína). Pánové, pošlete to do Bruselu jako zlepšováček a zažádejte o peníze na HVDC linku Temelín severní Čechy.
Ano, přesně. Kdyby udělal něco podobného Tykač (koupil třeba elektřinu z vltavské kaskády), tak budou zelení běsnit, že lakuje špinavý uhelný business na zeleno. V případě Norska ani nehlesnou a dobře vědí proč. Norsko je přece velmi štědře platí přes tzv. Norské fondy a kdo by si otevřel ústa, mohl by snadno přijít o peníze. A o ty jde zeleným organizacím obvykle až v první řadě.
Pani neviem ako vy ale mne pripada Power from Shore ako dobry napad. Celkovy power demand elektrizovanych poli na Utsira high je 250 - 300 MW. V Norsku plati kazdy operator celkom tucne poplatky za emisie. a kolko by tych emissii bolo ak by sa na plosinach palil plyn v turbinach myslim vam vysvetlovat nemusim.
V kazdom pripade to celkom pekne ilustruje kolko emisii sa spaja len s tazbou samotnou. Preto sa mi nezda fer ak sa porovnavaju celkove emmissie na konstrukciu a prevadzku EV ale pri ICE vozidlach sa to rado zapomina...
To, co píšete, by ovšem platilo, pokud by Norsko bylo ostrovem v Pacifiku a nemělo pro svou zelenou elektřinu žádné jiné rozumné využití. Vzhledem k rychle narůstajícímu propojení Norska s dalšími zeměmi je pro zelenou Norskou elektřinu k dispozici daleko lepší uplatnění než na těžební plošině - může vytlačovat elektřinu z uhelných elektráren v Německu a dalších zemích.
S tym sa samozrejme neda nic ine, len suhlasit, na druhu stranu, ked uz tu ropu tazit teda chcu, tak toto je rozhodne enviromentalne priaznivejsie. Oil & Gas je naozaj dirty business, ale Norska produkcia je urcite enviromentalne najprijatelnejsia na svete.
Ja som chcel skor poukazat na to, ze vacsie ropne plosiny maju spotrebu energie ako mesto... a tych plosin je habadej.
Ropa je strategická surovina a jako taková se bude těžit i když celá Evropa bude jezdit na elektřinu. Výhodu bude mít ten, kdo jí bude ekologicky "vyrábět". Ten jí snáze prodá v přeregulovém prostředí globálních korporací, které směřují téměř bezvýhradně k ekologicky šetrným a recyklovatelným výrobkům - a Norové to dobře vědí.
No a aby se emise ještě "v průměru" snížily, tak si Norský investiční ropně-plynový fond zakáže investovat do firem( akcií/dluhopisů) vlastníků plynových elektráren odběratelů Norska :)
...Napájení plošin na moři je běžně zajišťováno plynovými turbínami, které spalují těžený plyn... Takže veškerý odpadní plyn se bude pálit na svíčce, nedajbože vypouštět nespálený. Ó jak ekologické.
Flaring je v Norsku prisne regulovany a vyuzivany hlavne pri nudzovych situaciach narozdiel od Ruska, SA ci USA. Takze nie, ten plyn co by normalne palili v turbinach Vam bud predaju, ale ak to sitacia neumoznuje budu ju vtlacat do loziska na maximalizovanie produkcie ropy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se